Děti volby
Sonograf je skvělý vynález. Umožňuje nám pohled do dělohy. Vzpomínám si, jak jsme spolu se ženou pomocí tohoto přístroje poprvé sledovali jedno z našich dětí. Pohled na naše dítě připravující se na narození nás ohromil. Dokonce se nám podařilo pořídit i videozáznam, který se stal hlavní součástí naší domácí filmotéky. "Chcete vidět Tomáše dříve, než se narodil?", ptají se naše děti často předtím, než máme šanci jim představit naše hosty.
Tento zážitek se mi vybavil ve chvíli, kdy jsem se vzrůstající nevolností sledoval televizní program PBC o využívání sonografu při zabíjení indických novorozeňat ženského pohlaví. Dívky jsou v Indii finančním závazkem, kdežto chlapci ceněným přínosem. Udal-li sonograf ženské pohlaví, rovnalo se to rozsudku smrti. V důsledku toho bylo jenom v Bombaji ze zjištěných osmi tisíc děvčátek zabito 7.999. Na základě zjištění pohlaví došlo k interrupci a dál se plánoval chlapeček. Chtějí-li rodiče jednu holčičku a jednoho chlapečka, mohou pokračovat v potratech, až docílí vytoužené kombinace. Vždyť je to společensky přijatelná a docela správná věc.
Televizní reportáž zahrnovala i rozhovory s rodinami. Usmívající se matky, otcové, sourozenci a prarodiče doporučující jistou cestu, jak zajistit, aby se narodil chlapec, i za cenu čtyř potratů děvčátek. Zdálo se, že takové řešení každý přijímá jako docela normální, běžné a rozumné. Člověk si odůvodní cokoliv. Děti na objednávku, plánované a ušité na míru, patří k normálnímu způsobu života.
Když jsem poslouchal tyto pohledné lidi, jak klidně a zcela vážně popisují své hrůzné jednání, zasáhla mě ona vysoce radikální povaha zjevení v Ježíši Kristu. Bez Krista lze očekávat jen barbarství. Může to být barbarství chaotické Indie nebo nám bližší barbarství "morálky" moderní západní kultury, která si tak cení smilstva, že zneužívá techniku a umožňuje beztrestné zabíjení. O barbarství však jde v každém případě.
Zajímalo by mě, na jakém základě by se naši modernisté pokoušeli argumentovat proti hinduistické praxi zabíjení nenarozených dětí ženského pohlaví. Připustí-li člověk, že jakkoli odůvodněné zabíjení dětí v děloze je v západních kulturách legální, jak může namítat něco proti jakémukoli jinému důvodu k zabíjení dětí v jiné kultuře či zemi? Bojovnice za reprodukční práva žen a liberální humanističtí modernisté zkrátka nemají na čem stavět. Mezi falešnými bohy Západu (amorálním relativismem, konzumní filosofií a pohodlnictvím) a falešnými bohy finančního pragmatismu a hinduistické nadřazenosti mužů není rozdíl. Bozi požadují lidské oběti, smrt dětí, a jejich stoupenci jim je horlivě předkládají na obou stranách zeměkoule.
Faraón, Herodes, Babylón, dnešní Indie i moderní západní země, všichni zabíjeli a zabíjejí děti. Zda tak činí proto, aby znásobili svůj blahobyt, ochránili svůj majetek nebo aby se zavděčili nějakému odpornému fetiši, v tom není rozdíl. Nikdy neexistuje dostatečný důvod k popravám nevinných.
Někteří lidé by nesouhlasili a tvrdili by, že tolerance mezi různými kulturami vyžaduje, abychom žádnou společnost včetně naší nesoudili. Nu, dobrá. Co tedy máme říci na obyčej suttee - upalování vdov zaživa na pohřební hranici spolu s mrtvým manželem? Nebo co takhle lámání nohou ženám, aby se našla nějaká ta vada na kráse, a tudíž důvod k likvidaci? A co prodej členů rodiny do otroctví? K těmto hrůzám bychom mohli dodat chrámovou prostituci, polygamii, euthanasii, interrupce a tucty dalších praktik. Náboženství smrti, rozčtvrcení a znetvoření, ať hlásáno tradicionalisty nebo liberály, je pro Boha, který nás učinil a vepsal do našich srdcí požadavky Svého zákona, ohavností nejvyššího stupně. Skvělost pravdy spočívá v tom, že od nás všech, v každém čase a v každé době, Bůh požaduje, abychom uspořádali své životy v souladu s Jeho zjevením. Neuděláme-li to, pak nás Bůh, jak nám řekl ve Svém Slově, ponechá naší zvrácenosti, našim oplzlým vášním a neřestem. Budeme sklízet hrozny Božího hněvu, a to podle míry našeho neuposlechnutí. (Římanům 1:18 - 2:16)
Bez Krista nám zbývá pouze dekadence, zhýralost a smrt. Každý národ a všichni lidé, kteří si zvolí smrt, se dočkají následujícího - Bůh, který nás stvořil, bude danou volbu ctít. Volba nás jako jednotlivců i jako rodin by měla být totožná s volbou, kterou učinila Abrahámova rodina - s volbou života. Jako křesťané jsme Abrahámovými dětmi, dětmi jeho volby. Byl nám předložen život i smrt. My musíme volit život a uvědomit si, že zvolením života budeme my i naši potomci mezi těmi, kdo uslyší ospravedlnění z úst Kristových. Vlády, ať jsou asyrské, babylonské, řecké, římské, ruské, indické, čínské, evropské nebo americké, přišly a zase odejdou, ale před Bohem bude stát každý z nás. Každý z nás se bude zodpovídat, protože díky svědomí víme, co je skutečně správné a co je špatné.
Před soudem nás nezachrání ani politické strany ani jakákoliv ideologie. César, byť by byl vůdcem "slušných lidí", je jenom klamným zdáním. Naše JÁ je však nesmrtelné a podle toho bude také souzeno. Izraeli, nepřenechávej své děti ohni, protože Baal je stále ohavností.
Law and Justice, Leden 1994 - přeložil P.B. -