Během let mi mnoho lidí řeklo, že by si přáli mít už tenkrát, když byli mladí, všechny ty apologetické knihy s mnoha odpověďmi na otázky ohledně Božího slova a především knihy Genesis, které máme dnes. Mnozí se mi svěřili, že v životě udělali špatná rozhodnutí, protože je ve škole, nebo dokonce v církvi učili věci, které vedly ke zpochybňování Božího slova a často až k nevěře.

Podobnou zpětnou vazbu jsem dostal v případě dvou zajímavých projektů – Arch Encounter (Archa setkání; napodobenina Noemovy archy v životní velikosti, Kentucky, USA, pozn. překladatele) a Creation Museum (Muzeum stvoření, Kentucky, USA). Mnoho lidí mi řeklo, že by byly jejich životy jiné, kdyby tyto projekty existovaly už když byli mladší nebo kdyby je znali jejich rodiče nebo tehdejší církevní vedoucí. Někteří říkali, že by jim to bývalo pomohlo získat odpovědi v době, kdy byli ještě dětmi, a jak jsou nadšeni, že teď mohou ukázat tyto projekty svým dětem.

Přesto všechno bych rád učinil prohlášení: Měli jsme Boží slovo! Abyste mi rozuměli. Jsem přešťastný, že nás Bůh zaopatřil všemi apologetickými zdroji, které dnes máme, a že nám dovolil uskutečnit zmiňované dva projekty, které pomáhají oživit Bibli a poskytují odpovědi na otázky dnešních skeptiků. A je důležité mít ony odpovědi. Jeden z mých nejoblíbenějších veršů Bible, který provází službu Answers in Genesis (Odpovědi v Genesis), je 1. Petrův 3,15:

„… Pán, Kristus, budiž svatý“ ve vašich srdcích. Buďte vždy připraveni dát odpověď každému, kdo by vás vyslýchal o naději, kterou máte, ale čiňte to s tichostí a s uctivostí.

Co mám však na mysli?

Pamatuji se, jak mě otec učil přistupovat k Božímu slovu ve chvílích, kdy naše rodina hledala odpovědi na údajné miliony let. Říkal něco jako: „Když člověk tvrdí něco, co je v rozporu s Biblí, jdi nejprve do Bible a přesvědč se, že její slova nevytrháváš z kontextu. Když se ujistíš, co přesně vyučuje Boží slovo, a pořád existuje rozpor, pak je něco špatně se slovem lidským. Konec konců ve srovnání s nekonečným Bohem Stvořitelem nevědí lidé zhola nic a nikdy nesmíme dovolit omylnému lidskému slovu, aby překrucovalo výklad jasného Božího slova. Když nevíme, jak máme odpovědět na to, co říkají lidé, pak musíme čekat na odpovědi. Ale nikdy neměň Boží slovo, abys do něj mohl zabudovat lidské myšlenky.“

Období útoku na pravdivost knihy Genesis, ve kterém žijeme dnes, začalo s příchodem 19. století. Tehdy začali ateisté (a deisté), kteří zavrhli Bibli jakožto Boží slovo a zavrhli celosvětovou potopu za dnů Noeho, popularizovat myšlenku, že se fosilní vrstvy ukládaly pomalu, v průběhu miliónů let. V tu dobu bohužel jeden skotský církevní vedoucí přijal myšlenku miliónů let a přidal je do předpokládané časové mezery mezi prvními dvěma verši knihy Genesis. Tato teorie časové mezery převládla v mnoha církvích. Dokonce i velký kazatel výkladových kázání Martin Lloyd­ Jones „si pohrával“ s teorií časové mezery, ačkoli o ní nebyl plně přesvědčen. Podle dvou kázání Charlese Spurgeona, knížete kazatelů, byl také on ovlivněn vírou v miliony let. Teorii časové mezery vyučovalo mnoho velkých učitelů Bible předchozích generací (a někteří vyučovali teorii dlouhých dní, teistickou evoluci atd.).

Víra v omylného člověka

Rád bych poukázal na to, že už 2000 let máme ucelené Boží slovo. A když se na něj podíváme, vidíme, že teorie časové mezery, teorie dlouhých dní, teistická evoluce a mnohé další názory, které se snaží vtěsnat miliony let do Bible, jsou v mnoha ohledech zcela v rozporu s jasným učením Bible. Například víra v miliony let vyžaduje, abychom věřili, že smrt a nemoci jako třeba rakovina (kterou můžeme spatřit ve fosilních záznamech) existovaly už před hříchem. Ale Bible vyučuje, že náš hřích je zodpovědný za sténající svět (Ř 8,22), v němž dnes žijeme.

Je jednoduché ohlédnout se zpět a tvrdit, že tito velcí muži neměli nikdy dělat takové kompromisy s miliony let. Jsme však jenom lidé a snadno se necháme přesvědčit učením lidí, které považujeme za velké vědce a akademiky. Chápu, v jaké situaci se nacházeli. Nestudovali tyto věci tak, jako je studujeme dnes. Neměli k dispozici odpovědi, jaké máme dnes. A naše hříšná přirozenost (Gn 3,1) je taková, že jsme náchylní věřit slovům omylného člověka více než Slovu neomylného Boha.

Ovšem tato myšlenka by měla být připomínkou pro nás pro všechny. Buďme na pozoru, abychom se nepoddávali falešným myšlenkám a změnám výkladu Božího slova a podkopávání jeho autority. Jsem si jistý, že všichni občas padneme do pasti, aniž bychom si to vůbec uvědomovali, a lidé v budoucnosti se budou ohlížet zpět a ptát se, proč jsme zastávali některé názory, stejně jako se my ohlížíme na ty, kdo byli před námi.

Dokonce mnozí z těch, kdo žili v Ježíšově době během jeho pozemské služby a viděli všechno, co dělal, slyšeli všechno, co říkal, a byli svědky všeho, co se s ním stalo, nerozuměli tomu všemu, ačkoli měli jasné Boží slovo. Zkusme si vzít následující ponaučení:

• A on jim řekl: „Jak jste nechápaví! To je vám tak těžké uvěřit všemu, co mluvili proroci! Což neměl Mesiáš to vše vytrpět a vejít do slávy?“ Potom začal od Mojžíše a všech proroků a vykládal jim to, co se na něho vztahovalo ve všech částech Písma. (L 24,25–27)

Proč je stvoření tak důležité?

Naší touhou je šířit Stvořitelovo poselství evangelia. Co je evangelium? Dobrá zpráva. A tato dobrá zpráva začíná zprávou špatnou.

Špatná zpráva

Součástí historie lidstva je špatná zpráva o tom, že se první člověk, Adam, vzbouřil proti Božímu příkazu, čímž nás oddělil od Boha a způsobil, že do světa přišla smrt a utrpení. Adamovi potomci (tj. každý z nás) jsou již od početí hříšní (Ž 51,5) a vstupují do Adamovy vzpoury – hříchu. Proto nemůžeme žít se svatým Bohem, ale jsme od něj odděleni. Bible říká, že „všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy“ (Ř 3,23), a proto bude údělem všech „věčná záhuba daleko od Pána a slávy jeho moci“ (2Te 1,9).

Dobrá zpráva

Ale dobrá zpráva zní, že Bůh s tím něco udělal.

• Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. (J 3,16)

Ježíš Kristus, Stvořitel, ačkoli absolutně bezhříšný, vytrpěl místo nás trest za hřích. Prošel utrpením smrti a oddělením od Boha, svého Otce, aby naplnil spravedlivé požadavky Boží svatosti a spravedlnosti. Ježíš byl dokonalou obětí, zemřel na kříži. Ale třetího dne byl vzkříšen, přemohl smrt, takže každý, kdo činí pokání ze svých hříchů a raději se spolehne na něj, než aby se spoléhal na své zásluhy, se může navrátit k Bohu a žít s ním po celou věčnost.

• Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, je již odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího. (J 3,18)

Jak nádherné je spasení v Kristu našem Stvořiteli a Spasiteli!

Překlad Iva Suchá