Rád bych se zamyslel nad současným životem. Na čem stavíme svoji existenci; je náš základ jistý a pevný? Většina z nás ví, že nejdůležitější pro stavbu života je právě pevný základ protože nechceme, aby se dům našeho života zhroutil:

• A tak každý kdo slyší tato má slova a plní je bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále. Tu spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice a vrhly se na ten dům, ale nepadl, nebo měl základy na skále. Ale každý, kdo slyší tato má slova a neplní je bude podoben muži bláznivému, který postavil svůj dům na písku. A spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice a obořily se na ten dům; a padl, a jeho pád byl veliký. (Matouš 7:24-27)

U každé stavby, která má mít trvalou hodnotu, jsou nejdůležitější základy. Nejsou sice vidět, ale stojí na nich celý dům. Jestliže základy podceníme, dříve nebo později se to projeví. Mohu Vám vyprávět jednu smutnou událost, která se stala. Na jistém místě se stavěl dům. Všechno šlo dobře, hrubá stavba už byla hotová. Jednoho dne přišli na stavbu dělníci a místo domu uviděli zbořeniště. Dům spadl. Mnoho hodin a dní těžké namáhavé práce bylo ztraceno. Jedinou útěchou jim bylo, že dům spadl, když tam nikdo nepracoval. Následovalo vyšetřování, hledání příčin i viníka. Příčinou byl špatný základ. Muselo se začít znovu, od základu. Vy, kteří jste někdy stavěli, dovedete posoudit jak zoufalá je to situace.

Položme si sami pro sebe důležitou otázku. Na čem stojí dům našeho života? Má pevné základy? Hledáme v  našem životě jistotu? Chceme, aby dům našeho života stál, aby vydržel každý nápor větru, deště, bouře, jednoduše řečeno každou nepohodu? Právě ta prověří, co je pevné.

S čím se setkáváme? Setkáváme se s pravým opakem. Dům našeho života má nejistý základ, a proto je třeba se zamyslet. Náš život provází:

- Stále víc klamu a lži, než pravdy

- Stále více nevěry, než důvěry

- Stále více nelásky, než lásky

Výsledek toho všeho je stále větší nejistota, než jistota. Pro ilustraci uvedu několik příkladů z běžného života.

Manželství a rodina

Hovoří se o tom a je to pravda, že rodina je základ společnosti. Podívejme se například na dnešní manželství a rodiny. Na mnohých místech v naší republice se více než polovina manželství rozpadá. Víme, že rozvod byl v  minulosti výjimkou, ale chci se zeptat: "Není to dnes pravidlo"? Lidé uzavřou manželství, začnou společně stavět dům svého života; budují existenci, založí rodinu, dům se rozrůstá a najednou přijde rozvod. Manželé stojí nešťastní nad tou zříceninou. Nad rozbitým domovem nestojí jenom manželé, ale často i děti, které se dívají na rozvaliny kolem sebe a ničemu nerozumí.

Když jsem vyprávěl příběh o zřícení domu, řekl jsem, že naštěstí nikdo nepřišel o život. Představme si, že by tam byl člověk, který tuto chybu vůbec nezavinil a najednou přijde k úrazu. Tak je tomu častokrát s dětmi, které nic nezavinily a přesto jsou najednou v  troskách s vážným zraněním na duši. Proč právě takové věci připomínám? Protože se stále víc a víc s těmito případy setkávám.

Znovu jeden příběh ze života:

Před časem jsem hovořil s ženou, která byla úplně na dně. Příčina tohoto stavu byla manželská krize. Nic neobvyklého. Vyznávala: "Nikdy jsem svého manžela nemilovala". Zeptal jsem se "Proč jste si ho brala"? Odpověď zněla: "Čekali jsme dítě." To, samo o sobě, není pevný základ pro manželství.

Mohl bych jmenovat další příklady, ale každý z nás jich vidí dostatek kolem sebe. Klademe si otázku, proč tomu tak je? Je to nepříjemná otázka, ale nutná, abychom našli odpověď.

Děti a mládež

Nechci mluvit jenom o manželských zříceninách. Trosky jsou i jinde a my o    nich víme. Kolik máme opuštěných dětí? Kolik dětí je v ústavech a dětských domovech? Proč? Rodiče je prostě nechtějí. Není už to poškozená stavba života dítěte? Kolik máme mladých lidí, kteří propadli alkoholu nebo drogám? Chci se zeptat: "Nejsou to výsledky častokrát hodně narušených základů domovů v jejich životě? Nejsou to jen zbořeniny, zříceniny a trosky? Ano jsou."

Další příběh ze života

Jeden chlapec měl až do sedmé třídy samé jedničky. Rodiče se rozešli. Pro něho to byl takový šok, že na vysvědčení v prvním ročníku učení měl několik pětek. Naprostá rezignace. Můžeme jen konstatovat: vzpoura vůči všemu. Celé zázemí se rozpadlo; nic nemá cenu. Proč? Proč se to děje všude kolem nás?

Mladí a staří

Jak často jsou opuštěny děti, stejně často jsou opuštěni staří lidé. Žijí ve smutku a zklamání. Dali dětem všechno a děti na ně nemají čas. Děti je nechtějí. I ony chtějí žít svým životem, co je nám do starých! Ti patří do domova důchodců. A je tu další zklamání; zbořeniště a lidé nad tím vším stojí zoufalí a nešťastní. Víte jak to často končí? Někteří se psychicky zhroutí. Stojí nad troskami svého života a pláčou, neví si rady, nemají touhu pokračovat. Všechno se jim zhroutilo a nemají pro co žít. Je to všechno marné a zbytečné. Nechtějí začít znovu. Mají strach, že jim stavba opět spadne a že budou znovu stát nad zbořeništěm. Jsou psychicky na dně. Takové situace vidíme kolem sebe. Vidíme to všichni, ale častokrát je vidět nechceme. Nechceme se těmito problémy zabývat. Jsou nám nepříjemné. Kde je opravdová příčina nezdaru osobního života člověka? Odpověď je velmi krátká. Příčinou je život bez Boha, ale to mnozí ještě nepochopili.

Hledáme příčinu naší nejistoty, našeho nejistého života a častokrát slyšíme odpověď: Za to všechno může Bůh! Kdyby byl, nenechá to tak, zasáhne a udělá opatření. Vy, křesťané, také mluvíte o Bohu, proč nezasáhne, když je spravedlivý? Hned to vysvětlím. Pán Bůh něco řekl a to co nám řekl, nechal zapsat v Bibli. Bible je Boží Slovo a my se máme podle něj řídit.

Rozvody

Schvaluje Bůh rozvody? Co říká Bůh o manželství? Bible na tuto otázku odpovídá jasně v Matoušově evangeliu, 19. kapitola, 5 a 6 verš:

Proto opustí muž svého otce i  matku a přilne ke své manželce a  budou ti dva jedno tělo, takže již nejsou dva, ale jeden a proto co Bůh spojil člověk nerozlučuj.

Vidíme co chce Bůh, ale také vidíme jak jsme si poradili bez Něj. Bůh nechce, abychom měli z každého druhého manželství trosky nebo dům na spadnutí. On chce, touží, aby manželé byli jedno.

Cizoložství

Bůh sám odkrývá, co je jedna z  hlavních příčin rozvodů. Řekl to jedním slovem ve svém desateru: "Nezcizoložíš" to znamená manželskou věrnost. Bůh chce, abychom žili s  jednou ženou, s jedním mužem. Jak na to odpovídá dnešní člověk a co vidíme kolem sebe? "Snad nechcete říct, že mám celý život žít s jednou ženou, nebo s jedním mužem? Změna to je život!" Milenka, milenec a ne jeden - výsledkem však jsou rozbořené domy našich rodin.

Nezabiješ

Bůh řekl "Nezabiješ" a člověk může rozhodnout o zabití. Kolik nenarozených dětí je zabito, ony nemají právo na život, jako každý z nás. Každé z  nich je člověk jako my, jen v miniatuře. "Není-li život svatý, pak všechny ostatní záležitosti pozbývají na důležitosti." (F.A. Schaefer)

Nepokradeš

Bůh řekl: "Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví" to znamená nebudeš lhát a nebudeš říkat polopravdy. Co říkají lidé kolem nás? "Dnes se s pravdou daleko nedostaneš". Už dávno neplatí to, co se říkalo dříve: Lež má krátké nohy a daleko nedojde.

Miluj svého bližního

Bůh řekl: "Miluj svého bližního jako sebe samého". Co říká člověk: "Miluj svého bližního a kde můžeš, ... zbytek si domyslíte.

Mohli bychom pokračovat dál co Bůh řekl a jak to člověk změnil. Bůh nemá zájem, aby naše města byla troskami mezilidských vztahů, nemá zájem, ani aby spadl náš dům.

Jak by mohl Bůh zasáhnout?

Třeba tak, že když někdo něco ukradne, tak mu ruka upadne. Kolik z  nás by bylo bezrukých? Kolikrát jsme něco vzali co nám nepatřilo? Nebo, když člověk lže, měla by se mu zkřivit pusa. Kolik lidí by mělo pěkný úsměv? Asi nikdo, vždyť i polopravda je lež.

Kdyby každou interrupci Bůh potrestal tak, že by ti, kdo se na ní podílejí, umřeli - kolik by nás v naší republice zbylo? Starý zákon říká: Život za život. Víte jak by to vypadalo v naší zemi? Zbylo by jen málo lidí a z toho mála by byla většina bezrukých s křivou pusou.

Příčinou všeho zla není Bůh, příčinou je člověk, který nepoznal nebo neposlouchá Boha. Ano, mohu to být já i ty! Stane-li se něco špatného, je velmi důležité, najít příčinu. Musíme však hledat pravou příčinu, kde se stala chyba? Proč to tak dopadlo? Proč se stavba zřítila?

Když jsme uváděli příklad domu, který spadl - příčinou byly špatné základy. I kdybychom odstranili trosky a na tom samém základě postavili nový dům, i ten by nakonec spadl, protože nebyla odstraněna původní příčina katastrofy. Vraťme se k veršům, které jsme četli na začátku:

A tak každý kdo slyší tato má slova a plní je bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále. Tu spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice a vrhly se na ten dům, ale nepadl, neboť měl základy na skále. Ale každý, kdo slyší tato má slova a neplní je bude podoben muži bláznivému, který postavil svůj dům na písku. A spadl příval, přihnaly se vody zvedla se vichřice a obořily se na ten dům a padl a jeho pád byl veliký.

Zde je jasně řečeno, že každý kdo ta slova slyší, ale nejenom slyší, ale plní, jeho dům nespadne. Boží Slovo odhaluje příčinu. My sice slyšíme, ale neplníme a to je celý problém. Nesplnili jsme Boží Slovo, Boží normy, a proto náš dům života nestojí na skále, ale na písku.

Namítáte-li, že nikdo z lidí nemůže tak vysokou normu plnit, že nikdo z lidí není bez chyby, že každý hřeší, máte pravdu. Písmo Svaté to potvrzuje:

• Nikdo není spravedlivý není ani jeden. (Římanům 3:10)

Chtěl bych ještě ukázat na další důležitou skutečnost. My nejenom, že jsme Boží zákon přestoupili a nedodrželi, ale my jsme Boží zákon znevážili. Zlehčili jsme samého Boha, jeho názory a jeho přikázání. Bůh řekl, ale my jsme si vše vyložili podle svého. Bůh řekl: "Nepokradeš", my jsme řekli: "Kdo nekrade okrádá svoji rodinu". Zřekli jsme se Božích přikázání i Boha samého, nic nepotřebujeme.

Nedávno jsem mluvil s přítelem, který mně řekl, že ví, kdy se Boha zřekl. Přiznal, že to s ním šlo čím dál tím víc s  kopce. Díky Pánu, že si to uvědomil a k Bohu se vrátil.

Tím, že jsme Boha znevážili a zlehčili i jeho přikázání, tím se dostáváme stále do větší a hlubší nejistoty a nepokoje. Pak už kolem nás není nic pevného. Prostě a jednoduše jde to s námi čím dál tím víc s kopce. A zde je pravá příčina, proč je to život pro mnohé stále horší. Jednomu dům života spadne dříve, druhému později. Někomu může dům vydržet až do smrti, ale pozor, ani smrtí vše nekončí. Boží Slovo nám dává naprosto jistou zprávu. V dopise Židům 9:27 se dočteme:

• A jako člověk jen jednou umírá a potom bude soud.

Může náš dům obstát u Božího soudu? Nemůže. Před svatým Bohem nemůže obstát nikdo. V dopise Římanům 3:23 čteme:

Všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy.

To není dobrá vyhlídka, ale nezoufejte za chvíli poznáme, jak dokonalé je Boží řešení:

Tím je jen Pán Ježíš Kristus.

1. Protože nemáme pevný základ, stavíme na písku. Nedokonalý člověk nemůže založit něco trvalého, dokonalého, pevného a jistého. Tolik po tom toužíme a nemáme to, nedokážeme to. Touha v nás je, toužíme po něčem naprosto jistém, pevném, co by se neměnilo. Ať přijde do našeho života cokoliv, jakýkoliv vítr, bouře, vichřice - ať se nic nezmění. Přijde-li bolest, nemoc, dokonce i smrt - ať mám něco jistého, pevného co nikdy neztratím, co se nezmění. To je naše vroucí touha a do této beznaděje zaznívá Boží Slovo:

• Ježíš Kristus je tentýž včera dnes i  na věky. (Židům 13:8)

Je tu někdo, kdo se nemění, kdo je stále stejný. Proč? Protože je čistý, dokonalý, protože Pán Ježíš splnil Boží zákon. On jediný, a proto nemění svoje postoje, neopravuje své činy, On je dokonalý Boží Syn.

2. Tento dokonalý Boží Syn, Pán Ježíš Kristus, nám přišel pomoci. Pán Ježíš Kristus nás přišel zachránit. Nechce se škodolibě radovat z našeho neštětí. Nechce se posmívat naší nejistotě a životnímu zbořeništi, On přišel zachránit každého z nás. Záchranu nabízí Tobě i mně. Nesmírně mu na každém z nás záleží.

V čem spočívá Boží záchrana?

3. Pán Ježíš přišel na tento svět, aby každému z nás pomohl z naší beznadějné situace.

• On nikdy nezhřešil, nikdy nevyslovil lež; snášel urážky, ale sám neurážel, když trpěl nehrozil, ale ponechával vše Bohu, který soudí spravedlivě. On sám nesl naše hříchy na sobě, když zemřel na kříži. (l. Petrova 2: 22-24)

Tento milý Pán Ježíš, Boží Syn, zemřel na kříži za naše hříchy. Umřel, aby odstranil všechno, čím jsme přestoupili Boží zákon, všechno zničené. Všichni jsme porušili Boží zákon a všichni také víme, že porušení zákona se trestá. Víte jak zněl rozsudek dokonalého Božího zákona?

• Odplata za hřích je smrt. (Římanům 6:23)

Pán Ježíš tento rozsudek smrti vzal na sebe místo Tebe, místo mne. On platil a přitom nic zlého neudělal. On trpěl na kříži za každého z nás, za hříchy moje i  Tvoje, aby Ti mohlo být odpuštěno. Umřel z lásky, když viděl jak se naše domy hroutí. Pán Ježíš se dál nemohl dívat na lidská zbořeniště, a proto se nechal ukřižovat z lásky ke každému z  nás. Zde vidíme důkaz úžasné Boží lásky; nevinný umírá za viníky; spravedlivý za nespravedlivé. Pán Ježíš miluje každého, miluje i  Tebe. Záleží mu na Tobě. Proto umřel na kříži a vzal všechny důsledky Božího hněvu na sebe, abychom my už na soud nemuseli.

On i Tobě chce odpustit hříchy, chce abys byl čistý. Chce smazat všechno, čím jsi se provinil proti dokonalému Božímu zákonu. Prosím Tě, nepohrdej touto úžasnou Boží láskou a nech se očistit.

Jedinou podmínkou je, abys upřímně vyznal všechny hříchy. Chceš Mu vyznat svoje hříchy? Vždyť On Ti je chce odpustit. Můžeme si to přečíst v  1.  dopise Jana 1:9:

• Jestliže doznáváme své hříchy, On je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.

Pán Ježíš tě chce očistit od každé nepravosti, od každého hříchu, od všeho čím si se provinil proti dokonalému Božímu zákonu tím pádem proti Bohu samotnému.

On i mě očistil. On mně odpustil i to, že jsem si Boha zlehčil. Pán Ježíš je úžasný. Neznám větší lásku a nikdy jsem nepoznal větší lásku. To však není ještě všechno.

4. Pán Ježíš přišel, aby nám nejistým lidem dal pevný, jistý základ. Tím základem je On sám. Nechce, aby náš dům stál na písku, ale na pevném základě. On nejenom, že Ti chce odpustit hříchy, ale On přišel, aby se stal základem pro Tvůj další život. Pevným jistým základem:

• Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten, který už je položen a to je Ježíš Kristus. (1. Korintským 3:11)

To je něco fantastického. Proč jedině Pán Ježíš? Protože On jediný trpěl a platil za hříchy světa za hříchy moje, za hříchy Tvoje. Nikdo jiný je nenesl. V    citovaném verši je psáno: "Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten, který už je položen a to je Ježíš Kristus." Zde je zdůrazněna ještě další skutečnost. Už je tu položen základ pevný, jistý, neměnící se, dokonalý, jediný a jedinečný a tím je Boží Syn Ježíš Kristus. Tento základ se nemůže pohnout. Vždyť On je stejný včera, dnes i na věky. Chce se stát tím pevným základem pro Tvůj život. Chceš poznat tuto úžasnou jistotu, tento pevný základ? Na jakém základě stojíš? Na jakém základě stavíš svůj dům? Stavíš na sobě? Stavíš na manželství? Nebo na lidech? Stavíš na majetku a nebo na něčem jiném? Prosím Tě polož si další důležitou otázku:

Vydrží to, na čem stavíš dům svého života, každou vichřici?

Nedokonalý člověk nemůže zaručit dokonalý 100% základ. Co je tedy Tvým základem písek a nebo věčný dokonalý Boží Syn Pán Ježíš Kristus. Chceš stavět na něčem nejistém, nepevném, anebo chceš stavět na něčem jistém a pevném? Odpovím Ti. Moje jistota není ve mně, protože jsem nedokonalý; moje jistota není v lidech, ani v majetku. Moje jistota je v Pánu Ježíši Kristu. Protože On jediný je jistý, pevný a dokonalý.

Chceš Pána Ježíše, anebo ho odmítneš? Pán Ježíš chce vstoupit do Tvého života. Chce se stát Tvým pevným základem. Chce se stát Tvou jistotou. Proto říká:

• Hle stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi vejdu k němu a budu s ním. (Zjevení Jana 3:20)

Otevřeš Pánu Ježíši dveře svého srdce? On není násilník, On je nevylomí; On čeká, až Ty sám otevřeš.

5. Chci Ti ještě prozradit, že Pán Ježíš Kristus přišel, aby změnil naše životy. Chce být stavitelem Tvého domu života. Chceš i Ty? Svěříš stavbu Tvého domu života tomu, kdo Ti nejlépe rozumí?

Shrňme si to.

Pán Ježíš z lásky umírá, aby mohl očistit každý hřích

Pán Ježíš chce být Tvým jistým, pevným základem, aby Ti Tvůj dům nespadl.

Pán Ježíš chce být stavitelem Tvého nového života.

Vždyť Písmo Svaté říká:

• Bůh nám dal věčný život a ten život je v jeho Synu. Kdo má Syna má život kdo nemá Syna Božího nemá život. Toto píšu vám, kteří věříte ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život. (1. Jan 5:11)

V tomto verši je jasně napsáno: Kdo má Pána Ježíše má život. Máš Pána Ježíše, ten pevný, jistý základ, který je jistý i po smrti a nebo jej ještě nemáš? Chceš, aby Ti Pán Ježíš odpustil všechny hříchy? Stal se Tvým pevným základem a stavitelem Tvého nového domu života? Jestliže ano, i Ty se můžeš pomodlit podobně jako mnozí před Tebou:

Drahý Pane Ježíši, děkuji Ti, že jsi za moje hříchy umíral, Ty čistý, za mě hříšného. Prosím Tě odpusť mi všechny moje hříchy, odpusť mi všechno, čím jsem přestoupil Tvůj dokonalý zákon. Prosím Tě, buď Ty sám mým jediným pevným základem pro můj další život. Prosím Tě, staň se stavitelem mého domu života. Děkuji Ti, Pane Ježíši Kriste, že jsi mě odpustil moje hříchy. Děkuji Ti, že jsi základem pro můj další život a zároveň Ti moc děkuji, že budeš stavitelem mého domu života. Toužím naprosto vážně po poznání a chci plně věřit Tobě. Amen

-Ladislav Pípal-