Vážení a milí přátelé,

srdečně Vás všechny zdravím a děkuji každému z Vás osobně, že jsem Vás mohl poznat - a poznávat - v minulém roce 2007. Děkuji Bohu i Vám za to, že jsem Vám mohl vstoupit do života a že jste mne přijali podle svého uvážení. Věřím, že jsem pro Vás byl alespoň malou inspirací a povzbuzením k dobrým „věcem". Jakkoliv byl minulý rok náročný na každodenní úrovni, byl především darem od Boha nám všem, a jako takový byl plný „otevřených dveří" - příležitostí zasívat a zalévat to dobré ... zasívat slova, rozvíjet talenty a schopnosti, zasívat peníze, úsměv, povzbuzení, pokoj, radost, napomenutí i varování do životů všech těch, na kterých nám záleží, které milujeme a chráníme.

Nikdo z nás nepatří sám sobě ... jsme otcové a matky, manželé a manželky, zaměstnavatelé a zaměstnanci, přátelé i kolegové. Není na světě bezvýznamného člověka ... i nejmenší a nejvíce opomíjený člověk, dokonce i ten největší hříšník na světě má stejně jako každý jiný člověk na Zemi cenu Kristovy krve ... v Božích očích nesmírnou. Náprava je tedy možná a je stále otevřená pro každého člověka. Taková je Boží vůle.

Nejen v minulém roce jsem osobně každý den prožíval pravdivost Kristových slov: „Člověk není živ jen chlebem, ale každým slovem vycházejícím z Božích úst." Vědomí Boží existence a charakteru, vědomí vlastní hodnoty a hodnoty druhých lidí, vědomí závažnosti a zodpovědnosti za svá slova a činy, vědomí hlubokého smyslu našeho života - každého našeho slova a činu, to vše určovalo a určuje náš život den za dnem na té nejhlubší možné úrovni. Žádný člověk nedokáže žít plným a radostným životem bez (bezpodmínečné - nesobecké - Kristovy) lásky - jejího přijímání a dávání, nedokáže žít bez účelu - jeho poznávání a naplňování ani bez víry - jejího rozvíjení a používání.

V minulém roce se na nás nejednou přivalila vlna strachu a zmatku ... ve světě ovládaném lidským sobectvím a pýchou, touhami těla a očí se budeme se zlem setkávat stále častěji a stále intenzívněji, takový je zákon setí a sklízení ... nejen v dobrém, ale i ve zlém platí: „Co zaseješ, to sklidíš" a protože nepatříme sami sobě, dotýkají se nás osobně i hříchy druhých lidí, a to se všemi jejich negativními důsledky. Nedostatek spolupráce a úcty - zvláště mezi generacemi - pohodlnost lhostejnosti a průměrnosti k tomuto stavu přispívají maximální možnou měrou od každého z nás. I když ze všech stran zakoušíme soužení, nebýváme zdrceni; býváme bezradní, ale ne zoufalí; býváme pronásledováni, ale ne opuštěni; býváme sráženi, ale nejsme zničeni. A proto neklesáme na mysli: i když navenek hyneme, vnitřně se den ze dne obnovujeme. Toto naše lehoučké soužení trvá jen chvilku, ale vytváří nám s ničím nesrovnatelné břemeno slávy, jež potrvá věčně. Proto se nedíváme na to, co je vidět, ale na to, co vidět není. Vše viditelné je totiž dočasné, ale neviditelné je věčné.

S tímto povzbuzením z pera apoštola Pavla se s Vámi loučím a přeji Vám v novém roce 2008, abyste dál navazovali nové a hodnotné vztahy, vybírali si pouze to, co Vás buduje a uchovává v lásce, abyste si ošklivili zlo a lnuli neochvějně k dobrému a ze všeho nejvíce Vám všem přeji, abyste na všech svých cestách svobodně a radostně poznávali Lásku veškeré lásky, kterou světu zjevil Ježíš Kristus a která je zároveň i smyslem našeho bytí. S úctou a vděčností

Váš Libor V.

Vážení a milí, děkuji za reakci.

Váš časopis jsem četl ještě jako náctiletý, když jste změnili zaměření směrem ke kalvinismu a podobně, nejdřív jsem tyto články také přeskakoval, protože mě nezajímaly. Potom jsem je přečetl zběžně a nechal být. Nakonec jsem se k nim vracel častěji, až jsem zjistil, že tyto výklady jsou nádherně jednoduché a přitom již dosti staré. Postupně jsem je zkoumal a viděl, že Písmo se jeví jasnější a že arminianismus (tehdy jsem to tak nenazýval, popravdě, nevěděl jsem ani, že nějaký jiný výklad existuje, kromě sektářských) je příliš komplikovaný a příliš starozákonní, než abych jej dál zastával. Od té doby jsem se začal zajímat o teologii, vlastně jsem stavěl svůj pohled znovu, proto jsem potřeboval „stavební látku", odkud čerpat nové poznatky. V současné době mám doma internet, proto je to snazší (viz http://www.calvinistcorner.com, http://www.calvinistgadfly.com a další). Přesto, když přijde ZOD, těším se nejvíce na ty články, u kterých se musí přemýšlet:) Já osobně bych nejvíce uvítal tedy články teologické a výkladové, jako již proběhl výklad, nebo spíš náhled na knihu Zjevení. Ty ostatní zatím přeskakuji. Taky už nejsem z generace, která plynule rozumí slovensky, proto mě občas zamrzí, že článek, který by mě zajímal, je slovensky, čte se mi obtížně a většinou toho po chvilce nechám. Asi moje chyba... V blízké budoucnosti mám v úmyslu začít vám pravidelně přispívat, přece jen jste moji „teologičtí vychovávatelé" a s těmi se máme dělit o tyto věci. Takže hodně odvahy, pokračujte, vyučujte, těchto pohledů je v ČR dostupných málo. Byla by velká ztráta, kdyby tento časopis snad přestal vycházet. S pozdravem

- Martin Novotný -

Dobrý den,

pročítám ZODy a jsem nadšený.

V jednom z r.2006(5?) jsem četl, že zašlete i starší čísla pro rozdání lidem v našem okolí. Samozřejmě zajímajícím se o vzdělání a duchovní růst. Takže pokud nabídka platí, prosím o zaslání výtisků, abych umožnil mým přátelům se vzdělat, přiblížit se Bohu. Díky,

- Skácel Petr -

Poznámka redakce: Ano, tato nabídka platí stále.

Vážení a milí,

ani nevíte, jaké jsem prožil „pohlazení po duši" vaším ZOD č. 94, za jehož zaslání děkuji. Jako katolík jsem se narodil a jako katolík chci také zemřít, nemíním „emigrovat". Ovšem, odmítám dogmata, poněvadž nemají oporu v Bibli. Všechny denominace stavím na stejnou úroveň, Odmítám „samospasitelnost" jedné denominace. Vždyť náš Pán založil jednu Církev! Co na tom, že máme na některé věci odlišný názor. Rozhodující je: „Kdo věří ve mne, má život věčný."

Nenechte se odradit různými výpady vůči Vám. Ať Vám Pán dá hodně sil a žehná Vaší práci.

- Alois N., Týnec nad Sázavou -

Vážení a milí,

jsem již delší čas čtenářkou ZODu. Pocházím z křesťanské rodiny, jejíž kořeny sahají hluboko, ale já sama jsem začala Boha hledat asi před 14 lety. Byla jsem pozvána na evangelizační večer s P. Vaďurou a jako tenkrát vidím verš: „A jako každý jednou umírá a potom bude soud. (Žd 9:27)." A všechno, co jsem tenkrát slyšela, jsem doslova hltala. Tenkrát jsem poprvé cítila radost a jistotu spasení. A potom mi přišel do ruky váš ZOD a zaujal mě verš Jr 33:3: "Volej ke mně a já ti odpovím. Oznámím ti veliké a tajemné věci, které neznáš." Bibli jsem četla od malička, dá se říci, že ji trochu znám a říkala jsem si - no co tam asi může být tak velkého a tajemného, co bych ještě neznala. Tak když je tam napsáno - VOLEJ KE MNĚ - tak jsem si klekla a volala k Bohu, ať mně ty tajemné a veliké věci ukáže. Že je chci poznat. A mohu Vám říct, že ke mně Boží slovo začalo tak silně promlouvat, že vlastně žasnu dodnes nad Boží mocí, velikostí, moudrostí, nad tím, jak Boží slovo není zastaralé ani po letech, naopak vidím zřetelně jeho aktuálnost, dodává mi sílu ke zvládání každodenních prací i problémů.

Některé Vaše články se mi zdají moc složité pro lidi bez teologického vzdělání. Stane se, že je nedočtu s vědomím, že jistě promluví k jiným lidem, kteří dané tématice více rozumí. Nejvíce mě zaujmou články s pohledem do dnešní doby propojené s Božím slovem. Jak je velmi zapotřebí držet se něčeho pevného, lépe přepevného, co nezradí, ukáže směr - jak jít dál. Čestně, v pravdě, v důvěře - žel tak často proti proudu, ještě hůře proti názorům těch, které nejvíc milujeme, t.j. členů své rodiny.

Doslova mohu potvrdit, že jako musím jíst potravu, abych nezemřela, tak musím denně sytit svou duši čtením Božího slova, abych naplněna klidem, láskou a odvahou, mohla se pustit do každodenních povinností, po boku nevěřícího manžela i dcer, které sice tvrdí, že v Boha věří, ale žijí stylem života dnešních moderních mladých lidí, kdy se Bůh jaksi do uspěchaného žití nevejde. A jak se na toto dívá Bůh, snadno poznáme, úplně postačí znát desatero. Děsím se toho, aby nezahynuly, uvědomuji si a cítím svoji bezmoc a to mě tak snadno sráží na kolena a nutí stále více znásobovat své prosby za své blízké, kterých je vlastně čím dál více. A to vlastně posiluje moji závislost na Bohu, tím více Ho potřebuji, tím více si připomínám Boží zaslíbení a stavím na nich. Vždyť Bůh je úplně nade vším, vlastně i nad tou svobodou, co dal člověku. Tak to čtu v Bibli Jan 6:44 - „Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mne poslal; a já ho vzkřísím v poslední den." Nebo Řím. 9:16 - „Nezáleží tedy na tom, kdo chce, ani na tom, kdo běží, ale na Bohu, který se smilovává." Tak Ho stále prosím - a věřím - a žiji dál - a učím se trpělivosti, pokoře a vytrvalosti.

- Věra J., Nejdek -

Milí,

Včera sa mi dostalo do rúk nove číslo ZODu. A z veľkou radosťou som si prečítal článok: „Proč nepříjímat finanční podporu od státu." Možno si nepamätáte, ale v minulosti som požiadal práve Váš časopis o uverejnenie článku s touto tematikou, kde som citoval rovnaké pasáže s Písma ako používate vy. Som Vám vďačný hoci po dlhšom čase, ale napokon ste sa nebáli zabrednúť do tejto chúlostivej témy. Súhlasím s tým, že statne peniaze narobili v cirkvi veľa zlého. Cirkev spohodlnela, pracovníci si zvykli na svoj stály príjem a štátné „valorizácie" a čo je najhoršie odporuje to Písmu a nášmu svedectvu evanjelia. Ľudia sú znechutení, že s ich dani sa platí Cirkev, ktorá by sama mala podporovať charitu a nie brať to, čo by sa mohlo vynaložiť napríklad na detské domovy, siroty a nevyliečiteľne chorých. Kazatelia a farári predsa nie sú zamestnancami štátu ale Kristovho večného tela ... Tento problém silne vnímam aj v našich zboroch v Cirkvi Bratskej, ktorú to veľmi duchovne poznačilo. Za celý čas sa nedokázala zrieknuť tejto podpory ba dokonca sa s tým úplne uspokojila. S tichosťou závidím spoločenstvám, ktoré neparazitujú na peniazoch neveriacich ba dokonca pozorujem ich rast a Božie požehnanie. Nech sa každý predstavený cirkvi zamyslí nad tým, či treba sa spoliehať na Boha alebo statne príspevky. Ešte raz ďakujem a prajem veľa Božieho Požehnania.

Netreba sa báť o týchto témach hovoriť aj keď možno väčšina „protestantského sveta" s tým nebude súhlasiť ... S Božím pozdravom

- Pavol P. z Banskej Bystrice -

Drazí v Kristu,

jsem nyní v pracovní neschopnosti, mám tedy více času na čtení a přemýšlení než obvykle. Volný čas jsem využil i na listování staršími čísly Zápasů o duši. Zaměřil jsem se hlavně na pozoruhodnou studii s názvem Je církev naplněním starozákonního Izraele? (Zápas o duši, č. 90). Vedla mne k tomu snaha mít větší přehled v diskutovaných otázkách z oblasti eschatologie a také snaha posoudit, zda pravdě odpovídá dispenzační pohled, nebo spíše pohled novosmluvní teologie. Ve zmíněné studii se autorovi podařilo brilantním způsobem ukázat, že autoři Nového zákona považovali starozákonní proroctví o semeni Abrahámově, zaslíbené zemi a království za naplněná v Kristu. Byla připomenuta důležitá zásada číst Starý zákon novozákonní optikou, a ne naopak. Pročetl jsem i jinou literaturu zabývající se těmito tématy (pozoruhodná je např. kniha „Trůn, Beránek a drak" od Paula Spilsbury - výklad knihy Zjevení, vydal Návrat domů v roce 2005). Výsledkem je, že teologie nové smlouvy je mi stále sympatičtější. Zároveň jsem ale pevně přesvědčen, že rozdíly v chápání eschatologie by křesťany neměly rozdělovat, pokud není opuštěn základní rámec toho, o čem Bible v této oblasti hovoří zcela jasně, totiž Kristův druhý příchod, vzkříšení těla věřících při druhém Kristově příchodu a jistota blížícího se dne Božího soudu skrze Krista. Velice děkuji za službu, kterou vydáváním Zápasu o duši prokazujete Božímu lidu. Ať Vám Bůh žehná.

V Kristu Váš - Luboš J., Volyně -

Milí Steigerovi,

posílám příspěvek na vaši adresu jen proto, abych mohla připojit pár řádků a říci vám, jak moc jsem vděčná za váš časopis. Je to pro mne hutné duchovní studium. Škoda, že jste tu ještě nebyli, když jsem byla studentkou. Příští měsíc mi bude 89 let. Ale Bůh má na všechno svůj čas. Přeji Vám požehnané vánoce v kruhu vaší milé rodinky.

- Vaše sestra A.P. -

P.S. Promiňte mi, že písmo již není to co bývalo a také mi utíkají myšlenky.

Vážení a milí,

časopis ZOD jsem převzal po mé dceři v roce 1992, která se provdala a odstěhovala. Časopis jsem využíval pro můj duchovní růst i pro výklady na biblických hodinách. S politováním vám oznamuji, že s ohledem na můj pokročilý věk již nemohu aktivně obsah časopisu dále zhodnocovat. Srdečně děkuji Bohu za vaši službu. Těšilo mě, že v časopise zveřejňujete i kritické názory čtenářů. Jak jsou objektivní, má možnost posoudit čtenář sám.

- Antonín J. - Havířov - Suchá

Vážení,

Píšem vám s prosbou o info, kde máme poslať finančný príspevok na vydávanie časopisu Zápas o duši - český, ktorý odoberáme. V časopise samotnom nie je zmienka o tom, kam majú odberatelia zo Slovenska posielať peniaze, je tam iba reč o tom, že príspevkov zo Slovenska je málo (č. 94, str. 51). Presurfovala som internet, tam som tiež nič nenašla o príspevkoch zo Slovenska pre ZOD. Keď prejdem na HCJB Slovensko, tam sú informácie o slovenskom časopise Zmena a rast, v tomto časopise je tiež číslo účtu v Trenčíne, ktoré sa vzťahuje k tomuto slovenskému časopisu.

Moja otázka je, či pre Slovensko platia modré poštové peňažné poukazy v prospech organizácie L.K. PERMANENT spol. s. r. o. v Bratislave? Dostanú sa peniaze poslané na túto adresu vydavateľom ZOD alebo distribútorovi?

Milí,

zdravíme a ďakujeme za snahu a ochotu podporiť službu aj u nás. Moja otázka je, či pre Slovensko platia modré poštové peňažné poukazy v prospech organizácie L.K. PERMANENT spol. s.r.o. v Bratislave? Dostanú sa peniaze poslané na túto adresu vydavateľom ZOD alebo distribútorovi?

ODPOVĚĎ slovenským čtenářům:

Ano, posílejte příspěvky na L.K. Permanent. ZOD vychází pouze česky a proto jsme změnili způsob distribuce. L.K. Permanent je pobočkou české distribuční sítě a spravuje vše, co se týká finanční stránky a databáze adres. Časopis pošleme elektronicky do Příbramské tiskárny, dále jde vše automaticky jednou službou. Náklad se rozdělí na českou a slovenskou distribuci. „Zmena a Rást" (Mikuláš Zavilla) má nadále distribuci ve Staré Turé. Pro upřesnění dodáváme, že „Zápas o duši" a „Zmena a Rást" mají samostatné redakce a adresáře. Oba časopisy jsou finančně i personálně oddělené. Občanské sdružení HCJB Radiosieť SK je samostatná organizace, s níž nadále úzce spolupracujeme. Mikuláš Zavilla zajišťuje překlady a produkci slovenských pořadů pro rádio Lumen.

V roce 2007 jste přispěli celkem 81.719 Sk. Pokud potřebujete potvrzení o daru, kontaktujte nás a my jej zašleme na vaši adresu. Totéž platí pro české čtenáře

- Váš ZOD -