Lekce z utrpení

Utrpení v životě Johna Bunyana, autora knihy Poutníkova cesta, posílilo jeho jistotu, že Bůh je svrchovaný vládce nad všemi útrapami svého lidu a přivede jej bezpečně domů. Stejně jako dnes, vždy se vyskytovali lidé, kteří se snažili vyřešit problém utrpení popřením Boží svrchovanosti – tedy vševládnoucí Boží prozřetelnosti nad satanem, nad přírodou a nad lidskými srdci. Je však pozoruhodné, že mnozí z těch, kteří se drží učení o Boží svrchovanosti nad utrpením, trpěli nejvíce. A právě oni nacházeli v tomto učení největší útěchu a pomoc.

Mezi ně patřil John Bunyan. V roce 1684 napsal pro trpící křesťany výklad založený na 1. Petrově 4,19: „A tak ti, kteří trpí podle vůle Boží, ať svěří své duše věrnému Stvořiteli a činí dobré.“ Kniha se jmenovala Rada trpícím. Vychází ze slovního spojení „podle Boží vůle“ a rozvíjí téma Boží svrchovanosti pro útěchu svého lidu.

„Nejde o to, co chtějí nepřátelé, ani o to, k čemu jsou odhodláni. Důležité je, co chce Bůh a co Bůh určí, to se také stane…  Žádný nepřítel nemůže na člověka přivolat utrpení, je-li Boží vůle jiná. Tak se žádný člověk nemůže zachránit z rukou nepřátel, když ho Bůh pošle vzhůru do své slávy... [stejně jako Ježíš ukázal Petrovi ‚jakou smrtí oslaví Boha‘ (J 21,19)]. Budeme nebo nebudeme trpět, jak se mu zlíbí.“

Bůh tedy určil osoby, které budou trpět, dobu jejich utrpení, místo jejich utrpení a způsob, jak budou trpět.

Bůh určuje, kdo bude trpět

Za prvé: „Bůh určil, kdo bude trpět. Utrpení nepřichází náhodou nebo z vůle člověka, ale z Boží vůle a z Božího určení.“ Bunyan proto cituje 1. Tesalonickým 3,3: „… aby se nikdo nedal zviklat v těchto souženích; neboť sami víte, že to je náš úděl.“ Nesmíme si myslet, že utrpení je pro ty, kdo se bojí Boha, něco divného (1Pt 4,12). Připomíná a odvolává se na Zjevení 6,11, kde je v nebi, pod oltářem mučedníkům řečeno, „aby měli strpení ještě krátký čas, dokud jejich počet nedoplní spoluslužebníci a bratří, kteří budou zabiti [‚poznamenejte si to‘, říká Bunyan] jako oni“. Stanovený počet mučedníků! Z toho Bunyan vyvozuje: „Utrpení pro spravedlnost je z Boží vůle. Bůh určil, kdo má trpět.“

„Mé časy jsou v tvých rukou“

Za druhé: „Bůh určil... kdy budou trpět pro jeho pravdu ve světě. Utrpení pro určitého člověka je načasováno podle toho, kdy bude zkoušen pro svou víru.“ Proto, když se Pavel v Korintu bál, Pán ho ve snu posílil slovy: „Neboj se! Mluv a nemlč, protože já jsem s tebou a nikdo ti neublíží. Mnozí v tomto městě patří k mému lidu“ (Sk 18,9–10). „Čas jeho utrpení,“ říká Bunyan, „ještě nenastal.“ Stejně tak bylo řečeno o Ježíši: „Tehdy se ho chtěli zmocnit; ale nikdo na něj nevztáhl ruku, neboť ještě nepřišla jeho hodina“ (Jan 7,30). Bunyan uzavírá: „Časy tedy a doby pro utrpení Božího lidu nejsou v rukou jeho nepřátel, ale v rukou Božích, jak řekl David: ‚Ty jsi můj Bůh, moje budoucnost je ve tvých rukou‘ (Ž 31,15–16).“

Trpící svatí jsou soleni na zemi, aby nezapáchala

Za třetí: „Bůh určil, kde má trpět ten či onen dobrý člověk. Když se Mojžíš a Eliáš zjevili na svaté hoře, vyprávěli Ježíšovi o utrpení, které má vytrpět v Jeruzalémě“ (L 9,30–31). „Svatí jsou tu a tam Boží rukou soleni, jako se sůl sype na maso, aby nezapáchalo. A jako jsou soleni, aby ochucovali zemi, je také určeno, kde musí trpět, aby se lépe potvrzovala pravda. Kristus řekl, že se nemůže stát, aby prorok ‚zahynul mimo Jeruzalém‘ (Lk 13,33). Ale proč? Bůh určil, aby tam trpěli. Kdo, kdy a kde je tedy na Boží vůli a v souladu s tím jsou jeho vůlí vedeni.“

„Jakou smrtí má oslavit Boha“

Za čtvrté: „Bůh určil... jaké utrpení má ten či onen svatý podstoupit. Bůh řekl, že Pavlovi předem ukáže, jak velké věci má pro něj vytrpět (Sk 9,16). Také je řečeno, že Kristus předem naznačil Petrovi, ‚jakou smrtí má oslavit Boha‘ (Jan 21,19).“ Stejně jako s časem, místem a osobami je to i s druhem utrpení, které snášíme. „Všechno je zapsané v Boží knize a ačkoli se nám zdá, že jsou zápisy psané tajným písmem, Bůh mu velmi dobře rozumí. Je určeno, kdo má zemřít hladem, kdo mečem, kdo má jít do zajetí a kdo má být sežrán zvěří. Budiž tedy známo, že utrpení svatých jsou uspořádána a rozvržena Boží vůlí.“

S Bunyanem bychom mohli jít ještě dál, když ukazuje, „pro jakou pravdu“ budou jeho svatí trpět, „čí rukou“ a „jak dlouho“. Ptejme se však: Co je Bunyanovým cílem při výkladu Boží svrchovanosti v utrpení? Vyjadřuje se jasně: „Několika slovy jsem to popsal... abych vám ukázal, že naše utrpení jsou jím nařízena a vedena, abyste vždy, když se dostanete do nesnází kvůli tomuto jménu, nepanikařili ani neztráceli pokoj, ale zůstali v klidu, vyrovnaní a pokojní ve svých myslích a říkali: ‚Ať se stane vůle Páně‘ (Sk 21,14).“

www.crossway.org