„Člověk pokoje"

Misionáři objevují biblický přístup k evangelizaci, jenž je často opomíjen: najděte „člověka pokoje". Když Ježíš vyslal sedmdesát učedníků, aby kázali dobrou zprávu, přikázal jim:

• Když vejdete do některého domu, řekněte nejprve: 'Pokoj tomuto domu!' A přijmou-li pozdrav pokoje, váš pokoj na nich spočine… V tom domě zůstávejte, jezte a pijte, co vám dají… Nepřecházejte z domu do domu… uzdravujte nemocné a vyřiďte jim: 'Přiblížilo se k vám království Boží.' (Lukáš 10,5-9)

Dříve, než začnete evangelizační práci na novém místě, hledejte „člověka pokoje". Bůh často používá místního člověka, který uvede misijní pracovníky do jinak nepřístupného prostředí a vytvoří otevřenost vůči zvěsti evangelia. Výsledkem je vznik stovek sborů na místech, kde evangelium nikdy předtím nebylo kázáno.

Misionáři Jižních baptistů v Asii objevili moc této rady poté, co vstoupili za pomoci takového člověka do nepřátelské a evangeliem nezasažené vesnice. Modlili jsme se: „Bože, víme, že ty zde konáš své dílo, jinak bychom tu nebyli. Potřebujeme člověka pokoje, který by se nás ujal, abychom věděli, že máme jít dál a že naše cesta do vesnice je bezpečná." Přišli jsme do centra vesnice, kde byla studna. Najednou k nám přistoupil neznámý muž se slovy: „Už jste jedli?" Odpověděli jsme: „Ještě ne." Řekl: „Pojďte do mého domu." Jmenoval se Li a byl tím člověkem pokoje, kterého jsme hledali. Li je nasytil a pak je osobně představil zatvrzelému náčelníkovi vesnice, jenž mohl kdykoliv přikázat cizince zabít. Li řekl náčelníkovi, který byl nemocen, že Bůh nově příchozích „je velký Bůh a oni se za tebe mohou modlit." Modlili se a náčelníkovi se ulevilo. Brzy se stal i on člověkem pokoje. Otevřel své srdce evangeliu a s ním naslouchala i celá vesnice.

Kdo může být muž nebo žena pokoje?

Podle Thoma Wolfa, hlavního propagátora tohoto způsobu evangelizace, který vyučuje na teologickém semináři (Golden Gate Baptist Theological Seminary), je můžeme poznat podle tří „R" ve třech anglických slovech. Osobnost pokoje je:

1. Receptive - je vnímavá k evangeliu.

2. Reputation - těší se všeobecné vážnosti rodiny a společnosti, aby zvěst evangelia získala náležitou pozornost.

3. Refers - osobně představí posly dobré zprávy širší veřejnosti.

Například římský setník Kornélius byl takovou osobností. Byl to „muž spravedlivý, který věří v jediného Boha a má dobrou pověst u všeho židovského lidu" (Sk 10:22). Povzbuzen viděním od Boha pozval Petra do svého domu, vřele ho uvítal a svolal svou rodinu a přátele, aby vyslechli apoštolova slova. Závěr: Kornélius, jeho rodina a mnoho dalších uvěřili a byli pokřtěni. Wolf tvrdí, že Kornéliova „sféra vlivu" - „oikos", jak to nazývá řecký Nový zákon - byla běžným způsobem postupu prvních evangelistů.

Michael Green, autor knihy Evangelizace v rané církvi, zastává názor, že oikos, „skládající se z pokrevních svazků, otroků, společníků a přátel, byl jednou z bašt řecko-římské společnosti. Křesťanští misionáři učinili z každého domu, z nějž ho jen mohli udělat, dobře promyšlený výchozí bod pro získávání dalších následovníků, takže tento dům byl jako maják, z něhož mohlo evangelium osvětlovat okolní temnotu." Dnes podobné majáky také svítí na mnoha místech světa.

Oblast jedné skupiny obyvatel v Indii byla známa dlouhou dobu jako „hřbitov misionářů". Za posledních let se místo stalo doslovným hrobem pro nejméně šest křesťanských mučedníků. Misijní tým se nevzdal, a místo toho připravoval další pracovníky, kteří by mohli pokojně vejít do vesnice. Modlili se a hledali člověka pokoje. Když takového člověka nenašli, opustili vesnici. Když se jim podařilo najít člověka pokoje, navázali s ním osobní vztah, sdíleli se o Kristu v rámci přirozené sítě vztahů v rodině a s jeho přáteli. V následujících letech byly mezi tímto národem založeny stovky sborů.

Nicméně ne každý „přítel evangelia" se stane věřícím. Wolf ve své studii dále identifikuje „člověka dobré vůle". Člověk pokoje je připraven přijmout evangelium a následovat Krista jako Pána, oproti tomu „člověk dobré vůle" „Krista nepřijímá hned a možná ho nepřijme nikdy", vysvětluje Wolf. Avšak obvykle je dostatečně vlivnou osobností, která pozná přínos toho, co evangelium nabízí, a stává se jeho „ochráncem, podporovatelem a tím, kdo připravuje cestu v rámci své pravomoci".

Například náčelník Some Emmanuel, důležitý vůdce národa Dagaari v Af- rice, pozval misionáře Jižních baptistů Lynna Kennedyho, aby sdílel evangelium ve dvaceti vesnicích, jimž vládne. Sám se sice ještě Kristu neodevzdal, ale vyzval svůj lid, aby naslouchal tomu, kdo „mluví pravdu".

Člověk dobré vůle je „ochránce, který umožňuje, aby se věci daly do pohybu", poznamenal David Garrison, který se v Radě Jižních baptistů pro mezinárodní misii zabývá strategií misie. Člověk pokoje je „někdy ve skutečnosti první konvertita, který se stane vůdčí osobností církve". Ať tak či onak, dobrá zpráva se šíří mezi lidmi celé komunity. Žalm 37,37 zaslibuje:

• Přidržuj se bezúhonného, hleď na přímého; pokojný muž bude mít potomstvo.

Výraz potomstvo může zahrnovat i spasení mnoha lidí.

Erich Bridges, Richmond, Virginia