JEŽÍŠ, ne CAESAR, toť smysl našich dějin a demokracie.

T.G. Masaryk – 75.výročí úmrtí

Masaryk se nestyděl dát Ježíše do středu našich dějin i do středu demokracie. Kéž je Ježíš také smyslem naší současnosti a budoucnosti.

Dne 14. září uplyne 75 let od chvíle, kdy zemřel 1. prezident ČSR Tomáš Garrigue Masaryk. Narodil se 7. března 1850 v Hodoníně a zemřel 14. září 1937 Lánech. Byl pedagogem, politikem, státníkem a filozofem. Byl také poslancem rakouské říšské rady a univerzitním profesorem. V roce 1918 se stal prvním prezidentem Československa. Za rozhodující podíl na vzniku samostatného nezávislého státu byl jmenován Prezidentem Osvoboditelem. T. G. Masaryk byl 4 krát zvolen prezidentem a sedmnáctkrát navržen na Nobelovu cenu míru.

Masaryk napsal velmi důležitou větu, která má trvalou platnost:

„Ježíš, ne Caesar, toť smysl našich dějin a demokracie.“

Masaryk postavil vedle sebe nejznámější osobnosti starověku: Ježíše a Caesara.

Gaius Julius Caesar (100–44 př. n. l.) byl římský vojevůdce a politik; jeden z nejmocnějších mužů antické historie. Sehrál klíčovou roli v procesu zániku římské republiky a její proměny v monarchii. Jako první Říman pronikl se svou armádou až do Británie a za řeku Rýn. Svými výboji rozšířil římskou moc hluboko na sever. V roce 49 zahájil občanskou válku a na jejím konci se stal jediným vládcem římského státu. Po uchopení moci zahájil rozsáhlé reformy římské společnosti. Byl zvolen doživotním diktátorem. V roce 44 byl zavražděn a v roce 42 př. n. l. byl římským senátem oficiálně prohlášen za jednoho z římských bohů.

Ježíš nebyl císařem ani vojevůdcem. Je však ústřední postavou dějin. Svým vlivem způsobil rozdělení dějin lidstva na dvě epochy – na epochu před Kristem a po Kristu. Narodil se v Betlémě v izraelské zemi, vyrůstal v Nazaretě. Pracoval jako tesař. Tři roky působil v Izraeli jako prorok a kazatel, který zvěstoval pravdu o Bohu, o člověku, o zlu, o smrti i o věčnosti. Svou mocí uzdravoval lidi ze všech nemocí a křísil mrtvé. Zvěstoval, že je Božím Synem a přišel na svět proto, aby vysvobodil člověka z moci zla, z moci smrti a daroval lidem nový život v lásce zde na zemi a věčný život v Božím království. Mocí svého slova proměňoval lidi – ze sobců dělal lidi obětavé, z pyšných lidi pokorné, ze zlodějů lidi, kteří rozdávali druhým, z hříšníků dělal lidi svaté. Nikomu neublížil a pro věčné dobro druhých byl ochoten prolít svou vlastní krev. Ve Velký pátek byl ukřižován, ve velikonoční neděli vstal z mrtvých a po 40 dnech vstoupil do nebe. Jeho učení, smrt a vzkříšení je základem křesťanské církve. Jeho učení je přeloženo do téměř 3 tisíc jazyků a má všude velmi kladný vliv na život jednotlivců, rodin i národů.

Proč dal Masaryk na 1. místo Ježíše?

Ježíš byl jediným mužem v dějinách, který s největší láskou a pokorou sloužil všem až k sebeobětování. Jeho učení i jeho příklad života vnáší nový životní styl do světa plného sobectví, pýchy a bezohlednosti. Jeho učení ovlivnilo a ovlivňuje velmi kladně život mnohých národů. Mělo rozhodující vliv i na život evropských národů.

Caesar byl mužem, který chtěl nad druhými vládnout jako diktátor a pod jeho vedením bylo prolito ve válkách mnoho lidské krve.

Když Masaryk hodnotil tyto dva muže – Caesara a Ježíše a jejich vliv na národy, dal jednoznačně přednost Ježíši. Věděl velmi dobře, že žádný Caesar – žádný císař ani král, žádný prezident nebo předseda vlády, nemůže dát národům ani jednotlivým lidem opravdovou kvalitu života. To může dát jedině Pán Ježíš Kristus. Jsme velmi vděční, že to první prezident vyjádřil tak jasně a jednoznačně: „Ježíš, ne Caesar, toť smyls našich dějin a demokracie.“ Ano, Pán Ježíš dává smysl životu každého člověka, dává smysl dějinám a dává smysl i demokracii.

Co to znamená, že Ježíš je smyslem našich dějin?

Dějiny mají smysl, když má smysl život každého člověka. Co je tedy smyslem lidského života? Masaryk řekl: „Člověk od přírody je jistě egoistou.“ Každý den slyšíme a vidíme, jak lidé deklarují: Tolik máš ze života, co si užiješ. Ježíš ukázal slovy i životem, že smyslem života není sobecké užívání, ale láska - láska k Bohu a láska k lidem. Proč láska k Bohu? Proto, že Bůh je našim Stvořitelem a dárcem všeho dobrého, co máme. Milovat Boha znamená milovat zdroj dobra. Proč láska k lidem? Protože láska, která obšťastňuje jiné, činí šťastnými i nás. Pokud je láska ve všem, je to skutečně smysl života. Láska se může projevit jakkoliv a kdekoliv a může být skutečně všude. Masaryk to řekl i v následující větě:

„Ježíš, ne Cézar. To je první přikázání lásky k bližnímu.“

Co to znamená, že Ježíš je smyslem demokracie? I na tuto otázku Masaryk odpovídá: „Demokracie není panováním, nýbrž prací k zabezpečení spravedlnosti.“ Lidská společnost potřebuje ke své existenci určitý řád, pravidla, podle kterých se všichni řídí. Respektuje-li vláda, která je zvolena lidem, Ježíšovo přikázání lásky k bližnímu, a usiluje o jeho naplnění v praktickém životě všech občanů, pak vytváří podmínky pro smysluplný a šťastný život.  

Ježíš je vskutku jedinečným učitelem smysluplného života v opravdové lásce, která slouží druhým až k sebeobětování. „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.“ Jan 15,13.

Ježíš je však mnohem víc než učitelem lásky, je Světlem, které ukazuje cestu života až do věčnosti; je také zdrojem pravdy, dává pravdivé odpovědi na naše základní otázky života, smrti i věčnosti, je zdrojem života, který má smysl a jasný cíl. On praví: Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci, než skrze mne.“ Jan 14,6.

Přemýšlím nad tím, proč současní politici neberou vážně Masarykova slova, že Ježíš je smyslem dějin i demokracie. Proč nestudují Ježíšovo učení, proč ho neuvádějí do života našeho národa, když má stále zásadní a jednoznačně kladný vliv na dějiny lidstva?

Přál bych našim politikům a všem, kdo řídí naše obce, města i stát, aby vzali vážně slova prezidenta Masaryka. Kéž by byl Ježíš Kristus smyslem naší současnosti i budoucnosti, a smyslem demokracie i ve 21. století.