Pět věcí o Bohu, které chci učit své děti
Na základě rozhovoru s Patem Aldridgem při zpáteční cestě z konference pro pastory jsem se rozhodl napsat sérii článků na téma „Pět věcí o Bohu, které chci učit své děti“. Chystám se tedy sdílet pět věcí o Bohu, které chci, aby mé děti znaly. Mé děti toho o Bohu potřebují samozřejmě vědět mnohem více. Například, že je jeden Bůh ve třech osobách, že je neměnný, a mnohé další věci, které děti také učíme, avšak k níže zmiňovaným pěti pravdám se vracíme často.
Bůh je svatý
Bůh je nanejvýš vyvýšený. Je morálně dokonalý, bez jakéhokoli nedostatku. Je větší, než si dokážeme představit, přesto nám prokázal laskavost a pověděl nám o sobě. Boží svatost je vlastnost, kterou se od nás Bůh liší. Bůh je odlišný v mnoha směrech. Vše, co je o Bohu pravdivé (jako čtyři následující pravdy, které chci učit své děti), Ho činí svatým. Protože Bůh je svatý, a my ne, potřebujeme očistění a odpuštění (Iz 6,3; 1 J 1,5–10).
Bůh je svrchovaný
Bůh je svrchovaný vládce nade vším, co jest. Je nejvyšší Král, jenž vidí vše, zná vše a činí vše ke svému potěšení. Co řekne, to učiní, a nikdo Ho nemůže zastavit ani zhatit Jeho plány. On působí, že roste tráva, prší, že ti tluče srdce a že dýcháš. Celé stvoření drží pohromadě, hýbe se a žije, protože Bůh to řekl. Je svrchovaný. Vesmír vznikl zásahem svrchovaného Boha, a tento svrchovaný Bůh také přemáhá hřích a smrt a zachraňuje hříšníky od jejich vin (Ž 93; Mt 10,26–33; Sk 17,24–27).
Bůh je dobrý
Nejenže je Bůh všemohoucí, On je také skutečně dobrý. Jeho zákon je dobrý a stejně tak dobré jsou i Jeho plány s Jeho lidem. I když člověk prožívá trápení a bolesti, Bůh pracuje pro dobro těch, kteří Ho milují. Neznamená to, že Bůh vždy činí to, co my si myslíme, že je dobré, ale že vše, co činí, je dobré, protože je to Jeho dílo, a On je věrný v konání toho, co zaslíbil. A jelikož je Bůh dobrý, je hoden důvěry a zaslouží si být uctíván a chválen za vše, co člověka v životě potká (Ž 89).
Bůh odpouští
Bůh je svatý, svrchovaný a dobrý a tyto vlastnosti Ho od nás skutečně značně odlišují. Na rozdíl od Boha jsme slabí a hříšní. Bůh však také odpouští. Zná nás mnohem lépe, než my známe sami sebe. Vidí všechny naše hříchy, a přesto je milostivý a odpouštějící. Jeho odpuštění je možné skrze oběť Jeho Syna, Ježíše, který vstupuje na naše místo a bere na sebe trest, který patří nám. Všem těm, kteří v Něho uvěří, je odpuštěno a jsou smířeni s Bohem (Ž 51,7-12; 1 J 1,9; Ef 1,7).
Bůh je přítomný
Boží vševědoucnost a všudypřítomnost mohou působit skutečně spíše skličujícím způsobem, jsou však útěchou pro ty, kterým Bůh odpustil a které usmířil se sebou. Bůh, který nás zná a vidí, je také Bohem, jenž je s námi na každém kroku naší pozemské pouti. Nejenže je stále s námi, je zde, aby se o nás staral a zahrnoval nás svou milostí, abychom vytrvali. Když říkáme, že Bůh je přítomen, neznamená to jen, že Bůh nás přitahuje k sobě. I my se můžeme přibližovat k Bohu. Konec konců Bůh může být s námi (a my s Ním), protože se k nám přiblížil, aby skrze Ježíše zachránil hříšníky (Ž 139; Ž 34,18; Žd 4,14-16).
Pokud byste chtěli zdůraznit pět věcí, které mají znát vaše děti o Bohu, které by to byly? Které jsou to ty „podstatné“?
∎