Spalování koránu
Den spalování koránu, který vyhlásil Terry Jones, označovaný v médiích jako „Americký křesťanský, šílený, kontroverzní radikál“ na 11. září, den výročí pádu newyorských dvojčat, vyvolalo odpor a reakce nejen v USA, ale i ve světě. Vyjádření presidenta Obamay, generála Petraeuse i papeže vedlo k nejrůznějším úvahám o rozporech hodnot na všech stranách. Pastorovo příjmení Jones vyvolává ještě jednu vzpomínku na hrůzný čin jmenovce Jima Jonese, který nese odpovědnost za největší masovou vraždu/sebevraždu náboženské skupiny v quyanském Jonestownu, kdy 18. listopadu 1978 přišlo o život více než 900 lidí.
Jeden z našich dlouholetých přátel a náš vzor zaslal nejen nám, ale i ostatním, následující komentář:
Milý Pavle,
nevíme, zda se reverend Terry Jones umoudří a veřejné spalování koránu je jen dočasně odloženo. Podívejme se, proč taková akce není dobrým nápadem ani známkou zdravého rozumu. Tam, kde jsou uloženy hořlaviny a výbušniny, bývá obvykle nápis „Zákaz kouření či manipulace s ohněm“. Takové opatření dává smysl. Zřejmě není nikde na světě výbušnější oblast než ta, kterou označujeme jako muslimský svět. Proč si tedy zahrávat s ohněm v tak výbušném prostředí? Mnozí, počínaje generálem Petraeusem až po papeže, vyjádřili znepokojení, co by mohl tento pyrotechnický nesmysl vyvolat.
Pokud se někdo chce zbavit nespavosti z muslimského ohrožení, pak by si měl místo spalování koránu, přečíst, co v něm je psáno. Pokud po přečtení prvních stránek neusne, tak brzy pozná, že text je plný rozporů a nesrovnalostí. Korán je jich plný. A není divu. Uvědomme si, že Korán byl napsán jedním člověkem v rozmezí asi dvaadvaceti let. Ve srovnání s Biblí, která byla psána v rozmezí přibližně 1500 let, asi 40 různými autory, kteří zapisovali, co jim Bůh Hospodin zjevil, korán nevydává světlo nutné k poznání pravého Boha. Proč z něj tedy dělat pochodeň?
Pálit korán ničemu a nikomu nepomůže. Ten, kdo o něčem podobném uvažuje, by si jej měl nejdříve přečíst. Stačí se začíst a velmi rychle uvidíte a sami odhalíte slabiny a omyly koránu. Pálení koránu je v přímém rozporu s biblickým zlatým pravidlem. Křesťan, který se sníží k tomu, aby korán pálil, se sám blíží k myšlení muslimů, kteří bez rozumu rozsévají nesmyslnou zkázu. Z mého pohledu je to nejen zbytečné a neomluvitelné, ale i nekřesťanské.
Sám jsem korán četl, studoval obsáhlé pasáže, které jsem usilovně analyzoval a pokaždé jsem dospěl k závěru, jak vzácné a moudré je inspirované Boží Písmo. Bible je živé Boží slovo. Myslím si, že mohu říci a dokonce tvrdit, že je mnohem více křesťanů, kteří četli korán, než muslimů, kteří četli Bibli. Kdo četl obojí, zjistí, že obě knihy jsou nesrovnatelné. Z takového poznání plyne, že korán zanikne sám, bez pomoci bratra Jonese. „Nebe a země pominou“, ale jak říká Pán Ježíš: „Má slova nikdy nepominou.“ (Lk 21,33). Spalování koránu není v souladu s přikázáním a slovy Ježíšova Kázání na hoře, kde je psáno: „Já vám však říkám: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují. (Mt 5,44) Apoštol Pavel (cituje Izajáše) nás vyzývá, abychom svým nepřátelům místo odvety a pomsty poskytli jídlo a pití:
- Hladoví-li tvůj nepřítel, dej mu jíst, a pokud žízní, dej mu pít. Tím, že to učiníš, shrneš mu na hlavu žhavé uhlí. (Ř 12,20)
Možná, že právě žhavé uhlí bylo inspirací reverenda Jonese. Ale vážně. Spalování koránu může zapálit ohně muslimského rozhořčení. Může způsobit explozi pronásledování křesťanů, kteří přežívají v podzemí muslimského světa. Nedomyšlená akce pastora Jonese může mít nedozírné následky pro ty, kteří nemají svobodu náboženského vyznání. Pastor Jones nemusí nést s následky svého činu, ale oni ano, a proto lze považovat takový čin za nemorální nedostatek odpovědnosti. V Jeho dlani,
Bill
P.S. Bill Bathman byl v době železné opony zatčen a vyslýchán v Brně při dovozu biblické literatury k nám na základě neopatrné upovídanosti jednoho z křesťanů. Bill byl následně s rodinou vyhoštěn a jako nežádoucí osoba se do Československa poprvé znovu podíval až v r. 1992. Do dnešního dne je aktivně zapojen do služby a podporuje práci v Polsku a Jižní Africe.
My jen dodáváme verše, které bychom měli mít vždy při ruce ke schlazení horkých hlav z našich řad:
- Zbraně našeho boje nejsou světské, nýbrž mají od Boha sílu bořit hradby. Jimi boříme lidské výmysly (2 K 10,4)
- Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce. (Žd 4,12)
– Steigerovi –