V lednu 2013 proběhla v České republice první přímá volba našeho prezidenta. Stejně tak jako byla touto událostí názorově rozdělena česká společnost, došlo i k neskutečnému rozdělení Božího lidu v řadě církví. Objevily se i zprávy, že v některých společenstvích se křesťané tak pohádali ohledně kandidátů především pro druhé kolo volby, že často moc nescházelo k tomu, aby se strhla hromadná bitka. Spousta vztahů v církvi je takto, i po skončení voleb, nadále pošramocena. Některé křesťany tento zmatek dokonce od voleb odradil, přestože původně volit chtěli.

Co způsobilo tento, možná mnohými nečekaný, rozkol v Božím lidu u nás. Bůh pokoje přece nevkládá do řad svých služebníků takovéto šarvátky. Věc je naprosto jasná. Nezpůsobilo to nic jiného nežli neznalost kontextu Božího slova a špatná komunikace s Bohem na modlitbách. Často naprosto neomluvitelně selhali i samotní vůdci církví.

Boží Slovo nás ale ujišťuje, že i takovéto, zdánlivě světské záležitosti, jako jsou prezidentské volby, má Bůh dokonale ve svých rukou. Nic se nikdy nestane bez Jeho dopuštění.

• Promlouval takto: "Požehnáno buď jméno Boží od věků až na věky. Jeho moudrost i bohatýrská síla. On mění časy i doby, krále sesazuje, krále ustanovuje, dává moudrost moudrým, poznání těm, kdo mají rozum. Odhaluje hlubiny a skryté věci, poznává to, co je ve tmě, a světlo s ním bydlí. (Dn 2,20-22)

Bůh nám zde říká, že je to On, kdo určuje krále pro jednotlivé národy a kdo je i odvolává. A vysvětluje nám také proč. Protože On, na rozdíl od lidí, zná to, co je skryté v lidských srdcích. On ví nejlépe, kdo je pro jeho momentální cíle dobře použitelný a kdo ne, i když se daný člověk nemusí lidem naoko jevit jako ten správný. A pokud se do vládních kruhů vetřou ti, kteří tam nemají co dělat, pak on vládu spolehlivě protříbí. Není lepšího příkladu nežli naše vláda, sestavená po posledních parlamentních volbách. V ní zbylo z původního obsazení jen málo. A toto Boží tříbení u nás bude i nadále pokračovat v odhalování skrytých afér a podvodů v řadách vládnoucí garnitury.

Stejně tak i Bůh sesadil původně použitelného prvního krále Izraele - Saula, který ale časem propadl mocenské pýše a stal se nepřítelem Božích cest, a tak ho nahradil pokorným Davidem.

• Každý ať se podřizuje vládní moci, neboť není moci, leč od Boha. Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha, takže ten, kdo se staví proti vládnoucí moci, vzpírá se Božímu řádu. Kdo se takto vzpírá, přivolává na sebe soud. (Ř 13,1-2)

Tato slova apoštola Pavla mluví naprosto jasně a vše potvrzují. Ti, kdo odmítají ustanovené vládce, protiví se Božím cestám. V následně uvedených biblických citátech totéž píše i apoštol Petr a zároveň vysvětluje, jaký to má důležitý význam pro důvěryhodnost svědectví vycházejícího z našeho způsobu života s Bohem. Apoštol Pavel pak odhaluje další duchovní význam celé věci. V postojích úcty ze strany Božího lidu, v respektování zvoleného zřízení a v modlitbách za vládce, je Boží moc, která je důležitá pro náš pokojný život a zároveň dává volný prostor pro mocné svědectví těm, kteří Boha neznají.

• Podřiďte se kvůli Pánu každému lidskému zřízení – ať už králi jako svrchovanému vládci, ať už místodržícím jako těm, které on posílá trestat zločince a odměňovat ty, kteří jednají dobře. Taková je přece Boží vůle, abyste dobrým jednáním umlčovali nevědomost nerozumných lidí. Jste svobodni, ale ne jako ti, jimž svoboda slouží za plášť nepravosti, nýbrž jako služebníci Boží. Ke všem lidem mějte úctu, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále ctěte. Služebníci, podřizujte se ve vší bázni pánům, nejen dobrým a mírným, nýbrž i “ tvrdým“ (kral.př.“zlým“). (1 Pt 2,13-18)

Na prvním místě žádám, aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy, díkůvzdání za všechny lidi, za vládce a za všechny, kteří mají v rukou moc, abychom mohli žít tichým a klidným životem v opravdové zbožnosti a vážnosti. To je dobré a vítané u našeho Spasitele Boha, který chce, aby všichni lidé došli spásy a poznali pravdu. (1 Tm 2,1-4)

Poznámka a omluva redakce: tento článek byl původně publikován pod jménem Pavla Kábrta, s jehož jménem byl spojen a takto jsme jej dostali do redakce. Ovšem Pavel Kárbrt odmítl autorství článku v této podobě a proto se jemu, i všem čtenárům, které jsme tak uvedli v omyl, omlouváme.