Chození s duchem
Co chození Duchem není
Apoštol Pavel řekl, že chození podle Ducha není libovůle: není to nepřiměřená či neukázněná svoboda, která zneužívá daných výsad. Jako křesťané si můžete přečíst větu: "Nejste pod Zákonem" a zvolat: "Skvělé, jsem svobodný? Chození Duchem znamená, že mohu dělat, co chci!" To v žádném případě. V předchozím verši Pavel napsal: " ... abyste nečinili to, co byste chtěli." Být veden Duchem neznamená, že si můžete dělat, co chcete. Znamená to, že máte konečně svobodu žít zodpovědný a morální život, což je něco, čeho jste jako vězni svého těla nebyli schopni.
Jednou jsem byl pozván na střední školu, abych tam v rámci výuky náboženství mluvil na téma protestantské křesťanství. Když jsem končil, zvedl ruku jeden student atletické postavy, znalý místních poměrů: "Máte ve vaší církvi hodně toho, co nesmíte." Protože jsem cítil, že měl k této otázce nějaký hlubší motiv, odpověděl jsem: "Spíš se mě chceš zeptat, jestli máme nějakou svobodu, není to tak?" Přikývl.
Samozřejmě, mám svobodu dělat všechno, co chci, odpověděl jsem. V jeho tváři se zračila nedůvěra. "Nedělejte si legraci," řekl. "Ale já to myslím vážně," odpověděl jsem. "Mám svobodu vyloupit banku. Ale jsem dost zralý na to, abych si uvědomil, že bych se tímhle činem nechal zotročit na zbytek svého života. Musel bych svůj zločin zahladit, ukrývat se nebo případně pykat za to, co jsem udělal. Také mám svobodu zalhat. Ale když to udělám, budu tu lež muset říkat pořád a budu si muset pamatovat, komu jsem ji řekl a jak jsem ji řekl, jinak budu přistižen. Mám svobodu brát drogy, opíjet se a žít sexuálně nemorálním životem. Všechny tyhle "svobody" vedou do otroctví. Mám svobodu se takto rozhodovat, ale když uvážíme důsledky, byl bych doopravdy svobodný?"
To, co se některým lidem jeví jako svoboda, ve skutečnosti není svoboda, ale návrat do otroctví (Galatským 5:1). Boží zákony, od kterých se chceme osvobodit, neomezují, nýbrž ochraňují. Skutečná svoboda je vaše schopnost rozhodovat se žít zodpovědně v rámci ochranných vodítek, která Bůh pro náš život ustanovil.
Chození Duchem také není zákonictví, opačný extrém k libovůli. Apoštol Pavel řekl: "Jste-li vedeni Duchem, nejste pod Zákonem" (Galatským 5:18 NS). Striktní snaha dodržovat křesťanská pravidla a nařízení život v plnosti Ducha neumožňuje; často ho zabíjí (2. Korintským 3:6). V Galatským 3:13 čteme, že zákon je skutečně kletbou, a v Galatským 3:21 je psáno, že není v moci zákona dát život.
Předepsat zákon - říci někomu, že není správné dělat to či ono - člověku nedá sílu k tomu, aby to přestal dělat. Křesťané jsou nechvalně známi svou snahou definovat duchovnost pomocí zákonů ohledně toho, co se nesmí: křesťané nepijí alkohol, nekouří, netančí, nechodí do kina, nehrají karty, nelíčí se atd. Zákonictví však nemůže učinit přítrž nemorálnosti. Vlastně je to tak, že stanovení zákona slouží jen k zvýšení pokušení. Apoštol Pavel řekl, že zákon v podstatě podněcuje touhu dělat to, co sám zakazuje (Římanům 7:5)! Když svému dítěti řeknete, aby nepřekračovalo určitou čáru, kam okamžitě půjde? Zakázané ovoce je vždy tím nejlákavějším.
Srdce plné Ducha nepřinese ani požadavek, aby se člověk podřídil nějakému náboženskému kodexu chování. Často klademe rovnítko mezi prvky křesťanské kázně, jako je čtení Bible, modlitby, pravidelná návštěva bohoslužeb a vydávání svědectví, a duchovní zralostí. Všechny tyto činnosti jsou dobré a pro duchovní růst užitečné. Ale pouhé vykonávání těchto obdivuhodných křesťanských cvičení život v plnosti Ducha nezaručuje.
Znamená to, že pravidla chování obsažená v Bibli, jsou špatná? Samozřejmě že ne. Boží zákon je nezbytným ochranným morálním měřítkem a vodítkem. Uvnitř hranic Božího zákona máme svobodu k pěstování vztahu s Bohem, založeného na spojení našeho ducha s Duchem Božím, který je podstatou života z moci Ducha.
Co život v plnosti Ducha je
Život v plnosti Ducha se nevyznačuje libovůlí ani zákonictvím, nýbrž svobodou. Apoštol Pavel uvedl, že jsme učiněni:
- "způsobilými sloužit nové smlouvě, jež není založena na liteře, nýbrž na Duchu. Litera zabíjí, ale Duch dává život. ... Duch je tím Pánem, kde je Duch Páně, tam je svoboda". (2 Korintským 3:6,17)
Věřím, že naše svoboda v Kristu je jednou z nejcennějších věcí, které získáváme z našeho duchovního spojení s Bohem. Duch Páně je ve vás, a proto jste svobodnými morálními činiteli. Už nejste nuceni žít podle těla, tak jako jste to museli před svým obrácením. A nyní nejste nuceni ani k tomu, abyste žili podle Ducha. Máte naprostou svobodu volby, zda půjdete podle Ducha, nebo podle těla.
Život podle Ducha předpokládá dvě věci. Za prvé, není pasivní. Mluvíme o chození Duchem, a nikoli o sezení Duchem. Jedním z nejnebezpečnějších a nejškodlivějších negativních faktorů působících na duchovní růst je pasivita - zařazení své mysli na neutrál a jízda s vypnutým motorem. Klasické dílo křesťanské literatury "War on the Saints" (Válka proti svatým) od Jessie Penn-Lewisové bylo napsáno s cílem potřít takovéto pasivní uvažování. Složit ruce v klín a čekat, že všechno udělá Bůh, není Boží cestou k duchovní zralosti.
Za druhé, mluvíme o chození Duchem, a nikoli o běhu Duchem. Života v plnosti Ducha nelze dosáhnout nekonečnou a vyčerpávající činností. Mylně si myslíme, že čím pilněji budeme pro Boha pracovat, tím duchovnější pak budeme. To je rafinovaná lež nepřítele. Satan ví, že by možná nebyl schopen zabránit vám v službě Bohu tím, že by vás učinil nemorálními, ale dost dobře vás může zbrzdit tím, že vás jednoduše zaneprázdní. Matouš 11:28-30 obsahuje krásný popis účelu a tempa života v plnosti Ducha. Pán Ježíš řekl:
Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce; a naleznete odpočinutí svým duším. Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží.
Pán Ježíš vás zve k pokojné chůzi těsně za ním, tak jako jdou pod týmž jhem dva voli. "Jak může být chůze pod jhem pokojná?" ptáte se. Protože Ježíšovo jho netlačí. Jako ten, kdo jde vpředu, Ježíš udává rovnoměrný krok. Když půjdete podle něho, vaše břemeno nebude těžké. Pokud však ke vztahu s ním budete přistupovat pasivně, budete jhem bolestivě vlečeni, protože Ježíš půjde dál. Nebo když se budete snažit běžet napřed či zahnout jiným směrem, jho vám rozedře krk a nebude se vám žít moc dobře. Klíčem k pokojnému vztahu pod jedním jhem s Ježíšem je učit se od něho a otevřít se jeho tichosti a pokoře.
Obraz chození s Duchem v tandemu za Ježíšem nám také pomůže pochopit naši službu Bohu. Kolik byste toho udělali, kdyby Pán Ježíš netáhl na své straně jha? Nic. A kolik by se toho dosáhlo, kdybyste vy nebyli na své straně. Nic. Bůh se rozhodl pracovat na svém díle v dnešním světě v partnerství s vámi. Jsou věci, které může udělat jen On, a kdybyste se o ně snažili vy, pokazili byste to. A jsou věci, o nichž Bůh jasně říká, že je máte udělat vy, a když to neuděláte, zůstanou neudělané. Je skutečností, že pokud vy a Pán nepůjdete společně, nikdy se ničeho nedosáhne.
Bůh vás nebude nutit chodit Duchem a ďábel vás nemůže přinutit chodit podle těla, i když se bude snažit táhnout vás tím směrem.
- Neil T. Anderson Vítězství nad temnotou vydalo nakladatelství Návrat Domů -