Je smutnou skutečností, že mnozí křesťané byli vedeni k domněnce, že na tom vlastně nezáleží, zda přijímáme Genesis doslovně, nebo ne. Pravděpodobně velká většina návštěvníků církevních shromáždění si myslí, že přijímat evoluci jako způsob, kterým Bůh tvořil, je přípustné. Totéž platí o evoluční časové tabulce čítající miliardy let existence vesmíru, země a života. Musím zdůraznit, že Genesis je nedílnou součástí Bible, a proto je základem pro celé křesťanské učení. Trvám na tomto principu. Pokud přijímáme základní evoluční zásady o existenci smrti po miliony let před člověkem, potom je podstata poselství kříže anulována. Vyzval jsem křesťany k návratu zpět k neochvějnému a pevnému přijetí Genesis a k odmítnutí jakéhokoli kompromisu s evolučními teoriemi, které lidé navrhli.

V knize "Genesis a pád národů" vysvětluji, proč lidé zpochybnili knihu Genesis z hlediska historie. Počátek těchto pochyb vyplynul z myšlenky, že geologický sloupec obsahující četné vrstvy hornin s miliardami zkamenělin nebyl formován katastrofickými událostmi, spojenými s potopou v době Noe, ale naopak pomalými procesy trvajícími miliony let.

Lidé proto začali odmítat zprávu o celosvětové potopě a pouhé tisíce let stáří zemského časového žebříčku. Tato pochybnost vydláždila Darwinovi cestu k popularizaci evolučního chápání, jež přivedlo mnohé křesťany k úplnému odmítnutí doslovného vysvětlení sledu událostí knihy Genesis. S prvními trhlinami v základech se narušily základy křesťanské víry a začala se bortit i struktura křesťanství, která byla na těchto základech postavena. Jako důsledek se začala křesťanská stavba a struktura společnosti a křesťanské rodiny hroutit.

V dnešním světě nespočetné množství křesťanských vysokých škol a seminářů přímá tvrzení Genesis odmítá. Většina z nich nepřijímá pravdu, že Bůh stvořil vše v šesti doslovných čtyřiadvacetihodinových dnech, že potopa za Noeho byla celosvětová, že fyzická smrt a krveprolití postihly svět až po Adamově hříchu, a že svět je stár pouze tisíce let.

Když se dnes člověk podívá na rodiny a školy, jednoduše uvidí, že ti, kteří sice vyšli z křesťanské víry, ale poté odmítli základy Genesis, poklesli na "křesťansko-světskou" či přímo pohanskou úroveň. Popularizace Darwinovy evoluce je dnes jednou znejpůsobivějších sil, které rozbíjejí rodiny i národy.

Mnozí, především vůdčí teologové, znevažují každého, kdo jen navrhne tisícileté stáří vesmíru namísto miliardového. Víra v mladou Zemi a vesmír nezní tak radikálně jen proto, že by geologickou a kulturní historii této planety nebylo v rámci tisíců let možno vysvětlit, ale díky úspěšné indoktrinaci většiny ze strany vzdělávacího systému a masmédií v pojmech milionů nebo miliard let. Věřit jinak než v miliardy let je totéž jako věřit v plochou Zemi!

Tato kniha vysvětluje, jak vlastně zpochybnění biblické knihy Genesis v naší moderní společnosti začalo, jak napomáhá následné zkáze rodiny a národa. Je nanejvýš důležité pochopit otázku kreace a evoluce pro porozumění, kde se skutečná bitva v naší společnosti odehrává.

Mnozí volají po probuzení našich sborů i národů. Avšak k oživení může dojít jedině tehdy, je-li základ, na němž křesťané staví víru, pevný. Potřebujeme obnovit základy kreačního myšlení, na kterém spočívá stavba rodiny, společnosti i národa. Jen pevný základ může odolat náporu ničivých sil.

Opravdu to Bůh řekl?

Kdysi jsem byl pozván, abych přednesl kreační názor v přírodovědeckých hodinách na jedné z hlavních státních středních škol. Publikum, složené z profesorů i studentů, bylo převážně nekřesťanské. Hovořil jsem asi padesát minut, především o omezených možnostech vědy a důkazech, které podporovaly víru ve stvoření a celosvětovou potopu. Někteří ze studentů mi položili otázku, zda mluvím skutečně o Bibli. Otázky tohoto typu mně samozřejmě daly skvělou příležitost prodiskutovat duchovní aspekty věci. Ukázal jsem jim totiž, že evoluce je pouze víra postavená na pochybných důkazech a že zde existuje bezpočet důkazů o Tvůrci. Vysvětlení základních principů mi tedy otevřelo cestu, aby posluchači zvážili obě možnosti.

Jeden z profesorů přišel s typickou a snad nejčastěji opakovanou otázkou: "Proč nemůžeme věřit současně v evoluci a zápis o původu druhů v Genesis?" Odpověděl jsem, že to prostě nejde dohromady. Bible říká zcela jasně, že smrt vstoupila do tohoto světa až poté, co Adam zhřešil. Evolucionisté na druhé straně tvrdí, že smrt a krveprolití existovaly na zemi dlouhé miliony let ještě před tím, než se zde objevil člověk. (viz 2. kapitolu)

Dále se mě otázali, proč tomuto tématu přikládám takovou důležitost. Má odpověď zněla: "Náš pohled na původ člověka ovlivňuje náš světový názor. Například, není-li Boha a všechen život se vyvinul pomocí náhodných procesů, pak neexistuje nikdo, komu bychom byli zodpovědni. Na druhé straně, je-li Bůh, pak jsme zodpovědni Jemu, jelikož nás stvořil." Uvedl jsem také, že křesťané musí umět rozumově obhájit knihu Genesis, protože na této první knize Bible - knize o počátcích stvoření, stojí celé biblické učení. Její historická platnost je pro podstatu a strukturu křesťanství nezbytná. (Tato otázka je detailně probírána v knize Lež: Evoluce v 2. kapitole.)

Onen profesor pak velmi promyšleně přednesl další otázku: "Proč tedy církev Genesis neobhajuje? Proč tolik vůdčích představitelů křesťanského světa přijímá evoluci? Je-li téma kreace proti evoluci tak závažné, proč je tedy církev ve společnosti nevyzvedává? Proč má církev o doslovném chápání Genesis pochybnosti?" To jsou opodstatněné otázky!

To, že mnoho křesťanů o knize Genesis pochybuje, je smutnou skutečností. Tyto pochyby vedou často až k úplné nevíře a nedůvěře k pravdám základních částí Písma. Výrok apoštola Pavla zní téměř varovně. Jsem přesvědčen, že tímto se obrací přímo k naší otázce:

• Obávám se však, aby to nebylo tak, jako když had ve své lstivosti oklamal Evu, aby totiž vaše mysl neztratila nevinnost a neodvrátila se od upřímné oddanosti Kristu. (2.Kor 11,3)

Smysl Pavlových obav je zřejmý - Satan se nás snaží dovést k bodu pochybnosti a nevíry stejným způsobem, jaký použil u Evy. Tato po věky používaná metoda je nejen velmi vytříbená, ale i nesmírně účinná. Jde vlastně o psychologickou taktiku, která může způsobit, že křesťané začnou vyměňovat své dlouho a pevně zakořeněné přesvědčení za "nové" nebiblické názory. Tímto prostým způsobem jsou křesťané napadáni den po dni. A co je principem této důmyslné metody? Vštěpování pochybností! Pochybnost může vést k nevíře. Je to zákeřná anám našeptávaná myšlenka. Například - v době životních tragédií velmi snadno podléháme pochybnostem o Božím Slově a o tom, co říká o Jeho péči o nás. Tato pochybnost vede často k otevřené nevíře a k úplnému odmítnutí Boha. A to je právě skutečnost, před kterou nás Pavel varuje. Satan se snaží vyvolat pochybnost, protože ví, že její konečnou fází bude nevíra. U Evy toho docílil velmi jednoduše - položil jí otázku: "Opravdu to Bůh řekl?" Jakmile začala Eva jednou pochybovat, měla k ezpochybnění Božího příkazu nejíst ze stromu poznání dobrého a zlého velmi blízko. S Adamem si poté zvolili nevíru - přestali věřit v platnost Božího varování. Pochybnost vedla k nevíře a nevíra přímo k neposlušnosti.

Ve skutečnosti došlo k tomu, že Satan překroutil Boží výrok. Chytil Evu na polopravdu. Jak jednoduché je překroutit něčí slova a podkopat jejich platnost. Přesně toto můžeme vidět v církvích. Kazatel, jinak dobrý teolog, učitel a oddaný křesťan s plodnou službou, může být systematicky ničen skupinou lidí, která začne do shromáždění vnášet pochyby o jeho kázání či jeho motivech služby. Ostatní potom pojmou bezdůvodnou představu, že k nim káže osobně, nebo že jeho kázání obsahují skryté významy. Zanedlouho jsou pochyby nakupeny v takové míře, že jej mnozí přestanou přijímat a on je nucen ke změně působiště, ba i k úplnému opuštění své práce. To vše díky pochybnostem.

Je smutné, že mnozí křesťané, včetně vůdčích teologů, již v doslovnou pravdivost a důležitost Genesis nevěří, především 1.-11. kapitole. Nevíra v biblickou pravdu je v našich církvích hojně rozšířena. Mnozí nevěří ani v historické zázraky, jako rozdělení Rudého moře, Kristovo početí z panny a Jeho vzkříšení. Co způsobilo takovou nevíru, takové odpadnutí od učení mužů jako byl John Wesley a reformátoři Martin Luther či Kalvin? Pamatuji se na událost, která se odehrála, když jsem přednášel skupince kazatelů na téma "Závažnost víry ve stvoření". Jeden mladý a očividně velmi inteligentní a oddaný kazatel měl k mé přednášce výhrady. Během následujícího přátelského hovoru jsem objevil zarážející fakt - i přes skutečnou víru v základní učení křesťanství se tento mladý muž domníval, že kniha Genesis není ničím jiným, než jednoduchým obrazem pro Židy obsahujícím něco pravdy o stvoření. Tak jsem mu položil otázku: "Jak víme, že jsme hříšní?" Odpověděl, že to je zcela zřejmé: "Stačí se podívat na sebe." Na to jsem mu odpověděl, že jeho postřeh nemusí být zrovna správný. Jak to ví s konečnou platností a jistotou? A tuto otázku již zodpovědět nemohl. V reakci na jeho mlčení jsem mu řekl, že vím, proč jsme hříšní. Epištola Římanům 5,12-14 nám jasně sděluje, že jsme zdědili Adamovu hříšnou povahu. V důsledku skutečné události, ochutnání zakázaného ovoce, vstoupil do světa hřích. To znamená, že my všichni jsme tedy hříšníky, tak jak apoštol Pavel v listu Římanům výmluvně vysvětluje.

Tento mladý kazatel si uvědomil, že základy křesťanského učení pramení právě z Genesis, ale nedošlo mu, že zprávu této knihy je nutno přijmout jako historickou platnost a chápat ji doslovně. Snažil se vysvětlit, že je třeba nějak zjistit širší význam Genesis. Požádal jsem ho tedy, aby mi uvedl, co Genesis vlastně říká. Přiznal, že si tím není jist. Věděl, že věří v Kristovu smrt na kříži a jeho zmrtvýchvstání, protože to říká Bible. Věděl, že Genesis hovoří o stvoření člověka z prachu země, ale zde mu již význam nebyl jasný, protože šlo prý o učení jakési pravdy pro Židy! Byl očividně zmaten.

Nakonec obrátil svůj hovor k něčemu konkrétnímu. Řekl, že v jeho církvi jsou otázky o stvoření, Genesis a evoluci kladeny velmi často. Především mládeží. Na mou otázku - jak vysvětluje například zkameněliny, odkud se vzaly a jak zapadají do historie - odpověděl, že neví, co s tím. Člověk by prý musel zkameněliny důkladně prostudovat. Jedině tak by snad mohl přijít na to, co se asi v minulosti přihodilo.

Vysvětlil jsem mu, že v Genesis nám Bůh podává zprávu o celosvětové potopě, kterou byl zaplaven všechen starověký svět. Z Bible je nám známo, že smrt postihla stvoření až poté, co Adam zhřešil (Římanům 5,12). Uvažovali jsme logickým způsobem takto - kdyby to, co o potopě říká Bible, byla pravda, pak by to mělo na naše chápání geologie nesmírný vliv, zejména na chápání takových věcí, jako jsou formace a stáří zkamenělin. Například - vrstvy hornin obsahující živočišné zkameněliny (zachované zbytky živočichů a zvířat) nemohly být zformovány před Adamovým pádem, který přinesl smrt, a tudíž musí být vysvětleny pouze z hlediska procesů, jež se odehrály až po Adamově vzpouře. Tedy procesů, z nichž nejvýznamnějším byla potopa za Noeho. Náš mladý kazatel tak mohl svým tazatelům ve sboru dát logickou odpověď navíc podpořenou důkazy Božího slova i pravé vědy. Pomohl by jim pochopit, že Bible, Slovo Boží ve světle vědy obstojí. Neopodstatněná pochybnost způsobila, že pro ně odpověď neměl. Zato jejich evolucionisticky zaměření učitelé by ji měli okamžitě - odpověď, která by nakonec vedla k pochybám o Genesis.

Dále jsem se mladého muže otázal, kdo jej naučil o Genesis pochybovat. "Moji profesoři ze semináře", zněla odpověď. Ano, přede mnou stál mladý kazatel, který šířil tutéž zmatenost v myslích svých posluchačů ve shromáždění, a to díky svým pochybám opravdivosti Genesis. Řekl jsem mu, že mu mohu téměř zaručit jedno - mnozí v jeho církvi, zejména lidé mladé generace a děti, kteří jím byli vedeni k pochybám, nejenom o knize Genesis, ale postupně i o zbylé části Písma, se nakonec stanou úplnými nevěrci.

Je politováníhodnou skutečností, že většina profesorů seminářů a biblických vysokých škol podlehla v ohledu na Genesis Satanovu vytříbenému triku - opravdu to Bůh řekl? Mínil Bůh skutečně šest dnů pro stvoření? Měl Bůh opravdu na mysli, že Adam byl prvním člověkem? Měl Bůh opravdu vúmyslu celosvětovou potopu? Měl Bůh na mysli skutečný strom poznání dobrého a zlého?

Jak hovor s kazatelem probíhal dál, všiml jsem si další věci. Neustále opakoval, že Genesis byla napsána pro Židy, a tudíž se současnosti ani nás netýká. Genesis je však součástí Bible, a ta na více než 3 000 místech uvádí, že Písmo je Slovem Božím celé, od začátku až do konce. Jak již řekl Pavel Tesalonickým:

• Je to slovo Boží, ne lidské, že jste od nás přijali slovo Boží zvěsti ne jako lidské, ale jako slovo Boží, jímž skutečně jest. (1. Te 2,13)

Bible učí, že celé Písmo je inspirováno (2. Tm. 3,16) a obstojí navždy. Bůh skrze Svého Ducha vedl člověka, aby napsal Jeho Slovo. Není-li to Slovo Boží, pak si nemůžeme být nikdy jisti, co je pravda. Bůh s člověkem komunikuje skrze Své psané Slovo. Zdá se ale, že mnozí, podobně jako onen mladý kazatel, podlehli další pochybnosti - je Bible skutečným slovem Božím? Má Bůh skutečně na mysli to, co říká?

Mladá žena jménem Pat a její rodina jsou smutným příkladem toho, jak dokáže pochybnost zničit životy. Ona a její manžel získali své vzdělání v křesťanských školách a byli vychováni v církvi. Jako dospělí však přestali shromáždění navštěvovat a naopak vehementně brojili proti Bibli a křesťanství. Oba mně byli představeni na jednom shromáždění v soukromí, kam byli pozváni. Přišli vlastně jenom ze zvědavosti, protože chtěli slyšet něco na téma kreace. Poslouchali velmi pozorně. Ke konci lekce potom vynesli své oblíbené téma - "chyby" v Bibli. Podle nich byla Bible plná chyb a omylů od začátku až do konce. Snažil jsem se jim ze všech sil pečlivě vysvětlit každou z oněch údajných "chyb" a poukázal jsem na to, že tyto vznikly buď díky jejich nedůslednému čtení, úmyslnému vytahování textu či verše ze souvislosti, anebo díky jednoduchému nepochopení jednotlivých výroků. Po delším čase se Pat zastavila a řekla: "V mém životě došlo k jedné velmi stěžejní události, která mně vyvstává nade všechny ostatní". Když byla vdeváté třídě, otec Brown řekl její třídě, že v Bibli je chyba již v samém začátku. Vysvětlil jim, že první kapitola knihy Genesis hovoří o stvoření člověka Bohem šestého dne, kdežto zpráva o stvoření v druhé kapitole Genesis uvádí, že Bůh stvořil člověka třetího dne. Od té doby Pat Bibli nevěřila. Požádal jsem ji tedy, aby mi ukázala, kde se tato chyba v Písmu vyskytuje. Odpověděla: "No, to nevím. Já jsem prostě otci Brownovi důvěřovala." Spolu jsme pak otevřeli Bibli a já jí ukázal, že ona údajná chyba vůbec neexistuje. "A to znamená", uzavřel jsem, "že se otec Brown mýlil". Nicméně, škoda již byla napáchána. Pochybnosti o Genesis vedly k nevíře.

Pat trpěla problémem, který dnes postihuje mnohé - přijala něčí tvrzení oBibli, aniž by si ověřila, zda je pravdivé. Studuje-li člověk Bibli poctivým způsobem, pak je mu stále více jasné, že Genesis je základem stavby církve.

-Ken Ham -

Ukázka z připravovaného překladu stejnojmenné knihy.