Evangelická dekáda
Manifest velkého poslání, svět do roku 2000 A.D. informuje a nabádá křesťanskou obec jak "dovršit" evangelizaci světa do roku 2000.

Rádi bychom vás upozornili, že křesťanům dnes hrozí větší nebezpečí než byl komunistický dialekticko-materialistický teror na Východě a ateistický humanisticko-materialistický teror na Západě. Ne náhodou dnešní náboženské a politické hnutí na Západě i na Východě zpívají stejnou písničku. Na cestě k dosažení nového světového pořádku, stojí jednotlivé politické, hospodářské, sociální a náboženské mezicíle.

Komunisté si vytýčili plán v "Komunistickém manifestu", ateisté představili světu "Humanistický manifest" a dnešní náboženské hnutí připravilo "Manifest velkého poslání." Dnešní nábožensko-politické hnutí vystupuje na veřejnost, stejně jako hnutí Nového věku, s krásnými hesly a hlásá lásku, lidské dobro a mír. Mnozí lidé však nevidí jeho pravé cíle a i nemalá část křesťanů podléhá vábným snahám o vytvoření nového spravedlivého světového pořádku, kde bude vládnout mír, bratrství rovnost a svornost. Na cíle učení Nového věku jsme již upozornili v minulosti. Osvěžme si je:

   1. zavedení jednotné měny a mezinárodního univerzálního kontového systému
   2. zřízení světové centrály pro rozdělování potravin, která by řídila veškerou produkci a distribuci
   3. jednotný daňový systém na celém světě
   4. celosvětově platná povinnost vojenské služby k obranným účelům, navzdory pacifistickým proklamacím
   5. zřízení celosvětového hospodářského systému
   6. předání soukromého vlastnictví v bankovnictví, dopravě a výrobě světovému výboru
   7. uznání nutnosti podrobit celosvětovému řízení problémy biologické, hustotu obyvatelstva a zdravotnictví
   8. zaručení celosvětového minima svobody a blahobytu pro každého člověka
   9. povinnost podrobit osobní cíle a osobní život cílům světové rady
   10.arijství, nebo-li vláda západní rasy spojená s antisemitismem

Podobné plány a cíle pronikají stále častěji i do církevních prohlášení. Křesťan má hlásat a žít evangelium Ježíše Krista, aby se od světa lišil a především aby oslavoval Pána Boha. Úkolem každého křesťana je varovat svět, že lidské úsilí přinést celosvětový blahobyt a mír bez osobního rozhodnutí přijmout evangelium Pána Ježíše, je marné. Zemím, v kterých bylo evangelium hlásáno a přijato do srdce národa, Bůh přidal svobodu, demokracii a blahobyt. Tam, kde opravdové evangelium hlásáno není, nebo přestává být hlásáno, tam, kde Ježíšovo evangelium nikdy nezakořenilo do srdcí, nebo se vytrácí ze srdcí národa, tam může být nastolen pouze humanistický přelud s náznaky demokracie. Svobodu člověk nemůže vyrobit. Svoboda je Boží dar. Dnes demokracie přežívá jen setrvačností v několika málo zemích, kde se jí stejně dařilo jen krátce. Historie nám ukazuje pouze autokratické totality. Bez evangelia si lidé nejsou a nebudou schopni vládnout sami sobě. Ne nadarmo, nejzarytější pronásledovatelé křesťanů mluví o důležitosti duchovních hodnot a o potřebě duchovní obrody. Universální otcovství boha a bratrství mezi národy má přinést rovnost a celosvětový mír. Náboženské hnutí, které vyhlásilo "Manifest velkého poslání" má 186 bodů globálního plánu. Vyjmenujme jen některé:

1. Veďme dialog s ateisty, agnostiky, nevěřícími a bez vyznání, stejně tak i s nekřesťanskými náboženskými skupinami, kulty a novým náboženským učením, abychom si všichni vzájemně rozuměli a aby byla jasná plnost Kristova učení.

2. Zapojme kláštery a modlitební úsilí mnichů, jeptišek, aby podporovaly tuto celosvětovou akci.

3. Podporujme vývoj lidstva tak, aby byli všichni součástí světové evangelizace.

4. Zajistěme potraviny a výživu pro 600 miliónů lidí, kteří žijí v oblastech postižených hladem a pokračujte v jejich výživě. Úkol je odstranit hlad v celém světě.

5. Zneškodněme 20 miliard krys a potkanů, kteří ročně ničí 25 % světové produkce potravin.

6. Pozvedněme do roku 2000 životní úroveň všech lidí na světě a pokračujme v dalším zlepšování životní kvality.

7. Odstraňme světovou chudobu masivním rozdělením světového bohatství rovným dílem.

8. Zajistěme mezinárodní kontrolu životního prostředí, zachraňme přírodu i zvířata.

9. Podporujme snahy UNICEFu, organizace Spojených národů, aby se snížila dětská úmrtnost na polovinu. Odstraňme a předcházejme epidemiím.

10.Pomozme organizaci UNICEF, aby práva dětí byla uvedena v platnost celosvětově.

11.Odstraňme chudobu a postavme náležité městské bydlení pro obyvatele celého světa.

12. Uzákoňme do roku 2000 skrze celosvětové křesťanské hnutí zákaz všech válek, armád, zbrojení, prodej zbraní, a všechno vraždění.

13. Odstraňme a neutralizujte do roku 2000 všechny příčiny a struktury hříchu.

14. Ustanovme tři až čtyři světové vůdce representující všechny křesťany, kteří budou promlouvat pomocí 30 televizních satelitů v padesáti různých jazycích k celému světu, tedy k 6 miliardám lidí nejpozději na vánoce r. 2000 s výzvou, aby všichni přijali Ježíše Krista v den jeho symbolických 2000 narozenin.

15. Dokončeme světovou evangelizaci v poslední dekádě tisíciletí tak, aby víc než 50% obyvatel země nějakým způsobem přijalo učení Ježíše Krista.

Dál snad není ani třeba pokračovat. Takové náboženské hnutí je všeobecně přijatelné jen proto, že místo kříže Ježíše Krista vzhlížíme a obdivujeme lidské plány a organizační schopnosti. Ano, dnes máme technologii jak dosáhnout a ovlivnit celý svět. Kdo stojí za tímto plánem? Křesťané, kteří slouží programům místo Bohu, společně s humanisty, ateisty! Každý, kdo si prostuduje 186 bodů tohoto globálního projektu zůstane v úžasu.

Křesťané dnes představují 23,500 denominací, 4,000 misijních organizací, 860 národních nebo mezinárodních koncilů a církví, 56 globálních networků a 9 globálních meganetworků. Luzánská konference se sešla 8. ledna 1989 v Singapuru a účastnilo se jí 314 delegátů, kteří representují 50 národů. Víc než 4000 delegátů ze 186 zemí se sešlo v létě 1989 v Manile, kde bylo zastoupeno i Československo.

• Proto se tím více musíme držet toho, co jsme slyšeli, abychom nebyli strženi proudem. Jestliže už slovo zákona bylo pevné a každý přestupek i každá neposlušnost došla spravedlivé odplaty, jak bychom mohli uniknout my, pohrdneme-li tak slavným spasením? (Žd 2:13)

Ráj ani nebe na Zemi člověk nevybuduje, i kdyby se snažil sebevíc. Často jsme příliš zaměstnaní a za léta náboženské nesvobody na Východě naprosto nepřipravení, snad i pohodlní, abychom se pídili po pravdě. Mnozí jsou bezmyšlenkovitě oddaní denominaci a náboženské tradici, aniž by zkoumali pravost učení. Mnoho nominálních křesťanů, především třetího světa "přijalo" křesťanství ze stejných důvodů jako mnoho jedinců Východní Evropy a dalších komunistických diktatur přijalo rudou knížku. Srovnejme některá prohlášení, která vyzývají křesťany k dialogu s ateisty, agnostiky, nekřesťany, náboženskými kulty a nabádají k masivnímu rozdělení světového bohatství rovným dílem. Taková a podobná učení neobstojí ve srovnání s biblí. Připomeňme si několik biblických veršů:

• Blaze muži, který se neřídí radami svévolníků, který nestojí na cestě hříšných, který nesedává s posměvači, nýbrž si oblíbil Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci. (Př. 1:1,2)

• Nedejte se zapřáhnout do cizího jha spolu s nevěřícími! Co má společného spravedlnost s nepravostí? A jaké spolužití světla s temnotou? (2.K. 6:14)

• Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět a druhého milovat, k jednomu se přidá a druhým pohrdne. (Mt. 6:24)

• Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo jsou na cestě k záhubě; nám kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží. Je psáno: ,Zahubím moudrost moudrých a rozumnost rozumných zavrhnu.' Kde jsou učenci, kde znalci, kde řečníci tohoto věku? Neučinil Bůh moudrost světa bláznovstvím? Protože svět svou moudrostí nepoznal Boha v jeho moudrém díle, zalíbilo se Bohu spasit ty, kdo věří bláznovskou zvěstí. (1.K. 1:18-21)

• Proklet buď muž, který doufá v člověka, opírá se o pouhé tělo a srdcem se odvrací od Hospodina. Bude jako jalovec v pustině, který neokusí přicházející dobro. Bude přebývat ve vyprahlém kraji, v poušti, v zemi solných plání, kde nelze bydlet. Požehnán buď muž, který doufá v Hospodina, který důvěřuje Hospodinu. Bude jako strom zasazený u vody; své kořeny zapustil u vodního toku, nezakusí přicházející žár. Jeho listí je zelené, v roce sucha se ničeho neobává, nepřestává nést plody. Nejúskočnější ze všeho je srdce...(Jer 17:5-9)

Pán Ježíš nikdy nepoužíval sociální programy jako evangelizační techniku. Apoštolové jsou náš příklad:

• A tak apoštolové svolali všechny učedníky a řekli: "Bohu se nebude líbit, jestliže my přestaneme kázat Boží slovo a budeme sloužit při stolech. Bratří, vyberte si proto mezi sebou sedm mužů, o nichž se ví, že jsou plni Ducha a moudrosti, a pověříme je touto službou. My pak budeme i nadále věnovat všechen svůj čas modlitbě a kázání slova." (Sk. 6:2-4)

• Kdo se nestará o své blízké a zvláště o členy rodiny, zapřel víru a je horší než nevěřící. (1.Tim. 5:8)

Tyto verše mluví o povinostech každého jedince, ne o globálních programech jak odstranit sociální problémy světa. Sociální pomoc při pohromách je povinností každého občana, ale v žádném případě pomoc nemůžeme zaměňovat za evangelizaci.

• Hledejte především Jeho království a spravedlnost a všechno ostatní vám bude přidáno. (Mt 6:33)

• Blaze národu, jemuž je Hospodin Bohem, lidu, jejž si zvolil za dědictví. (Ž 33:12)

Nezapomeňme, že tento svět je odsouzen k zániku a Pán Ježíš nikdy nedal církvi příkaz, aby tento svět napravila. Zásluhy křesťanských misionářů přinesly vzdělání, moderní medicínu, tisk, hygienu, ale to není hlavní úkol misijní práce. Úkolem misijně zaměřeného křesťana je oddělit lidská srdce od tohoto světa, aby bylo co nejvíce lidí zachráněno pro věčný život. Boží statistiky nemají v rozpočtu chrámy, katedrály, menocnice, školy a školky, akademické tituly, oční operace, svobodné volby, pitnou vodu ani kolik tun potravin zachrání tisíce lidí před smrtí hladem. Milióny lidí jdou dnes a denně do věčné záhuby navzdory tomu, že jsou zdravější a vzdělanější. Jak často vyměníme duši za tělo. Pamatujme však, že tělo je pomíjivé a duše je věčná!

- kas -