O usmrcování sexuálního hříchu

Téma usmrcování sexuálního hříchu pochází z knihy Johna Owena, který napsal: „Usmrcujte hřích, nebo vás usmrtí.“ Owen byl inspirován slovy apoštola Pavla z listu Římanům 8,13, kde je psáno: „Vždyť žijete-li podle své vůle, spějete k smrti; jestliže však mocí Ducha usmrcujete hříšné činy, budete žít.“ Viz také Ko 3,5, kde je psáno: „Proto umrtvujte své pozemské sklony: smilstvo, necudnost, vášeň, zlou touhu a hrabivost, která je modloslužbou.“ Ale jedno usmrcení nestačí. Sexuální hřích je saň s více než devíti životy. To znamená, že jej budete muset usmrcovat po zbytek svého života.

Dobře si vzpomínám, jak jsem byl v roce 1987 šokován, když jsem si přečetl průzkum časopisu Křesťanství dnes, že jeden z osmi pastorů přiznává, že od chvíle, kdy se ujal služby, se dopustil cizoložství! Mezi předplatiteli časopisu, kteří nebyli v pastorské službě, připustil jeden ze čtyř, že není věrný manželskému slibu.

Ve stejnou dobu v zimním vydání časopisu „Vedení“ připouští 20 % pastorů, že se alespoň jednou za měsíc podívá na sexuálně orientovaná média (časopisy, video nebo filmy)! To bylo před internetem a chytrými telefony, kde stačí pár kliknutí a jste na pornostránkách!

Nedávno (26. 1. 2016) bylo v časopise Křesťanství dnes uvedeno, že 21 % pracovníků  s mládeží a 14 % pastorů připouští, že v současné době bojují s pornografií. Pro srovnání je v dodatku k článku uvedeno, že obecně vyhledá porno alespoň jednou nebo dvakrát za měsíc 47 % mužů a 12 % žen. Přibližně 27 % křesťanů a 6 % křesťanských žen porno vyhledává aktivně. Organizace, která pomáhá křesťanům překonat tento problém pomocí DVD programu, uvádí, že 68 % křesťanských mužů a 50 % pastorů sleduje porno pravidelně (www.conquerseries.com)! Bez ohledu na to, které údaje jsou přesné, je slavná hláška z filmu Apollo 13: „Houston, máme problém!“ příliš slabá.

Mé poselství se tedy zaměří na téma usmrcování sexuálního hříchu. Náš text ukazuje, že:

Usmrcování sexuálního hříchu je nezbytné pro všechny, kteří znají Ježíše Krista.

Můžete se vrátit k mým předchozím kázáním, která jsem věnoval důkladnější léčbě: „Morální čistota v znečištěném světě“, 1. 6. 1997; „Správné a špatné místo pro sex“, 13. 2. 2005; „Očistěte svůj život“, 1. 6. 2008; „Sex, chtivost a křesťané“, 6. 3. 2016; „Sexuální čistota“, 9. 10. 2016 atd. Nebo můj článek „Vyhrajte válku s chtíčem“.

V našem textu uvádí Pavel čtyři způsoby, jak bychom měli tolik rozšířený hřích usmrcovat.

1. Uvědomte si, že sexuální čistota je záležitostí spásy.

„Což nevíte, že nespravedliví nebudou mít účast v Božím království? Nemylte se: Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani nemravní, ani zvrácení, ani zloději, ani lakomci, opilci, utrhači, lupiči nebudou mít účast v Božím království“ (1K 6,9–10).

Smilstvo se týká jakéhokoli druhu sexuální aktivity mimo manželství. Cizoložství znamená sex s někým jiným než s vaším (heterosexuálním) partnerem. Hanebnosti v lisu Římanům 1,26–27 popisují následující praktiky: Efeminate se týká člověka, který zastává ženskou roli, zatímco označení homosexuál se týká aktivního partnera v homosexuálních vztazích. Apoštol Pavel také odsuzuje lesbické vztahy žen.

Někteří argumentují tím, že „nemít podíl na Božím království“ (opakuje se zde dvakrát) se týká ztráty odměn, nikoli spasení (Ef 5,5–6, Ko 3,5–6). Ale v Matoušovi 5,27–30 Ježíš řekl:

„Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Nezcizoložíš.‘ Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci. Jestliže tě svádí tvé pravé oko, vyrvi je a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden ze tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla. A jestliže tě svádí tvá pravá ruka, utni ji a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden ze tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla.“

Z toho, co zde Ježíš říká, je zřejmé, že se musíte od chtíče, který je v srdci všech sexuálních hříchů, radikálně odříznout, jinak vás uvrhne do pekla (viz také Žd 12,14; 13,4). I když víme, že opravdoví věřící upadají do těchto hříchů (král David je toho nejlepším příkladem), když člověk nečiní ze sexuálních hříchů pokání a neusiluje o jejich usmrcení, Ježíš poznamenal, že taková osoba není pravý věřící a směřuje do pekla. Poté, co potvrzuje Pavlovo evangelium, že jsme zachráněni milostí skrze víru v Krista a jeho smrt na kříži, Alan Redpath dodává: „… apoštol Pavel vytrvale prohlašuje, že nikdo nemůže tvrdit, že je spasen, a pokračovat v hříchu jako nevěřící. Není-li vnější život Božího dítěte čistý, je to důkaz, že vnitřní srdce nikdy nebylo obnoveno. Víra, která neprodukuje svatost, není víra Nové smlouvy; není to spásná víra…“ (Královská cesta k nebi).

Pavel nás varuje, abychom se v této záležitosti nedali oklamat (1K 6,9; Ef 5,6). Nepřítel se nás pokouší oklamat lží, „Boží milost odpouští. Zasloužíš si nějaké potěšení, nebuď na sebe příliš přísný.“ Ale apoštol Pavel nám říká: „Kdo tím pohrdá (Božím přikázáním o morální čistotě), nepohrdá člověkem, nýbrž Bohem, jenž vám dává svého svatého Ducha“ (1Te 4,8).

To jsou silná slova, ale dříve než propadnete chmurám zoufalství, všimněte si, že máme i slovo naděje: „A to jste někteří byli. Dali jste se však obmýt, byli jste posvěceni, byli jste ospravedlněni ve jménu Pána Ježíše Krista a Duchem našeho Boha“ (1K 6,11). Žádný hříšník není mimo Boží moc záchrany! Být obmyt znamená, být očištěn od každého hříchu skrze víru v Ježíšovu krev. (viz Sk 22,16; 1J 1,7). Být posvěcen znamená být oddělen pro Boha, pro svatý život, kterým jej oslavujeme, „posvěceným v Kristu Ježíši, povolaným svatým, spolu se všemi, kteří vzývají jméno našeho Pána Ježíše Krista“ a „On se nám stal moudrostí od Boha, spravedlností, posvěcením a vykoupením “ (1K 1,2.30). Být ospravedlněn znamená, že Bůh prohlásil věřícího hříšníka za „nevinného“ a že mu přičetl Kristovu dokonalou spravedlnost (Ř 3,24–26; 4,5). To všechno se stalo „ve jménu Pána Ježíše Krista a v Duchu našeho Boha; on dává spravedlnost bezbožnému, tomu se jeho víra připočítává za spravedlnost“.

Tedy počátkem morální čistoty je uvěřit evangeliu a být znovuzrozen z Ducha svatého (Jan 3,3–8). Teprve když kráčíte v závislosti na Duchu, který ve vás přebývá, jste schopni usmrcovat hříšné skutky těla a učíte se sebeovládání (Ř 8,13; Ga 5,16–23). To je celoživotní zápas, ale pokud nebojujete, je možné, že asi nejste opravdu spaseni. Ten, kdo patří Kristu a přebývá v něm Duch svatý, nemůže být spokojený, pokud se poddává sexuálnímu hříchu.

2. Pochopte, že sexuální hřích se nikdy nevyplácí a vždy člověka zotročuje.

1K 6,12: „‚Všechno je mi dovoleno‘ – ano, ale ne všechno prospívá. ‚Všechno je mi dovoleno‘ – ano, ale ničím se nedám zotročit.“

Většina komentátorů souhlasí s tím, že fráze „Všechno je mi dovoleno“ byla sloganem nemravných lidí v korintské církvi, kteří neuznávali žádná morální omezení. Pavel učil, že už nejsme pod zákonem, ale pod milostí (Ř 6,14). Zemřeli jsme zákonu a jsme od něj osvobozeni (Ř 7,4.6). Ale neučil, že máme svobodu žít podle vlastních žádostí bez ohledu na Boží přikázání (Ř 6,1–2; Ga 5,13). Stejně jako pravidla silničního provozu, jsou zde Boží přikázání pro naši ochranu a požehnání (Ř 7,12). Pokud je porušíte, vy a ostatní budete zraněni. Když zde Pavel cituje slogan, který zneužívali nemravní, má na mysli dvě ochranná opatření:

A. Sexuální hřích se nikdy nevyplácí.

Sexuální hřích je devastující, protože vláčí Boží svaté jméno bahnem špatnosti (Gn 39,9). To platí zejména tehdy, když hřeší křesťanský vedoucí. Diskredituje víru v očích nevěřících a způsobuje, že mnoho věřících klopýtá na cestě s Pánem.

Sexuální hřích také ubližuje hříšníkovi samotnému. I když se zpočátku může cítit dobře (jinak bychom nebyli pokoušeni tento hřích spáchat), Přísloví 7 nás varuje. Podřídit se svůdné ženě je jít jako vůl na porážku. Bude vás to stát život (Př 7,22–27). Navíc pokud propadnete sexuálnímu hříchu, bude váš vztah s Kristem poškozen. Nemůžete se těšit z blízkého společenství s ním, když sami sebe znesvěcujete.

Sexuální hřích také ubližuje člověku, s nímž hřešíte. Pokud tvrdíte, že jste křesťan, a dopustíte se sexuální nemorálnosti s nekřesťanem, může nesprávně dospět k závěru, že křesťané mají svobodu k sexuálnímu hříchu. Můžete mu tedy pomoci na cestě k věčnému odsouzení. Pokud je druhá osoba křesťan, poskvrňujete ho a poškodíte jeho vztah s Kristem.

Pokud jste ženatí a máte děti, sexuální hřích ubližuje vašemu partnerovi, vašim dětem a vašim vnukům. Ztratíte jejich respekt a svou schopnost být příkladem následování Pána. Takže předtím, než propadnete pokušení chtíče, přemýšlejte o následcích.

B. Sexuální hřích vždy zotročuje ty, kteří se mu oddávají.

Pavel říká: „… ale ničím se nedám zotročit.“ Dr. Ted Roberts, moderátor služby na pomoc závislým, tvrdí, že církve jsou na omylu, považují-li pornografii primárně za morální problém. Zastává názor, že jde spíš o problém mysli (zabývá se tím v článku: „Proč 68 % křesťanských mužů sleduje porno?“). S tímto postojem nemohu souhlasit; jde především o problém hříchu. Přesto Roberts uvádí hodnotný postřeh, když poukazuje na to, že sledování porna přetváří váš mozek, což vede do otroctví závislosti. Podobně jako u závislosti na alkoholu nebo drogách, sexuální hřích ovládne váš život. Stravuje a ničí toho, kdo se mu oddává.

John MacArthur v komentáři k Nové smlouvě jde tak daleko, že říká: „Žádný hřích nezotročuje víc než sexuální hřích.“ Pánem vašeho těla má být Ježíš Kristus, a ne tělesné touhy.

3. Pochopte, že sexuální hřích je vždy porušením Božího záměru pro naše tělo

„Jídlo je pro žaludek a žaludek pro jídlo; Bůh však jednou učiní konec obojímu. Tělo však není pro smilstvo, nýbrž pro Pána, a Pán pro tělo. Bůh, který vzkřísil Pána, vzkřísí svou mocí i nás. Nevíte, že vaše těla jsou údy Kristovými? Mám tedy z údů Kristových učinit údy nevěstky? Rozhodně ne!  Což nevíte, že kdo se oddá nevěstce, je s ní jedno tělo? Je přece řečeno ‚budou ti dva jedno tělo‘. Kdo se oddá Pánu, je s ním jeden duch.“ (1K 6,13–17)

„Jídlo je pro žaludek a žaludek pro jídlo; Bůh však jednou učiní konec obojímu“, možná patří k dalším sloganům nemravných korintských. Říkali si: „Sex je jako jídlo. Máme biologickou potřebu jíst a máme stejnou potřebu sexu. Není na tom nic špatného, vždyť Bůh jednou skoncuje s našimi těly a jejich potřebami.“ Ale Pavel říká, že se v obou postojích mýlí. Ve 14. verši je psáno, že Bůh neskoncuje s našimi těly, protože je vzkřísí (viz. 1K 15).

Pavel zde poukazuje na specifický problém Korinťanů, kteří chodili do chrámu Afrodity, aby se oddávali sexu s chrámovými prostitutkami. Zdůrazňuje, že jelikož jsme křesťané, jsou naše těla údy Ježíše Krista. Spojit se s nevěstkou znamená spojit část Krista s prostitutkou. Pavlova důrazná odpověď zní: „Rozhodně ne!“ (v. 15).

V naší době nemáme žádné chrámové prostitutky, které by nás pokoušely, ale Pavlovo varování platí, pokud se zabýváte pornografií. Je to jako byste říkali: „Pane, podívej se také!“ Nebo když se zapletete do nějakého sexuálního hříchu, je to jako byste vtahovali Krista do stejného hříchu! „Rozhodně ne!“

Ve verších 16–17 poukazuje Pavel na duchovní povahu sexuálního spojení. Cituje Genesis 2,24: „Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem“, kde se popisuje manželský vztah, a říká, že verš se vztahuje dokonce i na sexuální spojení  s prostitutkou! Sexuální čin není jen fyzickým spojením muže a ženy, ale sjednocením dvou osob v nejhlubší podobě intimity, jakou lze poznat. Ve Starém Zákoně se sexuální spojení často vyjádřeno slovy, že muž „pozná“ svou ženu. Pavel argumentuje v listu Efezským 5,25–32, že sexuální vztah v manželství je obrazem spojení mezi Kristem a jeho nevěstou, církví.

To je jeden z důvodů, proč Bůh záměrně vymezil, aby byl sexuální vztah mezi mužem a ženou ohraničen v mezích celoživotního manželství. Sex v jakémkoli jiném kontextu ničí obraz Kristovy věrné, exkluzivní lásky k jeho církvi. Takže Pavel zde ukazuje, že sex mimo celoživotní heterosexuální manželství je převrácení Božího záměru pro naše tělo. Bůh nikdy nestanovil sex jako pouhý fyzický akt, jako konzumaci jídla. Spojuje dvě osoby na nejhlubší úrovni, a to i v případě, že jde o flirt jedné noci.

To je možná pravý smysl obtížného Pavlova výroku ve verši 18: „Žádný jiný hřích, kterého by se člověk dopustil, netýká se jeho těla; kdo se však dopouští smilstva, hřeší proti vlastnímu tělu.“ Problém je, že existují další hříchy, které jsou proti našemu tělu: zneužívání alkoholu a drog, přejídání a sebevražda. Jeden komentátor k dopisu Korintským uvádí, že se nabízí 20 nebo 30 neřestí, jimiž by se dalo vysvětlit, co má Pavel na mysli!

Já tomu rozumím tak, že Pavel pokračuje ve smyslu vyjádření uvedeného ve verších 15–17 ohledně jedinečného Božího účelu pro sexuální spojení. John MacArthur vysvětluje: „Protože sexuální intimita je nejhlubším spojením dvou osob, jeho zneužití kazí člověka na nejhlubší úrovni lidskosti.“ Cituje C. S. Lewise, který napsal Rady zkušeného ďábla: „Vždy, když muž a žena vstoupí do sexuálního vztahu, vzniká mezi nimi duchovní pouto, které musí být věčně radostně prožíváno nebo věčně trpěno.“ MacArthur dodává: „Bůh bere sexuální hřích vážně, protože poškozuje a rozbíjí lidské i božské duchovní vztahy.“

Ve verši 17 uvádí Pavel hlubokou, proměňující pravdu: „Kdo se oddá Pánu, je s ním jeden duch.“ Stejně jako muž a žena, kteří se tělesně spojí, jsou spojeni více než fyzicky, tak když věříme v Ježíše Krista jako svého Pána a Spasitele, vstupujeme s ním do věčného duchovního spojení na nejhlubší úrovni. Jak řekl Ježíš: „Zůstaňte ve mně, a já ve vás“ (J 15,4; viz také J 17,21–23; Ř 8,9–11, Ga 2,20, Ko 1,27). Naše spojení s Kristem je jedinečné duchovní pouto lásky, které je mnohem hlubší, než můžeme zažít i v těch nejlepších manželstvích. Sexuální spojení v manželství má ukázat duchovní spojení a lásku, z níž se těšíme v Kristu.

Abychom tedy mohli s úspěchem usmrcovat sexuální hřích, musíme pochopit, že sexuální čistota je záležitostí spasení. Sexuální hřích nikdy nepřinese zisk, ale vždy vede k otroctví, protože porušuje Boží záměr pro naše tělo.

4. Chcete-li usmrcovat sexuální hřích, prchejte před smilstvem, a to jak duševně, tak i fyzicky, abyste svým tělem mohli oslavovat Boha.

Náš text obsahuje dva příkazy: „Varujte se smilstva!“ (v. 18); a „Proto svým tělem oslavujte Boha“ (v. 20). Vryjte si oba příkazy do paměti! Prchni! Chval! Když budete v pokušení klepnout na klávesnici počítače nebo se vyspat s tím sexy partnerem, který není vaším manželem/manželkou, co nejrychleji vezměte nohy na ramena! Nezůstávejte na místě a modlete se. Utečte, jako byste utíkali z plamenů ohně, který ohrožuje váš život! Máte následující důvod k útěku: vaším cílem jakožto věřícího je oslavovat Boha svým tělem. Zde jsou čtyři návody k prevenci pádu:

A. Prchněte duševně a fyzicky v okamžiku, kdy se objeví pokušení.

Jedna rada, která mi pomohla v boji proti chtíči, je vědomí, že veškerý hřích začíná na myšlenkové úrovni, takže jej musím na této úrovni porazit. Ježíš učil: „Z nitra totiž, z lidského srdce, vycházejí zlé myšlenky, smilství, loupeže, vraždy, cizoložství, chamtivost, zlovolnost, lest, bezuzdnost, závistivý pohled, urážky, nadutost, opovážlivost. Všecko toto zlé vychází  z nitra a znesvěcuje člověka“ (Mk 7,21–23).

Z toho plyne, že sexuální hřích nikdy není dílem okamžiku. Pokud někdo řekne, „Bum! Stalo se, byl jsem podveden,“ nechápe proces pokušení a hříchu. Jakub 1,14–15 jej popisuje následovně:

„Každý, kdo je v pokušení, je sváděn a váben svou vlastní žádostivostí. Žádostivost pak počne a porodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt.“ Potom varuje: „Neklamte sami sebe, milovaní bratří!“ (v. 16).

Sexuální hřích je vždy plíživý a začíná v okamžiku, kdy neovládnete svůj chtíč na myšlenkové úrovni. Nikdo nikdy neupadl do cizoložství, pokud se jím nejdříve nezaobíral ve své mysli. Ježíšova rada jak umrtvovat hřích se může zdát extrémní, když říká, utni si ruku nebo vyloupni oko, pokud tě svádí k hříchu, ale znamená to, že musíš umrtvit chtíč v okamžiku, kdy jsi v pokušení. Uvádějte do poddanství každou myšlenku, aby byla poslušna Krista (2K 10,5). On zná naše myšlenky: „Není tvora, který by se před ním mohl skrýt. Nahé a odhalené je všechno před očima toho, jemuž se budeme ze všeho odpovídat“ (Žd 4,13).  Chcete-li být Božím mužem nebo ženou, musíte s ním chodit celým srdcem a celou myslí. To vyžaduje mentální fyzický úprk před smilstvem!

B. Prchněte duševně i fyzicky před smilstvem, protože vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá.

„Či snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá a jejž máte od Boha?“ (1K 6,19b). Řecké slovo pro „chrám“ odkazuje na svatyni svatých ve Staré smlouvě. To bylo nejposvátnější místo na zemi, kam mohl jednou ročně v den usmíření vstoupit pouze velekněz a přinést předepsanou oběť. Úžasná pravda je, že vaše tělo je nyní svatyní svatých! Stejně jako Bůh přebýval na tamtom svatém místě, tak i Duch svatý přebývá v každém, kdo věří v Ježíše Krista (Ř 8,9).

V listu Galatským 5,16–23 nám Pavel přikázal, abychom žili z moci Božího Ducha, abychom nepodléhali svévolným skutkům těla, které zahrnují necudnost a sexuální bezuzdnost. Jedním z plodů ovoce Ducha je sebeovládání. To zahrnuje schopnost uprchnout z nástrah sexuálního pokušení. Pěstujte v sobě zvyk chodit s Duchem bez ustání. Požádejte Boha, aby ve vás upevnil mocí svého Ducha vnitřního člověka, aby Kristus skrze víru přebýval ve vašich srdcích (Ef 3,16–17). To je nezbytné pro umrtvování sexuálního hříchu.

C. Prchněte duševně i fyzicky, protože nepatříte sami sobě; byli jste vykoupeni cenou nejvyšší.

Pavel nás vždy vede zpět ke kříži, kde nás Ježíš vykoupil svou vlastní krví. Už nepatříme sami sobě, ale jemu. Přemýšlejte o ceně, kterou zaplatil, aby vás vykoupil z trhu otroků hříchu. Proč byste se tam chtěli vrátit? Máte nového vlastníka, Pána Ježíše Krista.

D. Prchněte duševně i fyzicky, protože váš cíl jakožto věřícího je oslavovat Boha svým tělem.

Westminsterský katechismus uvádí: „Hlavním a nejvyšším cílem člověka je oslavit Boha a věčně se radovat v jeho přítomnosti.“ Pokud jste v manželství spokojeni, proč byste se chtěli spojit s někým jiným? Pokud jste spokojeni s Pánem, proč hledat uspokojení v sexuální nečistotě? Začněte každý den v pravé radosti z Boha. Nemůžete ho oslavovat ani se z něj těšit, když se oddáváte sexuálnímu hříchu.

Závěr

Žijeme v morálně zkaženém světě, ale i Korintští se potýkali s bezuzdností hříšníků. Jejich město bylo tak zkažené, že římský svět vymyslel obrat „korinťanizovat“, který znamenal páchat sexuální hřích. Mnozí v korintské církvi se opakovaně dopouštěli sexuálních hříchů. Ale vraťte se k verši 11, kde je psáno: „A to jste někteří byli. Dali jste se však obmýt, byli jste posvěceni, byli jste ospravedlněni ve jménu Pána Ježíše Krista a Duchem našeho Boha.“ Když jste uvěřili v Ježíše Krista jako svého Spasitele a Pána, pak je pro vás tento verš pravdivý. Žijte tedy podle toho! Pokud jste ještě neuvěřili, tento verš může být i pro vás pravdivý, pokud se odvrátíte od hříchu k Ježíši Kristu jako ke svému Spasiteli a Pánu.

Otázky k zamyšlení

1. Do jaké míry bychom měli chránit sebe a své děti před sexuálně explicitními filmy, televizními programy, internetem, knihami, časopisy atd.?

2. Diskutujte o tomto prohlášení: Nikdo neupadá do sexuálního hříchu, aniž by se jím nejdříve zaobíral ve své mysli.

3. Kde je hranice mezi pokušením a hříchem?

4. Je „sexuální závislost“ nemoc? Je to možná „diagnóza“ problému? Proč ano, proč ne?