… to je dost tvrdé, ne?
Představ si následující situaci… Pobolívá tě hlava, tak jdeš k lékaři. Rentgeny, vyšetření, všechno proběhne, jak má… a lékař zjistí, že máš na mozku zhoubný nádor. Co bys chtěl, aby udělal?
Asi bys doufal, že ti o tvém problému řekne, aby se dalo co nejdříve přikročit k léčbě, že? Ale on ti o nádoru neřekne nic a předepíše ti aspirin. Bolesti nepřestávají a nepřestávají, nádor se rozrůstá, tlačí ti na mozek, a po pár měsících zkolabuješ cestou do schodů v místní knihovně a svalíš se z nich dolů. Výsledek? Mnohačetné zlomeniny, protržená slezina… V nemocnici zjistí, že máš na mozku nádor a rakovina se už rozšířila i do mízních uzlin. Jak bys reagoval? Zoufalstvím? Dost možná. A jeho součástí by určitě byl hněv, že ti první lékař zatajil, jak na tom jsi. Přece se to všechno dalo snadno vyřešit, ale on mlčel a teď už není cesty zpět. Řekni, jak moc by tě utěšilo, že mlčel proto, že si říkal „rakovina, taková nepříjemná věc, mluvit o tom by bylo tvrdé, určitě by mu to zkazilo celý den, necháme to na jindy.“
O co mi jde? O to, že Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby byl svět skrze Něj zachráněn (J 3,17). Co prosím? Jde mi o to, že žijeme v úžasné realitě. Vždyť Boží Syn, druhá osoba Trojjediného Boha, se stal člověkem, prožil dokonalý život, zemřel na kříži za hříchy a třetího dne vstal z mrtvých, aby ti, kdo v Něj uvěří, došli očištění, odpuštění, přijetí a adopce Bohem, aby došli věčného života, aby se stali novými stvořeními, která budou Božím Duchem proměňována do slavné Kristovy podoby. Bůh se stal člověkem, abychom mohli být vysvobozeni od hříchu a jeho následků, abychom došli radosti a naplnění, abychom poznávali svatého Stvořitele světa a navěky se z Něj radovali. Bůh nám dal své slovo, dokonalý a dostatečný návod, jak žít svatě a věčně a v radosti (2Tm 3,16-17, Ž 1), abychom Ho poznávali a těšili se z Něj, abychom skrze něj rostli k záchraně (1Pt 2,2), abychom s bázní byli vysvobozováni a proměňováni v dalších oblastech našeho života Bohu k slávě a radosti (Fp 2,12-13).
Biblické evangelium spásy milostí skrze víru bez jakýchkoliv zásluh (Ef 2,8-9), které nám sděluje Boží slovo, je prostředek, kterým Bůh povolává své děti (2Te 2,14), kterým jednou provždy přichází odpuštění, očištění a nový život (1Pt 1,23-25), který nás jednou provždy přivádí domů k nebeskému Otci (1Pt 3,18). Je to nástroj, který boří rasové a národností předsudky, xenofobii a šovinismus (Ga 3,28). Vychovává nás ke zbožnosti a svatosti, k proměněným životům, k touze po dobrých skutcích, které potřebují lidé okolo nás (Tt 2,11-14), vede nás k sebeobětující se lásce (Ga 5,6; 6,2), sjednocuje (1K 12,13) a zachraňuje dříve bezbožné, nenávistné a beznadějně ztracené Boží nepřátele (Ř 5,8-10, Ef 2,1-3).
Slova nestačí na to, aby vystihla životadárnou moc dobré zprávy o Božím Synu, aby vykreslila její nádheru a vzácnost. A právě proto není možné ustoupit a dělat kompromisy. Kristus je jediná Cesta, Pravda a Život (J 14,6, J 3,36) a vskutku přišel proto, aby svět zachránil. On je ten lék na všechno. Ne dobré lidské skutky, ale Kristus. Ne náboženství, ale Kristus. Ne psychologie, ale Kristus. Ne zásluhy, sebedůvěra, motivační proslovy, kariéra, rodina, vztahy, peníze, auto, alkohol, počítačové hry, sex, muzika, pozitivní myšlení, „bytí dobrým člověkem“, ale Kristus. Kristus, který nepřišel pro spravedlivé, ale pro nemocné a rozbité a zvrácené a ztracené hříšníky (Mt 9,12-13). Proto není možné ustoupit. Není možné couvnout o jediný milimetr z biblického evangelia a dalších pravd Písma, které jsou některým vůní k životu a jiným ke smrti (2K 2,16). Není možné o píď ustoupit vyprázdněné náboženské kultuře, světské psychologii či nebiblickým naukám o tom, že člověk je pánem svého života. Není možné ustoupit tváří v tvář falešným, záslužnickým náboženským systémům, které popírají pravdy evangelia milosti, ať už se jedná o přídavky svátostí římského katolicismu nebo učení svědků Jehovových. Kristus a Jeho evangelium je lék, od kterého nesmíme couvnout, protože jiný lék neexistuje. Tam, kde neexistuje vědomí, že člověk je padlý a ve všem naprosto ztracený hříšník, a Kristus je dokonalý a ve všem naprosto dostatečný Spasitel, není ani kapka naděje.
Ať už čteš Know Love pravidelněji nebo jsi tu poprvé (pozn. red.: facebookové stránky, odkud článek pochází), prosím věř mi, že mi na tobě záleží mnohem víc, než vůbec tušíš. Jestliže se ti některá má slova zdají být tvrdá, jestli tě znepokojují, vím, že jsem hříšník, že zdaleka ne všechno říkám tak, jak by bylo záhodno, že nemám dostatek lásky a milosti, ale za mými slovy stojí láska a plane za nimi touha, abys skutečně poznal Toho, který přišel, aby svět zachránil. Na zlomenost tohoto světa existuje jediný Lék. A já chci, abys Ho znal a radoval se z Něj. Tím Lékem není náboženský systém, nejsou jím zásluhy, není jím snaha „být lepším člověkem“, je jím Boží Syn, který zemřel za bezbožné a vstal z mrtvých. Právě a jedině On je Život, tak se nespokoj s nějakou prázdnou kulturně-náboženskou náhražkou, která tě zavede do prázdnoty a věčného zatracení. Drž se, díky a čau. A jako vždycky… kdyby cokoliv, ozvi se. Budu rád.
Honza