Zde jsou některé metody, které se osvědčily k dosažení ekumenické „jednoty“ evangelikálů s římskokatolickou církví:

• Zdůrazňuj to, co mají evangelikálové s římskokatolickou církví společné.

Ať už doktrinálně nebo prakticky. Kupříkladu víru v Ježíše Krista, Boží trojici, potřebu Boží milosti, touhu působit ve světě charitativně.

• Ignoruj nebo zlehčuj ty věci, ve kterých se lišíme.

Zvol takový způsob komunikace, který vyvolá dojem, že tyto věci nejsou ani zdaleka tak důležité. Můžeš třeba prohlásit, že „Pán Bůh si ty rozdíly v nebi přebere sám…“ Pokus se také docílit, aby si lidé mysleli, že za důležité je považují pouze jedinci, kteří nejsou zralí ve víře a jsou daleko od hlubokého poznání Pána Ježíše Krista a Boží lásky. Nebo ti, kteří věcem jednoduše nerozumí nebo rozumět nechtějí pro tvrdost svého srdce. Rozhodně odmítej fakt, že se lišíme v tak zásadním učení, jako je spása člověka a v dalších důležitých věcech.

• Vyhýbej se objektivnímu poukazování na konkrétní věci, které nás rozdělují.

Proto nikdy necituj z římskokatolického katechismu ani z jiných závazných materiálů římskokatolické církve ty pasáže, které jsou v rozporu s Písmem. Rozhodně necituj ty, které jsou v přímém rozporu s novozákonním učením o spáse.

• Nepoužívej logické úvahy a z toho vyplývající logické závěry.

Vzbuzuj dojem, že přemýšlet logicky je neduchovní a neláskyplné. Logické závěry v otázkách ekumeny považuj za jednu z nežádoucích bariér na cestě k dosažení lásky a jednoty evangelikálů s katolíky.

• Nepodporuj používání rozumu.

Nenápadně uč lidi tomu, že doktríny, které se dají uchopit rozumem, jsou lidem spíše ke škodě, protože mnohé z nich nás rozdělují. Zatímco postoj srdce je ten rozhodující faktor, podle kterého nás bude Bůh poměřovat v den soudu, bez ohledu na to, čemu věříme.

Pokus se zabránit pochopení, že emoce, postoje našeho srdce, naše láska k Bohu a ke svému bližnímu a naše víra přímo vyplývají z toho, co jsme rozumově pochopili z Písma. Lidé nesmí porozumět, že je to Boží Duch, který otevírá lidem mysl, aby rozumem pochopili Písmo. Lidé nesmí pochopit, že postoje našeho srdce, láska k Bohu a ke svému bližnímu mají být formovány tím, co jsme rozumově pochopili díky správnému výkladu Písma. Musíš je přesvědčit, že je tomu naopak. Že jsou to postoje lidského srdce, které musí formovat víru a smýšlení, bez ohledu na správné pochopení a aplikování Písma.

• Relativizuj pravdu učení Písma.

Používej termíny jako třeba: „To je tvůj výklad Písma, ale můj výklad je jiný a také správný.“ „Ty z Písma vnímáš Krista takto, ale já zase jinak, ale věříme pořád ve stejného Krista.“ „Musíme se snažit formulovat učení Písma s ohledem na druhé a jejich potřeby.“

• Stejně tak relativizuj učení římskokatolické církve.

Když někdo bude citovat kupříkladu z katolického katechismu ty pasáže, které jsou evidentně v rozporu s učením Písma, pak používej fráze: „Ale takto to oni nemyslí.“ „Je rozdíl mezi tím, co je napsáno a tím, čemu opravdu katolíci věří.“ „Vytrháváš to z kontextu“. A když ti nějaký oponent ekumeny s římskokatolickou církví vysvětlí, do jakého kontextu to zapadá a jak římskokatolická církve pojímá celistvě to dané učení (kupř. učení o spáse), smeť to jednoduše ze stolu slovy: „Vůbec katolíkům nerozumíš.“

• Překrucuj pravdu Písma.

Kupříkladu vytrhni z kontextu slova apoštola Pavla: „Poznání činí člověka domýšlivým, ale láska buduje.“ (1K 8:1, ČSP). Vykládej tato slova tak, aby se každý, kdo usiluje o poznání pravdy ve světle Písma (včetně otázek ekumeny), cítil provinile, jakoby dělal něco domýšlivého a bránil Boží lásce budovat církev.

• Různými způsoby a úskoky přesvědčuj lidi o tom, že každý, kdo se staví proti ekumeně evangelikálů s římskými katolíky, vždy útočí na osobní úrovni na konkrétní lidi.

Že takový postoj vede dřív nebo později k osobní nenávisti konkrétních lidí nebo celé skupiny lidí a je proto nebezpečný. Že takovým lidem nejde o zachování pravdy a ryzosti evangelia, ale že tak činí se zaujatostí, na základě předsudků, bez snahy o vzájemné porozumění a dialog. Na podporu této věci použij nějaké příklady evangelikálů, kteří se skutečně projevují zaujatou, neobjektivní až extrémní formou a podsouvej lidem, že takový postoj mají všichni, kteří se nějak vyjadřují proti ekumeně s římskokatolickou církví.

• Používej argument „účel světí prostředky“.

V případě, že ještě nepopíráš, že učení římskokatolické církve obsahuje nepřijatelné věci v zásadních otázkách víry, ale navzdory tomu jsi už nakloněný obhajovat ekumenu evangelikálů s katolíky, pak se odvolávej na tyto a podobné věci: „Pokud chceme, aby nakonec katolíci poznali v těchto věcech pravdu, musíme v tuto chvíli dělat určité kompromisy.“ Nebo: „Pokud chceme získat nevěřící pro evangelium, pak jim musíme ukázat, že je mezi námi jednota. Nesmíme proto strnule lpět ani na věcech, které jsou zásadní. Nevěřící tomu totiž nerozumí…“

• Odvolávej se na osobní – pozitivní zkušenost s katolíky.

Pokud znáš někoho, kdo se hlásí k římskokatolické církvi, ale ve skutečnosti nevěří těm věcem, které jsou v římskokatolickém učení v rozporu s Písmem, především v otázce spásy, a je s velkou pravděpodobností znovuzrozený křesťan, pak tuto zkušenost zobecňuj, jako by to byl běžný jev. Pokus se vzbudit dojem, že věřící uvnitř římskokatolické církve mají tyto správné postoje díky učení této církve a ne navzdory jejich bludnému učení.

Také zdůrazňuj dobrý charakter mnoha římských katolíků a jejich dobré skutky. Přesvědčuj tím lidi, že je to důležitější než to, v co katolíci věří. Nebo argumentuj tím, že to jistě musí být práce Ducha svatého (jako kdybys měl schopnost vidět lidem do srdce), a proto je římskokatolická církev také Kristovou církví.

• Minimalizuj podmínky spásy na vágní, ale chytlavé fráze.

Přesvědčuj lidi, že ke spáse stačí „věřit v Krista“. Nebo že ke spáse stačí „milovat Ježíše“. Ale nerozváděj, co vlastně učí Písmo o tom, co znamená „věřit v Krista“. Nebo na základě čeho je člověk vlastně schopný skutečně „milovat Ježíše“. Současně zamlžuj fakt, že je to právě římskokatolická církev, která přidává celou řadu nutností a prostředků spásy, o kterých v Bibli není ani zmínka. Vznikne tím dojem, že v tak zásadní otázce, jako je spása člověka, už je mezi námi jednota.

• Podsouvej lidem lež, že kritizovat ekumenu rovná se nemilovat bližního svého.

Je lepší to dělat velmi nenápadně. Pokud oponent poukáže na slabiny ekumeny, stačí si třeba jen povzdechnout „přesto bychom měli katolíky milovat“. Vznikne tím dojem, že oponent katolíky nemiluje.

(V tomto článku podobně jako apoštol Pavel v listu Korintským používám ironii. Jde mi o to poodhalit a upozornit na některé praktiky, kterých se dopouštějí propagátoři ekumeny s římskokatolickou církví.)