Úvod

Některé životní zkušenosti jsou tak nezapomenutelné, že dokonce změní i způsob, jakým nahlížíte na vesmír. Není to pravda? Že některé zkušenosti vám tak změní život, úhel pohledu a charakter, že poté, co jste je zakusili, už nejste tím stejným člověkem? Máte takové, i já je mám.

Jednou jsem byl v Polsku. Navštívil jsem Osvětim, jeden z největších koncentračních táborů v Evropě. Stále si pamatuji původní nápis na vstupní bráně, který v němčině zněl „Arbeit macht frei“, což znamená „práce osvobozuje“ – lež, kterou nacisté říkali židovským vězňům. Pamatuji si baráky, ve kterých spali, kdysi plné nočních můr a nemocí.

Vybavuji si masový hrob, kde byly kdysi pohřbeny stovky, jestli ne tisíce Židů. Stál jsem v šeré šedivé plynové komoře a představoval si tucty podvyživených, scvrklých duší, jak se naposledy nadechly. Dokonce si vzpomínám na zrezivělé plechovky s nápisem „Insektengift“, což znamená „jed proti hmyzu“. Nacisté je používali jako jedovatý plyn k zabití svých obětí.

Na vlastní oči jsem spatřil nechvalně proslulé pece, kam byla posílána těla zmasakrovaných popravených Židů, aby je pohltily nacistické plameny. Vybavuji si, jako kdyby to bylo včera, výkladní skříně, kde byl vystaven všechen nashromážděný majetek zavražděných Židů: hromady obleků, brýlí, bot a protéz, to všechno vystaveno, aby vás přemohla realita, že ti lidé, kteří zemřeli, byli skuteční.

Nejvíce mi utkvěla místnost plná ženských vlasů, které byly oholeny ženským vězenkyním, protože nacisté je nechávali vetkat do látek a pak prodávali. Místnost po místnosti, ukazovaly jeden vystavený předmět za druhým obrovský potenciál schopností zcela padlých lidských bytostí.

A tak jsem toho dne odjel z Osvětimi jako jiný člověk. Odjel jsem toho dne a hleděl jsem na vesmír zcela jinými brýlemi. Bylo to pro mě nezapomenutelné.

Nezapomenutelná návštěva Osvětimi, která mi proměnila život, však nebyla nic ve srovnání s tím, když byl prorok Izajáš přemožen a dokonce zdrcen pohledem na nekonečnou hodnotu a vznešenost Boha, který ohromil jeho duši.

Protože to, co bylo Izajášovi dovoleno spatřit, bylo nekonečně účinnější než výlet do koncentračního tábora – mělo to nekonečně větší vliv na život než ukázka smrti, protože to, co uviděl – ten, koho uviděl – byl Tvůrce, Stvořitel a Zdroj života samotného! A poté, co na vlastní oči uzřel nekonečného, věčného, nezapříčiněného, svrchovaného Boha vesmíru, brýle, skrze které nahlížel na svět, byly napořád a nevratně proměněny.

Bůh svrchovaně roztrhl látku fyzické skutečnosti a dovolil Izajášovi mikroskopický pohled na božskou skutečnost, a on už nikdy nebyl tím stejným člověkem. Důvod, proč to Bůh udělal – proč zdrtil Izajášovu duši ohromujícím viděním Sebe samého – je ten, že prorok Izajáš byl povolán k chození po osamocené a neschůdné cestě prohlašování Božího slova hynoucím lidem.

A tak aby ho k tomu posílil, potřeboval ohromit jeho duši svrchovaným, nepřemožitelným Bohem, který nikdy neměl počátek! Být zdrcen nekonečnou Boží hodnotou a vznešeností bylo to jediné, co ho mohlo posílit pro novou etapu služby, ve které se setká jen s odmítnutím, odporem, vzpurností a opozicí. Nic menšího než sám Bůh by nestačilo!

Potřebujete vědět, že coby zachránění, vykoupení Kristem jste povoláni k chození po osamocené a neschůdné cestě prohlašování evangelia. Jinými slovy, misí vašeho života je vyhlašovat evangelium, které dává život, hynoucím – a to je jak osamělá, tak neschůdná cesta.

Existuje pro to mnoho důvodů, v neposlední řadě ten, že jste povoláni přinášet dobrou zprávu nepřátelským, odporujícím, agresivním národům, které nechtějí, abyste přišli, a některé vás i zabijí, jestliže přijdete! Proto je cesta prohlašování evangelia osamělá i neschůdná.

Abyste tedy měli dost sil, potřebujete od Boha stejně jako Izajáš ohromující vidění slavného Boha s nezastavitelným svrchovaným záměrem ohledně vesmíru. Je třeba, aby vaše duše prožila trauma, protože se vaše hlava srazila se slávou! Potřebujete pohled na nekonečného, věčného, nezapříčiněného, svrchovaného Boha na stránkách Písma, který ochromí vaši duši – právě to potřebujete!

Nechme se zdrtit a přemoci nekonečnou Boží hodnotou a vznešeností.

• Toho roku, kdy zemřel král Uzijáš, spatřil jsem Panovníka. Seděl na vysokém a vznosném trůnu a lem jeho roucha naplňoval chrám. Nad ním stáli serafové: každý z nich měl po šesti křídlech, dvěma si zastíral tvář, dvěma si zakrýval nohy a dvěma se nadnášel. Volali jeden k druhému: „Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů, celá země je plná jeho slávy.“ (Iz 6,1-3)

Chtěl bych uvést šest zdrcujících pohledů na Krále, které by vás měly posílit na vaší osamělé a neschůdné cestě vyhlašování evangelia.

1. zdrcující pohled – Hospodin je věčný (v. 1)

Zdá se, jako by byla 6. kapitola mimo chronologické pořadí, a to ji dělá tak významnou a dokonce úchvatnou. Zdá se, jako by Izajáš pět kapitol čekal, poté se vrací zpátky v čase a popisuje, jak ho Bůh na počátku povolal za proroka. Ale tak to není.

Ne, ne, šestá kapitola neruší chronologii. Vidíte, že ve chvíli, kdy se dostáváme k šesté kapitole, byl Izajáš už nějakou dobu prorokem, takže to, co zde vidíme, není jeho původní uvedení do postavení proroka, ale jeho potvrzení postavení proroka. Šestá kapitola nám nenabízí rozkazy, které obdržel původně, ale nové rozkazy, abych pochodoval jako Hospodinův prorok!

A šestá kapitola popisuje dramatický a dokonce znepokojivý posun v jeho službě. A tato nová etapa nebo stádium jeho prorocké služby zahrnovalo bezbožné, neobrácené shromáždění v Jeruzalémě, jehož duše se čím dál více zhoršovaly a rozkládaly. Což znamená, že tento nový posun v jeho prorocké službě měl být osamělý a neschůdný!

Jediná věc, která ho v tom mohla posílit – jediné, co mohlo upevnit jeho srdce neprůstřelnou ocelí, byl úchvatný pohled na Boží slávu! Účelem těchto pohledů na Krále je pro vás to stejné, co pro Izajáše, totiž abyste na svět pohlíželi skrze brýle nekonečné Boží hodnoty a vznešenosti.

A první pohled na Krále vidíme v 1. verši. Podívejte se na text:

„Toho roku, kdy zemřel král Uzijáš, spatřil jsem Panovníka.“

Vidíte to, že? V tom stejném roce, kdy zemřel Uzijáš, Izajáš „spatřil Panovníka“. Král je mrtev, ale Panovník žije. S králem Uzijášem je konec, zanikl, je pryč! Ale Hospodin, Ten věčný, Ten mimo čas, Ten, který nikdy neměl počátek – je nepřemožitelně a nezničitelně ŽIVÝ, a nikdy se nestalo, že by nebyl!

Existuje sám ze Sebe, zachovává Sám Sebe a je soběstačný! Byl živý Bůh po nekonečná staletí, věky a tisíciletí předtím, než něco stvořil! Byl živý Bůh, když starověký Egypt položil první cihlu pyramid. Byl živý Bůh, když Sokrates vypil svůj jed. Byl živý Bůh, když byla vypálena první kulka občanské války.

Byl živý Bůh, když Ho Thomas Altizer v roce 1966 prohlásil za mrtvého a časopis Time to otiskl na přední straně. Byl živý Bůh, když teroristé navedli letadla do věží Světového obchodního centra a zabili tisíce lidí. A bude to živý Bůh deset trilionů věků od této chvíle, kdy všechny ty střely mířené proti Jeho skutečnosti upadnou v zapomnění jako bitevní lodě na dně Tichého oceánu. „Toho roku, kdy zemřel král Uzijáš, spatřil jsem Panovníka.“

Na celém světě neexistuje jediný král nebo prezident, který tu bude ještě za padesát let. Fluktuace ve světovém vedení je 100 %. Za krátkých 110 let bude tato planeta obydlena 10 miliardami zcela nových lidí a šest miliard těch, kdo žijí nyní, zmizí ze zemského povrchu stejně jako Uzijáš.

Ne tak Bůh. Nikdy neměl počátek, a proto ohledně své existence na ničem nezávisí. Existuje sám o Sobě, zachovává sám Sebe a je soběstačný! Vždy byl a vždy bude svrchovaně a věčně živý. A Izajáš Ho spatřil.

2. zdrcující pohled – Hospodin je svrchovaný

Znovu se podívejte do 1. verše.

„... Seděl na vysokém a vznosném trůnu a lem jeho roucha naplňoval chrám.“

Není zajímavé, že žádná vize nebe nikdy nezachytila Boha, jak oře pole, seká svůj trávník, leští boty nebo vyplňuje papíry či nakládá auto? Nebe se nerozpadá ve švech. Bůh nikdy horečně nenačrtává nové návrhy a nesnaží se přijít s náhradním plánem! Ne – sedí. Sedí na trůnu.

Normální sezení je spojováno s kancelářskou prací, posezením ve společnosti nebo leností. Ale zde – Hospodinovo sezení představuje nejpůsobivější činnost ve vesmíru, protože když HOSPODIN sedí, nezahálí, není pasivní, svrchovaně řídí každý detail vesmíru absolutní nepopiratelnou mocí!

A samozřejmě, v tomto bodě si musíme položit otázku. Co je to Boží svrchovanost? Co to znamená, že je svrchovaný?

To, že Bůh je svrchovaný, znamená, že ve věčné minulosti nařídil, naplánoval a předurčil vše, co se kdy stane (včetně hříchu a zla) a také to znamená, že v současnosti ovládá, řídí, vede a směruje vše, co naplánoval (včetně hříchu a zla). Všechno to dělá, aby se ukázal jako Král nade vším a jako poklad nesmírné hodnoty!

Skutečnost, že sedí na trůnu, značí, že má právo vládnout vesmíru a koná to s naprostou lehkostí! Nejsme to my, kdo přiznává Bohu autoritu nad našimi životy. Má ji, ať se nám to líbí nebo ne. Všímáte si samozřejmě, že tento trůn je „vysoký a vznosný“. Vše, co lze říct o trůnu, je vyzdviženo a zdůrazněno skutečností, že je „vysoký a vznosný“.

Trůn je umístěn na vrcholku předlouhé řady schodů – je masivní a ohromující a jednoduše se tyčí nade vším ostatním v chrámu! A skutečnost, že je tak vysoký a vznosný, jen napomáhá ještě většímu zdůraznění absolutní a nepřekonatelné Boží svrchovanosti nade vším. A pak nám Izajáš odkrývá třetí zdrcující pohled na Krále.

3. zdrcující pohled – Hospodin je nejvyšší

Podívejte se na konec 1. verše:

Seděl na vysokém a vznosném trůnu a lem jeho roucha naplňoval chrám.

Nevím, jestli to cítíte nebo ne, ale to, co Bůh dovolil Izajášovi nadpřirozeně spatřit, je děsivé i podivné. Izajáš je na pokraji zděšení. Kam jen dohlédne, každý centimetr tohoto obrovského chrámu vyplňuje Hospodinův královský oděv. Zem je úplně pokryta Jeho královským rouchem, což znamená, že zde není místo, aby tu stál ještě někdo další, může jen ohromeně zírat zpovzdálí.

Co to znamená, že Jeho královské roucho naplňuje chrám? To prostě znamená, že Bůh je nejdůležitější osobou v chrámu. Hospodinovo roucho, které vše vyplňuje, znamená, že On je Bůh úplné, nekonečné nadvlády nade vším.

Znamená to, že je Bůh neporovnatelné nádhery, že je Bůh, který má nezměrnou autoritu nad každou molekulou vesmíru; znamená to, že Jeho hodnota je tak nesmírná a nevyzpytatelná a vznešená, že všechno ostatní ve srovnání s Ním je bezcenné! A poté nám Izajáš odhaluje čtvrtý zdrcující pohled na Krále.

4. zdrcující pohled – Hospodin je uctíván

Scéna, kterou nám Izajáš odkrývá, je čím dál tím děsivější. Podívejte se na verš 2:

„Nad ním stáli serafové: každý z nich měl po šesti křídlech, dvěma si zastíral tvář, dvěma si zakrýval nohy a dvěma se nadnášel.“

Vidíme zde, že Hospodin není sám. U Jeho královského trůnu jsou s Ním ještě další. Říká se jim serafové. Myslím, že je zřejmé, že to, čím se zde zabýváme, je neobvyklé, šokující a dokonce to děsí i andělské bytosti, které mají výsadu sloužit u vznešeného Hospodinova trůnu.

Slovo seraf doslova znamená „planoucí“, což nám prozrazuje, že jejich vzhled je ohnivý, oslnivý a dokonce oslepující. Nejsou to roztomilé dětičky s křidélky, naopak, jsou nebezpeční a vznešení. V nebi nejsou žádná malá nebo hloupá stvoření, jen ta vznešená.

VIDÍME, že jejich úkolem, přední úlohou a funkcí je uctívat Hospodina. Podívejte se znovu na verš 2, jak je Izajáš popisuje:

„... každý z nich měl po šesti křídlech, dvěma si zastíral tvář, dvěma si zakrýval nohy a dvěma se nadnášel.“

Ještě děsivější než kterýkoliv hororový film. Izajáš říká, že každý měl šest křídel. Se dvěma si zakrývali obličej – ne ze studu nebo viny, ale proto, že nejsou schopni se v plnosti zahledět na Boží krásu a vznešenost, která rozechvívá duši. Jeho sláva – Jeho nekonečná hodnota – je na ně příliš velká – plně na Něj pohledět by je zničilo, a tak si nemohou pomoci, ale zakrývají si oči.

Dalšími dvěma křídly si serafové zakrývají nohy. Skutečnost, že si zakrývají nohy, nemusí nutně značit hříšnost, spíše je vyjádřením poníženosti a nehodnosti. Jsou neposkvrněni lidským hříchem, ale přesto si zakrývají nohy, aby je ochránili před znečištěním. Nemohou hledět na Hospodina a necítí se hodni, aby nohy v Jeho přítomnosti odkryli.

Izajáš říká, že s dalšími dvěma křídly serafové létají. Létají a vznášejí se, připraveni ke službě, připraveni k akci, připraveni obdržet příkaz! Jsou vždy v pohotovosti, připraveni vykonat Králův svrchovaný příkaz. A to nás přivádí k pátému zdrcujícímu pohledu na Krále, a ten je ze všech nejvíce ohromující.

5. zdrcující pohled – Hospodin je svatý

Tito serafové, tito „planoucí“, mají křídla a mají ústa – křídla ke službě a plnění příkazů Krále a ústa k prohlašování Jeho nekonečné hodnoty. A to, co zde prohlašují kolem trůnu, je jedno z největších prohlášení o Bohu na stránkách Písma, ze kterého nám klesá brada.

Vidíme to ve verši 3. Podívejte se do textu, jestli si troufáte:

Volali jeden k druhému: „Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů, celá země je plná jeho slávy.“

Zdrcující pohled, který se dostává Izajáši, mu prozrazuje, že Hospodin je svatý. Otázka je: Víte, co je to Boží svatost? Zakusili jste ji? Zdrtila vás? Uchvátila vaši duši? Co to znamená, že Bůh je svatý?

To, že Bůh je „svatý“, v sobě doslova nese myšlenku oddělenosti, vzdálenosti, vyčlenění a odlišnosti. To, že Bůh je „svatý“, znamená, že je vše přesahující, neporovnatelný, nedostižný, jedinečný a nepřekonatelný. Boží svatost je Jeho jinakost – Jeho nezařaditelnost. Nemůže být k něčemu přiřazen nebo s něčím porovnáván. To, že je Bůh Bohem znamená, že se liší, že je oddělený ode všeho, co není Bůh.

To, že je Bůh svatý, znamená, že není žádná hierarchie velení nebo řada bytostí, kde je Bůh tím nejvyšším v sestupném pořadí bytostí! Ne! Boží svatost znamená, že existuje Bůh a potom všichni ostatní! Je Bůh a nikdo není jako On!

A důvodem, proč je Bůh tak nepřiřaditelně odlišný a jiný a oddělený od vesmíru a všeho v něm, je ten, že coby trojjediný Bůh, má jen On nekonečnou hodnotu. On je jediná bytost ve vesmíru, která se svou podstatou liší v tom, že nezávisí na ničem jiném, než na Svých vlastních nevyčerpatelných božských zdrojích. A to nás přivádí k poslednímu zdrcujícímu pohledu na Krále.

6. zdrcující pohled – Hospodin je slavný

Píseň serafů obsahuje více slov a my je vidíme na konci verše 3. Podívejte se do textu:

Volali jeden k druhému: „Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů, celá země je plná jeho slávy.“

To, o čem serafové zpívali, co prohlašují kolem trůnu bezpočet věků od počátku své existence, je to, že Bůh je slavný! Slovo „sláva“ s sebou nese představu něčeho těžkého. A když ho vztáhnete na osobu, dostane metaforické zabarvení ve smyslu vážnosti, důstojnosti, důležitosti – toho, co má hodnotu.

A když ho vztáhneme na Boha, stává se souhrnným výrazem popisu nekonečné Boží hodnoty, pro bezpočet Jeho dokonalostí, které z Něj činí toho, kým je. Jinými slovy, je to jako božská matematická rovnice, kde sečtete celkové číslo všech Božích nekonečných atributů a dokonalostí. A celkové číslo dole pod všemi Jeho nekonečnými dokonalostmi a atributy je nekonečná hodnota!

Nejlepší způsob, jak shrnout a popsat nekonečnou Boží hodnotu, je jednoduše říct: Boží sláva! Boží sláva je prostě zkráceným popisem nedostižné, nepřekonatelné, jedinečné Boží hodnoty!

Důsledky, uplatnění, nabádání

Otázkou tedy je: Jak nás tento zážitek posílí pro osamělou a neschůdnou cestu prohlašování evangelia? Jak nás to, že budeme mít duše ochromené Boží slávou, posílí pro život ve službě evangelia, kde se nám dostane odporu a odmítání?

To je otázka! Protože šestá kapitola Izajáše nám buď pomáhá, nebo ne – a ona pomáhá! Tady je seznam toho, jak:

1) Podle Jana 12, to, co zde Izajáš spatřil, nebyl jen nejasný, typický projev Boha, ne! Ten, koho zde uviděl, byl Ježíš Kristus. V Izajáši 6 je na trůnu Ježíš! To si nedomýšlím – Jan 12,41 to říká! Toto je Ježíš – podoba druhé Osoby Trojice před vtělením.

To znamená, že Ježíš Kristus je nekonečný, věčný, absolutní, nezapříčiněný, nestvořený, svrchovaný Bůh, který nikdy neměl počátek! Ano, zdá se, že je omezen, zdá se, že je zahnán do úzkých a že Jeho nepřátelé mají navrch! Ale nenechte se oklamat! Vládcové a posměvači tohoto světa neví, že žijí na dluh a že každá chvíle jejich bytí je půjčkou od Krále Ježíše.

Záměrem tohoto slavného vidění Ježíše z Izajáše 6 je vám připomenout, že nepřátelé Ježíše nahrávají všemi svými chytrými protikřesťanskými plány přímo do Jeho svrchovaných všemocných rukou! On je Král králů a Pán pánů, a nikdo si s Ním nebude zahrávat!

A pokud jste dnes odpoledne Jeho nepřítelem, pokud ještě nepatříte Ježíši Kristu, potom potřebujete vědět, že tento Bůh je s veškerou svou hroznou vznešeností a strašlivou svrchovanou mocí proti vám! A také potřebujete vědět, že jediným bezpečným místem před Božím hněvem je sám tento Bůh.

Je jediným úkrytem před svým vlastním hněvem. Vidíte-li Ho jako strašlivého a pokoušíte se utéct a schovat, nenajdete úkryt. Žádný neexistuje. Mimo Boží péči je jen hněv. Existuje však útočiště před Božím hněvem, totiž nekonečný Bůh sám. Nejbezpečnější místo před Božím hněvem – jediné bezpečné místo – je Bůh sám! A právě teď potřebujete své životy přenechat Ježíši, který zemřel za hříšníky zasluhující peklo, jako jste vy.

2) Strategickým záměrem tohoto úchvatného vidění Boha z Izajáše 6 je dodat vám nezdolnou odvahu při evangelizacích. Vidíte, máme lepší argument, protože máme lepšího Boha.

Stephenové Hawkingsové a Richardové Dawkinsové tohoto světa a všichni jim podobní, kdo se smějí Bohu vesmíru, jsou blázni a jejich argumenty jsou průhledné výmysly, které plynou z duše milující vlastní skepticismus více než skutečné hledání pravdy! A tak chcete-li být při evangelizaci stateční jako lvi, pak musíte být zdrceni Králem slávy!

3) Záměrem tohoto úchvatného vidění Boha z Izajáše 6 je, aby vám připomnělo, že Bůh existuje nejen kvůli tomu, aby byl vysvětlován a analyzován, ale aby byl uctíván a obdivován. Existuje Bůh, který povstane a odpoví islámu ve světě! Existuje Bůh, který se směje dojemným malým atomovým zbraním bezbožných diktátorů!

Existuje Bůh, který je schopen povstat a utkat se s falešným učením, jímž svět oplývá. Existuje Bůh schopný porazit padlé lidské srdce a spasit své vyvolené v každém národě. A tím je Bůh z Izajáše 6!