Naši milí čtenáři,

v letošním roce jsme dostali řadu dopisů, nad nimiž jsme strávili mnoho hodin modliteb, rozjímání, studia a hledání slov, jak nejlépe reagovat a co nejsrozumitelněji odpovědět. Za všechna slova povzbuzení a vděčnosti děkujeme. Negativních dopisů je nesrovnatelně méně, ale právě na ty chceme odpovědět, abychom mohli společně hledat kořeny neporozumění. Často se totiž stává, že čtenáři reagují emocionálně, aniž by si pozorně přečetli, co jim autor chce sdělit. Jsme si vědomi, že občas otevíráme pandořinu skříňku, že vybíráme témata náročná na přemýšlení, ale věřte - vybíráme je tak, abychom odpověděli na současné potřeby a otázky věřících, především mladých a přemýšlivých jednotlivců. Nechceme do církve vnášet rozbroje, jen chceme křesťany probudit s předstihem z podřimování. "Zápas o duši" informuje a hovoří o živých tématech v církvích, sborech i ve společnosti, která se k nám obvykle dostanou později, někdy i s několikaletým zpožděním.

Historická otázka arminianismu a kalvinismu přináší některým lidem odpovědi na důležité otázky víry a chápání Boží svrchovanosti a z toho vyplývající poslušnosti. Je nutné, abychom pozorně prošli a vysvětlili pět bodů kalvinismu a srovnali je s pěti body remonstrátů, následovníků Arminia. Není možné, abychom se v polovině vzdali, protože někteří čtenáři odmítají toto učení z osobních důvodů.

Žijeme ve složité době, církev sama neví, kterým směrem jít. V církvích se na důležité otázky odpovídá opatrně nebo vůbec ne, spíše se opatrně našlapuje, aby byli všichni v klídku. Máme sbory, kde je tolerován hřích, kde se neřeší problémy, které sbory a jednotlivce sužují, kde se pěstuje na sebe soustředěná duchovnost, kde se starší generace zabývá sněním o blízkém vytržení a mladá generace žije ve strachu z budoucnosti. Starší s nadějí vyhlížejí vytržení církve a mladí jsou umrtvováni "duchovním" negativismem posledních dnů a blízkého konce. Raději nezakládají rodiny, nechtějí přivádět děti do světa, který nemá budoucnost. Svoji pozemskou budoucnost v Kristu nevidí pozitivně; jejich životní skepticismus se příliš neliší od názorů ekologů, zelených a jiných expertů a proroků špatných konců lidstva. Jejich vzor je svět. Zamysleme se sami nad budoucností svého sboru, podívejme se do vlastních řad - kde jsou dnes děti, které vyrůstaly v besídkách? Jaké dědictví víry jim předáváme? Děti křesťanů živoří, přežívají v duchovním komatu nebo volí druhý extrém a z církve odcházejí. A není divu. Máme sbory bez autority Božího Písma a proroky, kteří fantazírují a některé denominace lavírují na okraji pohanských rituálů. Vize a věštění budoucnosti vede mnohé jednotlivce i sbory až na hranice "křesťanské astrologie". I my jsme kdysi patřili k "expertům" na výklad knihy Zjevení. Podobně jako Svědci Jehovovi jsou někteří věřící natolik zaujati znameními poslední doby, že ztrácejí kontakt s realitou duchovních potřeb dnešního člověka. Místo lásky a důvěry v absolutní a svrchovanou moc Boží rozsévají strach. Není divu, že se objevuje stále více zhoubných sekt. Na druhé straně máme sbory, které představují takového Boha, který nemá jiný úkol a zájem, než věřícím ve všem žehnat a zaručit pozemské zdraví, úspěch a bohatství. Inteligentní mladí lidé, kteří se nepřikloní k jedné ani druhé straně, raději ze sborů odcházejí. Kdo za to může? Především nedostatečná znalost naprosté Boží svrchovanosti, naprosté lidské duchovní padlosti a biblicko-historických souvislostí. Té trošce křesťanů, kteří u nás živoří na okraji společnosti a přežívají někde v koutku, chybí orientace a pevné biblické základy reformace. Proto nemůžeme mlčet ani se ztotožnit s následujícím argumentem: Poslední dobou však sleduji obsah a nárůst článků zabývajících se otázkou "předzvědění - předurčení". K tomuto mám vážnou výhradu:

vůbec to neslouží - nemá souvislost s evangeliem
rozdmýchává to vlnu polemik, které nemohou vést k žádnému moudrému závěru

Nevíme, na jakém základě můžeme vyloučit desítky biblických veršů, které o vyvolení hovoří. Jak můžeme přijmout námitky na tak závažné téma ve dvou větách? Někteří bratři nám vzkazují, abychom už s tím kalvinismem přestali, ale když se jich někdo zeptá, zda to četli, jaké mají konkrétní námitky, odpoví, že nečetli, že je to prostě nezajímá. S takovými argumenty nejsme spokojeni, není spokojená mládež ani čtenáři, kteří se na nás obracejí. Přemýšlivým lidem nestačí stručné nebo zjednodušené odpovědi. Máme odpovědnost přinášet ucelený výklad Písma. Musíme srovnávat různé výklady písma v zájmu hlubšího pochopení biblické pravdy. Z historie církve se mnoho přiučíme.

Ve světle této reality chceme obhajovat biblické základy Boží svrchovanosti. Proto vybíráme témata, která jsou ve sborech opomíjena, proto vydáváme Zápas o duši, záleží nám na každém jednotlivci. Dokud nám bude Pán Bůh žehnat a dávat dostatek sil, budeme prostřednictvím Zápasu o duši bojovat o duše Božího lidu, aby si je Bůh znovuzrodil k víře a poznání pravdy. Prostřednictvím časopisu chceme oslavovat našeho Pána, Svrchovaného Boha. V druhé řadě chceme sloužit těm, kteří žijí pro Krista a nenechávají si evangelium sami pro sebe. A zatřetí, chceme oslovit ty, kteří žijí bez křesťanského obecenství nebo mají s religiozitou špatné zkušenosti. Děkujeme Bohu, že změnil situaci v naší zemi, že máme svobodu a co bylo dříve nemožné, je dnes svobodně hlásáno. Modlíme se, aby čtenáři - věřící i ještě nevěřící - přemýšleli, kladli si otázky a dostávali na ně biblické odpovědi. Jinak naše práce nemá cenu.

Všem věrným, odvážným a přemýšlivým děkujeme za slova povzbuzení. Časopis Zápas o duši patří vám a jeho hlavním úkolem je vzdávat čest a slávu svrchovanému Bohu.

Vaši Steigerovi

* Milý bratře,

Vaše úvahy v č. 62 ZOD na str. 22-30 mě nutí znovu Vás upozornit na absenci žádoucí pokory. Vy se urputně snažíte vyložit každou otázku, ale co Vám říká Žalm 73,16 či 2Pt 1,20? Co kdybyste příště zkusil vyložit např. následky zemětřesení či cyklónů?! Což je na Vás vysvětlit nám beze zbytku vše, co je v tomto životě nepochopitelné? Proč právě Vy si osobujete tak sáhodlouhý a kostrbatý výklad např. "předurčení"? Žalm 76,10 (str. 25) Vám je dokladem "negativního předurčení k záhubě"! Přitom pokorní a upřímní překladatelé (např. Zürcher, Bibel, Dr. Menge, Good News) upozorňují na nejasnost, nesrozumitelnost hebr. textu (jde o hněv člověka či Boží), ale Vy jste ve výkladu suverén (jako např. naši ekumeničtí v 2. půli verše). Co jste chtěl říci na str. 26 tím, že mínus x mínus je plus? Či na str. 27: "Bůh záměrně uvolnil tlak své ruky" v případě krutovládců? Či str. 28: "Satan je otcem i těch, kteří jsou předurčeni ke spasení, ale..."? Či str. 28 "Bůh stáhl část své obecné milosti, které se těší i satan"? Či str. 30 "Zatraceni jsme již ve chvíli početí"? Nebojíte se Boha za taková krkolomná tvrzení, jimiž chcete dát najevo, jak je Pán Bůh před Vámi úplně nahý? Vám nestačí radost z Božího vykoupení, aniž byste věděl a "logicky z Písma" zdůvodnil, proč že nebudou v Božím království všichni?

Zklamán, ale přesto bratrsky zdraví

Dopis č. 2056 - M. C. Přerov

* Pane Steiger,

nejsem určitě první a jistě ani poslední, kdo se odhodlal Vám alespoň krátce napsat v odezvě na Vaše hlavní články v posledních číslech časopisu Zápas o duši. Dost jste mě překvapil svými tvrdými a místy až do krajnosti vyhraněnými názory v otázce Božího vyvolení a zatracení a vlastně naprosté bezmocnosti člověka. Dříve jsem Vás považoval za člověka, který se docela slušně orientuje v Bibli a jehož názory na ní taky pevně stojí. Teď však stále jasněji vidím, jak raději věříte tomu, co věří druzí a jejich knihám a komentářům k Bibli, než Bibli samotné.

Určitě se Vám to vše lehce píše, když si díky svému učení uvědomujete, že právě Vy jste vyvolený, aniž byste se sám nějak musel rozhodnout, a že vlastně nikdy o své spasení nemůžete přijít, i kdybyste udělal cokoliv. Nevím, jestli byste se stejnou lehkostí a rozhodností psal stejné teorie, kdybyste právě Vy patřil k té druhé nešťastné skupině, která je navěky zatracena. Nechápu, kde má tato doktrína svůj původ, ale v Bibli to není, i když to tak může na první pohled vypadat. Ale opravdu jenom na ten první.

Když si jen tak letmo vezmete Bibli od začátku do konce, vždycky můžeme vidět, že Bůh nabízel několik možností, upozornil na jejich následky, často ještě ve své lásce doporučil tu nejlepší a potom nechal člověka, aby si svobodně vybral. Adam s Evou si mohli vybrat a Bůh je varoval, lidé za doby Noeho si mohli vybrat a Noe celou dobu stavby lodě nabádal ostatní lidi, aby vstoupili dovnitř - mohli si vybrat, na mnoha jiných místech vidíme dvě cesty, které Bůh předkládal svému lidu, požehnání a prokletí, prosperitu a chudobu, vyhnanství a vlastní země - vždy si mohli vybrat. Stejně tak Ježíš nabízel dvě cesty - úzkou a širokou a lidé si opět můžou vybrat.

Vůbec nerozumím tomu, jak můžete psát, že někteří lidé se vlastně narodí jenom proto, aby nakonec skončili v pekle a byli trestáni, jako by Ježíš podle Vás přišel jenom kvůli hrstce vyvolených a nikoliv pro všechny lidi. Vždyť dobře víme, že Pán řekl: "Nepřišel jsem pozvat k pokání spravedlivé, ale hříšníky." Myslíte, že byl někdo spravedlivý? Bible říká, že všichni hřešili a jsou daleko od slávy Boží. Jestliže tak všichni byli hříšníci, tak Bůh přišel kvůli všem. A na mnohých místech to říká Ježíš ještě jasněji.

Nejenom v evangeliích je jasně psáno, jak Bůh touží všechny lidi zachránit. Jak mi ve světle Vašeho učení vysvětlíte třeba tyto dva verše: "To (modlitby) je dobré a vítané u našeho Spasitele Boha, který chce, aby všichni lidé došli spásy a poznali pravdu. (1.Tim. 2:3-4) A taky "Pán neotálí splnit svá zaslíbení, jak si to někteří vykládají, nýbrž má s námi trpělivost, protože si nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání." (2.Pt. 3:9)

Když to je Boží vůle a Boží touha, aby všichni lidé byli spaseni a činili pokání, jaké máte právo tvrdit pravý opak, stát proti Bohu a ještě svádět ostatní, aby tomu taky věřili? Vy vlastně tvrdíte - "člověk je loutka, vše je už dopředu dáno". Bůh tvrdí - "jsi svobodná bytost, já ti nabízím a dobře radím, ale ty sám si vyber z této nabídky". Není pochyb o tom, kdo má pravdu. Je veliká škoda, že ve svém časopise nedáte prostor k obhajobě druhé strany. Vehementně hájíte jen svůj názor a určitě přísně cenzurujete další případné pisatele, kteří nemají Váš názor. Na druhé straně to však chápu. Je to přece jenom Váš časopis. Bylo by dobré, abyste používal stejný princip jako samotný Bůh a nechal čtenáře vybrat, aby si sami určili cestu. Místo toho stále obhajujete jen tu svou. Vy sice napíšete do tabulky přibližně oba základní pohledy, ale pak hájíte jen jeden z nich. Dejte prosím čestně šanci i druhé straně.

Dříve byl Váš časopis mnohem čtivější a nezaujatý a teď se pomalu, ale jistě stává nalejvárnou Vašich tezí a podivného učení. I přesto jsem moc šťastný, že naprostá většina křesťanů v naší zemi nesdílí Váš pohled.

Děkuji Vám, jestli jste dočetl tento dopis osobně až sem, a z celého srdce Vám přeji převeliké Boží požehnání, vedení po Jeho cestě, srdce plné jenom Jeho vznešené pravdy a život dle Jeho svaté vůle. Pán s Vámi.

Dopis č. 2158 - Tomáš K., Havířov

* Milí Steigerovi,

... Důkladně jsem si články pod nadpisem "Boží svrchovanost" a v posledním č. 62 pod názvem "Podvojné předurčení" přečetl. Po konzultaci s mnohými bratřími z pohledu Božího slova zastáváme názor, či poznání Arminismu jak je ve svých článcích (sice podle vás jako negativní), ale přece uvádíte. Jsme toho názoru, že učení v této otázce podle Kalvinismu či reformované teologie je degradování Boží lásky, kterou Bůh vůči padlým hříšníkům nediskriminuje, dříve v souladu s Arminismem podmiňuje. Víme, že člověk mrtvý ve vinách a hříších leccos nemůže, ale rozhodnout se pro spasení na základě nabízené milosti Boží spasitelné, máme za to, že může. Proto máme ve slově Božím dostatek důkazů. ... Proto Vás žádáme v lásce bratrské, abyste na níže uvedené adresy časopisy Zápas o duši neposílali.

P.S. Za vše dobré čím nás, zejména v minulosti časopis obohatil, Vám srdečně děkujeme. Jinak duchovní literatury máme dost.

Pán Vám bohatě žehnej, jménem všech dosavadních odběratelů ZOD.

Dopis č. 00020 - br. K. - Hodonín