Někdy se říká, že na Nový rok má narozeniny každý z nás. V některých zemích je zvykem, že si lidé další rok věku přičítají na Nový rok, nezávisle na dni narození. Málokdo si uvědomuje, že ve většině anglicky hovořících zemích se 1. leden stal začátkem nového roku teprve v roce 1751. Předtím Nový rok připadal na 25. března, což je období, kdy nastává jarní rovnodennost.

Tradičně je to den osobních předsevzetí a nových začátků. Někteří lidé si dokonce seznam novoročních předsevzetí napíší, ale zapsaná předsevzetí zapadnou v každodenním shonu a zmizí z mysli ještě dříve, než s nimi začali. Obvykle se chceme zbavit nějakého zlozvyku, ale špatné vlastnosti se nedají vygumovat nebo vyrušit jako nepotřebný soubor v počítači. Ani opakované negativní zkušenosti s nesplněnými novoročními předsevzetími nás neodradí. Chceme začít znovu, s čistým štítem, odčinit minulé chyby a napravit opomenutí. Kdo z nás si nepřeje žít lépe, pokojně, mít dobré zdraví, prožívat dobu osobních úspěchů a radosti ze života?

Po více než deseti letech svobody a ve světle nedávných událostí prožívá naše společnost strach a duchovní prázdnotu, přestože kultury a nejrůznější zábavy máme víc než dost. Mnozí lidé vyspělého světa, k nimiž se dnes počítáme i my, si postupně uvědomují, že smyslem života není jen zábava a prchavý pocit uspokojování denních potřeb, vysněných tužeb, ale něco víc. A právě to něco navíc, by mělo být výzvou křesťanům, aby se přirozeným způsobem sdíleli s těmi, kdo pociťují vnitřní prázdnotu, nespokojenost a osamělost, aby podali hladovým chléb života a žíznivým vodu života. Buďme pomocí osamělým, citliví k trpícím, trpěliví s bloudícími a laskaví ke všem kolem nás. Buďme světlem a solí.

Na přelomu tisíciletí očekávalo lidstvo, především Amerika, s obavami příchod roku 2000, ale katastrofické scénáře se nenaplnily. Začátek nového tisíciletí probíhal pokojně, zdálo se, že se svět západní civilizace dokonce zklidnil natolik, že žádné podstatné nebezpečí nehrozí. Mýlili jsme se. Právě uplynulý rok se zapsal do dějin jako rok tragický. Nepřítel zaútočil nečekaně a nemilosrdně. Začal rok boje o všelidské hodnoty. Zdaleka nejde jen o lokální událost nám vzdálenou, ale o budoucnost lidstva a společenského, kulturního i náboženského soužití světa. Mnoho životů bylo zmařeno, mnoho plánů nedokončeno, mnoho slov nevysloveno. Mnoho lidí opět pocítilo strach z války. Jak se máme dívat do nejisté budoucnosti? Jak se vyrovnáme s nejrůznějšími tlaky a nejistotou dnešní doby? Víte jak na to?

1. Začínej svůj den s modlitbou a pros o Boží pomoc pro tento den.

• · Nemějte starost o svůj život, co byste jedli a co pili, ani o své tělo, co byste si oblékali. Není snad život víc než pokrm a tělo víc než oděv? Pohleďte na ptáky na nebi. Nesejí, nesklízejí ani neshromažďují do stodol, a váš nebeský Otec je živí. Nejste snad vy mnohem dražší? (Matouš 6:25-26)

Pán Ježíš nás učil, že se máme modlit, aby přišlo Boží království, za denní chléb - o Boží pomoc, nikoliv o tisíc a jedno přání našich „potřeb". Už to, že nemyslíme jen na denní starosti a nepoddáváme se jim, sejme břemeno negativních pocitů z našich beder.

2. Nestrachuj se dnes o to, co přinese zítřek.

Ježíš nás učí, jak se máme dívat na zabezpečení každodenního života. Většina starostí, které v sobě nosíme jako balvan, se v nakonec ani nenaplní.

• · Proto vám říkám: „Nemějte tedy starost o zítřek, neboť zítřek se bude starat o své věci. Den má dost svého trápení." (Matouš 6:34)

3. Nelpěte na svých pocitech křivdy a negativních myšlenkách.

• · Hněváte-li se, nehřešte. Nenechte nad svým hněvem zapadnout slunce a nedopřejte místa ďáblu… Z vašich úst ať nevyjde ani jedno špatné slovo, ale vždy jen dobré, které by pomohlo, kde je třeba, a tak posluchačům přineslo milost. (Ef 4:26-29)

Vše, co vás tíží, odložte v modlitbách dříve, než ulehnete ke spánku.

4. Snažte se to, co pro vás Bůh připravil, dokončit co nejdříve.

I to nejlepší a nejvznešenější předsevzetí je k ničemu, pokud není uskutečněno a dokončeno. Neodkládej na zítra to, co můžeš udělat dnes.

5. Uvědom si každý den Boží milost, kterou nám prokázal.

Pamatuj, že to není samozřejmé, že máš zdraví, rodinu, práci, střechu nad hlavou, plný stůl… stačí se podívat na večerní televizní zpravodajství a představit si, že by se i naše země mohla nacházet v situaci válečného konfliktu či uprostřed živelných pohrom.

6. Naučme se děkovat.

Udělejme si čas a naučme se děkovat jeden za druhého. V každodenní rutině v zaměstnání i doma máme tisíc příležitostí děkovat při nekonečném boji s úklidem, praním prádla, vařením, mytím nádobí. Díky za neumyté nádobí, které nám připomíná, že nemáme hlad - nemuseli bychom také mít žádné. Můžeme se modlit se nad každou vypranou a vyžehlenou košilí a děkovat za hojnost a zdraví, které není zcela samozřejmé. Je to jedinečná příležitost děkovat Pánu Bohu, že nejsme osamělí, bez prostředků a bez přístřeší.

Jste nespokojeni, že církev v místě vašeho bydliště není podle našich představ? Děkujme Bohu, že máme takovou vládu, že nemusíme svou víru a obecenství před nikým skrývat. Děkujme za naši vládu - není sice dokonalá, ale jsou i horší. Děkujme za svobodu, klid a mír, který zatím máme. Nic z toho není samozřejmost, ani naše právo. Neutíkejme před životem, neutíkejme před zkouškami. Za vše, co máme, děkujme bez ustání našemu Pánu a Stvořiteli. Oswald Chambers napsal:

„Krizemi, stresem a napětím dokážeme úspěšně procházet i bez Boží milosti - lidská přirozenost a pýcha k tomu bohatě stačí. Potřebujeme však zázračnou Boží milost, abychom dokázali žít ve svatosti dvacet čtyři hodin denně, abychom dokázali zvládnout úmornou práci, abychom byli schopni žít obyčejný, nepovšimnutý a opomíjený život Ježíšova učedníka. Je v nás hluboce zakořeněno, že musíme pro Boha dělat výjimečné věci - ale tak to není. Musíme být výjimeční v obyčejných věcech a svatí na obyčejných ulicích mezi obyčejnými lidmi - a to se nedá naučit za pět minut."

Za celou redakci přejeme všem čtenářům do Nového roku jen to nejlepší - a vždy pro Jeho slávu. Nezapomeňte na Boží slovo, které naplňuje naši duši pokojem. Žijte tak, aby skrze vás bylo oslaveno Jeho jméno každým skutkem, každým činem.

- kas -