Evangelizace pomocí metody buněk

Jak jsem již nastínil v předchozím článku, evangelizace pomocí metody buněk spočívá v procesu evangelizace, jenž nazýváme bombou. Ze zmíněného procesu jednoznačně vyplývá, kdo je předmětem evangelizace. Cíl naší evangelizace nejvýstižněji popisuje řecké slovo OIKOS, jež znamená dům, rodinné a domácí prostředí (pozn. ZOD: „vedení domácnosti - ekonomie"). Každý člověk má svůj vlastní OIKOS, dělící se na tyto čtyři základní kategorie:

1. rodina, tzn. muž, žena, děti a další příbuzní
2. sousedé
3. spolupracující nebo spolustudující kolegové
4. přátelé

OIKOS tvoří osoby, se kterými se často potkáváme či se s nimi každodenně vídáváme. Lidé z OIKOS tvoří část našeho života. Vždyť s naší rodinou jsme spolu stále, velmi často přicházíme do kontaktu rovněž se sousedy, se spolupracovníky trávíme denně několik hodin, s přáteli někdy dokonce i celý víkend.

Lidé, s nimiž trávíme denně nejvíce času, máme evangelizovat. Předmětem naší evangelizace má být náš OIKOS, to znamená lidé, se kterými se každodenně setkáváme. Tím jsme samozřejmě neřekli nic nového. S popisovaným modelem evangelizace se setkáváme nejen v bibli, ale taktéž v prvotní církvi. V evangeliích nacházíme mnohá místa popisující evangelizaci v OIKOS. Nyní se u některých zastavíme:

V desáté kapitole Skutků apoštolských se pojednává o Kornéliovi, „zbožném a bohabojném" člověku. Ve chvíli, kdy jej Boží posel vyzval, aby do svého domu pozval apoštola Petra, učinil tak bez váhání. Poté, co apoštol Petr přijel i s bratřími do města se záměrem zvěstovat Kornéliovi evangelium, „Kornélius je očekával a spolu s ním jeho příbuzní a nejbližší přátelé." (Sk 10,24b) Z přečteného vyplývá, že Kornélius pozval do vlastního domu svůj OIKOS. Evangelizoval lidi z nejbližšího okolí. Další příklad nám poskytne epizoda ze života Leviho - Matouše, se kterým se Ježíš setkal v celnici. Ježíš jej vyzval k následování a on ho uposlechl. Poté mu Levi „ve svém domě připravil velikou hostinu. Bylo tam množství celníků i jiných, kteří byli s ním" (Lk 5,29). Levi evangelizoval své přátele - celníky, jež s ním spolupracovali. To byl jeho OIKOS.

Dalším hrdinou z evangelií, jenž v důsledku setkání s Ježíšem sdílel se svým OIKOS jeho lásku, byl Zacheus „… vrchní celník a veliký boháč." (Lk 19,2b). Zacheus vylezl na strom, neboť chtěl spatřit Krista. Když kolem něj Ježíš procházel, jeho zrak na něm spočinul a řekl mu: „Zachee … dnes musím zůstat v tvém domě" (Lk 19,5). To znamená v jeho OIKOS. Prostřednictvím Zachea vstoupila spása do celé jeho rodiny.

Poslední příklad uvedené metody evangelizace skýtá příběh o Samaritánce, která se s Ježíšem setkala u Jákobovy studny. Poté, co spolu hovořili, zanechala u studny svůj džbán, běžela do města a všem vyprávěla o svém prožitku: „Pojďte se podívat na člověka, který mi řekl všechno, co jsem dělala. Není to snad Mesiáš?" (J 4,29). Samaritánská žena zvěstovala svému OIKOS spásu, se kterou se setkala při Jákobově studni.

OIKOS je styl evangelizace prezentovaný v bibli. Tímto stylem může evangelizovat každý z nás, neboť všichni máme svůj OIKOS. Žena, muž, děti, přátelé, sousedé - to jsou lidé, kterým je nutno říci o Boží lásce. Ježíš tě miluje! To je zvěst evangelia.

Jak máme tuto zprávu šířit? Lidé, kteří jsou odhodláni evangelizovat, musí přemýšlet o jiných ze svého OIKOS. Nejlepším způsobem je zhotovit jmenný seznam. Ačkoli se to mnohým může zdát zanedbatelné, není tomu tak, protože o svých každodenních kontaktech s lidmi vůbec nepřemýšlíme. Nicméně, právě osobám nacházejícím se v našem nejbližším okolí můžeme každodenně svědčit o Ježíšově lásce.

Witold Strumpf, překlad Vladislav Volný ml., Přítel, 11/2002, Evangelizace v domě (díl 3)