1. Nenávidět hřích neznamená se hříchu jenom vyhýbat – neboť to dělal i Bileám, a dokonce i tehdy, když byl v pokušení (Nu 22).
2. Nenávidět hřích neznamená hřích jenom vyznávat – neboť to dělal faraon i Jidáš (Ex 10,16; Mt 27, 4).
3. Nenávidět hřích neznamená se hříchu jenom bát – neboť strach z hříchu může být i tam, kde není žádná nenávist k hříchu.
4. Nenávidět hřích neznamená jenom truchlit nad strašlivými účinky a důsledky hříchu – neboť dělal i Achab a Ninivští.

Kdo se bojí hříchu kvůli peklu, nebojí se hříchu, ale ohně!

Opravdu nenávidí hřích ten, kdo ho nenávidí jako peklo samotné!

Svatý člověk ví, že každý hřích je namířený proti:

• svatosti Boží,
• slávě Boží,
• podstatě Boží,
• bytosti Boží,
• a zákonu Božímu.

Proto se jeho srdce vzpírá proti všem hříchům. Dívá se na každý hřích jako na:

• zákoníky a farizeje, kteří obviňovali Krista,
• Jidáše, který zradil Krista,
• Piláta, který odsoudil Krista,
• vojáky, kteří bičovali Krista,
• kopí, které probodlo Krista!