Vážená redakce,

Rád bych vás v úvodu dopisu uctivě pozdravil s přáním Božího požehnání a Kristovy lásky. Dovolte prosím, abych se nejprve ve zkratce představil a vysvětlil, proč jsem se vás rozhodl prostřednictvím tohoto dopisu oslovit…

Jmenuji se Roman a již 2. rokem jsem věřící v našeho Pána Ježíše a i když se vám musím přiznat, že tyto řádky píši z nepříliš pohostinného prostředí vězeňských zdí, rád bych vám chtěl upřímně poděkovat za vaše vydávání a rozmnožování brožury „Zápas o duši“, který se mi i zde v tomto prostředí dostal do ruky… A ne jednou… Slova plná lásky, pochopení a postřehy z křesťanství mi vždy dodávají naději a motivují mě k dalšímu poznání. Jsem vám moc vděčný za vaše články a přeji všem, aby se nejen vaše srdce i celý váš život koupal i nadále v Božím milosrdenství.

Vážení přátelé, i já jsem doposavad tápal v bludném kruhu zla, nedokázal se vymanit, a prošel v životě spíš tím horším, než se mi dal Pán poznat. Teď, když jsem Ho poznal, už vím, že i kdyby mě celý svět opustil, Pán vždy bude se mnou. I když vím, že jste určitě všichni hodně zaneprázdnění a máte spoustu práce, rád bych vám napsal něco o sobě a podělil se tak s vámi o zážitek, který mě bude provázet do konce života.

Přátelé, není to proto, že bych se chtěl chlubit nebo měl potřebu zpovědi… ale hlavně s jakou úžasnou proměnou díky Boží milosti může člověk procházet, a věřte, že kriminál není jen školou zločinu, ale také příležitostí k tomu, aby se člověk začal na sebe a na svět dívat jinýma očima.

Předem se všem omlouvám za případné nedostatky nebo sáhodlouhé psaní. Poprosil jsem Pána, abych dokázal volit taková slova, která vás neodradí.

Od dětských let jsem vyrůstal v dětském domově, své rodiče jsem nikdy nepoznal, natož rodičovskou lásku, kterou rodič může dítěti dát. Naopak. Neustálé příkazy, ponižování, bití ze strany vychovatelek, vychovatelů, však ano! To vše se na mně podepsalo v mém dospívání a vlastně na celý život. Parta, alkohol, drogy… první zatčení, kriminál… tápal jsem v bludném kruhu zla a nedokázal se vymanit.

Hlavní zlom v mém životě se odehrál po opětovném zatčení, kdy jsem měl rozhovor se zdejším kaplanem o víře, lásce a o Kristu.  Je pravdou, že tenkrát jsem tomu moc nerozuměl, a tak mi kaplan pro lepší pochopení zapůjčil knihu pojednávala o utrpení, světě zla a chudoby, nemoci a o to, kdo jediný dokáže napravit tyto křivdy. Na pokoji jsem lehl na postel a začetl se… Mohu vám všem říct, že následující řádky mě zcela pohltily, nic takového jsem nikdy předtím nečetl, a když jsem pročítal úryvky o utrpení Pána Ježíše, byl jsem tak dojatý, že jsem brečel jako malý kluk…

Od té doby uplynuly více než dva roky a já nepřestávám děkovat Pánu, že se mi dal poznat. Uvěřil jsem Mu, že i za mě položil svůj bezhříšný život, abych i já, nemaje na tomto světě rodinu, rodiče ani přátele mohl být s Ním v ráji. I zde, za zdmi věznice se cítím díky Ježíši po psychické stránce velmi dobře, věnuji se každý den studiu Božího slova a pomocí biblických kurzů si prohlubuji lásku k Bohu Ježíši.

Než ukončím tyto řádky, rád bych vás o něco poprosil. Jak už jsem psal, své učení jsem rozšířil o biblické korespondenční kurzy se sdružením Emaus z Ostravy. Jsem moc rád, že mi Bůh ukazuje tu správnou cestu ke spasení. Celý kurz je zdarma, akorát poštovné za odeslané kurzy si každý žák hradí sám. A to je pro mě docela velká těžkost. Rád bych vás chtěl tímto dopisem s upřímností a v pokoře poprosit o výpomoc pár poštovními známkami…

Roman D.