Strach je silný motivátor. Je pravdou, že strach často používá Satan, aby nás držel ve svém sevření, ale strach ve spojení s bázní Boží, nás také motivuje k tomu, abychom se odvrátili od svých hříchů k Ježíši Kristu a k daru Jeho spravedlnosti. Pokud bychom zavrhli toho, který je naší jedinou nadějí na spásu, pak bychom měli být vyděšení! „Je hrozné upadnout do ruky živého Boha“ (Žd 10,31). Z tohoto důvodu „puritáni chtěli vzbudit nejenom touhu po nebi, ale snažili se také vštípit strach z hrůzy pekla“ (A Puritan Theology).

Velšský puritánský kazatel Christopher Love (1618-1651) upozorňuje na to, že sláva nebes může být důležitým prostředkem, který nás vede k tomu, abychom poslechli napomenutí hledat věci, které jsou nad námi (Ko 3,1). Na stejně důležité místo musíme umístit také hrůzy pekla. Zastavme se tedy na chvíli u toho, jaký praktický užitek nám přináší přemýšlení o pekle.

1. Přemýšlení o hrůzách pekla nás vede k tomu, že utíkáme ke Kristu. Theologus, fiktivní pastor Arthura Denta, povzbuzuje ty, kdo truchlí nad svým hříchem, aby věřili, že „Kristus je pro tebe,“ a aby „vztáhli Krista a všechna zaslíbení evangelia“ na sebe, protože nemáme žádnou jinou pomoc nebo útočiště než jeho zásluhy a spravedlnost – On je naším útočištným městem, kam musíme utéct a kde musí být naše svatyně – On je balzám z Gileádu, který vyléčí naše duše.

2. Přemýšlení o hrůzách pekla chrání naše srdce před falešným pocitem bezpečí. Kolik vyznávajících křesťanů dnes kvůli falešné jistotě v otázce svého spasení zcela postrádá vroucí touhu odvrátit se od svých hříchů? Ve snaze motivovat nás strachem z Boha, který bude větší než strach z lidí, a probudit „ospalé svědomí“ se Love zaměřuje na Boží moc uvrhnout lidi do věčného utrpení, což by mělo vést k tomu, že ve svých srdcích „pocítíme ohromnou bázeň před Bohem.“ Zvěst o takovém trápení by měla „vytrhnout naše svědomí z falešného pocitu jistoty, odstranit nezakotvenou naději na nebeskou slávu a vytáhnout nás z bažiny hříchu.“ Svým úsilím ukazovat kázání o pekle ve špatném světle se ďábel snaží o to, aby udržel lidi v bezstarostnosti ohledně jejich hříchů. Satan dělá všechno pro to, aby udržel myšlenky na peklo co nejdále od člověka, takže ten pak zůstává ve svých hříších beze strachu ze smrti a přicházejícího soudu.

3. Přemýšlení o hrůzách pekla nás motivuje k tomu, abychom se neustále odvraceli od svých hříchů. Christopher Love tvrdí, že právě toto je jedním z důvodů, proč nám Bůh ve svém Slově neříká nic o fyzickém umístění pekla: „Důvodem, proč se Bůh rozhodl nedat nám žádné přesné informace o umístění pekla, může být ‚zabránit zvědavosti‘, a znepokojit naše srdce, aby náš strach z pekla byl větší než hřích, který do pekla stahuje.“ Na jiném místě Love „dosvědčuje, že kázání o pekle je dobré, pokud vede k tomu, že se při pomyšlení na peklo třesete a držíte se od něj daleko a odvracíte se od hříchů, které tam vedou.“

Bratři a sestry, je pro nás dobré přemýšlet o pekle. Přemýšlení o pekle je biblická rada  která pomůže nejen našemu posvěcení, ale také nás motivuje ke zvěstování Krista jako jediného Spasitele našim ztraceným přátelům a příbuzným. „Protože známe tuto bázeň před Pánem [a hrůzy pekla], přesvědčujeme lidi.“ (2K 5,11)

Counseling One Another