Avatar
Co ještě nebylo napsáno nebo řečeno o nejúspěšnějším filmu všech dob? Nejprve asi můžeme říci, že o tom, kdo Avatar ještě neviděl, platí, že „kdo chvíli stál, již stojí opodál“. Svět virtuální reality prolomil na desítky let bariéry technických limitů. Pro méně zasvěcené několik termínů z Wikipedie:
Virtuální realita je technologie umožňující uživateli interaktivně reagovat se simulovaným prostředím. Technologie virtuální reality vytvářejí iluzi skutečného světa (např. při výcviku boje, pilotáži, lékařství), nebo fiktivního světa počítačových her. Avatar v počítačové hře je virtuální postava ovládaná hráčem, který se s avatarem v jistém smyslu slova ztotožňuje a skrze něj ve virtuálním světě jedná. V kyberpunkové literatuře se termín avatar vyskytuje i ve významu elektronicky zaznamenaného a interpretovaného vědomí konkrétního člověka bez jeho fyzické podoby (tzn. zatímco jeho tělo může být po smrti, jeho avatar je stále schopen komunikovat s ostatními).
Termín avatár pochází z hinduismu – v sanskrtu toto slovo znamená sestup a přeneseně vtělení (inkarnaci) – obvykle božské bytosti do fyzického těla za zvláštním účelem. Nejčastěji je spojován s vtělováním boha Višnua.
Ke vtělení nemusí dojít jen při narození, nýbrž i v průběhu života, když se někdo na vtělení připravuje. V tom případě se pak vtělí komplex vlastností, připisovaných té které božské inteligenci. Všechny Višnuovy avatary měly za úkol nějakým způsobem spasit svět. Jeho osmým vtělením byl Krišna, který je vždy zobrazován jako šmolkově modrý mládeneček. Ten se mohl proměňovat do mnoha podob a současně tančit s pastýřkami, které jeho zmnoženost ani nepostřehly. Jeho lidské a božské působení prochází proměnami – v dětství je popisován jako rošťák, v mládí jako proutník, jehož vířivá hbitost v tanci s pastýřkami byla pověstná. Ve stáří pak působil jako filozof. Devátým Višnuovým avatarem byl Buddha.
Pandora byla v řecké mytologii manželkou Titána a je známá především proto, že přinesla světu zlo a utrpení. Pandora byla krásná dívka vytvořená z hlíny. Bohové jí dali jméno Pandóra, to znamená „obdarovaná všemi dary“, a dali jí opravdu bohaté a velkorysé dary. Patřily k nim ovšem i takové, kterých se bohové pro jejich zhoubnost rádi zbavili. Všechny dary byly dobře uzavřeny v pevné skříňce. Odkaz tohoto mýtu přetrvává do dnešních časů – Pandořina skříňka zůstává symbolem zhoubného daru a uvolněného zla.
James Cameron *1954
Svět fantazie dráždil jeho představivosti od dětství. Od mládí byl přímo posedlý filmem. Do dvorany filmové slávy vstoupil v r. 1997 nezapomenutelným filmem Titanic. Avatarem dokázal vizuálně to, co se zatím ještě nikomu nepodařilo. Camerona provázely od dětství děsivé sny. Miluje potápění, zbožňuje létání, je ekolog a bojí se konce světa. Díky rozvoji 3D technologie a filmových možností se jeho svět snů a představ přiblížil i k divákům.
Příběh filmu Avatar se odehrává ve vzdálené budoucnosti na planetě Pandora, obydlené humanoidními sapienty. Aby lidé mohli planetu prozkoumat a žít na ní, bylo třeba vytvořit hybrid z lidské a mimozemské DNA, do něhož je vloženo vědomí člověka. Pro posádku a vědce je neodolatelným lákadlem neuvěřitelné přírodní bohatství v podobě nerostů a rostlinných léčiv.
Bleděmodrý svět je ukázkou exotické biodiverzity, tedy biologické rozmanitosti flory a fauny. 3D technologie přibližuje divákovi nejrozmanitější gigantické rostliny a prostředí prehistorických čtvernožců a létavců na dosah ruky. Nádherné jsou světélkující, něžně se vznášející, medůzky. V korunách obřích stromů se pohybují mrštní bleděmodří obyvatelé planety. V bujné zeleni číhají nebezpečné šelmy, obři obrnění pancíři, okřídlení draci a dráčata, kteří ohrožují domorodce i pozemšťany.
Modré bytosti připomínají vzhledem a vlastnostmi díky počítačové animaci něco mezi člověkem (intelekt), kočkovitou šelmou (síla a instinkt) a opicí (hbitost a pohyb). Svět, ve kterém se vše odehrává, je krásný, ale i plný smrtelného nebezpečí.
Bleděmodrý národ Navi připomíná vysněnou vznešenost indiánských kmenů Ameriky, které žily v harmonickém souznění s přírodou, svým životním stylem přírodu chránily a matka země byla nejen jejich živitelkou, ale i božstvem.
V přímém protikladu stojí pozemšťané a nenasytnost imperialistických kapitalistů a beozohledných žoldnéřů, kteří nechtějí vidět a slyšet nic jiného, než jak za každou cenu získat prachy a jaké budou výsledky kvartálních zisků akcionářů, kteří celou expedici financují. Ve styku s domorodci jsou připraveni použít nejrůznější zastrašující prostředky i přímý boj, který může vést k jejich likvidaci. Proti rachotu nejmodernější bojové mašinérie obrněných létajících strojů a ničících robotů se neslyšně míhají téměř nazí domodrodí Naviové jen s luky, šípy a zaostřeným klacky. V nejtěžší chvíli se Naviové obrátí k planetární matce, které říkají Eywa, a věří, že udržuje rovnováhu ekosystémů Pandory.
Archetypy kladných a záporných hrdinů se dokonale napojují na divákovy emoce. Dialogy mezi představiteli prohnilého kapitalistického řádu a militaristické mašinérie jsou plné vulgarit, zatímco citliví ekologickoochranářští domorodci jsou bez zbytečného patosu ctnost sama. Svět mimozemšťanů je mnohem krásnější, smysluplnější, vznešenější a duchovně vyspělejší než ten pozemský. Všechny dějové zvraty uprostřed harmonické krásy světa planety Pandora vzbuzují reakce plné antiamerikanismu, antikapitalismu, antipokroku a nakonec i antipozemšťanství(s výjimkou těch, kteří prohlédnou a přikloní se na stranu bleděmodrých). Bleděmodré bytosti a jejich hierarchické uspořádání ukazuje pozemšťanům harmonický svět. Vzorem je nám kmen Navi, který nedrancuje přírodní zdroje, ale jeho příslušníci jsou bytostně propojeni s energetickými toky planety, rostlin a zvířat. Místo individualismu převládá kolektivismus. Vše živé, ať rostlinného nebo živočišného původu, je součástí nedělitelného organismu globální sítě neuronů. Přímo úžasné je duchovní propojení bleděmodrých bytostí díky biologickým metodám (stačí zasunout konec copu do příslušného otvoru), nejen s rostlinami, ale i zvířaty. Vzájemné spojování a jednomyslné souznění znamená, že jejich těla a mysli reagují jako jedna bytost. Umí běhat, skákat, létat, jezdí na koních a létají vzduchem na dracích, jako by přestala existovat jakákoliv přitažlivost. Domorodci hbitě přeskakují ze stromu na strom, výšky a vzdálenosti jim nepůsobí nejmenší potíže.
Svět Pandory může duchovními rituály a modlitbami lehce připomínat mysticismus Nového věku. Samotný příběh je celkem jednoduchý. Pozemšťané, jejichž planeta Země je ohrožena zánikem, hledají nový životní prostor a nové přírodní zdroje na planetě Pandora. Vojenskovědeckou výpravu, která má před sebou jedinečný úkol, představuje několik charakterových prototypů. Jedni představují bezohledný imperialismus, dravý kapitalismus, druzí vojenskou sílu a převahu a třetí vědeckou obec.
Pozemská posádka již zná technologii, s jejíž pomocí se lidská DNA spojí s DNA domorodých obyvatel kmene Navi. Člověk může být prostřednictvím avatara převtělen do kvalitativně jiné bytosti a získat všechny vnější znaky a kvality domorodců. Domorodci i avataři vypadají jako hybrid humanoida a kočkovité šelmy. Jejich těla jsou extrémně štíhlá, mrštná a dlouhá. Mají zlaté oči jako šelmy, široké nosy, špičaté uši, dlouhé vlasy spletené do copu, masivní dlouhý ocas a na rukou o jeden prst méně. Úkolem pozemšťanů je navázat kontakt s domorodci, získat jejich důvěru a dostat se ke zdrojům, které na Pandoře jsou.
Hlavní hrdinové:
Jake Sully (Sam Worthington), hlavní hrdina příběhu, je bývalý námořník, který je od pasu dolů ochrnutý. Za příslib mimořádné lékařské péče po návratu z projektu souhlasí s tím, že právě jeho mysl může být uměle přenesena do hybridního těla. Jake je předvoj kontaktu s domorodci.
Neytiri (Zoe Saldana) je dcera domorodého náčelníka a matky z rodiny Omaticaya z kmene Navi. Princezna se později zamiluje do hybridního Jakea a jejich milostné splynutí okouzluje svojí něžností.
Dr. Grace Augustine (Sigourney Weaver) je antropoložka, vedoucí vědecká osobnost projektu uměle vytvořených bytostí. Na rozdíl od bezohledných žoldnéřů, kteří jdou jen za ziskem, dr. Augustine studuje zdroje rostlinných extraktů, které se nacházejí v kořenech stromu života (stromu domova duší). Pod kořeny stromu se nachází onen vzácný nerost, po němž touží představitelé kapitalismu.
Plukovník Quaritch (Steven Lang) dostal za úkol při vojenské akci právě od tohoto stromu domorodce vyhnat nebo je zlikvidovat. Quaritch je vulgární, krutý a bezohledný velitel vojákůzabijáků, který je připraven za každou cenu domorodce z daného území vystrnadit a pokud si nedají říci, je odhodlán strom a domorodce zničit. Kladný hrdina Jake domorodce varuje a ti se v očekávání nejhoršího spojí k obřadní modlitbě a prosí bohyni Eywu o ochranu. Bohyně jejich přání nejen vyslyší, ale i promění natrvalo Jakeovu mysl do těla Avatara. Důležitou roli v příběhu, který směřuje k prvotnímu happy endu, sehraje další ženská hrdinka:
Trudy (Michelle Rodriguez) je nejlepší bojová pilotka, křehká žena s ocelovými nervy, která včas prohlédne a přidá se na správnou stranu revoluce. Když dojde k brutální vojenské akci pozemšťanů vůči domorodcům, sama se obrátí proti pozemšťanům. Jake spolu s domorodci zorganizují mohutné povstání všech kmenů, které jsou ohroženy pozemskou expedicí. Příběh vrcholí závěrečnou bitvou, ve které starý drak osedlaný domorodou princeznou mává rudými křídly nad troskami vojenské expedice. Z hrdinů zahynula pouze antropoložka dr. Augustine.
Děj filmu je vizuálně natolik působivý, že může u dětských diváků vyvolat silné emocionální prožitky, možná i noční děsy, zatímco mladší diváci (film je určen divákům od 12 let) sotva postřehnou, co chtěl autor svým dílem říci. O dospělých se snad dá říci, že jsou více uchváceni obrazem než poselstvím děje.
Cameron staví do kontrastu bezohlednost a násilí pozemšťanů a lepší cestu – cestu nenásilí, kterou volí domorodci. Není mu lhostejná lidská přirozenost plná agrese, sobectví, nenasytnosti a bezcitnosti. V tomto podání je pozemšťan všehoschopný technokratický zmetek, který zneužívá vědecké objevy i technologické možnosti. Pokud bude člověk přesvědčen, že má právo získat pro sebe vše, co objeví, nezasluhuje si, aby přežil. Jinak řečeno, film je varováním, že lidstvo je v koncích a spěje do záhuby. Pokud se nezmění, nenaučí se žít v souladu se životem své planety, která je nejen jejich domovem, ale i ochránkyní, špatně to s ním dopadne.
Pandořina skříňka byla pootevřena a většina okouzlených diváků se může těšit na další pokračování. Éra filmové zábavy otevírá nové možnosti využití počítačové animace, ale napsat skutečně zajímavý a hodnotný scénář nebude vůbec snadné. Skoro by se mohlo zdát, že všechna možná témata od Hvězdných válek, přes setkání s mimozemšťany ve filmu o E. T. nebo veleúspešného zfilmování Harry Pottera a Letopisů Narnie, máme za sebou. Témata lidské fantazie nejsou nekonečná. Přesto je tu jeden dějový okruh, který by vystačil na mnoho dalších let – biblická témata. Proč nezačít v knize Genesis u stvoření – „Opravdový příběh člověka“ by mohl začít v pozemském ráji. „Historie lidstva“ a život před potopu by pomohl odhalit mnohé skryté vlastnosti člověka. „Nové začátky“ by po této katastrofě představil mnohé záhady, jimž dodnes nerozumíme. „Stavba pyramid“, „Druhá šance“ nebo „Vítězství nad temnotou“ by mohly ukázat některé aspekty lidských snah o vytvoření ráje na zemi. No a závěrečné dílo „Nové nebe a nová země“ by mohlo být vyvrcholením eposu lidských dějin. Možná, že by v rámci takové „ideologické výchovy“ pochopilo více pozemšťanů o čem je nesmrtelnost a věčnost, po nichž každý člověk od počátku světa touží.
V podobném duchu vyznívá i jeden komentář z internetu:
„Je to naprosto dokonalej film. Ted za posledni dlouhou dobu sem nic lepsiho nevidel. Musim na to jit jeste ve 3D, to musi byt opravdu narez, pravda je, ze pribeh me naprosto dostal, clovek se szije totalne s postavami a na konci filmu si rekne skoda, ze je konec, spis by si kazdy pral, aby to pokracovalo, aby byl dalsi pribeh, zkratka, aby pribeh pokracoval. Kdyz sem videl film Avatar, uplne sem si rikal, ze to by bylo místo, kde bych chtel byt. Ja chci na Pandoru!!!“
Daxter | 20100103 20:24:43
– Klára Steiger –