je dnes jednou z nejvíce užívaných drog ve společnosti. Názory na to, nakolik je marihuana nebezpečná, se velice liší. Mnoho lidí se domnívá, že kouření marihuany není o nic více nebezpečné než konzumace piva. Jiní to považují za odrazový můstek pro takové drogy, jakými jsou heroin nebo kokain. Co je pravdou? Jaké jsou skutečné účinky marihuany? Než se rozhodnete vyzkoušet marihuanu - nebo jakoukoli jinou drogu - sežeňte si fakta. Pak se můžete sami rozhodnout.

Občané České republiky odhadem spotřebovali v roce 2003 drogy za 7,9 miliardy korun. Na jednoho obyvatele ČR tak připadá spotřeba téměř 800 korun za rok. Vyplývá to ze zprávy o nelegální ekonomice, kterou na svých internetových stránkách zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Jak uvádějí statistiky, alespoň jednou si drogu předloni vzalo přes milion Čechů. Nejužívanější drogou byly podle ČSÚ marihuana a hašiš. Předloni si tyto konopné drogy vzalo alespoň jednou 890 tisíc českých občanů.

V Evropě (i ostatních regionech) je nejrozšířenější nelegální drogou konopí. V Evropě ho za poslední rok podle odhadu užívalo 28,8 milionů lidí, tedy 5,3 procenta z celkové populace kontinentu. Spotřeba konopí rostla v letech 2003 a 2004 i ve východní Evropě, kde ho užívá 3,6 procenta dospělého obyvatelstva, tedy přibližně 8,5 milionů lidí.

Nárůst užívání konopí byl zaznamenán v posledním desetiletí téměř ve všech evropských zemích. Veřejná debata o jeho užívání se však více zabývá jeho údajnými pozitivy než souvisejícími riziky. Zdá se, že rostoucí trend zneužívání konopí souvisí se snahou prosazovat názor, že jeho používání není škodlivé. Pozitivní signál, že tomu tak není, přišel z Nizozemí. Vláda ve svém dokumentu z loňského roku připouští, že „kanabis není neškodná látka", což se týká nejen uživatelů, ale i celé společnosti. Mezinárodní výbor pro kontrolu drog (INCB) nedávno vyzval nizozemskou vládu k přijetí dalších opatření ke snížení počtu „coffee shopů" v zemi. (Zdroj: Zpráva Mezinárodního výboru pro kontrolu drog (INCB)).

Co je joint? Pod tímto výrazem se rozumí určitý druh vlastnoručně připravené cigarety, která obsahuje některou z forem drogy připravované z rostliny Cannabis buď v čisté podobě, nebo ve směsi s tabákem.

Co je Cannabis? Cannabis je odborný název pro konopí (Cannabis sativa, konopí seté) - rostlinu, která je rozšířena po celém světě. Konopí neboli Cannabis vylučuje pryskyřici, která obsahuje účinné omamné látky. Pojmem Cannabis se proto v užším smyslu označuje psychotropní droga ovlivňující vnímání, připravovaná z rostliny Cannabis.

Co je THC? V pryskyřici vylučované z rostlin Cannabis (především ze samičích květů) je obsažena vlastní psychoaktivní účinná látka, totiž THC (delta9-tetrahydrocannabinol), tj. éterický olej. Konopí s nízkým obsahem THC (užitkové konopí) se používá k průmyslové výrobě, zatímco rostliny s vysokým obsahem účinné látky slouží jako tzv. drogové konopí k přípravě hašiše a marihuany, dvou hlavních forem Cannabisu na trhu s drogami.

Co je marihuana? Marihuana („marjánka") jsou sušené a hrubě rozdrcené listy a kousky lodyh rostliny Cannabis, které se míchají s okvětními lístky, obsahujícími velké množství účinné látky. Marihuana se běžně označuje i jako „tráva", „pot" nebo „čaj".

Co je hašiš? Hašiš („konopná pryskyřice") je pryskyřice produkovaná rostlinami Cannabis, jež se získává ze samičích květů. Hašiš není v podstatě nic jiného než koncentrovaná pryskyřice. Ta se suší a obvykle se dodává v podobě lisovaných placiček a kostek. Běžně se označuje jako „haš" nebo „shit". Hašiš je v průměru šestkrát účinnější než marihuana. Hašiš a marihuana se konzumují v cigaretách v čisté podobě nebo smíchané s tabákem jako „joint", kouří se v dýmkách nebo se marihuana přidává do těsta na sušenky, koláčky apod.

Svět se brání

Před více než 100 lety bylo opium a morfium na mnoha místech světa volně prodejné; německý chemický velkovýrobce Bayer uvedl heroin na trh jako lék a jako alternativu morfia; hlavní účinnou látkou Coca-Coly nebyl kofein, ale to, co i dnes název skrytě slibuje: kokain. Sociální důsledky konzumování těchto látek však nebylo již tehdy možné přehlížet. V roce 1912 uzavřelo proto 13 států první antidrogový pakt, tzv. „Mezinárodní opiovou dohodu". Delegáti všech zemí, ve kterých se konzumoval Cannabis, v čele s Egyptem a Tureckem, požadovali v roce 1925 na další „Opiové konferenci" jeho zákaz jako nebezpečné drogy. Návrh byl jednohlasně schválen.

O 36 let později, v roce 1961, přijali delegáti ze 74 zemí Spojených národů znovu jednohlasné rozhodnutí: „Užívání Cannabisu je v každém ohledu nebezpečné, ať už se jedná o fyzickou, duševní nebo sociální stránku." Cannabis bylo tedy zakázáno „Jednotnou dohodou o omamných jedech" (Single Convention on Narcotic Drugs) ve všech členských zemích Spojených národů.

Dnes, v roce 2002, již prakticky neexistuje stát, který by dohodu bez výhrad nepodepsal. Některé země před drogou kapitulovaly nebo tolerují držení malého množství. Ale mezinárodní názor je přesto jednotný. Stejně jednoznačné jsou i jeho důvody.

Cannabis: vědecký pohled

Zastánci Cannabisu argumentují na veřejnosti výroky, podle nichž rizika ohrožující tělesný a duševní stav u této drogy „(ještě) nejsou vědecky prokázána" a Cannabis je proto vlastně „bezpečný". „Ani jediná z těchto zpráv nepodává důkaz o tom, že Cannabis není nebezpečný." Názor mezinárodní vědecké obce na téma Cannabis lze v daném okamžiku shrnout takto:

1. Zjištěné souvislosti mezi konzumací Cannabisu a případnými devastujícími dopady jsou bez výjimky ohromující.

2. Při dlouhotrvající konzumaci není pochyb o tom, že hrozí vzrůstající poškození jak tělesného, tak i duševního stavu lidského organismu. V řadě případů jde o poškození nevratné.

I rovnice „dosud nedokázáno = není nebezpečné" je fatálním omylem, jak je jasně vidět z výzkumu v oblasti tabáku. Bylo zapotřebí 50 let a tisíce vědeckých prací, aby se prosadil poznatek, že tabák je nebezpečný a že existuje přímá souvislost mezi kouřením tabáku a rakovinou, srdečními onemocněními a jinými nemocemi. Teprve po desetiletích průzkumu se prokázala jako opodstatněná souvislost, která ovšem existovala po celou tuto dobu. Během fáze průzkumu a současných snah o zlehčování rizik a glorifikaci tabáku zemřelo v průmyslových zemích celého světa 60 milionů lidí na dlouhodobé důsledky kouření. Kdo s tímto vědomím označuje Cannabis jako „bezpečný", ten naprosto podceňuje situaci.

Je pochopitelné, že se konzumenti a zastánci drog odvolávají na několik málo protichůdných vyjádření. Problematice však neprospěje, jestliže si nebudeme všímat 99% celosvětově uznávaných expertů, kteří v Cannabisu vidí mimořádně nebezpečný potenciál.

Fyzické důsledky a rizika

Poněkud neestetickou vlastností Cannabisu, která má však velmi závažné důsledky, je skutečnost, že hlavní účinnou látkou THC a více než 80 dalších tzv. cannabinoidů nelze rozpustit ve vodě, ale pouze v tucích. Tyto látky, které se vyskytují pouze v rostlinách Cannabis, se nerozpouštějí ani ve vodě, v krvi nebo v moči. Co to znamená? Znamená to, že se ukládají v těle a sice převážně v orgánech obsahujících tuky, jako je mozek a pohlavní žlázy (varlata, vaječníky), dále pak ve slezině, plicích a játrech. Cannabinoidy zůstávají v každé tělesné buňce, která obsahuje tuk. Jejich odbourávání je tak pomalé, že i příležitostný konzument má drogu neustále v těle. Jeden vykouřený joint lze v těle prokázat ještě po několika týdnech, u stálých konzumentů ještě po několik měsíců od okamžiku, kdy přestali s hašišem nebo marihuanou.

Užívá-li někdo drogu pouhý týden, začne tělo tyto jedy hromadit v orgánech a tukových tkáních, kde se pak tvoří zásoba. O dlouhodobých účincích tohoto stavu zatím můžeme jen uvažovat. „Ze všech drog, které jsme zkoumali, neměla žádná tak silné a dlouhotrvající účinky na tyto hormony (testosteron a jiné pohlavní hormony) jako THC." Dr. Carol Smith vědecká pracovnice zabývající se výzkumem marihuany.

Při kouření Cannabisu dochází přibližně k 15krát silnějšímu podráždění horních cest dýchacích než při kouření tabáku. Riziko onemocnění rakovinou plic je 5 až 10krát vyšší než u kuřáků cigaret. Stálí uživatelé často trpí chronickou bronchitidou, tedy zánětem cest dýchacích. Směs hašiše nebo marihuany s tabákem riziko poškození plic nezdvojnásobuje - ale je čtyřikrát větší. Při konzumaci takové směsi dochází k poškození dýchacích cest o celé roky a desetiletí dříve než při „pouhém" kouření tabáku.

Cannabis ovlivňuje výrazným způsobem zrání spermií. Při dlouhotrvající konzumaci jsou pravidlem deformace a změny buněčné struktury, tedy „zmrzačené" spermie. Již při požití malého množství THC ustává na 24 hodin tvorba mužského pohlavního hormonu testosteronu.

Cannabis je pravidelně spojován i s předčasnými porody, potraty a poruchami menstruačního cyklu. Za pravděpodobný je považován fakt, že konzumace Cannabisu v těhotenství působí trvalé poškození nervového systému nenarozeného dítěte a může vést k narození dětí s podprůměrnou velikostí a hmotností.

Cannabis má masivní vliv na mozek a je spouštěcím prvkem četných, dosud neprozkoumaných chemických pochodů. Při rozsáhlých klinických testech s marihuanou na opicích druhu Rhesus bylo zjištěno poškození buněk ve všech oblastech mozku, částečně přímo dramatického rozsahu. Některá z těchto poškození způsobí, že tok informací se v mozku výrazně zpomaluje. Víme, že pokusy na zvířatech nelze automaticky aplikovat na člověka. Víme ale také, že neexistuje problém týkající se lidského zdraví, který by se nejprve nezkoumal v laboratořích a pak na zvířatech. Takto získané poznatky jsou pevnou součástí dnešní lékařské vědy.

„Mohu to shrnout takto: během 20 let, kdy jsem zkoumal lidské buňky, jsem nezažil nikdy žádnou jinou drogu včetně heroinu, která by vyvolávala podobně strašné poškození DNA jako marihuana." Akiro Morishima, americký vědecký pracovník v oboru výzkumu buněk, specialista pro účinky drog na buněčné struktury.

Cannabis je jednou z mála drog, které - přinejmenším při trvalé konzumaci - způsobují abnormální dělení buněk a velmi závažná dědičná poškození. Existuje celá řada výzkumných prací, podle kterých, zejména po dlouhodobém užívání Cannabisu, dochází k trvalému poškození imunitního systému, jenž je závislý na bílých krvinkách. To vysvětluje skutečnost, proč chroničtí kuřáci konopí bývají zpravidla mnohem častěji nemocní než lidé, kteří se drogám vyhýbají. Stejně tak je zjištěno, že akutní i chronické obtíže z větší části či zcela mizí, přestane-li člověk Cannabis užívat. Tato fakta zjistili nejen lékaři a výzkumníci, ale především bývalí konzumenti konopí.

Fyzické důsledky a rizika požívání cannabisu

Cannabis není - jako všechny drogy - v zásadě nic jiného než jed (proto také omamné JEDY). Z lékařského hlediska není také ani to nejkrásnější drogové opojení nic více a nic méně než otrava. Jedy jsou látky, které poškozují zdraví nebo berou život. Cannabis se chová jako všechny jedy - neničí však pouze tělo, ale i rozum a osobnost.

To, že Cannabis je „přírodní produkt", jak jeho konzumenti neustále zdůrazňují, nemění ani v nejmenším jeho ničivé účinky. Většina známých drog je rostlinného původu. Beladona (rulík zlomocný), datura (durman) a peyotl (kaktus) jsou klasickými zdroji rostlinných drog. Kokain se získává z listů jihoamerického keře koka, opium z mléčné šťávy tobolek asijského máku. Jed zůstává jedem. „Příroda" není ochrannou známkou, jestliže vás uštkne had.

Psychické důsledky a rizika

THC ovlivňuje celou řadu mentálních funkcí a neohrožuje pouze konzumenty Cannabisu. Příklad: Americké námořnictvo zkoumalo chování osob na leteckých simulátorech. Piloti z povolání dělali již po vykouření jednoho jediného jointu s hašišem závažné chyby. Žádný z nich nebyl schopen posadit virtuální letadlo přímo na přistávací dráhu. Jeden z nich přistál pět metrů vedle ní. Všichni piloti však byli přesvědčeni, že jsou v dokonalé formě.

Cannabis omezuje výrazně vnímání reálného světa, i když skutečné halucinace se vyskytují pouze při velkých dávkách. Konzumenti nezvládají komplexní jednání. To, co subjektivně pociťují jako rozšířené vnímání, je ve skutečnosti jeho omezení, a i když si to přejí, nedokáží brát okolí takové, jaké opravdu je. Ztrácí pocit času, nezvládají činnosti určované časem a smysly. Máme nesčetné příklady nehod se závažnými následky včetně autohavárií, které lze připsat účinkům Cannabisu.

Jak potvrzují chroničtí kuřáci konopí, patří k psychickým důsledkům dlouhodobé konzumace v první řadě poruchy koncentrace, snížená vnímavost, výpadky paměti a obecně obtíže při učení a soustředění (škola, studium). Cannabis vyvolává navíc určitou ztrátu „hnacího motoru", která se u chronických konzumentů viditelně upevňuje. Jejími projevy jsou nedostatek zájmu, citová chudoba a otupělost (syndrom nedostatku motivace), často s vážnými důsledky pro povolání, rodinu a ostatní sociální vztahy. Ke skutečně závažným důsledkům konzumace Cannabisu je nutno připočítat i zcela jiné aspekty:

1) Omamné drogy, jako je Cannabis, ničí schopnost postavit se problémům tváří v tvář a řešit je. To je také důvodem, proč určité nežádoucí pocity, na něž se člověk snaží s pomocí drogy zapomenout nebo je alespoň potlačit, zůstávají i po odeznění jejího účinku stále problémem, přinejmenším pro uživatele drog. „Bolest" se nezmenšuje, ale je ještě větší, a to přispívá k opětovné konzumaci drogy.

2) Všechny drogy vyvolávají pocit „high", který však prokazatelně ničí schopnost prožívat radost i bez drog. Cannabis není v tomto směru žádnou výjimkou.

3) Cannabis trvale zatemňuje rozum. Vjemy jsou pro konzumenta zaznamenávány zkresleně nebo chybně v čase. Člověk si nedokáže na mnohé vůbec vzpomenout. Jeden z amerických expertů v oboru drog o tom píše: „Právě to je fatální účinek drog. Člověk se pokusí zmírnit bolestivý problém a namísto toho ztrácí v opojení jediný nástroj, který má pro jeho řešení."

4) Drogy jako Cannabis ničí kreativnost, schopnosti, vědomí a cílevědomost - tedy i životní motor.

Psychické důsledky a rizika konzumace cannabisu

Obtíže při učení, snížená kapacita vnímání a vybavování • obtíže při koncentraci • změny osobnosti, změny nálad . nedostatek motivace, bezcílné jednání, ztráta zájmu • ztráta přirozené radosti ze života • psychózy a stavy podobné psychózám • omezená schopnost uvědomění, atd.

Je cannabis „vstupní drogou"?

„Můj první joint jsem dostal na školním dvorku. Dnes jsem závislý na heroinu a právě jsem se ho pokoušel po osmé zbavit." (Christian, 23 let).

Pokud je vstupní drogou míněno, že kuřáci konopí musí bezpodmínečně skončit u kokainu nebo heroinu, potom je odpovědí jasné ne. Je-li vstupní drogou myšlena skutečnost, že cesta k drogám, jako je kokain a heroin, prakticky vždy vede přes marihuanu a hašiš, pak zní odpověď ANO. Kdo neotevře dveře konopí, zpravidla nikdy nedojde k těžké drogové závislosti. K náhlému přechodu od cigarety nebo alkoholu ke kokainu či heroinu dochází jen ve výjimečných případech (podle rozsáhlého amerického průzkumu z roku 1982 se jedná o 1% případů).

Cannabis sice vyvolává jen nepatrnou fyzickou závislost, avšak psychická závislost je velká a bývá většinou podceňována. Obecně se kuřáci Cannabis dříve nebo později rozdělí pouze do dvou skupin: ti, kteří vystoupili, a ti, kteří přestoupili. Většina konzumentů s kouřením drogy přestane, protože dospějí k názoru, že účinky a vedlejší účinky jsou nežádoucí až neúnosné. Zbývající část kuřáků konopí buď popsané dlouhodobé důsledky snáší - anebo končí u silných návykových drog. A tam je výjimek jen málo.

Joint není sklenice piva

Alkohol obsahuje jen jednu jedinou substanci: etanol. Cannabis naproti tomu obsahuje více než 400 chemicky často velmi komplexních součástí, z nichž některé ještě nejsou prozkoumané. Tyto sloučeniny se při kouření mění na dalších 2000 komponentů, které při svém odbourávání v těle opět vytvářejí stovky nových chemických substancí. Alkohol není lidskému tělu vlastní, nicméně THC je substance, která je tělu zcela cizí. Alkohol se v těle odbourá během několika hodin (0,1 promile za hodinu), cannabinoidy a jejich produkty mohou v těle zůstat navždy. THC poškozuje imunitní systém. To alkohol nedělá.

V žádném případě nechceme obhajovat převládající účinky zneužívání alkoholu. Faktem však je, že alkohol lze v malých dávkách konzumovat celý život bez následků. Ty se projeví v závažné formě pouze tehdy, stane-li se alkohol omamným přítelem. Cannabis se naproti tomu užívá k vyvolání „rauše" - to je výhradním důvodem jeho konzumace - a způsobuje celou řadu poruch a nemocí.

Příčina smrti: hašiš

„Marihuana spojuje nejhorší účinky alkoholu a tabáku. Má omamný účinek alkoholu, poškozuje plíce a vyvolává rakovinu stejně jako tabák. Má i další nebezpečné účinky, které ještě u obou výše jmenovaných neznáme." (Dr. Robert DuPont bývalý ředitel National Institute on Drug Abuse, nejdůležitější americké instituce na ochranu proti zneužívání drog).

Pokud neexistují žádné „hašišové mrtvoly", jak tvrdí někteří zastánci drogy, pak neexistuje ani „smrt zaviněná tabákem". Ani zapřisáhlí kuřáci neumírají na předávkování nikotinem - umírají však na dlouhodobé důsledky kouření. Nikdo neví, kolik obětí Cannabisu se dnes skrývá v celosvětových statistikách úmrtí na rakovinu plic, srdeční onemocnění, úmrtí v důsledku havárií a sebevražd.

Cannabis: „měkká" droga?

„Žádná jiná droga, která je člověkem užívána, nezůstává v těle tak dlouho jako Cannabis. A neexistuje žádná jiná legální nebo ilegální droga, která napadá každý důležitý tělesný orgán, každý tělesný systém a každou jednotlivou tělesnou buňku." (Dr. Carlton E. Turner University of Mississippi, již 30 let celosvětově uznávaný výzkumný pracovník v oboru Cannabis).

Měkký má v této souvislosti význam „nečiní tělesně závislým". To se však týká Cannabisu pouze podmíněně a zcela pomíjí aspekt potenciálu psychické závislosti. Pojem „měkký" však daleko více naznačuje, i když nemá být definicí, že určité substance jsou relativně neškodné, na rozdíl od tzv. „tvrdých" drog. Podle této logiky by mohl být „měkký" i ruční granát, pokud bychom jeho bezprostřední účinky porovnávali s bombou. Budeme-li drogy klasifikovat podle jejich skutečných zdravotních a sociálních účinků, účinků na rozum a osobnost, bude brzy jasné, že „měkké" drogy jsou pouhým mýtem. To platí zejména tehdy, hovoříme-li o Cannabisu.

Závěr

Nikdo nepopírá, že mnozí lidé - ale zdaleka ne všichni - prožívají při kouření hašiše nebo marihuany příjemné pocity. A nikdo by nemusel bojovat proti těmto nebo jiným drogám, kdyby splnily to, co předstírají. Cena za Cannabis však není jen bankovka, kterou zaplatíte dealerovi. Skutečnou cenou je vždy kus vlastního života.

Na otázku, kterou drogu považuje za nejnebezpečnější, odpověděl americký drogový expert a bývalý „feťák" John Duff: „Marihuanu." Proč? Protože marihuana nepřichází v podobě smrtícího nebezpečí s dýkou v ruce tak jako heroin, ale jako přítel a utěšitel, jako „bezpečný" spoluhráč, který si vás však omotá kolem prstu a systematicky bude ničit celé generace. Kdo dnes hlasitě zdůrazňuje „bezpečnost" Cannabisu, musí přiznat přinejmenším neznalost a zlehčování problému.

Rada těm, kdo Cannabis kouří: Přestaňte s tím, i když se to zdá být těžké. Rychle poznáte, že vaše rozhodnutí bylo správné.

- Redakčně kráceno -

Internet 12.5. 06, Daniel Masopust