Ještě jednou hudba
Ohlasy čtenářů
Milí v Pánu Ježíši Kristu, prvé děkuji Pánu Bohu za Vaši práci. V srpnovém čísle mě zaujal článek Ďábelská hudba. Autor v něm jmenuje několik skladatelů duchovní hudby. Uvádí, že jejich víra nebyla nic moc. Na základě takového rozboru může také někdo říct, že Šalamoun uctíval molocha. Kdo byl na tom hůř? H. Berlioz, který bral drogy, nebo Šalamoun? Já všem těmto skladatelům připisuji jedno plus - každý skládal pro svůj národ. Rocková hudba je hudbou celosvětovou a kolébku jejího úspěchu skutečně kolébal ďábel. Skupina Black Sabbath se v r. 1969 zapřísahala v okultním křtu ďáblu. Podobně skupina Rolling Stones. Satan po nás nežádá, abychom Pána Boha proklínali. Vždyť on také věří. Tolik lidí bere jméno Pána Ježíše nadarmo, proč by tak nemohly činit i rockové skupiny? To má satan rád. Pokud to někteří myslí upřímně, určitě je Pán Bůh nenechá bez požehnání. Já čtu a několikrát jsem slyšel mluvit o tichém Božím hlasu. Kdo jej uslyší při rockové hudbě? Každý, kdo čte Písmo, dobře ví, kam až zašel Babylón na základě své velikosti a jednoty.
Jestli tenkrát Pán Bůh řekl: "Sejdeme dolů a popleteme jim jazyk", věřím, že to má dnes stejný význam jako tenkrát. To, že každý člověk je stvořen jako originál, má jasnou logiku. Nemohu své hříchy vyznávat jako Indián nebo Angličan. Musím je vyznávat já Milan. Poděkování, vděčnost a chvála musí pramenit z mého srdce. Pokud to dělám jako někdo, i když sebe lépe, může ze mě být jen "jakokřesťan". Jestli každý národ má od Pána Boha speciální poslání a úkol, nikomu neuvěřím, že naším národním posláním je stále někoho napodobovat. Když má Pán Bůh schopnost slyšet i to, co jsem nevyslovil, má určitě schopnost vyslechnout každou hudbu, která má sloužit k Jeho chvále v originále. Od nás určitě čeká, že Jej budeme chválit jako Češi a Moravané.
V křesťanském vysílání poslouchám: Zahrají Kytaráci, Mravenci, Zrcadla... Jak světsky anonymní. Proč tato mládež natáčí anglicky mluvené kazety? Jaký to má přínos na posílení víry? Ani jediný úd mého těla nechce být jiný. Levá ruka je levá a nechce být pravou. Proč my, národ, úd těla Církve Pána Ježíše, nejednáme také tak? Vždyť všechny údy těla Kristova ze všech národů spojuje ta jedna jediná krev. Vždyť v různosti je plnost. Nebo nás má spojovat rocková hudba? Satan by se měl!
Jeden švédský misionář vyprávěl o svých zkušenostech v Kongu: "To bylo tleskání, dupání, poskakování. Byl to pro nás šok. Pokřtili jsme je. Přijali Pána Ježíše a dnes sedí ve shromáždění tiše."
Pamatuji si, že i v době totality se k nám v minulosti čas od času dostal některý kazatel ze západních států. Nejeden řekl, že je zde vidět víru. Po revoluci jeden z těchto kazatelů přijel znovu a prohlásil: "Už je to tu jako u nás." Církve usilují o to, aby přibývalo členů. Jedni promítají film Ježíš, kde představitel emocionálně naříká. Přitom tito lidé určitě vědí, že je psáno: Neučiníš sobě rytiny ani podobenství. O Pánu Ježíši čteme v proroctví Izaiáše proroka: Byl jako ovce před těmi, kteří ji stříhají, oněměl, aniž otevřel úst svých. Jiní si pozvou evangelistu ze zahraničí. Jak atraktivně pohodlné! Já věřím, že tou nejlepší evangelizací v současné době je: "Vezmi kříž svůj a následuj mne."
Máme ve svých církvích a městech takovou hrstku lidí, pro které by byl Bůh ochoten zachránit Sodomu a Gomoru?
Mladí mnohé zdůvodňují tím, že mají svobodu a že Bůh se dívá k srdci. Dobrá, ale naši nevěřící spoluobčané tuto schopnost nemají, ti jsou odkázáni jen na to, co vidí na nás. Jak splníme to, co řekl Pán Ježíš: "Budete mi svědkové." Nebo to, co je psáno: "Vy jste chrám Ducha svatého." "Jste národ vyvolený, oddělený." Jak jsme jiní?
Když vidím ve shromáždění dlouhé vlasy mládence, napadá mě vždy otázka: Je to svoboda, nebo otroctví módy, nebo modla? Pán Ježíš také jeho hříchy nesl na kříž a pro něj je neúměrnou obětí zajít k holiči. Vím, není nikde nařízeno oblečení, je pouze napsáno: nesluší se. Pán Bůh očekává, že za Jeho utrpení a darovanou milost, která nám otevřela cestu do nebeského domova, si mnohé zakážeme sami...
Dopis č. 0073
- Milan Nedělka -, Kadov