Veškeré Písmo je vdechnuté Bohem a je užitečné k učení, k usvědčování, k napravování, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl takový, jaký má být, důkladně vystrojený ke každému dobrému skutku. (2Tm 3,16–17 ČSP)

Inspirace Písma je odkazem na Boží autorství Písma. Bible má jediný zdroj a autoritu v Bohu.  Pochází od Boha.

Snad žádný teolog nepsal na téma inspirace tak pečlivě a obsáhle jako B. B. Warfield. Ve svém klasickém díle Inspirace a autorita o slově „vydechnutém Bohem“ (theopneustos) ve 2. Timoteovi 3,16 píše:

„Tento řecký výraz (theopneustos) však nemá nic společného s inspirací nebo vnuknutím: hovoří pouze o ‚spiraci‘. O Písmu neříká, že je ‚vdechnuté Bohem‘ nebo že je výsledkem Božího ‚vdechnutí‘ do jeho lidských autorů, ale že je ‚Bohem vydechnuté‘, je tedy výsledkem Božího tvůrčího dechu. Jednoduše se v tomto základním oddílu Písma prohlašuje, že Písmo pochází od Boha, a není zde uvedeno, jak Bůh při jeho vytváření působil.“

Nebylo však možné zvolit lepší výraz, který by důrazněji potvrzoval Boha jakožto tvůrce. „Dech Boží“ je v Písmu jen symbolem jeho všemohoucnosti, nositelem jeho tvůrčího slova. Důležitou paralelu najdeme v Žalmu 33,6:

Nebesa byla učiněna Hospodinovým slovem, dechem jeho úst pak všechen jejich zástup.

Termín ruach nebo nešama se používá k označení energického Božího jednání. Boží dech je neodolatelným vývěrem jeho moci. 

Když tedy Pavel prohlašuje, že „veškeré Písmo“ je výsledkem Božího dechu, pak tvrdí s veškerou silou, jakou jen může použít, že je Písmo „Bohem vydechnuté“.