Boží způsob obnovy
(Ezdráš 1:1-11, 1. část)
Je to až příliš jednoduché zvyknout si na pohodlný, zaběhnutý křesťanský způsob života. Už 36 let jsem oddaným křesťanem, z toho 25 let pracuji jako pastor a i pro mě je snadné se ocitnout v bezpečí a pohodlí každodenní rutiny, kdy mé srdce nedychtí po Bohu, jako laň po bystré vodě (Ž 42:1). V takové době, jak to vyjádřil David, nežízním a netoužím po Bohu „ve vyschlé, prahnoucí, bezvodé zemi" (Ž 63:1). Mé srdce je méně citlivé a má představa Boha je stále rozmazanější. Co potřebuji v takové době - co my všichni opakovaně potřebujeme - je, aby Bůh poslal svého Ducha k duchovní obnově.
Knihy Ezdráš a Nehemjáš pojednávají o Boží obnově Jeho bloudícího lidu.
V židovské Bibli jsou tyto knihy spojeny do jedné. I když seznamy v Ezdrášovi 2 a Nehemiášovi 7 jsou téměř shodné, dá se usuzovat, že původně byly oddělené. Ezdráš pojednává o návratu z babylónského zajetí, o obnově chrámu a duchovní obnově Božího lidu. Nehemjáš píše o obnově jeruzalémských hradeb i o duchovní obnově Božího lidu.
Kniha Ezdráš je rozdělena do dvou částí: Kapitola 1-6 se zabývá prvním návratem těch, kteří zbyli v Babylóně pod vedením Zerubábela v roce 538 před Kristem, s cílem obnovit Boží dům. Tento projekt začal v roce 536 př. Kr., ale vzedmula se proti němu vlna odporu, což vedlo k odložení projektu o 16 let. Skrze prorockou službu Agea a Zachariáše (5:1-2) byla stavba obnovena a dokončena v roce 515 př. Kr.. Mezi kapitolami 6 a 7 je osmapadesátiletá pauza, kdy došlo k událostem, které jsou popsány v knize Ester. Na začátku 7. kapitoly v roce 457 př. Kr. (81 let po prvním návratu), kněz Ezdráš vedl další menší skupinu zpět do země a přinesl obnovu tomu lidu, který už se začal směšovat s okolními národy.
Takže námětem knihy Ezdráš je návrat Božího lidu do země podle Jeho milostivého zaslíbení a duchovní návrat Jeho lidu k náležitému uctívání a zbožnému životu. Stručný přehled je následující:
1. Obnova chrámu (1-6);
návrat pod vedením Zerubábela (538- 515 př. Kr.)
A: Výnos krále Kýra(1)
B: Sčítání lidu (2)
C: Začátek projektu(3)
D: Odpor vůči projektu (4)
E. Obnova stavby i přes odpor (5:1-6:12)
F. Dokončení stavby (6:13-22)
(58 let mezera - kniha Ester)
2. Obnova národa (7-10);
návrat pod Ezdrášovým vedením (457 př. Kr.)
A. Pověření k vedení obnovy (7)
B. Návrat vůdce a lidu (8)
C. Dokončení obnovy (9-10)
(1) Odhalení stavu, v jakém se lid nachází (9:1-4)
(2) Ezdrášovo vyznání v modlitbě (9:5-15)
(3) Smlouva (10:1-8) a očištění lidu (10:9-44)
Toto je stručný úvod a nyní se chci zaměřit už jen na 1. kapitolu. Z ní vyplývá následující: Duchovní obnova vyžaduje velkou Boží moc, která funguje podle Jeho milostivých zaslíbení pro Jeho svatý záměr.
1. Bůh podle Svého záměru trestá v období sucha a podle Svého záměru se smilovává a duchovně obnovuje Svůj lid.
Jak víte z historie Izraele, po čtyři staletí Hospodin varoval Svůj neposlušný lid a volal jej zpět k sobě skrze Své proroky. Nakonec setrvali ve svém modlářství příliš dlouho a Bůh vyplnil Své varování a rozptýlil je mezi národy (Dt 28:64). Tak jak Bůh už 1000 let předem prorokoval skrze Mojžíše:
- Mezi těmi pronárody nebudeš mít klidu, ani tvá noha si neodpočine. Hospodin ti tam dá chvějící se srdce, pohaslé oči a zoufalou duši. Tvůj život bude viset na vlásku, v noci i ve dne se budeš chvět strachem a nebudeš jist svým životem (Dt 28:65-66).
Proč by Bůh dával Svému lidu chvějící se srdce, pohaslé oči, zoufalou duši a žádnou životní jistotu? Odpověď najdeme v Židům 12:
- Koho Pán miluje, toho přísně vychovává, a trestá každého, koho přijímá za syna … On nás vychovává k vyššímu cíli, k podílu na své svatosti (Žd 12:6,10).
Přirozeně i my jsme natolik svázáni s tímto světem a s věcmi tohoto světa, že nás Hospodin musí přivést na místo, kde nenajdeme klid, jako v Babylóně. My sami musíme rozpoznat, že všechno, co tento svět nabízí, nás zanechá s chvějícím se srdcem, pohaslýma očima a zoufalou duší. Takové období sucha by v nás mělo vzbudit duchovní žízeň po živém Bohu, který jediný může tuto žízeň uhasit.
V Babylóně žilo mnoho Židů, kterým se dobře dařilo. Mnoho z nich se v zajetí už narodilo a Babylón byl jediné místo, které znali. Slýchali příběhy od pamětníků o slávě Siónu a nádheře Božího domu. Ale oni jen pokrčili rameny, „Proč se vracet zpátky, když nám je tady dobře?" Kromě toho cesta zpět do Jeruzaléma by byla nepohodlná a riskantní. Znamenalo by to říci sbohem pohodlnému a příjemnému životu a přátelům a vydat se tisíce mil nehostinnou pouští do země zpustošené válkou. Tam na ně nečekala města s krásnými prázdnými domy. Byly tam jen hromady trosek a nepřátelský lid. Ten se do této opuštěné země nastěhoval poté, co 50 let předtím Babylóňané odtáhli i se zbytkem Židů, kteří přežili. Proč se někam vracet?
Ale v Babylóně byli i jiní Židé a ti s takovým životem nebyli spokojení. Pamatovali na Sión a říkali,
- Jak bychom však mohli zpívat píseň Hospodinovu v té cizí zemi. (Ž 137:4)
Vyvyšovali Jeruzalém, kde Boží lid uctíval Hospodina v Jeho chrámu, což byla jejich svrchovaná radost. (Žalmy 137:6). Takže když slyšeli tu neuvěřitelnou novinu, že pohanský král Kýros vyzval Židy k návratu do Jeruzaléma a k přestavbě Hospodinova chrámu, byli jako ve snu. Jejich ústa naplnil smích a jejich jazyk plesal.
- Tehdy se říkalo mezi pronárody: „Hospodin s nimi učinil velké věci." Hospodin s námi učinil velké věci, radovali jsme se (Ž 126:2-3).
Jak osvěžující je chladná voda, když jste úplně vyprahlí. Boží řeka živé vody je tak lahodná, když projdete obdobím sucha a vy si uvědomíte, že radosti Babylónu vás zanechali jen se zoufalou duší. Toto je klíč k řešení: Když se nacházíte v období sucha, nespokojujte se jen s Babylónem. Vzpomeňte na Jeruzalém a volejte k Bohu, aby vás Jeho Duch přivedl zpět. Jak se to stane?
2. Duchovní obnova se neobejde bez obrovské Boží moci.
Ezdráš 1:1-3 je shodný s textem v 2. Paralipomenon 36:22-23. Jsou to úžasné verše. V Jeremiášovi 29:10-14 Hospodin promluvil skrze svého proroka k těm, kteří už byli ve vyhnanství v Babylóně:
- Toto praví Hospodin: „Až se vyplní sedmdesát let Babylóna, navštívím vás a splním na vás své dobré slovo, že vás přivedu zpět na toto místo. Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti. Budete mě volat a chodit ke mně, modlit se ke mně a já vás vyslyším. Budete mě hledat a naleznete mě, když se mne budete dotazovat celým svým srdcem. Dám se vám nalézt, je výrok Hospodinův, a změním váš úděl, shromáždím vás ze všech pronárodů a ze všech míst, kam jsem vás vyhnal, je výrok Hospodinův, a přivedu vás zpět na místo, odkud jsem vás přestěhoval."
- Hospodin zdeptal, teď bude hojit. Hospodin vydal na smrt; teď daruje život (Dt 32:39).
Sedmdesátileté období zajetí začalo v roce 605 př. Kr.. Jeruzalém padl v roce 587 př. Kr.. Výnos krále Kýra byl vydán v roce 538 př. Kr., v prvním roce jeho vlády nad Babylónem, 67 let po první deportaci, ale sotva 50 let od doby, kdy město bylo zničeno. Do doby, než se lid vrátil a byl postaven oltář v roce 536, uplynulo téměř sedmdesát let. Derek Kidner k tomu říká, „Nebylo to naposledy, kdy Boží milost ty dny zkrátila. (Mt 24:22)" (Ezdráš a Nehemjáš, Tyndale Old Testament Commentaries /IVP/, str. 32).
To nejúžasnější na tom všem je, že to byl Bůh, kdo způsobil, že Kýros vydal toto neuvěřitelné prohlášení. Asi 150 let předtím Izajáš tuto událost prorokoval (Iz 44:28-45:7). Ta skutečnost, že Izajáš jmenoval Kýra, vedla jeho kritiky ke tvrzení, že Izajáš nemohl tuto část napsat, a proto přisoudili tento text pozdějšímu autorovi. Ale jen zaujatost vůči Boží nadpřirozené vědomosti by nás mohla vést k tomu, abychom odmítli Izajášovo proroctví.
Proč by Kýros, pohanský král, vydal dekret pro Židy, aby se vrátili do Izraele a obnovili svůj chrám? V 19. století byl objeven tzv. Kýrův hranol. Ten potvrdil jeho politiku návratu lidí do jejich rodných zemí a k jejich náboženství. Tehdy je žádal, aby se za něj modlili ke svým bohům. Toto je výňatek z textu, „Ať všichni bohové, kterým jsem umožnil návrat do jejich svatých míst, denně prosí Bela a Neba, abych měl dlouhý život" (citováno Kidnerem, str. 18).
Když se na to podíváme z lidského hlediska, máme tu krále, který věří v bohy, naplňuje svůj program náboženské tolerance a pověrčivě žádá, aby se za něj a jeho blaho lidé modlili ke svým bohům. Založil dokonce fondy na podporu obnovy a daroval pro chrám předměty, které Nebúkadnesar před lety odvezl. Ale jak vidíme v našem textu, za vším tím byl svrchovaný Bůh, který nakloní královo srdce jako vodní toky, kam se mu zlíbí (Př 21:1). Kýros nedbal na cesty Hospodinovy. Ze svého pohledu budoval své impérium skrze moudrou politiku, aby si zajistil co nejdelší vládu. Ale v pozadí tohoto neuvěřitelného Kýrova dekretu byl Bůh, který takto naplňoval Své Slovo zjevené Jeho proroku (1:1). Stejně jako v případě odchodu Židů z Egypta, kdy Hospodin vložil do srdcí Egypťanů, aby Židům dali zlato a stříbro, i v tomto případě použil Kýra, aby Babylóňané věnovali navrátilcům stříbro a zlato, majetek a dobytek (Ez 1:4,6). Pro tuto situaci neexistuje lidské vysvětlení. Jen Bůh sám byl tím jediným důvodem.
Existují lidské návody a metody, jak dosáhnout duchovní obnovy. Ta může být opravdová, jen když Bůh působí svou mocnou silou. Cokoli menšího bude jen lacinou, umělou náhražkou. Ale co my? Máme jen sedět a čekat, až Bůh začne se svou prací, nebo je něco, co můžeme udělat sami?
3. Duchovní obnova se děje podle milostivých Božích zaslíbení.
Vše v duchovní oblasti je závislé na Boží milosti podle zaslíbení v Jeho Slově. Kdyby Bůh obnovu neslíbil, každá lidská snaha by byla marná. Ale protože to Bůh slíbil, a protože On koná skrze svá rozhodnutí, jsou jisté věci, které můžeme učinit my:
A. Skrze modlitbu se stává Boží zaslíbení skutečností.
Rozjímání proroka Daniele nad Jeremiášovým proroctvím a jeho modlitby k Bohu za odpuštění a navrácení Jeho zajatého lidu stály za těmito převratnými změnami v historii (Da 9). Daniel po přečtení Jeremiášova proroctví, když zjistil, že 70 let je téměř u konce, si neřekl, „Bezva! Teď si sedneme a počkáme, co se bude dít!" Naopak, pokorně se postil a vyznal hříchy svého lidu i své vlastní.
Jestliže stojíme o duchovní obnovu, ať osobní nebo v Boží církvi, musíme se před Bohem pokořit a snažně Ho o ni prosit. Jestliže jsme v Babylóně spokojeni a netoužíme po uctívání Boha v Jeho domě v Jeruzalémě, pak k Němu nebudeme volat a prosit o změnu. Ale ve chvíli, kdy si uvědomíme, že Boží zaslíbení představují mnohem víc, než co nyní prožíváme, oddáme se plně modlitbě, dokud nás nevyslyší.
B. Boží Slovo ukazuje na Jeho zaslíbení a Jeho cestu požehnání.
Obnova v době Ezdrášově byla obnovou Božího Slova. Vyplnění Jeremiášových a Izajášových proroctví ukázala Božímu lidu, že Jeho Slovo je pravdivé a důvěryhodné bez ohledu na beznadějnost situace. V Ezdrášovi 7:6 se mluví o tom, že Ezdráš byl znalec Zákona, zběhlý v zákoně Mojžíšově. V Ezdrášovi 7:10 se říká, „Ezdráš bádal s upřímným srdcem v Hospodinově zákoně, jednal podle něho a vyučoval v Izraeli nařízením a právům". V Nehemjášovi 8:8 se dozvídáme, že pod Ezdrášovým vedením, před očima všeho lidu, znalci zákona „četli z knihy Božího zákona po oddílech a vykládali smysl, aby lid rozuměl tomu, co četli". Mnoho odborníků si myslí, že Ezdráš je autorem 119. žalmu, který ve 176 verších velebí Boží Slovo. Ezdráš byl prostě muž, který věřil v přeměnu skrze sílu Božího Slova.
Každá skutečná duchovní obnova je založena na Božím Slově a je jím i vedena. Reformace byla obnovou Slova. Luther, Kalvín a ostatní reformátoři začali systematicky vyučovat a uvádět Boží Slovo na tu cestu, ze které zcela sešla římsko-katolická církev. I hnutí puritánů bylo soustředěno na Boží Slovo, kdy kazatelé vysvětlovali a uváděli do praxe doktríny Písma při obvykle hodinových kázáních (J.I. Packer, A Quest for Godliness /Crossway Books/, str. 280). Ve svém úvodu ke skvělé knize Kalvínovo kázání (Westminster/ John Knox Press), britský odborník T.H.L. Parker obviňuje moderní církev, že opustila Kalvínův způsob důkladného rozboru Písma. Říká, „Není divu, že Církev, která si vybírá a vyzdvihuje z Bible to, co se jí hodí, je zmatená ve své teologii, morálně pokleslá, a nemá světu co nabídnout - vždyť i světští liberálové jsou přesvědčivější." Toužíme-li po duchovní obnově, musíme obnovit důraz na pravdu Božího Slova.
C. Bůh se postará o vše potřebné, aby se Jeho zaslíbení vyplnila.
Bůh slíbil návrat Svému lidu po 70 letech, ale z lidského hlediska to bylo nemožné. Jak by se mohlo vše vrátit zpátky po 70 letech v Babylóně, kdy město Jeruzalém i chrám byly v troskách? Židé neměli finanční zdroje, aby to dokázali, i kdyby jim královský výnos povolil návrat do země.
Ale to, co by žádný člověk nedokázal, Bůh učinil. Přiměl Kýra, aby do svého královského výnosu napsal, že lidé mají přispět těm, kteří se vracejí. A Kýros sám vydal předměty z chrámu, které král Nebúkadnesar umístil ve svém vlastním chrámu. Počet 2,499 v 1:9-10 se zřejmě vztahuje k těm větším a cennějším předmětům, zatímco 5,400 v 1:11 je úplný počet všech předmětů (John A. Martin, The Bible Knowledge Commentary /Victor Books/, 1:655). I co se týče diskuse kolem skutečné identity Šešbásara (1:8,10) zřejmě se jedná o babylónské jméno pro Zerubábela (srovnej 5:16 se Za 4:9), který byl zbožným vnukem bezbožného židovského krále Jekonjáše (1 Pa 3:17-19, The Ryrie Study Bible /Moody Press/, poznámky k Ezdrášovi 1:8).
Derek Kidner (str. 35) zdůrazňuje, že každý kus z těchto chrámových předmětů „svědčil o Boží svrchované péči a o pokračování platnosti smlouvy." Z toho plyne poučení i pro nás: Kristus slíbil, že zbuduje svou církev a že z každého kmene, jazyka, národu a rasy budou lidé jednoho dne shromážděni před Jeho trůnem (Mt 16:18, Zj 5:9). Ale z hlediska lidského se ten úkol zdá být nemožný! Kde najdeme pomoc, aby se tato zaslíbení mohla vyplnit? Toto je odpověď: Když Bůh slibuje, stará se zároveň o vše potřebné, aby Jeho sliby došly naplnění tak, jak Jeho lid prosí v modlitbách. Jak říkával Hudson Taylor, „Boží práce vykonaná Božím způsobem nebude postrádat Boží prostředky podpory." A tak duchovní obnova vyžaduje obrovskou Boží moc podle Jeho milostivých zaslíbení. A konečně,
4. Duchovní obnova se děje podle Božího úžasného plánu.
Chrám v Jeruzalémě byl místem, kde byla zjevena Boží sláva. Toto místo bylo zničeno kvůli hříchům Jeho lidu. Nyní je nazýván „Bohem nebes". V knize Ezdráš je takto nazván devětkrát, což je vícekrát, než v kterékoli jiné knize v Bibli. Desetkrát je takto zmíněn v ostatních po-exilních knihách (2. Paralipomenon, Nehemjáš a Daniel) a čtyřikrát na jiných místech Starého zákona (Martin, str. 655). To ukazuje na Boží svrchovanost nade vším. Může to však znamenat i skutečnost, že Jeho sláva už není od doby zničení chrámu zjevena na zemi.
Proto bylo Božím záměrem zjevit Svou slávu skrze znovu vystavěný chrám, kde by ho Jeho navrátivší se lid mohl uctívat v duchu a v pravdě. Jeho sláva byla nejmocněji zjevena ve znovu zbudovaném chrámě, když přišel Ježíš Mesiáš jako „Boží spasení, které (On) připravil přede všemi národy, světlo, jež bude zjevením pohanům, slávu pro tvůj lid Izrael" (L 2:32).
Dnešní Boží záměr je stejný: Chce zjevit svou slávu skrze obnovený lid, který ukazuje všem národům svým svatým životem a svědectvím na Jeho Spasitele, Pána Ježíše Krista. Jinými slovy, duchovní obnova nám není dána, abychom mohli vést šťastný, spokojený život bez ohledu na svět. Duchovní obnova má naplnit Boží záměr, aby Jeho sláva byla zjevena národům.
Závěr
Jak se to stane? Budu stručný.
Za prvé, proste Boha, aby vám dal poznat, jak by měla vypadat obnovená a svatá společnost Jeho lidu, která Ho náležitě uctívá a šíří Jeho slovo. Poté se staňte součástí tohoto uskutečňování. Než dojde na společnou práci, musí každý začít u sebe. Jinými slovy, proste Boha, aby obnovil vás! Jestliže vaše srdce touží po obnově, pak tuto touhu ve vás probudil Bůh (1:5). Navíc každý z nás má zodpovědnost, aby hledal Pána a „hledal Ho celým svým srdcem" (Jr 29:13).
Obzvláště muži potřebují v tomto procesu vedení. Byly to „představitelé judských a benjamínských rodů", kteří přijali výzvu k návratu do Jeruzaléma (1:5). I když Bůh používá i zbožné ženy, jsou to právě muži, které určil k duchovnímu vedení jak doma, tak v církvi. Bůh nedá obnovu, jestliže jsou muži duchovně pasivní.
A nakonec, mějte na mysli, že když bude docházet k duchovní obnově, nebude to nic pohodlného a příjemného, jak na osobní tak i společné úrovni. Návrat do Jeruzaléma představoval velké těžkosti a nepohodlí pro každého, kdo na toto volání odpověděl. Ale jestliže se Bůh chystá obnovit váš život, pak musíte vyjet ze zajetých kolejí a učinit určité změny. Musíte být ochotni se vzdát pohodlného života v Babylóně a přijmout útrapy, abyste viděli obnovu Jeho chrámu v Jeruzalémě. Možná bude stačit vypnout televizi, vzít pravidelně do ruky Bibli a trávit společně čas s Pánem. Můžete si naplánovat čas a pravidelně se s Pánem setkávat a hledat Jeho vůli. Můžete si stanovit určité duchovní cíle a prosit Boha o milost a moudrost k jejich dosažení. Ale zcela jistě to bude vyžadovat jiný druh činnosti, než je zaběhnuté status quo!
Cítíte i vy osobně potřebu duchovní obnovy? Jestliže vaše upřímná odpověď zní, „Ne, děkuji, mám se dobře," pak zůstanete v Babylóně. Je to pohodlné místo, kde prožijete dobrý život. Ale pak přijdete o to, co chce Bůh učinit s vámi osobně a s vámi, jako součástí Jeho církve.
Cítíte-li potřebu duchovní obnovy, přijďte k Bohu, jak jen to bude možné, a proste, aby skrze Svou obrovskou moc, podle Svých milostivých zaslíbení a pro Svůj slavný záměr pracoval i ve vás a ve vašem sboru. Nebude před vámi jednoduchá a pohodlná cesta. Bude vás čekat mnoho překážek a potíží. Ale jak zdůrazňuje Derek Kidner, (str.35) závěr první kapitoly, „z Babylónu do Jeruzaléma", představuje mezník v historii. Bůh vás volá, abyste se přidali ke skupině navrátilců do místa jeho požehnání.
Otázky k diskusi
1. Proč je pro každého věřícího tak důležité, aby cítil nespokojenost se stavem, ve kterém se duchovně nalézá?
2. Měli bychom jen přijmout „období sucha" v duchovní oblasti, nebo bychom se měli snažit proti němu bojovat? Jestliže bojovat, jak?
3. Váš přítel - křesťan vám řekne, že je pro něj Bible suchá a nudná. Jak byste mu pomohli?
4. Jak může křesťan odvrátit svůj zrak od svých osobních problémů a upnout ho na větší Boží plán Jeho slávy?
© 2001, Steven J. Cole, všechna práva vyhrazena. Není-li uvedeno jinak, pocházejí biblické citace z Ekumenického překladu Bible, © Československá biblická společnost, 1985