... Nevadí vám všechny znalosti přírodních, fyzikálních a dalších zákonitostí ve víře v Boha?

... Stejně bychom mohli začít dnešní odpověď otázkou: Nevadí vám dnešní poznatky a znalosti vědy, abychom přestali věřit ve vševědoucnost vědců, kteří velice často manipulují nebo zatajují objevy, které naopak existenci Pána Boha a platnost bible potvrzují?

Kdyby kreacionisté plně převzali dnešní vědu, vedlo by to k druhému temnu?

Ve skutečnosti téměř všichni moderní vědci, kteří položili základy dnešní vědě, byli křesťané. To nebylo náhodou. Americký fyzik Oppenhaimer rozhodně nebyl křesťan, ale považoval křesťanství za základ dnešní vědy. Dokonce prohlásil, že bez křesťanství by dnešní moderní věda neexistovala.

Vědci 16.,17. a 18. století věřili v rozumného Boha, který stvořil vesmír. Proto bylo jejich bádání stopování Stvořitelových tvůrčích myšlenek. Všichni známe jména jako Newton, Farraday, Pasteur, Descart a další. Křesťanská víra neškodí vědě, byla naopak rozhodující složkou vědeckého rozvoje. Dnešní moderní vědci, kteří nesdílí křesťanský biblický pohled na vesmír, jsou svázáni do kazajky nahodilosti. Nekladou si stejné otázky jako vědci minulých století. Nehledají ve vesmíru rozumný plán inteligentní bytosti a proto si již předem zavírají cesty, které by je vedly k novým, vzrušujícím objevům. Jejich filozofie je ve slepé uličce. Jsem přesvědčen, nejenom já, ale i západní sekulární vědecký tisk, že věda dnes přestává být objevná a degeneruje v manipulační technologii. Z vlastní zkušenosti mohu dosvědčit, že jsem žil 37 let v nemoudré temnotě. Vědu jsem začal pořádně chápat až když jsem uvěřil biblické pravdě. Proto se odvažuji tvrdit, že vědci minulých století, ač neměli zdaleka takové znalosti, prostředky a laboratorní vybavení, byli mravně a filozoficky na nesrovnatelně vyšší úrovni než dnešní technologií a znalostmi zaslepená intelektuální třída znalců. Fetišizmus vědy se stává ideologickým nástrojem k manipulaci světového obyvatelstva.

Inteligence a moudrost jsou dvě různé kvality. Slovník definuje inteligenci jako schopnost zapamatování a použití nabytých znalostí. S určitým potenciálem inteligence se narodíme a zda-li je rozvineme do největší míry už nezáleží na vrozené inteligenci, ale na nabyté moudrosti. O vysoké inteligenci dnešních vědců a lidí nikdo nepochybuje, ta je vrozená, aniž bychom se o ní jakkoliv přičinili. Vrozená inteligence má tělesnou podstatu, nabytá moudrost je složitější, má duchovní podstatu. Proto můžeme mít superinteligenta s minimální moudrostí a naopak obyčejné lidičky s průměrnou inteligencí, ale nesmírně moudré. Zvířata mohou být velmi inteligentní, ale postrádají moudrost, nebyly stvořeny k Božímu obrazu. Moudrost je definována jako schopnost rozlišit vnitřní duchovní podstaty a vztahy. A právě v nedostatku moudrosti leží kámen úrazu většiny dnešních vědců. Bible říká:

• Počátek moudrosti je bát se Hospodina. (Žalm 111:10)

Americký autor Mark Roman ve své knize "Když se dobří vědci stanou špatnými" netvrdí, že všichni vědci jsou špatní nebo podvodníci. Pouze upozorňuje na skutečnosti, které s vědou úzce souvisí. Vědecké výsledky jsou velice často falsifikovány, jen aby ústavy získaly další finanční prostředky na výzkum. V lékařství je tato situace přímo kritická. Proto buďme opatrní. Každý člověk včetně vědců je hříšný. Nikdo z nás není neomylný a vždy pravdomluvný.

Podle průzkumu amerického časopisu Průmyslový chemik, jedna pětina vědců naprosto odmítá evoluční teorii. Více než polovina dotázaných vědců nevěří v možnost, že by se člověk mohl vyvinout bez nadpřirozeného zásahu.

Darwinova evoluční teorie je běžně přijímána jako vědecké vysvětlení vzniku života. Darwin sám však nebyl vědec, neměl žádné formální přírodovědecké vzdělání. Darwin byl student teologie, který nepochopil a nemohl přijmout základní biblickou pravdu a studia nedokončil. Darwinova evoluční doměnka není výsledek vědeckého pozorování, ale filozofie. Darwin byl ovlivněn řeckými a římskými předkřesťanskými materialisty jako byl Empedocles, Democritus, Aristotle a Lucretius. Lucretius napsal, že svědomí lidí, kteří žijí ve strachu před Bohem, je neúnosné břemeno. Strach je výsledek náboženství a to je příčina všeho lidského zla. Jediná cesta jak odstranit lidské zlo je ta, která odstraní strach. Lucretius prohlásil že Genesis je úplný nesmysl. Člověk, který nemá strach, ze zodpovědnosti za svůj hřích, nepotřebuje znát Stvořitele.

• Největší překvapení pro vědce po přistání na Měsíci byla tenoučká vrstva měsíčního prachu. Tento fakt je přesvědčivý důkaz, že měsíc je "mladý" a ne miliardy či miliony let starý. Nové a nové teorie se snaží tento "vědecký nedostatek" vysvětlit. Energie částic, které bombardují měsíc prý odráží částice prachu zpět do vesmíru ... Vědecké úsilí a technika postavila člověka na Měsíc. Věda Boha nenašla. Člověka do nebe nepřinesou raketové motory, ale Boží milost.
• Profesor Paul E. Damon z Arizonské University zkoumal letokruhy živých i odumřelých stromů. Radioaktivní C14 je produkován ve svrchní atmosféře. Během slunečních erupcí je jeho produkce velmi zvýšená. Zvýšené množství radiokativního C14 je přesně zaznamenáno v letokruzích stromů. A tak některé mladší letokruhy vykazují podle uhlíkové metody vyšší stáří než starší letokruhy ... Uhlíková datovací metoda totiž staví na předpokladu, že C14 je v atmosferické rovnováze. Jak vidíme, množství C14 v atmosféře není konstantní. Kolik podobných předpokladů i v ostatních datovacích metodách přivádí vědce k chybným závěrům o milionech let?
• Sluneční aktivita, sluneční skvrny a jejich cykly, které se opakují každých 11 let (věrohodně měřeno od poloviny 19. století) působí starosti nejen astrofyzikům, zdravotníkům, ale i ministerstvům obrany, aeronautiky, komunikací a jiným. Magnetické bouře a změny v magnetickém poli způsobují chaos při navigaci satelitů, lodí a v komunikacích. Citlivá elektronika, výpočetní technika, elektrické systémy, telefonní, rozhlasový a televizní přenos je také ohrožen a narušen. Zvýšená radioaktivita ovlivňuje zdraví obyvatel i prostředí ve kterém žijeme.