14. března 2000 se konal v Poslanecké sněmovně seminář na téma PLÁNOVANÉ RODIČOVSTVÍ A INTERRUPCE s následujícím programem:

Úvodní slovo: P. Buzková, Z. Škromach

J. Zvěřina: Sexuální chování a filozofie plánovaného rodičovství

J. Volfová: Svobodná volba ženy o osudu raného těhotenství - otázka mravní, sociální a politická

R. Uzel: Interrupce gravidity - fakta, informace a dezinformace

J. Zvěřina: Existující legislativní úpravy lékařsky indikovaného potratu

M. Machata: Porušování reprodukčních práv, emancipace žen a násilí na ženách

Z nabitého programu jen telegraficky. Účastníci slyšeli, že otázky plánovaného rodičovství a interrupcí patří především odborníkům, nikoliv politikům. Ideologizace a politizace prý nikomu neprospěje. Je třeba zachovávat hodnotovou neutralitu. Mezi pořadateli a odborníky semináře vládla téměř jednomyslnost. Pan Škromach obvinil odpůrce potratů z fanatismu, a zdůraznil, že existují různé pravdy, nejen ty, postavené na vlastním přesvědčení. Dále bylo vysloveno znepokojení, že vznikají skupiny lidí, kteří chrání nenarozený život. Nevoli vyvolalo opatření proti potratům ve Vítkovické nemocnici v Ostravě, kterou "ovládli" katolíci. Tento hrubý zásah do práv žen prý způsobí přerušení péče o pacientky, které do Vítkovic přicházely dříve. Byla vznesena otázka, jak by to vypadalo, kdyby se i další nemocnice řídily náboženskými principy, jako je např. zákaz transfúze krve atd.

Jana Volfová předvedla ukázkové feministické vystoupení, kde kritizovala církevní řád, který pokrytecky odsuzoval nemanželské děti a pořádal hon na čarodějnice. Šmahem zavrhla středověkou rétoriku a odsoudila chartu práv nenarozeného dítěte. S přehledem hovořila o pocitech žen, kterým je odpíráno základní reprodukční právo, jak se cítí nechtěné prenatální dítě atd. Dále prohlásila, že o počátku života můžeme hovořit až po 12. týdnu těhotenství. Uvedla odstrašující příklady Polska a dalších zemí, kde potraty nejsou legalizovány natolik, aby o životě rozhodovala sama žena. Citovala z dopisu organizace Hnutí za život, který ji velmi popudil a dodala, že právě tito odpůrci potratů často schvalují trest smrti.

Z řad odborníků se pan doktor Zvěřina věnoval sexuálnímu chování u nás. Zdůraznil, že člověk - zvláštní živočišný druh - je relativně velmi málo plodný. Podle statistických údajů jsou naši občané sexuálně velmi odpovědní. Především hormonální antikoncepce a používání kondomů má velmi dobré výsledky. Odpovědnost sexuálně aktivních jedinců je u nás nadprůměrná. Snižuje se počet potratů a nenarůstá počet sexuálně přenášených chorob. Počet onemocnění AIDS je v České Republice mírný.

Pan doktor Uzel, ředitel Mezinárodní Společnosti pro Plánování rodiny a sexuální výchovy (IPPF), zahájil svůj projev dramatickým odsouzením rachotu střelných zbraní v Americe a melodramaticky dodal, že doba je taková, že již dva lékaři zaplatili životem rukou odpůrců potratů. Podobní lidé prý existují i u nás. Obořil se na organizaci Hnutí pro život, která má podle jeho slov patent na lež. Bohužel mezi lékaři jsou prý také ti, kteří vycházejí z náboženských řad. Odsoudil Deklaraci práv počatého dítěte a neopomněl napadnout ty, kdo propagují video "Němý výkřik", o němž prohlásil, že nic nemůže být větší lež, podvod a manipulace, než to, co "Němý výkřik" dokumentuje. Podle pana doktora Uzla jde o iracionální vášně a zrůdné ovlivňování matek. Biologická entita (lidský zárodek) se mění. Zárodek nabývá charakteristické lidství postupně a není jasné, kdy či na kterou stranu se přiklonit. Zákon u nás nadřazuje do 12. týdne právo matky.

Další z řady z odborníků odsoudil poradenské programy a čekací dobu před konečným rozhodnutím, zda podstoupit potrat či ne. Je prý nelidské prodlužovat agonii ženy. Je třeba bojovat za to, aby každé dítě bylo chtěné a aby bylo očekáváno s láskou.

Odborný referát doc. Dittricha se týkal vědeckého sledování nechtěných dětí. Mezi chtěnými a nechtěnými dětmi je obrovský rozdíl jako vyšší kriminalita, rozvodovost, alkoholismus ... Z projevu pana docenta jaksi vyplynulo, že je lépe, abychom se postarali o to, aby se nechtěné děti nerodily.

Dnes uvažujeme o likvidaci nechtěných dětí, zítra budeme řešit neúnosnou finanční zátěž starých a nemocných. Nemusí být daleko doba, kdy budeme legislativně uvažovat o eliminaci geneticky zatížených jedinců. Preventivní programy genetického testování mohou být povinné. Pomalu a nenápadně se vracíme k myšlenkám nacistické tisícileté říše.

Dále jsme se dozvěděli, že nízká porodnost u nás je jen falešný poplach a neměli bychom se znepokojovat. Vylepšování sociálně ekonomických podmínek pro rodiny není odpověď na nízkou porodnost. Skutečností zůstává, že nejvíce dětí se rodí právě v ekonomicky slabých rodinách a zaostalých zemích.

Jediný pan doktor Unzeitig, gynekolog, zmínil několik pozitivních návrhů. Doporučoval, aby v novém interrupčním zákoně byla snížena hranice potratů na 8-10 týdnů. Při současné diagnostice by potrat byl šetrnější k ženám. Dále navrhoval, že by bylo vhodné zřídit institut anonymního porodu.

Seminář moderovala Bára Štěpánová, která celému zasedání zdánlivě dodala opravdovost na základě osobní zkušenosti. V roce 1985 se sama dostala do situace, kdy uvažovala o sebevraždě nebo potratu. Děkovala odborníkům, že v té době nemusela předstupovat před žádnou komisi a celou situaci vyřešila bez zbytečných traumat. Dnes je milující matkou chtěného dítěte, dcery - která přišla v pravý čas.

Báru samotnou zajímalo, jaké společenské skupiny žen odkládají děti. Nedovede si prý představit, jak může matka po porodu dítě odložit. V žádném případě Báru neodsuzuji za její upřímnost a láskyplný vztah ke chtěné dceři. Jen mě napadá druhá otázka, zda je možnost volby opravdu zárukou, že se ve vhodnou chvíli stanou ženy milujícími matkami. Věřím, že ty, které podobnou zkouškou prošly, se skutečně snaží dalšímu dítěti vynahradit to, co odepřely tomu neplánovanému. Na druhou stranu se však nabízí otázka, jak některé, takto citově poškozené ženy, zvládnou následné mateřství? Týraných dětí svými rodiči někdy až k smrti přibývá. Svědčí o tom Linka bezpečí, Fond ohrožených dětí a statistiky sociálních pracovníků.

Nahlédněme společně do historie a zákulisí mezinárodní instituce:

PLÁNOVANÉ RODIČOVSTVÍ

CESTA K VYHYNUTÍ

Prvního ledna 1900 vítali Američané s nadšením a očekáváním nové století, které mělo být tím nejlepším a nejslavnějším stoletím lidstva. Mezi nimi byla i jemná, hezká, sotva dvacetiletá dívka, Margaret Higginsová, která dokončovala zkušební praktikantství zdravotní sestry v městečku White Plains, stát New York. Mladá dívka se jako většina žen té doby vdala, přijala příjmení Sanger, porodila tři děti, ale s obyčejnou rolí matky a manželky příliš spokojená nebyla.

Margaret Sanger byla okouzlena myšlenkou na vylepšování světa, které se týkaly údělu žen a jejich sociálních podmínek pomocí vědy a osvěty. V roce 1912 začala psát na téma sexuální výchovy dívek - Co by každá dívka měla vědět. V roce 1914 byla vydána publikace Žena rebel, kde formulovala své přesvědčení radikálního a militantního feminismu. V témže roce došlo k manželské separaci . Následovala rozvod a řada afér s různými muži. V roce 1922 opět zakotvila v manželství s olejovým magnátem panem Slee, pod podmínkou finanční a sexuální svobody. V té době vydala další dílo s názvem Pilíř (osa) civilizace, kde volá po vykořenění plevele, který zamořuje lidskou zahradu. Prosazuje segregaci slabomyslných a nepřizpůsobivých, sterilizaci geneticky nižších ras. Později nazvala Asiaty, především Číňany a jejich stálou plodnost, morem lidstva.

V roce 1929 založila Národní výbor pro federální zákonodárství pro legalizaci antikoncepce. V roce 1939 se stala Margaret Sanger hybnou silou tzv. "Negro projektu", který měl za úkol omezovat populační přírůstek černochů v Americe, aby nepřevýšil počet bělochů.

V časopise "Antikoncepce revue", jehož byla Margaret Sanger vydavatelkou, uveřejnila článek "Eugenika pro Negry". Editor časopisu napsal, že "rasové problémy v Americe jsou podněcovány přítomností množství nešťastně porozených podřadných jedinců a imbecilů obou ras". Aktivně se zaujímala o myšlenky neo-malthusiasmu a eugeniky, které se staly aktuálními během velké deprese. Byla odhodlána mít vedoucí podíl na vytvoření čistokrevné rasy. Margaret Sanger podporovala celý život myšlenky euthanasie, sterilizace, potratů a infanticidu, zcela v souladu s programem Hitlerovy Třetí říše.

Jakmile se plány nacistů stávaly skutečností a objevily se první zprávy o hrůzách koncentračních táborů, Margaret Sanger okamžitě pochopila (ještě před rokem 1942), že musí změnit svoji taktiku i terminologii. Prvním krokem byla změna jména její organizace. Zvolila název Plánované rodičovství - ten vycházel z řad proponentů hnutí za používání antikoncepce. Z lidského plevele se stali chudí a utlačovaní. V tomto světle se Plánované rodičovství jevilo jako hnutí s pozitivním programem, které vzbuzovalo zdání, že jde o odpovědný a vědecký postup společenského pokroku, jehož cílem je podpora sociální stability společnosti.

Lepší budoucnost popsala v díle s názvem Ženy a nová rasa, která výstižně řešila problémy chudoby a ženského údělu. Margaret Sanger prohlašovala, že "nejmilosrdnější věc, kterou může početná rodina udělat, je zabít jedno ze svých dětí - infant". (Infant je pojmenování dítěte do věku sedmi let.)

V novinách Vzpoura žen, které Margaret Sanger vydávala, přiznala: "Antikoncepce se zamlouvá těm ženám, které dospěly ve svém radikalismu k touze podminovat náboženské a církevní autority. V budoucnu by ráda viděla společnost, která osvobodí ženy nejen od křesťanství, ale i kapitalismu." Není divu, že Margaret Sanger se stala vzorem pro země budující komunismus. Byly to především ženy tábora socialismu, které předběhly ženy v Americe nejméně o jednu generaci.

V roce 1965 byla v Americe legalizována distribuce antikoncepčních prostředků a rok nato Margaret Sanger umírá. Legalizace potratů se nedočkala, ale její myšlenky a dílo se dočkalo skutečného rozkvětu až v následujících desetiletích. Radikální a militantní feminismus našel živnou půdu teprve v řadách dalších generací žen.

Podívejme se na odkaz Margaret Sanger z nadhledu. Nesmíme zapomínat, že její dílo odráží hlubokou rasovou nenávist; kontrola porodnosti je prostředek, jak se zbavit nežádoucích jedinců a jak vytvořit superrasu. To, co dokázal fašismus během druhé světové války, se hluboce vrylo do svědomí těch, kteří na hrůzy vyhlazovacích programů nezapomněli a dokázali jej snad všichni bez výjimky odsoudit. O skutečném ovoci odkazu Margaret Sanger a Plánovaného rodičovství se dodnes cudně mlčí; zcela minulo svědomí těch, kteří se dnes k Plánovanému rodičovství hlásí a umožňují šíření jeho smrtonosného vlivu. Většina světa nečinně přihlíží, jak se v rámci populační kontroly a vývojových programů Spojených národů dál vnucuje ženám třetího světa antikoncepce, potraty a sterilizace. Humanitární pomoc je často podmíněna používáním antikoncepce (latexování populace), prováděním potratů nebo sterilizace. V některých zemích je vyplácení sociálních dávek určeno jen těm, kdo se podrobí omezení své plodnosti. V Číně jsou prováděny potraty donucovacím způsobem, v Indii je prováděna násilná sterilizace, v Africe je nedostatek léků pro trpící děti, ale sklady jsou plné antikoncepčních nitroděložních prostředků a kondomů, které jsou mnohem dražší. To vše probíhá pod dohledem Spojených národů, organizace Plánovaného rodičovství a výrobců antikoncepčních prostředků.

Zůstává otázkou, zda organizace Plánovaného rodičovství je méně rasistická než její zakladatelka. Pravdou je, že je ročně zlikvidováno 55 milionů dětí a nejvyšší počet jich je utracen právě v zemích s obyvatelstvem tmavé pleti.

Dnes organizace Plánovaného rodičovství působí mezinárodně v rámci Spojených národů (United Nations). Celoživotnímu dílu Margaret Sanger se v žádném bodě nezpronevěřila. Systematicky působí v oblasti sexuální výchovy a připravuje mladou generaci v duchu, který uvádí děti a mladistvé do světa sexuální svobody, kdy má každý jedinec právo na sexuální experimenty - masturbace, promiskuita, homosexualita, předmanželská sexualita, potraty ... je zcela normální společenské chování.

Cílem Plánovaného rodičovství je nejen omezovat růst populace v rozvojových zemích, ale vychovávat sexuálně nevázané (promiskuitní) jedince, ve vyspělých zemích, kteří budou produkovat živý materiál pro neustále rostoucí potřeby lékařského výzkumu.

Jen málokdo u nás ví, že v USA je např. zákonem umožněn tzv. částečný porod (potrat dětí starších 32 týdnů). Tímto způsobem mohou být utraceny zcela zdravé děti kdykoliv během nechtěného těhotenství - pokud jejich hlavička není mimo tělo matky. Potratář pomocí ultrazvuku a kleští táhne dětské nožičky porodním kanálem, rukou zachytí tělíčko dítěte tak, aby hlavička zůstala uvnitř ženy. Potom následuje "lebeční dekomprese plodu" - jinými slovy, lebka je proražena, její obsah je vysát a bezvládné tělíčko dítěte je vytaženo do světa lékařského pokroku. O podobném způsobu potratů jsme naše čtenáře a posluchače informovali již před lety. Týkal se praktik několika amerických lékařů na moskevské klinice. Tam měli dostatek ruských žen i amerických pacientů, kteří si tyto pokusné procedury mohli zaplatit. V té době něco obdobného nebylo v Americe možné. "Pokrok" v medicíně a zákonodárství však spěje mílovými kroky vpřed. Vinou práva veta prezidenta Clintona byl zákaz částečných porodů v USA odvalen jako balvan zpátečnictví. Nejvyspělejší medicína světa má ruce potřísněné krví neviňátek.

Dnes je v USA mnohem více možností a přibývá také lékařů, kteří budou vydělávat na neštěstí druhých ještě více, než jim nabízí jiné možnosti výzkumu a léčby. Na porodnických klinikách číhají jako supi obchodníci a zprostředkovatelé, kteří za dodané zboží dostanou dobře zaplaceno.

Vrátíme-li se k původní myšlence o populační kontrole lidstva, vidíme, že dnes máme 58 zemí, kde je přírůstek obyvatelstva negativní. Populační fond spojených národů (UNPF) v roce 1996 zveřejnil předpověď "nízké varianty", která předvídá, že v roce 2030 dosáhne počet obyvatel zeměkoule 7 miliard a pak nastane dlouhodobý pokles. Tento negativní trend bude mít nepříznivý vliv na vývoj společnosti. Bude se vytvářet společnost, kde bude nedostatek práceschopných produktivních lidí, kteří mohou zajistit ekonomické přežití pro stále rostoucí masy stárnoucí populace. Odtud je již krůček k dalšímu radikálnímu řešení - doba, kdy místo potratů nastoupí odveta euthanasie. EUTHANASIE je v dnešní době eufemismus pro odstranění neproduktivních jedinců. Jsme připraveni na takový zasloužený odpočinek? Nebezpečí hrozí nejen nenarozeným dětem, nemocným, nemohoucím, ale všem, kteří chtějí rozhodovat o životě a smrti podle svého. Může se stát, že právě o naší generaci bude platit: Kdo seje vítr, sklidí bouři?

- kas -