Úspěch v jakémkoli oboru stojí mnoho, ale kdo zaplatí cenu, může jej dosáhnout. Koncertní pianista se musí stát otrokem svého nástroje; čtyři, pět hodin denně musí cvičit u kláves. Vědec musí žít pro svou práci. Filozof se musí odevzdat myšlení, učenec knihám. Cena se může zdát neúměrně vysoká, ale některým za to výsledek stojí.
Tyto principy fungují též ve vyšších sférách - i duchovní velikost něco stojí. Znamenitost ve věcech Ducha znamená zasvětit se těmto věcem v mnohem větší míře, než je k tomu většina z nás připravena. Leč tomuto zákonu nelze uniknout.
Díky nepochopení doktríny milosti někteří utíkají před myšlenkou, že v království nebeském platí Boží zákony. Radikálně oddělují věci přirozené a duchovní, a odmítají mezi nimi připustit jakoukoli spojitost. Lenoch, který sedí v rozpadajícím se domě nebo se prochází mezi brázdami zakrslé pšenice, je melancholickým příkladem, co lenost způsobí tomu, kdo ji nepřemůže. Stavitel, který započal stavbu, aniž spočítal cenu, král, jenž vstoupí do války a neví, zda je schopen ji vyhrát, zemědělec, který položí ruku na pluh a pak si to rozmyslí a obrátí se zpět - to vše je v Bibli a sděluje stejnou věc: že duchovnost má inteligentní podstatu, že úspěch v životě víry vyžaduje zdravý rozum, tvrdou práci a moudrou aplikaci zákona příčiny a následku.
Míra flákání, kterou v duchovním životě praktikuje běžný křesťan, by zcela zruinovala koncertního pianistu, kdyby si totéž dovolil na poli hudby. Mrhání časem, kterého jsme svědky v církevních kruzích, by ukončilo kariéru vrcholového sportovce během jediného týdne. Žádný vědec by nevyřešil svůj problém, kdyby mu věnoval tak málo času, jako průměrný křesťan úsilí být svatým. Národ, jehož armáda by se skládala z vojáků tak změkčilých a nedisciplinovaných, jako jsou ti v církvi, by byl poražen prvním nepřítelem, který by ho napadl.
Vítězství se nedosahuje z houpacích křesel. Úspěch stojí mnoho.

- A.W. Tozer -