• Byli jsme tedy křtem spolu s ním pohřbeni..., abychom - jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých... - i my vstoupili na cestu nového života. (Římanům 6,4) 

Nikdo nezakusí plné posvěcení, aniž by prošel "bílým pohřbem" - pohřbením starého života. Jestliže k tomuto zásadnímu okamžiku proměny krze smrt nikdy nedošlo, zůstane posvěcení navždy jen prchavým snem. "Bílý pohřeb" je nutný; je to smrt s jediným vzkříšením - vzkříšením do života Ježíše Krista. Takový život nemůže být poražen. Je v něm jednota s Bohem za jediným účelem - být Mu svědkem.

Dospěli jste skutečně na konec svého života? Často jste o tom přemýšleli, ale zakusili jste to skutečně? Nemůžete umřít nebo jít na svůj pohřeb s dobrou náladou. Smrt znamená konec vašeho bytí. Musíte přitakat Bohu a skoncovat se snahou být tím snaživým křesťanem jako dřív. Chceme se hřbitovu vyhnout a vlastní smrt stále odmítáme. Smrt nepřichází na základě našeho úsilí, ale tím, že ji přijmeme. Nechat se "pokřtít v jeho smrt" (Římanům 6,3) - to znamená umřít. Podstoupili jste už svůj "bílý pohřeb", nebo klamete svoji vlastní duši náboženskou lží? Nastal ve vašem životě okamžik, který byste označili jako svůj poslední den? Byl ve vašem životě okamžik, ke kterému se s pokorou a velikou vděčností ve vzpomínkách vracíte, abyste vyznali: "Ano, tehdy při mém 'bílém pohřbu' jsem vstoupil do smlouvy s Bohem?"

• Neboť toto je vůle Boží, vaše posvěcení... (1. Tesalonickým 4,3)

Jste ochotni prožít svůj "bílý pohřeb"? Souhlasili byste s tím, že toto je váš poslední den na zemi? Kdy přisvědčíte, záleží na vás.

- Oswald Chambers, To nejlepší pro Jeho slávu -