aneb: Podsouvání kvalit myslící bytosti -- schopnosti tvoření, konstruování, vytýčení cílů a moci pro zachování rozpracovaného díla -- pouhé náhodě a zákonitosti přírodního výběru.

Nejprve výběr z knihy "Bionika", I.B. Litineckyj, SPN Praha 1982:

Křídlo hmyzu je jedinečným inženýrským výtvorem přírody, který si zaslouží nadšený obdiv techniků.

Příroda vybavila různé druhy hmyzu takovými smyslovými orgány, o nichž člověk ještě nedávno neměl ani tušení.

Pro rozlišení takového počtu pachů je nezbytná velká výběrová schopnost a velký informační objem čichového systému. Příroda se o to dobře postarala.

Orgány chemorecepce, vytvořené přírodou, jsou unikátní a rychle pracující smyslové systémy.

Zabývali jsme se tak podrobně funkcí čichových orgánů proto, že tato vysoce dokonalá zařízení, která se vytvořila za miliony let evoluce, poskytují...

Včelí a vosí plástve jsou vynikajícími výtvory přírody.

...Tak se během milionů let vývoje vyvinulo u včel zařízení umožňující uschovávat med v nádobách nejekonomičtějšího a nejobjemnějšího tvaru.

Plástve jsou ideální formou pro monolitní konstrukce, nikdo by nemohl navrhnout včelám nic vhodnějšího.

Let ryb se vyvinul...

Příroda zřejmě vybavila tyto malé živočichy (lesní mravence) velmi citlivým a ultraminiaturním "Geiger - Müllerovým" přístrojem.

Příroda zkonstruovala delfína mnohem dokonaleji než člověk ponorku nebo torpédo.

Při výběru stavebního materiálu pro stavbu buňky, tohoto standardního elementu, "základní cihly" všeho živého, prokázala příroda neobyčejnou "vynalézavost" a "prozíravost". Příroda dovedla "vyždímat" z tak omezeného výchozího materiálu doslova všechno, co bylo možné. Výsledkem bylo vytvoření buňky, jejíž základní schéma je shodné u všech druhů organismů.

Příroda dosáhla maximální tepelné izolace u celé řady rostlin.

Ukázalo se, že příroda od nepaměti výtečně znala vzorec, který poměrně nedávno odvodili matematikové. Je to vztah, který dostal název Reinoldsovo číslo.

Příroda pomohla člověku k tomu, že se naučil plout a mistrovsky stavět lodě. A je docela možné, že ani nápad na vytvoření kola mu nevnukl nikdo jiný, než sama příroda.

Oddíl mozku, který řídí rovnováhu, se u ptáků velmi zvětšil.

Intelekt se vyvinul...

Orgány echolokace netopýrů jsou tak dokonalé, že se už nedá mluvit jen o sluchu. Můžeme právem hovořit o ultrazvukovém vidění.

Echolokátor delfína je mnohem dokonalejší než všechny sonary, které vytvořil člověk.

Echolokace se v přírodě velmi rozšířila.

Příroda může inženýrům hodně napovědět:

Bionika v architektuře je novou stránkou v rozvoji stavební techniky a stavitelského umění. Je to cílevědomý výzkum originálních forem, dokonale propočítaných samotnou přírodou, hledání krásy ve světě zvířat a rostlin, který nás obklopuje.

...Tomu, kdo ví něco o stavbě lodí, a zejména ponorek, to připomene, že mnohé objevy techniky vlastně znovuobjevují optimální řešení problémů, které už dávno život vyřešil.

Nyní z časopisů:

Člověk neustále zjišťuje, že jen těžko se může měřit se silou a inteligencí matky přírody. (Biomechanika, VTM 2/93)

Živé organismy jsou vývojem "vypi- plané" k obdivuhodné dokonalosti z hlediska konstrukčního i funkčního.

Jak si pomoci při konstrukci energeticky úsporné žárovky? Návod nám možná dají živé organismy - světélkující korály, světlušky i některé bakterie, které evoluce vybavila pozoruhodnými osvětlovacími systémy. (Vzorem je příroda, VTM 11/91)

Kromě zvláštního zbarvení k oklamání za světla se u některých můr vyvinul pozoruhodný sluchový orgán (antiradar), kterým za tmy registrují ultrazvukové signály netopýrů. (Fantastická stvoření, 100+1)

Díky vynikajícím zobrazovacím schopnostem elektronových mikroskopů se teď můžete blíže seznámit s několika zvláštnostmi, jež na své dlouhé cestě pokusů a omylů vytvořila sama příroda. (Co oko nevidí, VTM 5/90)

Létání je skutečně bezvadný vynález přírody.

Bezkřídlí se nikdy příliš nerozmohli a přežívají dodnes jako pozůstatek dávného pokusničení přírody (plníce ovšem v přírodě nesmírně důležitou roli v koloběhu látek). Jednoho dne ale "narostla" hmyzu křídla a roztočila ohromný kolotoč nápadů.

Tyto druhy hmyzu si vytvořily dokonce zvláštní mechanismus umožňující mávat křídly rychleji, než se pohybuje nervový impuls z mozkových ganglií do létacích svalů.

Na rozdíl od obratlovců, kde křídla vznikla přeměnou končetin, u hmyzu se jedná o přeměnu kůže. Je několik teorií o tom, proč se pokožka na hrudi najednou vychlípila a přeměnila v blanitý útvar. Žádná z nich nebyla zatím potvrzena, faktem však zůstává, že se tak stalo. (Svět hmyzích křídel, VTM 6/92)

Dále z knihy Život - edice Orbis pictus, kol. autorů, Mladá fronta 1987:

I když selekce "dělala, co mohla", aby zabezpečila stabilitu molekulární paměti,...

První reakcí organismů na přítomnost kyslíku musela být obrana, zneškodnění kyslíku. Epochální zvrat spočívá v tom, že dokázaly udělat z nouze ctnost a zhodnotily obranné opatření v "objevu" fotosyntézy.

Charakteristickým "výtvorem" strunatců je kost.

Současně s větví jednobuněčných se formovala větev další, která za nosný princip nezvolila univerzálnost jedné buňky, ale spíš specializaci souboru buněk.

...A opět selekční tlak nutil hledat nové, dokonalejší řešení.

Dokonalé rozčlenění těla umožnilo živočichům opustit vodu a osídlit souš. Nebyl to však jediný úspěšný pokus. Jiná skupina prvoústých (měkkýši) zvolila podstatně jednodušší princip tělní organizace a dosáhla také pozoruhodných úspěchů: ... Za členovci zůstali pozadu jenom v tom, že nemohou létat.

Vytvořil se, objevila se udělalo se, vzniklo... aneb: "Všechno je velmi snadné!"

Nakonec se mezi nově vzniklými organickými látkami objevila deoxiribonukleová kyselina - dvoušroubovice DNA.

Sluneční světlo mohly organismy jako zdroj energie přijímat, až když se u nich vyvinuly molekulární světelné antény.

V dalším vývoji vznikly z žaberních oblouků nejen čelisti a část lebky, ale i sluchové kůstky, jazylka apod.

Do srdce se dostává jak odkysličená, tak i okysličená krev. Aby se co nejméně míchaly, vyvinul se v srdci systém chlopní a přepážek; ten u ptáků a savců okysličenou a odkysličenou krev dokonale oddělil.

Plíce vznikly při přechodu ryb na souš z jejich plovacího měchýře.

Nervová soustava se soustředila do hlavové části; tam také vznikají smyslové orgány - zrakový, sluchový a čichový.

Tak jako tvůrci letadel zaměnili staré a pomalé dvou a trojplošníky za monoplány, i v přírodě se zdokonalil létací aparát.

A nakonec:

Funkce buněčné DNA se dá přirovnat k sadě stavebních plánů, podle nichž se buduje nějaká obrovská náročná stavba. ...Tyto plány nebyly záměrně vytvořeny, ale vznikaly miliony let procesem evoluce." (Život, D. Burnie, Londýn 1994 D.K.L.)

- připravil Ben Železník -