Poznámka redaktora The Gospel Coalition (odkud je článek převzatý):

Kromě toho, že je Dr. Miguel Núñez pastorem v Mezinárodním baptistickém sboru v Santo Domingo, pracuje také více než 35 let jako lékař v oblasti vnitřního a infekčního lékařství. Působil také jako docent na Mount Sinai School of Medicine v New Jersey, a to v letech 1989-97. Z tohoto důvodu jsme jej kontaktovali a požádali o informace ohledně koronaviru ve světě, o jeho odborný pohled jako lékaře a o moudrá slova jako pastýře sboru.

Co je to koronavirus?

Od počátku letošního roku stále čteme a slyšíme o skupině virů známých jako koronaviry. Celkem je známo 69 druhů těchto virů, sedm z nich je přenosných na člověka. Ostatní druhy napadají jen zvířata - nejvíce prasata, netopýry a jiné menší savce. Název čeledi Coronaviridae vychází ze skutečnosti, že na povrchu těchto virů jsou výčnělky odpovídající bílkovinám, které virus používá při průniku do buněk, které chce napadnout.

Jaká je historie koronaviru?

Rodina koronavirů je lékařům známá již od šedesátých let 20. století. Větší pozornosti se však dočkala až na přelomu let 2002 a 2003, kdy jeden druh tohoto viru, původce onemocnění později nazvaného SARS (z anglického Severe Acute Respiratory Syndrome - syndrom náhlého selhání dýchání) způsobil epidemii v Číně. Ta byla však potlačena. Podle informací světové zdravotnické organizace WHO bylo nahlášeno jen asi 8000 případů tohoto onemocnění, letalita nemoci (neboli smrtnost, tj. počet úmrtí z celkového počtu nakažených) se pohybovala okolo 9,5–10 procent.

O deset let později se v Saúdské Arábii objevil jiný kmen tohoto viru, MERS (Middle East Respiratory Syndrome – blízkovýchodní dýchací syndrom), který dosahoval letality 35 procent. Naštěstí, podobně jako předchozí epidemie, byla i tato potlačena. Tato událost však měla i nešťastnou stránku a to 2 400 infikovaných, ze kterých přibližně 800 onemocnění podlehlo.

Až do prosince roku 2019 jsme o podobném viru neslyšeli. První případy dýchacích obtíží se v souvislosti s touto čeledí virů objevily opět v Číně, konkrétně v provincii Wuhan. Tento virus dostal název SARS Covid-2, onemocnění tímto virem pak COVID-19.

Mezi lidmi se šíří domněnky o tom, že virus zmutoval, ale tato informace zůstává neověřená a zatím žádné zdravotnické středisko mutaci nepotvrdilo.

Jak daleko se tento virus rozšířil?

Dnes je tento virus rozšířený ve více než 115 národech. K 11. březnu 2020 je známo více než 126 300 případů, z nich pak 68 285 zcela vyléčených pacientů, 53 382 pacientů, kteří jsou považováni za infikované, a více než 4 633 obětí. Z infikovaných pacientů vykazuje 89 procent mírné projevy onemocnění, zbylí pacienti jsou pak ve vážném stavu.

Jak vážný je nový kmen koronaviru?

Průměrná smrtnost je okolo 3,4 procent. Nejvyšší smrtnost byla zaznamenána v Itálii a je odhadována na přibližně 6 procent. Nejnižší smrtnost naopak virus vykazuje v Jižní Koreji a to okolo 0,7 procent.

Je důležité si uvědomit, že smrtnost tohoto kmenu koronaviru nelze srovnávat s dvěma odlišnými kmeny zmíněnými výše. Ve skutečnosti bude nakonec letalita o mnoho nižší, protože až 20 procent pacientů nevykazuje žádné příznaky, takže nebudou diagnostikováni. Pokud počet případů infekce koronavirem vzroste, zvětší se také jmenovatel při výpočtu letality, což bude mít za následek její snížení.

Mezi pacienty s nejvyšším rizikem patří ti, kteří jsou starší šedesáti let, a ti, kteří trpí chronickými onemocněními - například dýchacích cest, cukrovkou nebo selháním ledvin.

Podle článku vydaného v časopise New England Journal of Medicine by letalita neměla nakonec přesáhnout jedno procento. Pro srovnání, běžná chřipka má ve Spojených státech amerických letalitu přibližně 0,1 procent, přesto úřady odhadují, že v USA v současné chřipkové sezóně onemocnění podlehne mezi 20 až 50 tisíci lidí.

Jak se koronavirus přenáší?

Přenos je realizován malými kapénkami, které se šíří do okolí při kašli nebo kýchání. Virus může být také přenesem při kontaktu s objekty, na které kapénky dopadly. K infekci poté dochází skrze sliznici v ústech, nosu nebo oční cestou. Inkubační doba (doba od prvního kontaktu s virem až po propuknutí nemoci) je odhadována na 2 až 14 dní.

Mnoho lidí si klade otázku, jak je možné, že koronavirus dokáže přežít mimo tělo hostitele tak dlouhou dobu – od několika hodin po několik dní. Viry jsou nebuněčné organismy, které žijí uvnitř cizích buněk. Jsou tedy naživu tak dlouho, jak dlouho je při životě jejich hostitelská buňka. Pokud má prostředí, ve kterém se virus, nachází vysokou vlhkost, může přežívat i několik dní, avšak v suchém prostředí umírá do několika hodin.

Každý nakažený pacient odhadem přenese virus průměrně na 2,6 osoby. Nejvíce případů onemocnění COVID-19 bylo zaznamenáno u lidí, kteří byli v kontaktu s osobami nakaženými koronavirem. Nicméně, existují komunity, u kterých se vyskytly případy nakažení bez jakéhokoliv předchozího kontaktu.

Čím blíže jste nakažené osobě, tím větší je riziko, že také budete infikováni. Podle úřadů je blízký kontakt definován zhruba jako vzdálenost 1,8 metru od druhé osoby.

Jaké jsou příznaky infekce koronavirem?

Jak už bylo zmíněno výše, 20 procent pacientů nebude mít nikdy žádné příznaky. U ostatních pacientů byly zaznamenány příznaky jako horečka, kašel, bolest svalů, bolest hlavy, zvracení a průjem. Tyto příznaky jsou podobné onemocnění chřipkou.

Příznaky zůstávají mírné u 85–89 procent případů, ale u 11–15 procent pacientů se mohou objevit příznaky vážnější až život ohrožující. U těchto pacientů se pak mohou rozvinout obtíže s dýcháním, zápal plic, poruchy krevního tlaku až septický šok. 

Proč je tato situace pro mnoho lidí znepokojující?

Znepokojení je vyvoláno převážně počtem infikovaných pacientů, ne počtem obětí viru. Zvýšený počet nakažených pacientů však zvyšuje také potencionální počet úmrtí.

Ke konci této epidemie by mohl počet případů stoupat k desítkám až stovkám milionů. To by mohlo znamenat statisíce úmrtí v případě, že by nebyla brzy dostupná žádná léčba nebo vakcína.

Většina odborníků je toho názoru, že vakcína nebude dostupná dříve než za 12–18 měsíců. Několik potenciálních léčiv ze skupiny antivirotik je nyní součástí klinických testů, avšak zatím žádné z nich není oficiálně doporučováno.

Jak bychom měli postupovat při prevenci onemocnění?

Doporučujeme si často mýt ruce. Zdravotnický personál by měl používat rukavice, pláště a při intenzivnějším kontaktu s nakaženými také ochranné brýle.

Doporučováno je také až do skončení epidemie minimalizovat těsný kontakt s ostatními lidmi (podávání rukou, objímání, líbání a tak dále).

Co se týče bezpečnosti během cestování, opatření závisí na vaší destinaci. Pokud plánujete cestovat do oblasti, kde se počet případů zvýšil, doporučuje se cestu odložit nebo zrušit.

Například, tento týden Itálie vyhlásila karanténu po celé zemi. Před několika hodinami Itálie zavřela většinu obchodů a restaurací, výjimku tvoří lékárny a supermarkety. Stát Kalifornie zrušil všechna setkání tisíce a více osob a tato opatření budou pravděpodobně v budoucnu ještě tvrdší. Prezident Spojených států před pár hodinami oznámil zrušení všech letů z Evropy do USA.

Jak bychom na tuto situaci měli nahlížet jako křesťané?

Bezpochyby musíme být opatrní a zodpovědní, dodržovat daná opatření a chránit si svoje zdraví.

Lidé ve světě panikaří, ale pro křesťany je důležité zdůraznit, že není důvod propadat úzkostem, obzvláště když si uvědomíme, že Bůh, stvořitel nebe a země, je také Bohem, který má ve své moci každého mikroba, každý atom nebo molekulu.

V tomto čase bychom jako křesťané měli být rozumní, klidní a plní naděje. Náš život nezávisí na mikroorganismu přítomném v našem těle, ale na Bohu, který určuje počátek a konec našeho života zde na zemi.

Apoštol Pavel nás vyzývá k tomu, abychom se netrápili žádnou starostí (Filipským 4,6). Jako křesťané můžeme být plni pokoje i v těch nejhorších okolnostech, protože Bůh má plnou moc nad svým stvořením.

The Gospel Coalition