Co ještě zbývá?

Pokoj vám a milost. Naše země se otřásá jedním skandálem za druhým nehledě na ty, které jsou potichu zameteny pod koberec. Vládní strana, která slibovala zatočit s bezprávím, se vysmívá právu i spravedlnosti. Korupce se začíná stávat společensky přijatelným hříchem podobně jako podvod, zneužívání, manželská nevěra, rozvod nebo zabíjení nenarozených dětí. 

Jak mi řekl jeden můj nevěřící kamarád: „Kdyby byl Bůh, tak by tady nevypadalo takhle.“ Ale i zde se Hospodin ukáže spravedlivý, ryzí ve svém soudu (Ž 51,6). Kdyby totiž nebyl Bůh,  tak by to tady nevypadalo ani takhle! Jenom Boží existence dává tomu všemu smysl. Kdyby nebylo nic takového, jako je Boží soud, tak by skutečně neexistovala žádná spravedlnost. Vypadá to, že stojíme na prahu velikého zmatku. A zmatek vidíme nejenom ve společnosti, ale také v Kristově církvi.

Součástí lidské přirozenosti totiž je, že pokud nejsme hluboce zakořeněni v pravdě a nejsme k ní znovu a stále vedeni, tak snadno podlehneme lži a falešným věcem. To můžeme dobře vidět nejenom v naší zemi, ale také v Božím Slově, v dějinách Božího lidu i v současné církvi. Vidíme to také v našem dnešním textu - v listu Titovi v 1. kapitole.

Hlavním tématem listu Titovi je souhrn toho, jak mají křesťané zdobit, zkrášlovat učení o Boží milosti svou zbožností a dobrými skutky. Jeden z veršů ze samotného závěru listu:

• Titovi 3:14 Ať se učí i naši lidé vynikat v dobrých skutcích, kde je jich naléhavě potřebí, aby nebyli neužiteční.

Už jsme viděli, že dopis napsal apoštol Pavel, napsal ho svému vlastnímu synovi ve víře Titovi, kterého nechal v církvích na Krétě. To nás vede přímo do našeho textu:

1. Dát věci do pořádku

• Tt 1,5 Proto jsem tě ponechal na Krétě, abys uvedl do pořádku, co ještě zbývá, a ustanovil v jednotlivých městech starší, jak jsem ti nařídil.

Apoštol Pavel po svém propuštění z vězení v Římě navštívil kromě jiných míst také jeden z velkých ostrovů ve Středozemním moři - Krétu. Pavel, spolu s dalšími lidmi - mezi jinými také s Titem, si nejel na Krétu odpočinout po dlouhém, několikaletém vězení, ani tam nechtěl strávit svou dovolenou nebo si prohlédnout pamětihodnosti. Na Krétu ho dovedla jeho touha, kterou popsal ve svém listu Koloským:

• Koloským 1,28Jeho [Krista] zvěstujeme, když se vší moudrostí napomínáme a učíme všechny lidi, abychom je mohli přivést před Boha jako dokonalé v Kristu.

A. Ideál nádherné církve

Pavel chtěl i na Krétě vidět nádhernou církev. Už jsme mluvili o tom, jak církev na Krétě vznikla, a víme, že je velmi pravděpodobné, že nevznikla přímým působením apoštola Pavla. Přesto to byla Kristova církev – taková, jakou Pavel popisuje v listu do Efezu:

• Efezským 5:27 tak si on sám [Kristus] připravil církev slavnou, bez poskvrny, vrásky a čehokoli podobného, aby byla svatá a bezúhonná.

Podobná slova nalezneme také v listu Titovi:

• Titovi 2:14 On se za nás obětoval, aby nás vykoupil ze všeho hříchu a posvětil za svůj vlastní lid, horlivý v dobrých skutcích.

Stejnou touhu měli čeští bratří, když se ve druhé polovině 15. století rozhodli opustit katolickou církev a také husitskou, kališnickou, odejít do ústraní a věnovat své životy a své úsilí cele budování krásné církve. Následujících sto let byli kvůli tomu pronásledováni, vězněni, upalováni na hranicích. Ale díky jejich odhodlání vznikla na našem území vůbec první reformační církev, skutečně krásná církev, která nám zanechala úžasný poklad – překlad Bible do češtiny z původních jazyků – Bibli kralickou.

Tito lidé četli Pavlovy listy a toužili po stejné církvi, jakou Pavel popisoval. Věřím, že i my toužíme po tom vidět takto krásnou církev. Nebude to církev s velkým společenským uznáním, nebude významně ovlivňovat média ani politiku. Ale bude to církev, která se pevně drží Písma, kde zní čisté evangelium o spasení z milosti skrze víru a kde jsou životy lidí od základů proměňovány a budovány. Takovou církev popisuje Jan ve Zjevení:

• Zj 3:8 Vím o tvých skutcích. Hle, otevřel jsem před tebou dveře, a nikdo je nemůže zavřít. Neboť ačkoli máš nepatrnou moc, zachoval jsi mé slovo a mé jméno jsi nezapřel.

B. Realita církve na Krétě

Pavel nenašel církev na Krétě v dobrém stavu. Proto Pavel zanechal svého spolupracovníka a syna ve víře Tita na Krétě s jasným úkolem - dát do pořádku to, co ještě zbývá. Podívejme se na několik zmínek z toho, co dělo v církvi na Krétě.

Církve na Krétě byly slabé a neschopné rozpoznat, co je dobré. Všechny problémy tamních církví pramenily ze dvou hlavních věcí - církve neměly rozpoznání v otázce učení ani v otázce jednání. V církvích byli falešní učitelé:

• Titovi 1:10-11 Je mnoho těch, kteří se nepodřizují, vedou prázdné řeči a svádějí lidi: jsou to hlavně ti, kteří lpí na obřízce. Těm je třeba zavřít ústa. Pro hanebný zisk učí tomu, co se nepatří, a rozvracejí tím celé rodiny.

Tito falešní učitelé učili zcestné věci. Jejich učení mělo dopad na jednání církve. To je ta druhá oblast, kterou bylo třeba napravit.

• Titovi 1,16Prohlašují, že znají Boha, avšak svým jednáním to popírají. Jsou odporní, neposlušní a neschopni jakéhokoli dobrého skutku.

Proto několikrát v listě nabádá Pavel Tita, aby učil v církvi, že věřící mají vynikat v dobrých skutcích. Byli zde také muži – mladí i starší, kteří nechtěli převzít zodpovědnost za Boží dílo a za církev a Titus je měl vést k rozvážnému a zodpovědnému jednání. Další lidé se v církvi zabývali malichernostmi, hádkami o zákon a neužitečnými debatami o rodokmenech.

Když procházíme tímto stavem církve na Krétě, možná nám to bude znít trochu povědomě a aktuálně. I dnes je mnoho falešných učitelů, kteří vnikají do církví a rozvrací rodiny. I dnes vidíme mnoho lidí, kteří o sobě tvrdí, že jsou křesťany, ale jejich jednání je v přímém protikladu k tomu, co říká Boží Slovo.

Kolik věřících se dnes zabývá dohadováním se o významu složitých míst z Písma a staví na tom nějakou svou výlučnost. Lidé zkoumají úkazy na nebi nebo politickou situaci v Izraeli, snaží se pospojovat různá místa v Bibli, aby nám řekli, jak bude vypadat Kristův druhý příchod, dohadují se o podstatě duchovních darů nebo o tom, jestli jako křesťané musíme zachovávat Desatero a výsledek je takový, že když se zeptáte nevěřících lidí, k čemu je dobrá církev, tak vám v naší zemi s velkou pravděpodobností řeknou, že k ničemu. Že církvi jde jen o peníze. Není tu lid, který by vynikal v dobrých skutcích, který by byl všem lidem milý.

C. Narovnat pokřivené

Když Pavel mluví o tom, že Titus má dát do pořádku to, co ještě zbývá, používá krásné řecké slovo, které se v určité podobě přeneslo i do češtiny. Je to slovo EPIDIORTOÓ. Je to lékařský termín a my z něj máme slovo ortodoncie - napravování křivých zubů. Ve starověké řečtině se toto slovo používalo ve smyslu napravení zlomených končetin nebo narovnání údů, které byly křivé.

Dej do pořádku to, co zbývá, to, co v pořádku stále ještě není. Titus dostal úkol hodný obra Sysifa. Dodnes církev v pořádku není! Proč to tak je? Důvody jsou stejné dnes jako tenkrát – nedrží se Božího slova v otázce učení a jednání. Tyto dvě věci musí jít ruku v ruce – špatné jednání ukazuje na špatné učení, které za ním stojí a naopak špatné učení vždy povede ke špatnému jednání.

Způsob, jímž měl Titus věci napravit, byl velmi prostý - šlo především to, že ustanoví ve všech církvích starší. To je nejlepší způsob, jak dát věci do pořádku. Když jsou ovce rozehnané a zbloudilé, zraněné, pod tlakem vlků, tak potřebují pastýře – dobré pastýře, kteří je svolají do stáda, ošetří, ochrání, nasytí. Ustanovení biblicky kvalifikovaných starších je tou nejdůležitější věcí na cestě k nápravě chyb v oblasti falešného učení a k ukáznění špatného jednání jednotlivých věřících i celé církve.

Pokračování příště.