Bratr Řehoř, napsáno r. 1470 (část první)

Podle svědectví Písem apoštolů a proroků, která ukazují, jak se věci mají mít, je v těchto posledních časech mnoho lidí povolaných ke křesťanské víře, kteří se nazývají křesťané a kteří svými ústy vyznávají Krista. Z tohoto shromážděného množství lidí si Pán Bůh, stejně jako v každé době, vybírá pro sebe lidi, kteří jednají dobře a žijí ctnostně, a jimž dává poznat pravého Boha i Ježíše Krista, svého Syna tak, aby šli po jeho úzké cestě, slyšeli jeho hlas a měli život věčný.

Takovým Pán Ježíš říká: „Vám je dáno znát tajemství Božího království; ale těm, kdo jsou vně, děje se všechno v podobenstvích.“[1] Také jim dává poznat zlé věci, které přicházejí na tento lid, který nezná Boha a svým životem nenásleduje Pána Ježíše Krista, takže v každé době ti, kteří mu patří, rozpoznávají svody Antikristovy, jak o tom píše svatý Jan ve Zjevení, že totiž oznamuje svým služebníkům ty věci, které se mají brzo stát – tedy různé lidské svádění a Antikristovy promyšlené lži, jimiž svádí lidi k falešné naději, že jsou spaseni, ačkoliv jdou do zahynutí. Také jim dává poznat, že se rozhojní hřích, bude vládnout bezohlednost a zloba a budou přemáhat dobrotu, takže s nimi přijdou mnohá utrpení a rány.

Tyto také Pán Ježíš povzbuzuje, když jim říká: Neboj se stádce malé, neboť mému Otci se zalíbilo dát vám království nebeské.[2] A jinde: Pravím vám, svým přátelům: Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, neboť víc udělat nemohou.  A na dalším místě: Nebojte se, když tyto věci přijdou na svět, neboť tyto věci musí přijít. Neboť vychladne láska mnohých, rozmnoží se zloba a lidé se budou nenávidět a zrazovat. Povstane národ proti národu a budou mnohé války. Tehdy povstane také mnoho falešných proroků a svedou mnohé. A kdyby to bylo možné, tak by svedli i vyvolené. Svatý Pavel o tom říká, že přijde Antikrist, který bude svádět lidi, kteří nehledají pravdu a nežijí v lásce.

Podobně svatý Jan říká, že Antikrist přijde a svatý Petr popisuje, jak přijde – že to bude stejné, jako když bylo mezi Židy mnoho falešných proroků, tak i v tom lidu, který se hlásí k víře křesťanské „budou lživí učitelé, kteří budou záludně zavádět zhoubné nauky a budou popírat Panovníka, který je vykoupil. Tím na sebe uvedou náhlou zhoubu. A mnozí budou následovat jejich nezřízenost a cesta pravdy bude kvůli nim v opovržení. Ve své hrabivosti budou vám předkládat své výmysly, aby z vás těžili (2 Pt 2,1-3).

Neboť každému, kdo čte Starý zákon, by mělo být jasné, jak mnoho bylo falešných proroků za dnů proroků Elijáše, Micheáše nebo Jeremiáše, takže jich bylo několik set proti jednomu poslu Božímu a s nimi nesčíslné množství lidí proti malému stádci vyvolených Božích. Je to známá věc ze Starého zákona a stejně tak i z Nového a jak na to Písma ukazují, tak to také i dnes dosvědčují skutky kněží i lidí.

Ale někdo by mohl říci: „Což tedy tito lidé a kněží vůbec nepřišli k poznání pravdy?“

Ano, je to tak, že nepoznali Boží spravedlnost, která je z víry v Ježíše Krista, neboť si ustanovili svou vlastní, stejně jako oni Židé. Ale vyvolení Boží poznali pravdu a přijali spravedlnost, která je od Boha. Ale o těch lidech, kteří o sobě jenom tvrdí, že jsou křesťané, říká Písmo totéž jako o těch lidech ze Starého zákona: „Hospodin namíchal do jeho nitra ducha závrati“, „aby očima neviděli a ušima neslyšeli.“ A k tomu prorok přidává: „Jejich stůl se jim staň osidlem a těm, kdo jsou s nimi zajedno, buď léčkou. Dej, ať se jim zatmí v očích, aby neviděli, jejich bedra ustavičně zbavuj síly.“[3]

Prorok Daniel k tomu říká, že vymýtí každodenní oběť a dají tam ohyzdnou modlu pustošitele. Ty, kteří jednají svévolně vůči smlouvě, přivede úlisnostmi k rouhání. Avšak lid, ti, kteří se znají ke svému Bohu, zůstanou pevní a budou podle toho jednat.[4] Takže je z Písma jasné, že je zde zvláštní lid vyvolený ze všeho lidu, který zná a poznává svého Boha a učí se od Něj rozumět pravdě právě tak, jak to říká Pán Ježíš, že všichni budou vyučeni od Boha. Každý, kdo slyšel Otce a vyučil se u Něho.[5] K tomu dodává svatý Pavel: „Neboť Bůh, který řekl `ze tmy ať zazáří světlo´, osvítil naše srdce, aby nám dal poznat světlo své slávy ve tváři Kristově.“[6]

Ale ti, kdo jsou bez milosti, těmto věcem nerozumějí. V jejich jednání není žádná milost, protože chodí ve tmě, jejich mysl je v temnotě, jejich srdce je zkažené žlučí hořkosti a nemohou přijít ke světlu Boží moudrosti. Neboť blahoslaveni jsou čistého srdce, neboť oni uzří Boha, a takoví, protože Boha znají, učí se od Něj veškeré pravdě a také poznávají onu znesvěcující ohavnost, o níž mluví Pán v Písmu, a která stojí na svatém místě, kde být nemá. Kdo čteš, rozuměj, co je touto ohavností, a jak a v čem je znesvěcující, a kde je svaté místo, na němž by neměla stát a jak je pozastavena každodenní oběť a kým. Tak tomu rozumějí ti, jimž to dal Pán Bůh pochopit jako kdysi svatým apoštolům, když je vyučil Duchem svým Svatým všem věcem, které byly potřebné ke spasení, a otevřel jim Písma, aby jim rozuměli. A tak to dělá od té doby až do skonání světa a učí stejným pomazáním Ducha svého a otevírá Písma k jejich porozumění. Podle toho také Boží poslové v každé době poznávají, která Písma se v jejich době vyplňují. I v této poslední době se zjevně ukazuje, jak se naplňují tyto věci, o nichž svědčí Písma a Zjevení sv. Jana.

Ale ti, kdo jsou bez milosti a nejsou vyučeni Duchem pravdy, jednají zle, a svým učením svádějí jiné do stejného stavu, v jakém se sami nacházejí – právě tak jednali falešní učitelé ve Starém zákoně, neboť neznali pravdu. Ačkoliv jich bylo tolik, bloudili, jiné uváděli do bludu a spravedlivým způsobovali trápení (jako např. Elijášovi, Micheášovi, Jeremjášovi a mnohým jiným). Čteme, že v době izraelského krále Achaba jich bylo osm set padesát. A nevěděli o tom, že bloudí, protože v jejich ústech byl lživý duch, jak o tom svědčí Písmo. Ale poslové Boží to věděli, protože měli ve svém srdci Ducha pravdy, takže Micheáš mluvil o duchu lživém, který měl oklamat krále Achaba a který také řekl: „Vyjdu a stanu se zrádným duchem v ústech všech jeho proroků.“ Hospodin řekl: „Ty ho [Achaba] zlákáš, ty to dokážeš. Jdi a učiň to!“[7] A podle toho můžeme vědět, že také dnes je velké množství lidí oklamáno, protože nezůstávají v lásce a jednají tvrdě. Dokonce kněží nerozpoznávají, že byli oklamáni, protože jejich oči oslepila zlost, takže jednají falešně a mluví lživě, ačkoliv se přitom domnívají, že říkají pravdu. Také v moci postavení klamou lidi, když je ubezpečují ve falešné naději.

Takže je zjevné, že se všichni nacházejí ve stavu nemilosti, nemají lásku jedni k druhým a nejednají v pravdě. Proto se dohadují o pozemské věci, lakotně je jedni od druhých získávají, kupují a prodávají, hádají se o ně, jedni druhým způsobují škodu a ještě se z toho radují, oklamávají se navzájem, páni i kněží bez milosti odírají chudé. A k tomu se nyní z Božího dopuštění přidává v Čechách i na Moravě množství násilností, loupeží, vražd, protože lidé jsou přemoženi hněvem, popudlivostí, vzpourou, pýchou, závistí, nenávistí, nečistotou, cizoložstvím, smilstvem a jinými podobnými hříchy, a to jak lidé, tak i kněží, jak o tom svědčí Písma a dosvědčuje to množství skutků i slov. Takto zaslepení vedou jedni druhé po široké cestě zatracení, oklamávají se navzájem, a staví se proti těm, kdo by se rádi této široké cestě vyhnuli. Proto však také Pán Bůh všemohoucí, Otec milosrdný, nepřestává konat své dílo skrze Pána Ježíše Krista Duchem svým Svatým v lidu, který shromažďuje v jednotě nejsvatější víry, ve své spravedlnosti je ustanovuje, aby byli spolu v lítosti a v milosti, v milosrdenství, dobrotě, laskavosti, pokoře, tichosti, čistotě, zdrženlivosti, trpělivosti, v pokoji, aby toužili po dobrém a nikomu nepřáli nic zlého, ani neodpláceli zlým za zlé, milovali nepřátele, a hledali na nich to, co je dobré. Takové je ovoce Ducha svatého, které má být zjevné na věrných křesťanech, kteří jednají v pravdě, rostou v lásce, a milují se navzájem tak, jak je miloval Pán Ježíš.

Pokračování příště.