• Hospodin je podíl mně určený, je můj kalich; můj los držíš pevně, Hospodine. Měřicí provazce mi padly v kraji blaha, moje dědictví je velkolepé! (Ž 16,5-6)
• Blaze lidu, jemuž se tak daří. Blaze lidu, jehož Bohem je Hospodin! (Ž 144,15)

Žádnému národu ani rodině či člověku nemůže být uděleno větší milosrdenství než to, když Bůh přebývá uprostřed nich. Ceníme-li je dle výbornosti a bohatství, které jsme skrze ně obdrželi, vidíme, že je to to nejslavnější. Oceňujeme-li toto milosrdenství dle ochoty, s níž nám bylo poskytnuto, tu vidíme, že je to ta největší přízeň, jež nám byla prokázána. Sláva Boží ochoty s námi se seznámit je zřejmá v podstatě tohoto daru. Člověk může obdarovat majetkem i lidi, které má velmi rád, ale sebe dát dokáže jen tehdy, když opravdu miluje.

Bůh štědře obdarovává veškeré dílo svých rukou: Slunci přikazuje svítit na zlé i dobré a déšť sesílá na spravedlivé i na nespravedlivé. Nemůžeme se však domnívat, že se stane podílem, přítelem, otcem či manželem toho, kdo nemiluje. Kdo se tedy nechce seznámit s Bohem, znevažuje tu nejslavnější přízeň, jakou kdy Bůh udělil člověku. Uvažujte nyní, jak velké provinění je potupit Boží lásku a že to je ta největší hanebnost. David nikdy nebyl tak pobouřen jako když amónský král odmítl jeho laskavost, kterou ukázal tím, že poslal služebníky, aby ho utěšili v zármutku ze ztráty jeho otce. I Bůh je velmi pobouřen, zamítáme-li a odhazujeme Jeho velká milosrdenství daná nám z Jeho nesmírné lásky. Co většího a lepšího nám Bůh mohl dát než sebe sama?

Zeptejte se Davida, co soudí o Bohu. Znal Ho velmi dobře, bydlel v Jeho příbytku a snažil se, aby se nikdy neztratil z Jeho přítomnosti a blízkosti. Ptejte se ho, zda shledal při Něm něco nesprávného. Abychom lépe poznali, jak o Něm smýšlel, napsal na více než jednom či dvou místech, jakého přítele měl v Bohu. „Měřicí provazce mi padly v kraji blaha, moje dědictví je velkolepé!“ „Čím se tak chlubíš, Davide? Což i jiní nemají také království, jako máš ty?“ Ne, tím se nechlubím; královská koruna náleží k vedlejším klenotům v mé klenotnici. „Hospodin je podíl mně určený, je můj kalich.“

James Janeway (1636–1674)