Pavel v 1. Korintským 15:3 píše, že předal "především" to, že "Kristus zemřel za naše hříchy, byl pohřben atřetího dne byl vzkříšen podle Písem".

Vzkříšení má zásadní význam

V kontextu následujícího pojednání o smyslu Církve jako Kristova těla, o darech proroctví, jazyků a o řádu společných bohoslužeb je bezpodmínečně nutné mít na paměti, že některé věci mají zásadní, primární význam, zatímco jiné pouze sekundární. Prospělo by nám, kdybychom na věci sekundárního významu nahlíželi správným způsobem a nepodléhali převládající tendenci klást je na důležitější místo, než jim náleží. "Odlišnosti" nebo různé priority by neměly tělo Kristovo rozdělovat ani být důvodem našeho vzájemného pohoršení (Římanům 14:1-13).

Vzkříšení určuje výlučnost našeho učení

Vzkříšení je, jak říká Pavel, skutečnost, na níž stojí naše víra. Uvěřili jsme na základě pravdy o vzkříšení, která je pro nás otázkou života a smrti. Mnoho našich bratrů a sester to okusilo doslova na vlastní kůži. Taková oddanost v našem životě vede ke stále většímu a většímu posvěcení a pevnému ukotvení v Písmu.

Vzkříšení dokládá pravdivost Písma

Pavel píše, že Kristus "zemřel podle Písem" a třetího dne vstal z mrtvých "podle Písem". Smiřující smrt Ježíše Krista byla předpovězena v Božím slově (Izajáš 53, Žalm 22) stejně jako Jeho vzkříšení (Ž 16:10). Nikdy bychom neměli zapomínat na to, že vzkříšení je důkazem božství zmrtvýchvstalého Krista (Ř 1:3-4) a dokládá pravdivost a autoritu Písma.

Vzkříšení nebylo možné zatajit

Verš ve Sk 1:3 doslovně odkazuje na "spolehlivé důkazy" o vzkříšení. Mojžíšovu zákonu stačili na dosvědčení nějaké skutečnosti dva nebo tři svědci, ovšem zmrtvýchvstalého Krista vidělo při více jak deseti příležitostech dokonce 500 až 525 svědků a pravděpodobně ještě více. Na větší počet svědků se dá usuzovat, protože pokus Kristových odpůrců nalézt Jeho tělo skončil zjevným neúspěchem. Hrob byl prázdný.

Zavrženíhodná snaha kněží zatajit vzkříšení skončila fiaskem. Ani násilím nedonutil nikdo z představených žádného ze svědků odvolat, co viděl. Životy mužů, a zvláště Petra a Jakuba (Pánova bratra), z nichž oba pro svou víru zahynuli mučednickou smrtí, byly změněny způsobem, na který by sami ani nepomysleli a po kterém ani netoužili.

První Korintským 2:14 ukazuje, že nikdo nemůže uvěřit v Krista bez předchozího obživujícího působení Ducha svatého. A proto ani nepřeberné množství předložených důkazů nenahradí tuto předcházející milost.

Ale my můžeme plným právem čerpat povzbuzení z pravdy o prázdném hrobě, protože vzkříšení by obstálo u soudního důkazového řízení. A pokud ignorujeme tyto nezpochybnitelné důkazy, činíme tak ke své vlastní škodě.

Vzkříšení nám dává novou identitu

Pavel, když pojednává o vzkříšení, píše:

• ...milostí Boží jsem to, co jsem, a milost, kterou mi (Pán) prokázal, nebyla nadarmo... (1 K 15:10).

Dále poznamenává, že vše, čeho dosáhl, bylo pouze z Boží milosti, která v něm pracovala. Díky vzkříšení z nás byla, stejně jako z Pavla, sňata vina za hříchy (Ř 4:24-25). A naše identita je od základu určována Boží milostí. Jestliže jsme s ním sjednoceni v Jeho smrti, budeme s ním sjednoceni i v Jeho zmrtvýchvstání (Ř 6:5).

Vzkříšení dává smysl utrpení

Pokud tento svět není konečnou stanicí, potud utrpení tohoto života se nemohou rovnat budoucí slávě (Ř 8:18), a přetrvávající těžkosti a oběti mají svůj smysl. Misionář Jim Elliot, který zahynul mučednickou smrtí v ekvádorské džungli, napsal:

• "Neprohloupí ten, kdo se vzdá toho, co nemůže udržet, aby získal to, co nemůže ztratit."

Ale na druhé straně, pokud ke vzkříšení ve skutečnosti nedošlo, upozorňuje Pavel, že pak "jsme nejubožejší ze všech lidí. Avšak Kristus vstal z mrtvých" (1 K 15: 19-20), a proto také my vstaneme z mrtvých a dostaneme oslavená těla, která ponesou podobu nebeského (1 K 15:49).

Vzkříšení vyzývá k trpělivosti v pronásledování

Vzkříšení dává důvod k trpělivosti v pronásledování. Byl to důvod, který motivoval Pavla v jeho boji s "šelmami v Efezu", jak je nazývá. Ať už se tento pojem vztahuje ke skutečným dravým šelmám v aréně, jak říká tradice, anebo k takovým lidem, jako byl kovář Alexandr (2 Tm 4:14) nebo zlatník Demetrios (Sk 19:23-28), Pavlovi bylo nadmíru jasné, co obnáší vytrvat tváří v tvář krutému pronásledování.

Vzkříšení podněcuje k vytrvalosti v práci

V 1 K 15:58 nám Pavel připomíná, abychom pevně stáli, nedali se zviklat a stále více horlili pro dílo Páně, protože víme, že díky vzkříšení naše práce v Pánu není marná. Žádná životní krize, ztráta ani pronásledování by neměly otřást jistotou naší víry. Za každou práci vykonanou pro Krista bez myšlenky na vlastní slávu je připravena odměna (Žd6:10). Práce pro Pána nevyjde nazmar. Naprostá jistota o této odměně se rovná jistotě o vzkříšení!

- George Crawford -

Grace Community Church, Calif. přeložila MaS