* Zdravím všechny, kdo se podílejí na vydávání Zápasu o duši a provozu těchto internetových stránek. Myslím, že stojíte v potřebné a prospěšné službě, která zasáhla i do mého života. Zápas o duši mi byl po dlouhou dobu jediným spojením s Tělem Kristovým po mém obrácení.

Tuto zkušenost se mnou jistě sdílejí i mnozí, jimž jste stejně tak byli oporou. Oslovovala mne zejména společenská témata a články o stvoření. Děkuji za nekompromisní texty k otázce vyvolení a křesťanské psychologie. Skrze ně jsem mohl přijmout nový pohled a způsob uvažování o těchto věcech.

Nyní bych se chtěl vyjádřit k některým poměrně nedávno uvedeným příspěvkům. Po prostudování článku „Sedmdesátý týden" jsem zjistil, že zřejmě budu nucen přehodnotit své dosavadní chápání výchozího textu Písma, neboť se většina závěrů jeví být zcela logických a konzistentních, narozdíl od tzv. futuristického výkladu, zatíženého rozpory. Jen mě tam teď trochu dráždí konec posledního verše 9. kapitoly, náhle jakoby postrádající návaznost k předchozímu textu. Pokud by mi někdo nabídl nějaké přijatelné vysvětlení, byl bych velmi rád.

Ohledně tematicky blízkého „Vzkříšení" jsem se ocitl v poněkud složitější situaci, neboť se mi zdají být jednotlivá pro a proti až příliš vyrovnaná. Největší potíž mám s pasáží vážící se k tisíciletému království, kde je psáno, že Satan byl uvržen do žaláře a zapečetěn, aby už nemohl „Klamat národy, dokud se těch tisíc let nedovrší". Nezdá se, že by byla zaznamenána nějaká historická změna v chování národů. Z toho bych tedy vyvozoval, že tisícileté království je otázkou budoucnosti. Tedy prozatím nechť je to pro mne otevřená záležitost. Ať nás sám Pán uvede do pravdy.

Jen bych dodal, že mám trochu zmatek z používání pojmů, které nebyly předem alespoň zběžně objasněny, tedy pre-, post- a amilenialismus.

Možná by bylo lepší užívat při argumentaci jen výchozí ideu těchto směrů a její nevyhnutelné důsledky, nikoliv celý zažitý systém výkladu, neboť mnohé závěry nejsou výchozí myšlenkou přímo vynuceny a mohou se tudíž lišit i u jednotlivých zastánců téhož směru. Z téhož důvodu se ani já nemohu hlásit k některé „přihrádce".

S pozdravem, Lukáš K.

Milý Lukáši, pre-, post- a amilenialismus jsem částečně vysvětlil v ZODu č. 70, str. 22. Svázání satana na 1000 let a jeho propuštění jsem velice stručně popsal v tomto čísle na str. 41-42 v odpovědi bratru Stanislavovi. Mějte strpení, vrátím se k této problematice, jsem bombardován otázkami…

* Vážení přátelé,

děkuji za Váš mail, který kvůli boji s internetovými šotky dorazil ke mně poněkud později, ale přece. Zahlcení mi zatím nehrozí a naopak jste mi poskytli dobrou příležitost konečně Vám poděkovat za vytrvalé zasílání Zápasu o duši, který taky vinou rekonstrukcí na Petrově občas bloudí, ale většinou nakonec si mne najde. Řada věcí, díky nadčasovosti pohledů a témat, mi přišla doslova jako na zavolanou. Od našeho setkání už uběhla pěkná řádka let, ale vidím, že Vás stále neopouští elán a že jsme stále ve stejné sysifovské posici.

Naštěstí, jak správně píšete, pánem věcí, na kterém všechno visí, nejsme na světě my, ale milosrdný Stavitel. Je naší ctí, být nástroji v Jeho ruce. I když jsme nástroji malými, slabými a občas malomyslnými, s Ním a v Něm můžeme dosáhnout věcí, kterých bychom se nikdy nenadáli.

- Dr. Matušina -

* Vážená redakce ZODu,

chci vám poděkovat za váš časopis a vyjádřit podporu. Váš časopis a také www stránky jsou pro mne velkým požehnáním. Články, týkající se Boží svrchovanosti, mají velice pozitivní vliv na můj vztah k Pánu a doufám, že i k lidem. Velmi jsem se také ztotožnil se zamyšlením nad událostmi z 11. září, uveřejněným na stránkách HCJB.

Přeji vám Boží vedení, moudrost a požehnání.

Kamil B.

* Milí Steigrovi,

vřelé pozdravy z Moravy. Děkuji moc za článek „Kde byl Bůh při katastrofě v Americe", který mi poslala přítelkyně. Jsem moc vděčná za všechny články v ZODu o Božím vyvolení, protože můj duch svědčí, že je to tak. Je to taková vzácná milost, že se Bůh sklání ke svým dětem - ať už pochází odkudkoliv, ať už jsou vzdělaní nebo ne - ani ten nejhloupější nezbloudí a Beránek ho povede. Sláva Pánu!

Je to právě týden, co mám internetovou adresu (dárek Boží milosti) a tak užívám plnými doušky Boží požehnání. Internet může být požehnáním i prokletím, ale v Otcově ruce je nástrojem požehnání, díky za něj.

Milý Pavle a Kláro, ať Vám Pán žehná a vede, aby Jeho srdce bylo uspokojeno. Jsem Pánu moc vděčná za vaše životy a službu, kterou konáte zde v ČR. (Moc jsme byli překvapeni, že se i náš dopis objevil v ZODu. Potěšilo nás to.) Ať je Ježíš oslaven a vyvýšen v ČR! S láskou, Marta T.

* Milý bratře v Kristu!

Srdečně Vám děkujeme za Vaše vyjádření k situaci ve světě (dostali jsme Váš příspěvek „Kde byl Bůh…"). Vždy také rádi čteme „Zápas o duši" a těšíme se již na nové číslo. Víme, že nejste závislý na našich dících, ale jsme vděčni Pánu Bohu za Vaši odvahu, věrnost Písmu, Pánu Ježíši Kristu, službu mnohým křesťanům i nevěřícím, za orientaci v často složitých životních i světových situacích. Také nám tato Vaše služba velmi pomáhá. Bůh Vám žehnej.

- Vaši Mackovi -

* Na Vašich internetových stránkách jsem našla články časopisu ZOD, které mne zaujaly. Měla bych zájem, pokud to je možné, odebírat Váš časopis. Děkuji, ať Vám Bůh žehná.

- Kalniková -

* Vážení,

už nejaký rok dostávam od vás Zápas o Dušu a stále si rad prečítam každý článok, aj keď nie so všetkým, čo tam je, súhlasím. Ale tak aspoň zisťujem, že sa na niektoré veci dá pozerať aj z iného uhla. Chcem sa vám za to všetko poďakovať a zároveň poprosiť, či by bolo možne posielať mi jednotlivé čísla v elektronickej forme na e-mail.

Mam svoju tlačiareň a tak by som si niektoré články mohol vytlačiť vo formáte väčšom alebo menšom a tak ďalej rozširovať. V čísle ma veľmi zaujal článok o Pokémonoch. Už dávno som chcel počuť pohľad na tuto pliagu, ktorá sa k nám dostala zo západu. Ak by bolo možne, práve tento článok by som potreboval v elektronickej forme. Vopred veľmi pekne ďakujem, a držím palce v ďalšej práci.

S pozdravom ostáva Petr B.

* Milí bratia v Kristovi.

Posielam Vám uprimne pozdravy z Piešťan. Dostal sa mi do rúk Váš časopis a veľmi ma zaujal. Na poli kresťanskej spisby som už niečo preskákal a aj sám napísal (pozri dva príspevky pripnuté ku mailu), ale Váš časopis ma veľmi zaujal reagovaním na súčasné otázky. Chcel by som vás pekne požiadať, či by ste mi mohli posielať jednu kópiu Vašeho SLOVENSKÉHO prekladu na moju adresu… Štefan K.

* Milí Steigerovi, milá redakce,

Děkuji Vám za bleskové poslání starších výtisků ZOD. Hned jsem se pustil do jejich čtení. Musím však velmi pomalu, protože některá témata jsou velmi hutná a chtějí delší čas na rozvážení a strávení. Byl jsem též překvapen agresívní kritikou v dopisech na Vaši adresu. Myslím si, že by křesťané měli vyjadřovat pouze jiné názory nebo nesouhlas, ne však takovým způsobem. Přeji Vám abyste s Boží pomocí vytrvali ve Vaší práci a abyste se v tlaku nenechali odradit.

S pozdravem Váš nový čtenář a bratr v Kristu, Vlad. B.

* Milá redakcia,

hlásim sa vám z YU z Kresťanského evanjelizačného strediska v Petrovci, kde už osem rokov pracujem okrem iného aj ako redaktorka a moderátorka kresťanských rozhlasových vysielani.

Nie náhodou sa mi práve dnes dostal do rúk váš časopis ZOD čislo 72, kďe som si vyhľadala článok pod titulom Umelé oplodnenie… cez ktorý Boh prehovoril ku mne…

PS. Mala by som jednu prosbu, ak by som si mohla objednat cez vás knihu, ktorú spominate v tom článku: Když dítě nepřichází - autorka Jana Fenclová…

Ďakujem vopred, ak sa niekedy spamätate na svojich modlitbách aj na mna, mojho manžela a našu „túžbu".

Sestra v Kristu,

Tatjana L.

* Milí Steigerovi, milá sestro Suchomelová, moc vás pozdravuji a velice moc vám děkuji za zaslání starších čísel Zápasu o duši. Mám opravdu velikou radost… jsem nadšená… Chtěla bych vás poprosit ještě o zaslání dalších čísel 49-59, pokud to bude možné, protože na webu reformace.cz byly z těchto čísel uveřejněné některé pro mne momentálně velmi zajímavé články, a já mám doposud přístup na internet jen omezený… Také bych pro vás měla další zájemce k odběru časopisu ZOD, se kterými jsem mluvila, a dostala jsem jejich souhlas, abych vám poslala jejich adresu.

Jaroslav a Magda B.

* Vážení manželé Steigerovi.

Tímto Vás prosím o pravidelné zasílání časopisů Zápas o duši. Už je to několik let, co jsem poprvé slyšel na ČRo Plzeň Váš seriál o různých náboženstvích. Pořad mě velmi zaujal, stejně jako ostatní články vycházející v ZOD. Hledal jsem něco, co by mohlo přivést nevěřící k pochybnostem o evolučním vývoji světa a nasměrovat jejich mysl správným směrem k Bohu. Články Pavla Kábrta zaujaly mnohé nejen svým odborným pohledem a vědeckými argumenty, ale při té příležitosti jsem byl požádán o zprostředkování zasílání časopisu. Vyprošuji v modlitbách mnoho Božího požehnání a milostí při šíření radostné zvěsti všem pracovníkům HCJB. Milan H.

* Drazí Steigerovci,

Ráno poslouchám Hlas And z Quita. Toto vysílání je pro mě velkým přínosem. Matúš K.

* Milí přátelé,

děkujeme Vám za výzvu k pokání i naději na záchranu světa. Svým činem jste udělali hodně. Cituji: Největší ze všech chyb je neudělat nic jenom proto, že se domníváte, že toho můžete udělat jen málo. (Z. Ziglar, Na shledanou na vrcholu, Médium, Praha, str. 321)

* Vážení přátelé,

posílám Vám další hlášení příjmů a prosil bych o zaslání QSL. Zároveň se zpožděním děkuji za ZOD č. 69. V tomto čísle se mi líbilo mnoho článků. V článku „Všichni křesťané odpočívají" bylo přehledně vysvětleno, jak je to se dnem odpočinku u různých křesťanů. Bylo to velmi poučné. Dále byly velmi zajímavé články o Svědcích Jehovových, jak je to s jejich vírou, a hlavně, jak s nimi mluvit. Ačkoliv nepatřím mezi věřící přímo v Pána, věřím, že „Něco" existuje. Je to již několik let, co jsem četl Bibli a bylo to velmi poučné. Samozřejmě si již všechny detaily nepamatuji, ale hodně mi to pomáhá při rozhovorech s rádoby křesťany, kteří pouze „papouškují", co kde slyšeli, a o tom, co je psáno v knize knih, ani nevědí a nemají svůj vlastní názor. Myslím, že i když člověk není věřící, měl by si Bibli přečíst, protože je v ní mnoho moudra a člověk rázem dostane jiný, a myslím i lepší pohled na svět a dění kolem sebe.

Ale abych se vrátil k ZOD č. 69. Taky mne velice zaujal článek Pokémoni. Několik dílů jsem viděl společně s mým mladším synem, kterému je 12 let a musím říct, že mne nenapadlo se na tento seriál podívat těmato očima a trochu se zamyslet. Kdysi jsem odsuzoval seriál Želvy Ninja, ale teď mi ani nedošlo, o čem Pokémoni jsou. Asi už jsem otupělý všemi těmi akčními filmy kolem, i když se jim raději vyhýbám. Moc děkuji za otevření očí a zamyšlení nad tímto seriálem. Ještě jednou děkuji za ZOD (myslím, že číslo 69 patří k nejlepším) a těším se na další.

S pozdravem Luboš Č.

* Milí Steigerovi,

Rád bych si od Vás objednal časopis „Zápas o duši", který vydáváte. Dnes se mi tento časopis dostal již poněkolikáté do ruky. Půjčil mi ho kamarád, který ho již delší dobu od Vás dostává. S Vašimi články a výklady jsem se již také v minulosti setkal, velmi mě zaujaly a obohatily mě v mojí víře. Především si cením toho, že Vaše výklady Bible jsou založeny pouze na Bibli a ne na spekulacích nebo tradicích. Myslím si, že Vaše práce má velký význam a věřím, že budete takto dále pokračovat.

Předem Vám děkuji a přeji Vám mnoho Božího požehnání do Vaší práce. S pozdravem, Vladimír B.

* Vážený bratře Pavle,

má paní mi dnes ukázala ZOD č. 66. Na str. 40 se rozepisuje jakýsi „749- P.V." o tom, že je pro něj nepřípustné, aby přijal myšlenku toho, že by Bůh ve své lásce někoho zavrhl! Ještě než jsem byl spasen, častokráte jsem se zabýval otázkou, co si to ten „BŮH" o sobě vlastně myslí?!, když jedná s lidmi a s jejich životy tak, jak jedná…

Byl jsem pyšný, a proto jsem nechtěl přijmout svrchovanou vůli Boží a Jeho dokonalý plán, který Bůh má jak pro tento svět, tak i pro lidí tohoto světa, stejně tak jako pro ten svět příští. On přece nepotřebuje ani moji radu, ani nikoho jiného. Jeho vůle je neodvolatelná a je konečná. My lidé se jej musíme naučit chápat do té míry, abychom přijímali po troškách jeho svatost.

Asi před rokem jsem nalezl jeden velice vzácný sbor s výborným služebníkem Božím, který vykládá Slovo Boží s velikým přehledem. Posílám Vám obsah jeho malé knížky o svrchovanosti Boží k přečtení a k potěšení. Autor má prostě dar od Pána, kde dokáže sdělit lidem s jednoduchým chápáním, co Bůh představuje pro svět a pro nás lidi. Věřím, že se Vám bude článek líbit.

Kmoníčkovi, Saint Louis, MO, USA

Milý bratře Stando,

Otiskujeme Váš dopis, aby byl Váš pohled na věc slyšen ještě jednou. Chápu Vaše obavy i nejčistší pohnutky, i lásku k našemu společnému Pánu. Ujišťuji Vás, že nejsem

Ujišťuji vás, že nechci patřit mezi tyto některé, kteří odstoupí od víry, kteří naslouchají bludným duchům a učení démonů, kteří pokrytecky mluví lež a kteří mají cejchované svědomí, a že ani v nejmenším nepohrdám Pánovou dobrotou a trpělivostí. Nedomnívám se ale ani, že jsem svedený a že svádím ostatní. Naopak: mám důvody, proč věřím, že futuristický výklad je mylný (nebo lživý, chcete-li) a proč se domnívám, že jsou obelháni ti, kdo mu věří. V žádném případě bych je však kvůli tomu neoznačoval za „duchovně mrtvé". Myslím totiž, že mnozí „dispenzacionalisté" jsou „dispenzacionalisty", aniž by o tom věděli, a to jenom proto, že je tomu vyučovali od nedělní školky. A protože je učili, že to, co je učí, je jasná biblická pravda, které se musí držet, nejsou schopni rozpoznat skutečnou biblickou pravdu tam, kde se od ní jejich učitelé odchýlili. Obdivuji jejich vytrvalé úsilí stát za tím, co považují za biblickou pravdu. Sám se jim chci v tomto úsilí podobat. Lituji jen toho, že si někdy, když se lišíme v názorech na to, co Bible skutečně říká, nedokážeme si navzájem přiznat právo na vlastní názor a začínáme se navzájem obviňovat právě z toho, že se nedržíme biblické pravdy.

Jenom krátce odpovím na některé body:

Jestli je reformovaný pohled na eschatologii z ďábla, jak znovu opakujete, potom je celá reformace z ďábla, včetně většiny našich českých protestanských církví, které se k reformaci vždy hlásily, a včetně reformovaných učitelů, jako byl Komenský, Luther, Kalvín, Zwingli a nespočetné množství dalších. O tom jsem se již zmínil.

Dále věřím, i když se mnou někteří bratři nebudou souhlasit, že Pán Ježíš, když promlouvá k sedmi církvím ve Zjevení a o některých lidech z těchto církví říká, že je nesnese v ústech, že jsou duchovně mrtvi, že „drží učení Balámovo" (NBK), že jsou nazí (neoblečeni v Krista) atd., hovoří o těch, kdo jsou „křesťany" jen podle jména, kdo jsou tělesně v církvi, ale nejsou součástí Kristova těla - nejsou spaseni - a proto je Ježíš vyzývá k probuzení a obrácení. Když mi, Stando, napíšete, že se za mne modlíte, abych poznal pravdu, která mne vysvobodí z duchovní smrti, a zdůrazníte to odkazem na verš ze Zjevení, který se vztahuje právě k těmto pokrytcům, jak jinak bych tomu měl rozumět, než že jsem duchovně mrtev? Další dopis Vám potvrdí, že i jiní tomu rozuměli stejně jako já.

Dnes mi píšete, abych nechtěl patřit mezi ty, kteří v poslední době odstoupí od víry. Abych pravdu řekl, nerozumím Vám, co vlastně říkáte. Jsem ještě Váš bratr nebo už ne?

- pst -

----------------------------------

Ovšem dost nepříjemného překvapení jsem se dočkal před několika dny v podobě článků „Změněná Amerika" a „Zranitelnost civilizace".

Mimo jiné jsem naprosto vážně uvažoval, zdali má jít o seriózní stanovisko, nebo spíše o praktickou ukázku z tisku, k jakým neuvěřitelným závěrům lze dojít. Nejde tu vůbec o to, zda byli teroristé motivováni jen silnou nenávistí k západní civilizaci bez nějakého dalšího cíle než jen zabíjet - což je vzhledem k výběru cílů poměrně pravděpodobné a málokterý komentátor tuto možnost zmiňoval. Podstatou problému je fakt, že pokud se někdo snaží rozkrýt a pochopit jednání těchto sebevražedných útočníků, vůbec to nemusí znamenat, že se jedná o nějakou omluvu jejich jednání. Samozřejmě se našli i tací, kteří útoky schvalovali, ovšem zdaleka ne každý, kdo se pokoušel nějak objasnit důvody teroristických činů, projevoval tendenci je nějak omluvit a zbagatelizovat.

Podobnou věc řešily na svých internetových stránkách Britské listy, když někteří čtenáři psali ve svých e-mailech, cože si to redakce dovoluje, zastávat se těch barbarů.

Přitom z mého pohledu se o žádné omlouvání a zlehčování rozhodně nejednalo, přestože se autor leckdy mohl ve svých závěrech mýlit. Soud se přece také nezabývá hledáním motivu zločinu jenom proto, aby mohl zločince co možná nejrychleji zprostit viny. Daleko větším rizikem pro většinu lidí je spíše tendence rozdělit si svět na MY - skvělá západní civilizace a ONI - zlí a primitivní Arabové. On ten svět přece jen ale není takto černobílý. Jedna věc je, že by možná islámské země mohly nenávidět západní civilizaci, aniž by jim ta ani jediný vlas zkřivila, druhá věc je realita vytrácení se oněch základních hodnot, na jejichž základě byla vytvořena.

Četl jsem i jiný článek, kde autor rovněž na základě manhattanského útoku vyvozuje zbytečnost systému protiraketové obrany a také ještě jiný, kde je na stejném základě zdůvodňována jeho potřebnost. Což asi svědčí nejspíše o tom, že tato událost nemá významnější vztah k otázce protiraketového štítu.

Kdo zaručí, že se příště, pro lepší efekt, nezmohou dobře organizovaní a finančně zajištění teroristé na útok třeba právě balistickou raketou. Pak pro změnu zase sebezabezpečenější letiště nebude nic platné, přestože je to bezpochyby krok správným směrem, narozdíl od vlezlých systémů pozitivní identifikace. O ubohém globálním policajtovi, kterému kdekdo beztrestně ubližuje, si už vůbec nedělám žádné iluze. Za malou odezvou na předchozí teroristické činy lze vidět také bezradnost, proti komu vlastně odvetnou akci vést, kterou vyvolávají použité prostředky.

Osobně o jeho vliv dvakrát nestojím, už proto, že jsou to aktivity velmi selektivní a často se v nich až příliš jasně zrcadlí vlastní ekonomické zájmy a tendence posilovat své postavení. Stejně tak neslavné to bude i s oním blahodárným vlivem západní kultury na tzv. rozvojové země. A pokud už se nějaké prostředky a technologické zázemí do těchto oblastí vyváží, pak nikoliv z nějakých ušlechtilých motivů, ale prostě proto, že je tam pracovní síla téměř zadarmo.

Mně docela stačí už jen systematické ničení konkurenčního prostředí v našich končinách eufemisticky nazývané „pobídky pro zahraniční investory".

Přesto se rovněž domnívám, že chudoba není v tomto případě hnacím motorem teroristických akcí, neboť pak bychom mohli očekávat podobné akce i z jiných zemí - třeba afrických nebo jihoamerických.

(Mimochodem, terorismus v Indii je veden z cizích států nebo má zázemí na vlastní půdě?)

Je tu také ještě jeden aspekt, který s touto událostí nesouvisí tak přímo, ale který je myslím silně opomíjen. Zhroucení dvou výškových budov a smrt asi 6000 lidí na území USA v důsledku útoku skupiny sestávající z nevelkého počtu sebevražedných útočníků je UDÁLOST. Je to také ZPRÁVA. Záležitost, která se bude diskutovat celé týdny a půl světa se kvůli tomu převrátí naruby. To, že v nějaké africké zemi zemře pro neúrodu a pro naši vlastní lhostejnost a zahleděnost do sebe milion lidí, je jen okrajová informace, která poslouží jen jako výplň mezi ty zajímavé a vzrušující ZPRÁVY, a je téměř ihned zapomenuta.

Žádné tři minuty ticha, žádné květiny. Tady je totiž obtížné ukázat na konkrétní viníky a navíc se to nedotklo naší „vyspělé západní civilizace", ve které jediné zřejmě žijí lidé, kteří mají nějakou hodnotu. Triumf relativizace.

Je to ještě mnohem děsivější než celý terorismus. Je zvláštní mluvit o globalizaci, když stále více se rozpínající masmédia zobrazují stále menší výřez reality, která začíná být stále více virtuální. Vnímám to jako selhání - mimo jiné i selhání církve. Kdo může činit dobře a nečiní, má hřích. Udržet si životní standard je ale asi důležitější. A tak se správci sami prohlásili vlastníky.

Teď nemyslím na nějaké „páchání dobročinnosti", jen na docela obyčejný soucit a zodpovědnost před Bohem. Nechci nikoho odsuzovat, nejprve musím odsoudit sám sebe a vyvodit praktické důsledky. V alternativních zbraních bych nehledal nic jiného, než - v rukou hříšného člověka - jen další nebezpečí pro svobodu. Umím si docela dobře představit, jak jsou tyto vymoženosti použity právě ke zkrocení nepohodlných, těch, kdo plavou proti proudu. Zvlášť znepokojivé je zahrávání si s vědomím lidí.

Technické možnosti dál porostou a s nimi i způsobilost jednotlivce zahubit co nejvíc lidí. Velmi brzy se nebudou vyspělé státy nacházet v „no win situations", ale v „no way situations", a budou se třást nejistotou, kdy jim někdo strhne složité a křehké základy infrastruktur konstruovaných pro režim okamžité spotřeby a to možná právě těmi prostředky alternativního boje, které samy vyprodukovaly.

Také si nemyslím, že by bylo užitečné prohlásit v ZODu za jediný správný nějaký určitý názor. Mně osobně jde jen o to, získat patřičné indicie hovořící ve prospěch či neprospěch jednotlivých směrů, nejlépe z různých zdrojů. Už proto, že podle mého mínění nemám shromážděno dostatek podkladů pro alespoň trochu střízlivý postoj.Ovšem je mi v tom beznázorovém stavu mírně nepohodlně.