My, lidé dvacátého století, jsme nuceni dělat různé kompromisy. Nemohl Bůh použít evoluci ke stvoření druhu? Tedy ne konflikt, ale smíření obou názorů, křesťanství i evoluce. Musíme si položit závažnou otázku. Mohl Bůh, jak nám Ho zjevuje Bible, použit evoluci jako metodu stvoření? Mám za to, že biblické křesťanství je nekompromisní i v této otázce stejně, jako v dalších otázkách.

1. Když Bůh stvořil rostliny – Genesis 1. kapitola, 12. verš, zvířata – 21. verš a člověka – 31. verš, konstatoval, že to bylo dobré, ba u člověka velmi dobré. Není zde prostor na nějaké vylepšování, na evoluci.
2. Charakter Boha Stvořitele i Pána Ježíše se neslučuje s požadavky teorie evoluce, tzn. s přírodním výběrem. Čtěme spolu evangelium Matoušovo 12. kapitolu 20. verš: "Nalomenou třtinu nedolomí a doutnající knot neuhasí" a evangelium Matoušovo 5. kapitolu 3., 5. a 9. verš: "Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské", "Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví", "Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími", první epištolu Petrovou 5. kapitolu 5. verš: " Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost", evangelium Lukášovo 19. kapitolu 10. verš: "Neboť Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo".

V boji o život vítězí silní, pyšní, sebevědomí. U Boha mají naději jenom slabí, za nic položeni, pokorní, tiší a ztraceni. Syn člověka přišel, aby hledal a spasil to, což bylo zahynulo, tedy úplný opak k přírodnímu výběru, který dle Darwina "hledá a zachovává, což by bylo silného a pokrokového".

Evoluční teorie je myšlenkovým modelem tohoto světa, je naprogramována knížetem tohoto světa. Křesťan, který uznává Ježíše a Jeho slovo jako nejvyšší autoritu ve svém životě, nemůže zde absolutně dělat nějaké kompromisy. Evoluční teorie a Bible jsou neslučitelné jako tma a světlo.

Na závěr si musíme společně zodpovědět ústřední otázku této přednášky: Je evoluční teorie věda nebo náboženství? Vědu člověk tvoří pomocí pokusu a jeho zhodnocení rozumem. Náboženství přijímá vírou. Během celé této přednášky jsme neustále poukazovali na to, jak obrovské nároky na víru si tato teorie dělá. Úžasně tak předčí všechna, i ta nejprimitivnější přírodní náboženství.

Bible používá dva zvláštní pojmy. Hovoří o bláznech a bláznovství. Bláznem je v Bibli nazýván člověk, který řekl ve svém srdci: není Boha (Žalm 53, Žalm 14). Na druhé straně mluví Bible o bláznovství kříže, tedy o evangeliu a víře v něj (1. ep. ke Korintským, 1. kapitola). Evangelium je zde nazýváno bláznivou zvěstí. Udělejme si nyní přehled o tom, čemu věří blázen v biblickém slova smyslu (tedy ateista) a čemu věří člověk přijímající bláznivou zvěst, tedy evangelium. Blázen (tedy člověk popírající existenci Boha) věří, že tisíc pětisetstránkových svazků jeho genetické informace vytvořila čirá náhoda. Bláznivá zvěst (tedy evangelium) učí, že tisíc tři sta padesát stran Bible bylo napsáno z inspirace Ducha Svatého. Blázen v pojetí Bible věří, že celá živá hmota byla vzkříšena z neživé čirou náhodou (eventuálně zákony hrající si přírody). Člověk, který přijal evangelium, věří, že Ježíš Kristus byl ukřižován a vstal z mrtvých. Věří také, že on sám má účast na Kristově zmrtvýchvstání skrze víru.

Co vyžaduje větší víru? Dá se ještě mluvit z toho hlediska o evoluční teorii jako o vědě? Posuďte sami. Vyvolte sobě dnes, čemu chcete sloužit. Vyvolte si rozumně a v tom vytrvejte.