Projevem Boží lásky nejsou pouze city, nýbrž činy, které jsou výsledkem zapojení vůle. Víra je činem naší vůle a není nutné (pokud to není i škodlivé), aby byla závislá na našich citech a náladách. Nový život v Kristu je život osvobozený od tyranie pocitů, nálad a nejrůznějších smyšlenek. Už si jich nemusíme všímat. Kdo však tvrdí, že nic necítí, bývá zpravidla ještě zajatcem vlastních citů. Věří jim více než Božímu Slovu. Nenechme se vodit za nos svými pochybnostmi, nadšením, nenechme se ovládat náhlými impulsy, vášněmi, touhou nebo radostí. Naše víra má růst nezávisle na tom, co vidíme a cítíme. Jestliže uděláme krok víry, uvolňuje se Boží moc, moc lásky, která nás začíná proměňovat. Nezapomeňme, že agapé je vědomá, promyšlená, záměrná duchovní oddanost. Utrpení Ježíše Krista je příkladem, kdy vytrvalá oddanost zvítězila nad zlem. Ježíš nás vyučuje jak máme jednat se zlem. Nezvítězí ten, kdo se bude stavět vždy na odpor. Vítězství nespočívá v tom, že nepřítele pozorujeme nebo se jím zabý- váme, ale v tom, že se vírou opřeme o  Pána Ježíše Krista, kterému ani smrt neublížila, protože ji strpěl; a tak ji porazil. Kdo se bojí satana, dává místo pochybám, propadá malomyslnosti, podléhá své slabosti a blokuje Boží moc v sobě. Než vstoupíme do Boží slávy, musíme být předem přepáleni ohněm zkoušek a naučit se vítězit s    Kristem. Je to jako v důstojnické škole, kde mladí adepti mají být vychováváni pro tvrdou službu. Procházejí záměrnými stresovými situacemi, aby objevili své nedostatky, poznali hranici svých možností dříve, než budou povoláni na zodpovědné místo. Podobné je to i s    vojákem Ježíše Krista. Hlava Církve nás cvičí ve spolehlivosti tak, že procházíme podobnými situacemi; do- pouští, abychom se octli na dně a zoufali si osamoceni, dopouští naše ponižování a ranami, které nám život zasazuje, jsme uzdravováni ze slabostí, uzavřenosti, neprůbojnosti, nesmělosti, sobeckosti atd. Nezoufejme tedy nad ztrátami, ale děkujme Bohu, že jsme jimi budováni ve víře a trpělivosti. Touto cestou v nás sílí jistota, že budeme schopni projít nepříznivými okolnostmi života, nemocemi i smrtí.

JAKÝ JE BŮH?

Věčný jsem a nehledáte mě!

Všemohoucí jsem a nedůvěřujete mi!

Spravedlivý jsem a nectíte mě!

Cesta jsem a nejdete ke mě!

Světlo jsem a nevidíte mě!

Pravda jsem a nevěříte mi!

Moudrý jsem a neposloucháte mě!

Život jsem a netoužíte po mně!

Učitel jsem a netážete se mě!

Bohatý jsem a neprosíte mě!

Krásný jsem a nemilujete mě!

Šlechetný jsem a netoužíte po mně!

Ctíte mě ústy a neznáte mě!

Budete-li zatraceni, neobviňujte mne.

• Amen, amen, pravím vám: Jestliže pšeničné zrno, které padlo do země, nezemře, zůstává samo. Zemře-li však, přináší mnohý užitek. Kdo má rád svou duši, hubí ji; kdo nenávidí svou duši v tomto světě, uchrání ji k  životu věčnému. (Jan 12:24-25)

- Zaslal M. Kuna -