Každý rok s příchodem Vánoc dochází do naší redakce alespoň jedno pojednání o betlémské "hvězdě". Ve všech příspěvcích jde v podstatě o astronomické vysvětlení hvězdy, nebo komety, která provázela narození našeho Spasitele Pána Ježíše Krista. Články mohou být z odborného pohledu fundované, ale nejsme v astronomii natolik zběhlí, abychom je mohli posoudit. Začněme toto zamyšlení Božím slovem:

• Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit. (Mt. 2:2)

V tomto verši je psáno, že to nebyla obyčejná hvězda, ale JEHO hvězda, tj. "hvězda" Ježíše Krista, "hvězda" Krále Izraele. Je nepravděpodobné, že by jakékoliv fyzické nebeské těleso patřilo nebo bylo přisouzeno Pánu Ježíši. Nebeská tělesa, planety, souhvězdí a jejich vzájemné polohy, jsou určovány a přisuzovány lidem jenom astrologií, kterou Bible jednoznačně odsuzuje:

• Zmalátnělas přes svá velká rozhodnutí. Jen ať se postaví a zachrání tě ti, kdo pozorují nebesa, kdo zírají na hvězdy, kdo při novoluní uvádějí ve známost, co by tě mohlo potkat. Hle, jsou jako sláma, spálí je oheň. Ti nevysvobodí z moci plamene ani vlastní život. Nezbude ani žhavé uhlí pro ohřátí ani oheň, u něhož by bylo možno sedět. (Izajáš 47:13-14)

Proto můžeme předpokládat, že Ježíšova "hvězda" nebyla přirozené nebeské těleso jehož dráha by mohla být zpětně interpretována.

Dále si všimněme, že mudrcové viděli (minulý čas) na Východě Jeho "hvězdu" a proto se přišli Jemu, Králi, poklonit. Mudrcové, tedy, ve své Východní domovině, v určitý čas, viděli Ježíšovu "hvězdu", která se potom ztratila a oni se vydali západním směrem, protože přišli od východu. "Hvězda" zmizela z jejich dohledu, protože se mudrcové již v Judsku vyptávali: Kde je ten právě narozený král Židů? "Hvězda" jim v jejich Východní zemi pravděpodobně jen ukázala, že mají jít západním směrem. Když došli na místo, "hvězda" vidět nebyla.

• Tehdy Herodes tajně povolal mudrce a podrobně se jich vyptal na čas, kdy se hvězda ukázala. Potom je poslal do Betléma ... (Matouš 2:7)

Z tohoto verše vyplývá, že Herod ani nikdo v Palestině tu "hvězdu" nepozoroval a žádný hvězdář ji nezaznamenal. Kdyby ta "hvězda" byla viditelná a známá v Palestině, což by byl případ normálního nebeského tělesa - hvězdy, komety nebo planety, proč by Herod povolal východní mudrce tajně a vyptával se na podrobnosti? Herodovi žádná "hvězda" neukázala, kde se má narodit Mesiáš. Herod se dozvěděl tuto informaci od veleknězů, kteří mu citovali proroka Micheáše, že vládce Izraele se narodí v Betlémě.

• Oni (mudrcové) krále vyslechli, a dali se na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě. (Matouš 2:9)

Mudrcové se po Herodově výslechu vydali k Betlému, ačkoliv přesné místo neznali. A hle stejná "hvězda", kterou znali z Východu se jim, a patrně jenom jim, zjevila znovu, šla před nimi a zastavila se přesně nad místem kde se narodil Mesiáš Pán Ježíš Kristus. "Hvězda" šla před nimi. Žádné fyzické nebeské těleso, kometa nebo hvězda, před lidmi nechodí, ale putuje po obloze, po oběžné dráze vysoko nad zemí. Žádná skutečná hvězda nebo kometa se nemůže nad nějakým místem zastavit, jinak by se zřítila na zem. A i kdyby se zastavila a stála nad zemí proti všem fyzikálním zákonům, které stejně nese svým mocným Slovem Bůh, jak by mohla ukazovat přesně na místo, na chlév, kde se narodil Ježíš? Kdyby se nad nějakou vesnicí zastavila ve výšce mnoha tisíc kilometrů, jak určíte dům, nad nímž stojí? Kromě toho, přirozené nebeské těleso by bylo viditelné jenom v noci a jen za jasného počasí.

Písmo potvrzuje, že Jeho "hvězda" byla mimořádný úkaz pozorovaný jen malou skupinkou lidí a věřím, že se nejednalo o astronomický fenomén.

• Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radostí. (Matouš 2:10)

Mudrcové se radovali radostí převelikou (megalos) nad znovuobjevením (a hle) Královy "hvězdy". Jeho "hvězda" se chovala "inteligentně". Nejprve jim dala vědět, že na západě, v Judsku se narodí Král Izraele. Kometa by jim něco takového stěží zjevila. Pak se znova objevila, prozřetelně až po Herodově výslechu a rychlostí chůze, před nimi, ne nad nimi, došla k místu, kde bylo to dítě a zastavila se nad ním.

Z výše uvedeného vyplývá, že "hvězda" mohla být zázračný úkaz, podobný oblaku z druhé Mojžíšovy knihy:

• Tu oblak zahalil stan setkávání a příbytek naplnila Hospodinova sláva. Mojžíš nemohl přistoupit ke stanu setkávání, neboť nad ním přebýval oblak a příbytek naplňovala Hospodinova sláva. Kdykoli se oblak z příbytku zvedl, vytáhli Izraelci ze všech svých stanovišť. Jestliže se oblak nezvedal, nevytáhli, dokud se nezvedl. Hospodinův oblak býval nad příbytkem ve dne a v noci v něm planul oheň před očima celého domu izraelského na všech jejich stanovištích. (Exodus 40:34-38)

V tomto případě by oblak Hospodinův a "hvězda" Krále židů byly sobě odpovídající nadpřirozené úkazy. Naše interpretace se však kloní k stanovisku, že Jeho "hvězda" mohl být inteligentní anděl, který sloužil Pánu Ježíši, proto byl nazván Jeho "hvězda". Andělé jsou Boží stvoření služebníci vykonávající Jeho nařízení:

• To jsem slyšel a viděl já, Jan. A když jsem to uslyšel a spatřil, padl jsem na kolena k nohám anděla, který mi to oznamoval. Ale on mi řekl: "Střez se toho! Jsem jen služebník jako ty a tvoji bratří proroci a ti, kdo se drží slov této knihy. Před Bohem poklekni!" (Zjevení 22:8-9)

Nevíme, zda každému z nás je přidělen jeden nebo více "strážných" andělů; nebo zda jeden anděl slouží více lidem. Vím jen to, že andělé slouží tělesným lidem, kteří jsou předurčeni ku spáse:

• Což není každý anděl jen duchem, vyslaným k službě těm, kdo mají dojít spasení? (Židům 1:14)

Maličký Ježíš byl syn člověka, proto jako člověk asi měl svého anděla(y):

• Ale vidíme toho, který byl nakrátko postaven níže než andělé, Ježíše, jak je pro utrpení smrti korunován ctí a slávou; neboť měl z milosti Boží zakusit smrt za všecky. (Židům 2:9)

Mudrcové přece hovoří o Jeho "hvězdě", jak věříme, o Jeho andělu. Kdyby to byla Jeho kometa, nebeské těleso, pak hovoříme o astrologické interpretaci. Bible často nazývá anděly a významné lidi (v dobrém i špatném smyslu) ale i samotného Ježíše "hvězdami". Podívejme se na několik příkladů:

• Měl pak ještě jiný sen a vypravoval jej svým bratrům: "Měl jsem opět sen: Klanělo se mi slunce, měsíc a jedenáct hvězd." (Genesis 37:9)

Tento sen patřil Josefovi. Klaněl se mu otec (slunce) matka (měsíc) a jedenáct bratrů (hvězd). Benjamín ještě nebyl na světě a už byl hvězdičkou. Sám Josef byl dvanáctou hvězdou. Vidíme, že hvězda nemusí vždy znamenat nebeské těleso. Židé byli nejednou přirovnáni ke hvězdám:

• Rozpomeň se na Abrahama, na Izáka a na Izraele, své služebníky, kterým jsi sám při sobě přísahal a vyhlásil: Rozmnožím vaše potomstvo jako nebeské hvězdy a celou tuto zemi, jak jsem řekl, dám vašemu potomstvu, aby ji navěky mělo v dědictví." (Exodus 32:13)

Ježíš Kristus je nazýván "hvězdou":

• ... Vyjde hvězda z Jákoba, povstane žezlo z Izraele. Protkne spánky Moába, témě všech Šétovců. (Numeri 24:17)

Lucifer, bývalá hlava všech andělů, je také nazýván hvězdou, navíc - třpytivou hvězdou a synem jitřenky:

• Jak jsi spadl z nebe, třpytivá hvězdo, jitřenky synu! Jak jsi sražen k zemi, zotročovateli pronárodů! (Izajáš 14:12)

Proč Lucifer padl? Chtěl se vyšvihnout z andělství na božství. Chtěl být kvalitativně (funkčně už byl) nad Božími anděly tedy "hvězdami". V následujícím verši nejde o fyzický výstup nad nebeská tělesa, ale o duchovní výstup nad anděly (nad hvězdy) na Boží místo (na nebesa), jak čteme následovně:

• A v srdci sis říkal: "Vystoupím na nebesa, vyvýším svůj trůn nad Boží hvězdy, zasednu na Hoře setkávání na nejzazším Severu. (Izajáš 14:13)

Spasení budou jako hvězdy:

• Prozíraví budou zářit jako záře oblohy, a ti, kteří mnohým dopomáhají k spravedlnosti, jako hvězdy, navěky a navždy. (Daniel 12:3)

I bůžci vyrobení lidskou rukou mohu být "hvězdami":

• Ponesete Sikúta, svého krále, Kijúna, své obrazy, hvězdu svého boha, to, co jste si udělali. (Ámos 5:26)

nebo:

• Byl to Moloch, jehož stánek jste s sebou nosili, a hvězdu boha Remfana, obrazy, které jste si udělali pro svou modloslužbu. Proto vás přestěhuji do vyhnanství, až do končin babylónských. (Skutky 7:43)

Lidé, kteří nejsou spaseni, jsou nazváni v Písmu - "bludnými hvězdami":

• divoké vlny mořské, vyvrhující své vlastní hanebnosti, bludné hvězdy, jimž na věky je připravena nejčernější tma. (Judův 1:13)

Andělé, kteří dohlížejí a slouží církvím, jsou nazváni "hvězdami".

• Tajemství těch sedmi hvězd, které jsi viděl v mé pravici, i těch sedmi zlatých svícnů: Sedm hvězd jsou andělé sedmi církví, a sedm svícnů je sedm církví. (Zjevení 1:20)

Pán Ježíš Kristus je nazván hvězdou jitřní:

• tak jako já jsem tu moc přijal od svého Otce. Tomu, kdo zvítězí, dám hvězdu jitřní. (Zjevení 2:28)

Pán Ježíš Kristus se sám nazývá jitřní hvězdou:

• Já, Ježíš, posílám svého posla, aby vám to dosvědčil po všech církvích. Já jsem potomek z rodu Davidova, jasná hvězda jitřní." (Zjevení 22:16)

V knize Zjevení často vystupují sloužící andělé, kteří uvádějí na svět pohromy, a ti jsou hvězdy padající na zem z nebe:

• Zatroubil třetí anděl, a zřítila se z nebe veliká hvězda hořící jako pochodeň, padla na třetinu řek a na prameny vod. Jméno té hvězdy je Pelyněk. Třetina vod se změnila v pelyněk a množství lidí umřelo z těch vod, protože byly otráveny.
  (Zjevení 8:10-11)

Další anděl, inteligentní "hvězda" spadlá z nebe na zem, dostává klíč od jícnu bezedné propasti, aby vypustila dým inteligentních kobylek - tedy démonů.

• Zatroubil pátý anděl. A viděl jsem, jak hvězdě, která spadla z nebe na zem, byl dán klíč od jícnu propasti; (Zjevení 9:1)

Padající hvězdy z nebe, to jsou andělé, kteří posbírají úrodu spasených po celém světě. Boží moc, nebeská mocnost se zachvěje v onen poslední den!

• Hned po soužení těch dnů se zatmí slunce, měsíc ztratí svou zář, hvězdy budou padat s nebe a mocnosti nebeské se zachvějí. Tehdy se ukáže znamení Syna člověka na nebi; a tu budou lomit rukama všechny čeledi země a uzří Syna člověka přicházet na oblacích nebeských s velkou mocí a slávou. On vyšle své anděly s mohutným zvukem polnice a ti shromáždí jeho vyvolené od čtyř úhlů světa, od jedněch konců nebe ke druhým. (Matouš 24:29-31)

Vše co chci tímto zamyšlením říci je, že "hvězda" biblicky velmi často představuje inteligentní bytosti. Ježíšova betlémská "hvězda" se chovala inteligentně, proto ve světle Písma, v době narození Ježíše, se nad Betlémem nenacházela kometa ani nebeské těleso, ale Jeho "hvězda" nadpřirozeného původu. Jestliže zaujmeme biblický pohled na "hvězdu" Krále židů, potom jakékoliv, i ty matematicky nejpřesnější astronomické výpočty, jsou bezpředmětné.

- pst -