Je vaše dítě křesťan?
Je moje dítě křesťan?
Jako rodiče všichni zápasíme s tím, jak odpovědět na tuto otázku, a já jsem zjistil, že obvykle existují dva extrémy, kterým je třeba se vyhnout. Ten první je důsledkem absence schopnosti rozeznávat, která se projevuje v mnoha sborech, kde běžně zahrnují do výzvy k obrácení i čtyř a pětileté děti. Žádají je, aby zvedly ruce, jestli milují Ježíše, a potom je křtí jako obrácené následovníky Krista.
Ten druhý je často reakcí na nezodpovědnost toho prvního. Tento extrém brání jak rodičům, tak pastorům v potvrzení obrácení dítěte, dokud není dospělé, nezávislé na autoritě a péči svých rodičů. I když je jasné, že se tomu obě strany brání, myslím si, že k tomu, abychom dokázali rozpoznat jasný biblický důkaz o tom, že dítě, teenager nebo mladý dospělý se stali novým stvořením v Kristu, je třeba se vydat prostřední cestou.
Pět důkazů
Pomineme-li zřejmé – že nejsme Bůh a nevidíme do srdce – zastávám názor, že určitý důkaz nám může pomoct rozpoznat pravost vyznání víry dítěte nebo náctiletého. V duchu pěti znaků opravdového obrácení od Jonathana Edwardse zde předkládám pět důkazů, které často používám jako šablonu při řešení této těžké otázky.
1. Rostoucí láska k Ježíši a stále větší potřeba Ježíše a evangelia.
2. Zvýšené porozumění pravdám Písma.
3. Větší laskavost a obětavost vůči sourozencům.
4. Větší vědomí hříchu a odpor k němu.
5. Patrná touha poslouchat rodiče.
Z mé zkušenosti rodiče a pastora mohu říct, že věk při určování skutečného obrácení není tím nejdůležitějším kritériem. Spíše je zpravidla moudré vyhledávat tyto důkazy s ohledem na věk. Například šestnáctiletý vysloví své porozumění evangeliu jinak a ve větší plnosti než desetiletý. To samé lze říct o touze dítěte poslouchat své rodiče nebo projevovat nesobeckého ducha vůči svým sourozencům. Jak děti porostou, budou na sebe tyto věci brát jiné podoby a naše očekávání by tomu měla odpovídat.
Přesto však musí být ovoce nějakým způsobem viditelné a já bych silně nedoporučoval potvrdit obrácení dítěte bez jakéhokoliv hmatatelného důkazu, kromě vyznání ústy. Na druhé straně bych však rád upozornil rodiče a pastory na možnost padnutí do pasti, kdy je od dítěte vyžadováno více, než lze rozumně očekávat a pozorovat.
Pět otázek
Zde je pět otázek, které je třeba zvážit, když hledáme výše zmíněné důkazy a hodnotíme duchovní stav dítěte.
1. Miluje mé dítě doopravdy Ježíše nebo mi to jen říká, protože jsem mu sám řekl, že by to tak mělo být?
Děti budou často dělat to, co jsme jim řekli, aby dělaly, věřit tomu, čemu jsme jim řekli, aby věřily, a říkat, co jim řekneme, aby říkaly. Co se týče věty „věřím v Ježíše“, je třeba brát v úvahu, že rodiče dokážou zmanipulovat reakci dítěte, i když to myslí dobře. Avšak místo toho, abychom ze svého dítěte mámili správná slova, měli bychom pátrat po opravdové náklonnosti k Ježíši a tak nejlépe, jak to půjde, se ujistit, jestli tato náklonnost pramení z vědomí toho, co udělal, aby je zachránil z jejich hříchů skrze Svou smrt a vzkříšení.
2. Usiluje mé dítě nezávisle o poznávání Božího Slova?
Četl jsem Boží Slovo se svými dětmi, dokud neuměly číst samy. Zaujalo mě však, když moje nejstarší dcera začala číst Bibli a usilovala o pochopení její pravdy, aniž bych ji k tomu vybízel. Sama četla Písmo a potom mi kladla otázky. Toto chování odhalilo to, co jsme moje žena a já označili jako opravdovou touhu znát lépe Boží Slovo – nezávisle na nás dvou.
3. Prokazuje mé dítě větší pochopení hlubokých duchovních pravd?
V potvrzení toho, že můj nejstarší syn se obrátil, nám pomohla zkušenost, kterou jsme prožili asi jeden rok po jeho obrácení. Zatímco jsme při našem středečním večerním biblickém studiu uvažovali nad koncem Jakubova listu, můj syn se nám svěřil, že je smutný, že minulý týden zmeškal, protože proběhlo shrnutí celé knihy. Zeptal jsem se ho, proč je smutný, když byl přítomen po celou dobu probírání knihy, a on odpověděl: „Mám pocit, že si dobře pamatuji poslední tři kapitoly Jakuba, ale nepamatuji si moc z těch prvních dvou.“ Tehdy jsem si uvědomil, že s Jakubem 3. kapitolou jsme začínali brzy poté, co jsme zpozorovali, že se náš syn obrátil.
Slovo „probuzení“ dobře vyjadřuje způsob, jak poznat obrácení nejen u dospělých, ale také u dětí. Zvažte, zda vaše dítě jeví porozumění pravdám o Bohu, evangeliu a Bibli lépe než předtím. Všimli jste si duchovního probuzení?
4. Projevuje mé dítě navzdory své povaze duchovní ovoce?
Je obvyklé, že se duchovní ovoce zaměňuje za pozitivní rysy osobnosti dítěte. Musíme tedy znát různé charakterové vlastnosti každého dítěte, abychom mohli opravdové duchovní ovoce rozeznat. Můj syn je například extrovert. Miluje lidi a vždy také lidi v našem sboru miloval. I když je tedy láska k místnímu sboru ovocem obrácení, nebyl to u něho ten nejlepší způsob k potvrzení obrácení, protože má přirozené sklony lidi milovat.
Moje nejstarší dcera naopak lidi přirozeně nemilovala – něco, co se viditelně změnilo po jejím obrácení. Zkrátka, je důležité čestně ohodnotit osobnost svého dítěte a hledat důkazy nadpřirozeného ovoce, které se projevují navzdory povaze.
5. Projevuje sám od sebe lítost nad každodenními hříchy?
Moje žena a já jsme zjistili, že je dobré hledat u našich dětí zármutek nad jejich hříchy, aniž bychom je na ně upozornili nebo je za ně kárali či trestali. Rodič může dohnat dítě k pocitu „usvědčenosti“ z hříchů, ale to nezbytně neznamená, že to byl Bůh, kdo ho svým Duchem usvědčil. Vyhledávejte chvíle, kdy vaše dítě zraní svými slovy sourozence a jde se samo od sebe omluvit. Hleďte, zda vaše dítě přijde a vyzná svou lež předtím, než na ni přijdete – ne z nějakého dalšího (zjevného) důvodu než toho, že jeho vlastní srdce a svědomí byly usvědčeny Duchem.
Vím, že je to ošidná půda. Jako rodič a pastor musím vše výše uvedené aplikovat na každý případ individuálně. Ačkoliv se mohou mnozí z nás nacházet na různých místech škály, musíme přesto usilovat o vyhnutí se extrémům na obou stranách. Jako výchozí bod si najděte pěkné místo uprostřed a odtud buďte moudří, hodnoťte objektivně, a modlete se, aby milosrdný Bůh, který obnovuje dospělé, náctileté i děti – všechny obdobně, vám udělil velkou schopnost rozlišovat, mnoho trpělivosti a milosti.