... Kroutící hlavy, nevěřící pohledy se snahou o tom raději nepřemýšlet, avšak to samé platí o naprosté většině věřících, které znám. Mě samotného to tolik ani nepřekvapuje, poněvadž mně můj dědeček od mala vštěpoval do mysli, že lidstvo si za celou svou historii vytvořilo celou řadu tradic, kultů, názorů, výkladů Písma, teologických pohledů, filosofií, které nemají co dělat s Ježíšovým učením, ba dokonce ani se zdravým rozumem. Proto člověk podléhá všem pevně zakořeněným lžím, které se pro něho staly pravdou. Nechce se jim přemýšlet, pracovat na sobě samých (samotném), samozřejmě ne pro sebe, ale pro Boha a Jeho záměr.
Největším problémem je egoismus, odpor k tomu, hledat to, co je v nás a pro nás špatné, i když jen zdánlivě, protože jen to je cesta k tomu, abychom se zbavili sobectví a nahradili je láskou, která příliš nemluví, která se neprojevuje jen zbožnými řečmi, očima pozvedlýma k nebi a pravidelnou účastí na shromáždění, i když to poslední má svůj biblický klad. Zarážející také je, že k řadě z nich (jak věřících tak nevěřících) patří inteligentní lidé, schopní přemýšlet. Opravdu není inteligence jako inteligence a moudrost jako moudrost. Je jednodušší poslouchat člověka než Boha, Ježíše Krista, i když člověk komunikovat musí, ale měl by asi vždy přemýšlet, číst bibli, porovnávat a pak je řada věcí tak jasných.
   - P.B. Čs -