Největší konference křesťanských médií - rozhlas, televize a zastoupení významnějších knižních nakladatelů se konala 10.-14. února v Dallasu, v americkém Texasu. Měli jsme to potěšení být účastníky konference společně s více než 5 700 návštěvníky.

Na konferenci se pořádaly praktické semináře, bohoslužby a dokonce diskuze mezi liberály a konzervativci na téma náboženský projev versus první dodatek k ústavě USA. Mohli jsme sledovat živé rozhlasové a televizní vysílání. Mezi přednášejícími byla Anne Graham Lotzová (dcera Billy Grahama), která promluvila při nedělní bohoslužbě. Podle posledních průzkumů funguje na celém světě alespoň 1700 křesťanských rozhlasových stanic a přes 300 lokálních televizních stanic, což znamená, že náboženské vysílání představuje „velký byznys", jak se vyjádřil ředitel NRB Communications Karl Stoll. Tématem konference byla „komunikační spojení" s důrazem na expanzi církevních sdělovacích prostředků.

V programu bylo mnoho přednášek a informací o nejnovějších technologiích a programovém složení rozhlasového a televizního vysílání. Nás nejvíce zaujaly možnosti internetového vysílání. Během konference jsme se sešli s vedoucími pracovníky HCJB, kteří přiletěli z Colorada, Indiany a Ekvádoru. Měli jsme několik pracovních porad a schůzek, které se týkaly našeho českého internetového napojení na vysílání.

S radostí oznamujeme, že od března nebo dubna bude možno poslouchat prostřednictvím internetu všechna vysílání HCJB, tedy i naše v češtině a slovenštině ve stejnou dobu, jako prostřednictvím krátkovlnného přijímače, ale v kvalitě, která nebude mít žádné šumy. To klade vyšší nároky na naši práci zde. Znovu prosíme, potřebujeme vaši pomoc, především mezi pražskými počítačově zdatnými dobrovolníky.

V dalším ZODu budeme informovat o některých nových trendech a zajímavostech. Pro účastníky konference připravili nakladatelé a autoři obrovskou "hostinu", kde nakladatelé měli připravené stovky výtisků knih, které jednotliví autoři podepisovali. Jen tak jsme mohli získat a přivézt spoustu nových knih a CDéček.

Misijní letecká společnost MAF měla mezi exponáty pozůstatky letadla pěti misionářů, kteří byli v ekvádorské džungli zavražděni domorodci. Po čtyřiceti letech byly kovové trosky letadla nalezeny a sestaveny. Pro nás dnes je neuvěřitelné, v jak jednoduchých a maličkých strojích misionáři létali.

Pro vás, kdo hoříte zvědavostí, jak to v Dallasu nebo v Texasu vypadá, jen telegraficky: je to neskutečně velká země, takže to, co vytvořila lidská ruka, je jen taková slupka na zemském povrchu. Všechno je tam obrovské - široké mnohoproudové dálnice, podjezdy, nadjezdy a nekonečné proudy obrovských automobilů.

Ve středu města vyrostl les mnohaposchoďových mrakodrapů. Tam se jezdí za prací. Žije se mimo střed města. Rodinné domy se rozrůstají všemi směry. Pro našince už samotná velikost střech domů - které vypadají jako pyramidy - bere dech. Tři garáže, tři a více koupelen a ložnic je standard. V Texasu je všechno větší, vyšší, bohatší a člověk se cítí o to menší a bezvýznamnější. Čeho si obvykle návštěvník z Evropy všimne nejdříve, je častá otylost lidí - narůstají do nepředstavitelných rozměrů a je jich stále více. A není divu. Když jdete do restaurace, dostanete obrovský talíř naložený tak, že snadno stačí pro dva. A když jdete do restaurace, kde si můžete bez limitu vybrat, co hrdlo ráčí, tak to už je úplný obraz lidského obžerství. Nápoje se podávají v menších kbelících. Takové velikosti si od pultu odnášejí i děti. Fast food a big meal je všude. Ani my jsme se zrovna dietně nechovali. Musela jsem upéct do zlatova husičku, udělat knedlíky a zelíčko pro naše přátele.

Další americká a obzvláště texaská pozoruhodnost je, že na mnoha hlavních křižovatkách bývají i dvě a v dohledu další církevní budovy. Kam se podíváte, všude vidíte nové krásné sborové budovy. Sborový život je v Americe nesmírně důležitý a snad právě proto jsou mezilidské vztahy v Americe vřelé a pozorné. Už to, že první slova pasového úředníka byla - vítáme vás doma - připomíná každému, kdo má americký pas, že má svoji nejen lidskou, ale i občanskou důstojnost. Snad se i u nás jednou dočkáme, že pasoví úředníci pozdraví či na případný pozdrav alespoň změní výraz tváře.

V Galvestonu jsme viděli tři skleněné pyramidy (Moody pyramides). V jedné byl tropický prales s ptactvem a motýly, v další mořské akvárium a ve třetí, která se nazývá Discovery, je stálá výstava, která se týká kosmického výzkumu.

Poslední zastávka byla v Glen Rose, kreační muzeum, kde je také Paluxee river, kde se nacházejí stopy dinosaurů a člověka. Obojí bylo spíše zklamáním. Stopy jsme neviděli, protože byla vysoká voda a muzeum je spíše neudržovaná bouda než cokoliv jiného. Chybí křesťanský mecenáš (jako v Galvestonu). To však nemění náš vztah ke kreacionismu, ale o tom až příště.

- steigerovi -