Shrnutí Teologie nové smlouvy

Shrnutí, které předkládám, představuje mé chápání teologie nové smlouvy. Biblická odůvodnění následujících tvrzení se nacházejí v celém mém díle.

Novozákonní teologie bere v potaz celou progresivní povahu zjevení, a proto vidí novou smlouvu jako cíl a vyvrcholení předchozích biblických smluv. Bible není plochá, nýbrž je ve zjevení progresivní. „Ale nyní“ je klíčovým biblickým obratem, který označuje rozdíl mezi starou a novou smlouvou. Starý zákon (stará smlouva) musí být vykládán ve světle Nového (nové), nikoli naopak.

Bůh má jeden věčný plán, jehož středem je Ježíš Kristus.

Mojžíšův zákon byl jeden. Nemůže a nesmí být rozdělen na tři části. Bůh dal Izraeli starou smlouvu jako dočasné opatření, jako stín osoby a díla Krista, který ji naplnil a učinil zastaralou.

Věřící nejsou pod Mojžíšovým zákonem, ale pod Kristovým zákonem. Poté, co zemřeli Mojžíšovu zákonu, nejsou pod touto odsuzující literou, ale skrze Ducha jsou sjednoceni s Kristem, jsou s ním sezdáni, a tak jsou uschopněni, zmocněni a motivováni žít k jeho slávě v poslušnosti Písmu.

Kristus je vším. On je svůj zákon. On je smlouva.

Věřící používají Mojžíšův zákon jako paradigma (vzor nebo typický příklad), jako součást „celého Písma“, ale ne jako seznam podrobných pravidel.

Hříšníci nemusejí být na Krista připravováni tím, že by nejprve museli žít podle zákona.

Existuje jediné tělo vykoupených, eschatologický Izrael, „Boží Izrael“ (Ga 6,16), zahrnující vykoupené od Adama až do letnic a vykoupené Židy a pohany z té doby až do konce věku.

Slovo „aktivní“ hraje v teologii nové smlouvy významnou roli, a to ve dvou ohledech. Za prvé, zatímco vykoupení vyvolených je uskutečněno prostřednictvím pasivní poslušnosti Krista, tj. skrze jeho smrt na kříži, je to právě Kristova aktivní poslušnost – to znamená jeho celoživotní poslušnost vůči Otci v tom, že naplnil Mojžíšův zákon, která je věřícímu přičtena jako spravedlnost. Ospravedlnění věřícího, tj. jeho spravedlnost v Kristu pouze skrze víru, je tímto naplněním zákona, a ne pouhým odpuštěním hříchu. Za druhé, věřící je Duchem uschopněn k tomu, aby byl ve svém postupném posvěcování aktivní, nikoli pasivní. To znamená, že je vírou poslušný Kristovu zákonu a pokračuje ze své víry v Krista.

 

Překlad: Julie Petrecká