2. Pokr.: Láska a svobodná vůle.
Abychom lépe pochopili zdánlivě nepochopitelné, proč Bůh připustil "rozbombardování" svého milovaného díla, musíme si nejprve ujasnit povahu lásky. Těžko můžeme pochopit Boží lásku, protože Boží vlastnosti jsou neomezené, nekonečně přesahující naše omezené chápání. Proto budeme uvažovat pouze o lásce, které jsme sami schopni.

Pravda, nemůžeme si představit ani uvědomit míru Boží lásky, přesto bible učí, že bychom se o to měli snažit. Abychom lépe pochopili neomezenou Boží lásku, Bůh přirovnává Kristovu lásku k lásce mezi ženichem a nevěstou. Ježíš se přirovnal k ženichovi a své děti, všechny spasené, přirovnal k nevěstě. A tak můžeme myslet lidsky, bez spekulování s absolutnem a nekonečnem.

Jak láska mezi ženichem a nevěstou začíná? Jednoho dne mladý muž pocítí, že je k dívce přitahován. Dívka je jako magnet. Stejně tak každý člověk je pro Boha magnetem. Bůh je námi přitahován, podobně jako žena přitahuje muže. Izajáš napsal:

• A jako se ženich veselí z nevěsty, tak se tvůj Bůh bude veselit z tebe.

Mladý muž se obyčejně začne dvořit pohledem, hovorem nebo květinami. Zpočátku je vztah jednostranný a trvá-li delší dobu, může být i bolestivý. Zde si uvědomuji, že neodpoví-li člověk na Boží dvoření, Bůh trpí podobně jako muž bez opětované lásky, jenže v nekonečných, námi nepochopitelných rozměrech.

V této fázi spaluje mladého muže jediná otázka. Bude moje náklonnost opětována? Jeho náklonnost musí být opětována, má-li být dosažena spokojenost na obou stranách. Jednoho dne namlouvaná žena zjistí, že se musí rozhodnout, zda-li náklonnost mládenci vrátí nebo ne. Dívka se může poradit s rodiči nebo se zkušenější přítelkyní, avšak musí si být jista, že může mladého muže milovat bez výhrad. Jestli ano, není většího štěstí než vzájemné splynutí dvou srdcí.

První podmínkou zamilování se je, že se mladík začne dvořit. Jestliže použije násilí, namlouvání se určitě zhroutí. Nedočkavost a netrpělivost růže ani dívky nepřináší. Celá podstata lásky spočívá ve vzájemné důvěře, respektu a svobodné vůli obou partnerů lásku opětovat nebo ne. Vzájemný souhlas partnerů je biblický. Ani rodiče nenutili Rebeku do vdavek, ale zeptali se jí: "Půjdeš s tímto mužem?" Odpověděla: "Půjdu."

Při svatebním obřadu musí obě strany osobně odpovědět a potvrdit svoje "ano." Násilí přivodí nenávist a rozčarování. Druhá Samuelova kniha nás poučí:

• Amnón se tak soužil, že až pro Támaru onemocněl. Byla to panna a Amnónovi připadalo nemožné něco si s ní začít.

Na radu Jónadaba Amnón lstí Támar znásilnil. Amnón neměl trpělivost a svou lásku vnutil. Výsledek nemohl být jiný než tragický. Jeho nenávist vůči Támar byla větší než jeho bývalá láska. Nejvíc však trpěla Támar.

Muž si musí uvědomit, že žena je osobnost a bez jejího svolení je nedotknutelná. Jestliže je láska vnucena silou, promění se v nenávist. Absolutní požadavek lásky je svobodná vůle. Bible učí, že Bůh je láska, proto když se nám dvoří, když si nás namlouvá, čeká na svobodně opětovanou lásku jako trpělivý, něžný mladík. Jeho láska, která prostě je, protože on nemůže být jiný, nás však nenutí jej milovat. Kdyby se nás Bůh pokusil znásilnit, jako to udělal Amnón, zničil by veškerou možnost případné lásky mezi sebou a námi. Bůh udělal vše možné, aby nám dokázal svoji opravdovou lásku, dokonce se stal člověkem, Ježíšem, který z lásky, na základě svobodné vůle, podstoupil smrt na kříži, aby nás vysvobodil z viny a hříchu. Jan říká:

• Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.

Ale Bůh, Ježíš Kristus, ve svém dvoření lidstvu šel tak daleko, že položil svůj život ne za své přátele, nýbrž za své nepřátele. My všichni, dokud osobně nepoznáme Ježíše Krista, dokud s ním nevejdeme do intimního spojení jsme Božími nepřáteli.

- pst -