Většina z nás křesťanů předpokládá, že Ježíš zemřel v pátek a vstal z mrtvých v neděli. Proto slavíme o Velikonocích Velký pátek a Velikonoční neděli. Protože Ježíš řekl, že bude vzkříšen třetího dne, mnozí počítají zbytek pátku jako první den, celou sobotu jako druhý den, a začátek neděle jako třetí den. Často se argumentuje, že vazby jako "třetího dne" mohou zahrnovat jen část dne, a tato část se může započítávat jako celý den. Židovská encyklopedie říká, že pohřební den, i když se pohřeb koná pozdě odpoledne, se počítá jako první ze sedmi dní smutku.

Jsou ovšem křesťané, kteří tímto vysvětlením nejsou spokojeni. Poněvadž věříme Bibli doslovně, a tomu, co řekl sám Ježíš úplně bezvýhradně, musíme hledat uspokojivější vysvětlení. Ježíš často říkal, že vstane třetí den, jak stojí v Matoušovi 16:21 a Markovi 10:34. A také doslovně řekl:

Jako byl Jonáš v břiše mořské obludy tři dny a tři noci, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země. (Matouš 12:40)

Vazba "třetího dne" biblicky může zahrnovat tři dvanáctihodinové periody světla, a tři noci - tři dvanáctihodinové periody tmy. Nic více a nic méně než tři 24-hodinové dny, 72 hodin. Věříme-li Genesis doslovně, tak se bez jakékoli pochybnosti dovíme, co "třetí den" zahrnuje.

...a oddělil světlo od tmy. Světlo nazval Bůh dnem a tmu nazval nocí. Byl večer (první tma) a bylo jitro (první světlo), den první. (Genesis 1:4-5) ... Byl večer (druhá tma) a bylo jitro (druhé světlo), den druhý. (Genesis 1:8) ... Byl večer (třetí tma) a bylo jitro (třetí světlo), den třetí. (Genesis 1:13) ...

V Genesis třetí den zahrnuje tři večery - tmy a tři jitra - světla, dohromady 72 hodin. Kdyby byl den v Genesis sto milionů let dlouhý, potom by večer trval padesát milionů let, a jitro dalších padesát milionů let, ale to je absurdní pojetí.

Rád bych vám přednesl vysvětlení, které je v souladu s Ježíšovým proroctvím, že bude a) tři dny a tři noci, tedy 72 hodin v hrobě fyzicky mrtev oddělen od svého těla, a že bude b) 72 hodin v Duši a Duchu mimo tělo v srdci země. Chci také zdůraznit, že historická skutečnost, že Ježíš žil a zemřel v přirozeném těle, a vstal v oslaveném těle, je nekonečněkrát důležitější než časové vysvětlení, které si probereme. Přesto, Bible nikdy nezklame a vše objasní, věříme-li jí doslovně.

Ježíš v Janovi 11:9-10 jasně potvrdil, že den má 12 hodin, noc má 12 hodin. Podle Ježíše tedy tři dny a tři noci je 72 hodin. V Markovi 8:31 se dovídáme, že Ježíš musel vstát po třech dnech. V Janovi 2:19 zase Ježíš říká, že vystaví chrám ve třech dnech. Ze všech těchto veršů vyplývá, že doba, po kterou byl mimo své tělo, rozhodně nebyla kratší než 72 hodin. Abychom zharmonizovali všechny tyto výroky, (po třech dnech, ve třech dnech a tři dny) bude nejpravděpodobnější, že Ježíš byl tělesně mrtev přesně 72 hodin. Bůh je přesný a vše má ve Své moci na vteřinu, nic se pro Něj neděje nekontrolovatelně.

Protože Bůh určil přesný čas Ježíšova narození, pomazání (Galatským 4:4), služby (Jan 7:8) a smrti (Jan 17:1), potom je zřejmé, že i Jeho tělesná smrt měla přesnou délku trvání - 72 hodin. Jestli tomu tak je, potom byl Ježíš Kristus pochován lidmi a vzkříšen Bohem Otcem ve stejnou denní hodinu.

Židovský den začínal 12-hodinovou tmou - nocí, od naší 18. hodiny večerní do naší 6. hodiny ranní. Dále pokračoval 12-hodinovým světlem - dnem, od naší 6. hodiny ranní do naší 18. hodiny večerní. Od biblického denního času musíme tedy vždy odečíst 6 hodin, abychom událostem rozuměli v našem čase. Podle Matouše 27:46-50 Ježíš zemřel krátce po deváté hodině denní, tedy po naší 15. hodině odpolední. Židům zbývaly k pohřbu jen necelé tři hodiny, proto měli neobyčejně na spěch:

Poněvadž byl den přípravy a Židé nechtěli, aby těla zůstala přes sobotu na kříži - tu sobotu (rozuměj ten svátek, sabat) byl totiž velký den -, požádali Piláta, aby ukřižovaným byly zlámány nohy a aby byli sňati z kříže. Když však přišli k Ježíšovi a uviděli, že je již mrtev, nohy mu nezlámali... (Jan 19:31,33)

V 18 hodin našeho času jim začínal nový den, což byl Sabat. Sabat tehdy nebyl název dne jako je tomu dnes. Sobota znamenala sabat, tedy svátek. Takže, sobota, svátek, sabat, mohl připadnout na kterýkoliv den v týdnu, nejčastěji však na sedmý den. Sobotou, sabatem se nazýval i celý rok, třeba sedmý rok úhoru.

Byl den přípravy před Velikou nocí (rozuměj Paschou), kolem poledne. I řekl (Pilát) Židům: "Hle, váš král". (Jan 19:14)

Ježíš tedy zemřel necelé tři hodiny před Hodem beránka, před Paschou, což byla velká sobota, rozuměj velký svátek, sabat, a ten mohl připadnout na kterýkoliv den v týdnu. Tělo Ježíšovo muselo být pohřbeno co nejrychleji, protože Zákon jasně nařizoval, že tělo visící na kůlu muselo být pohřbeno týž den, což v našem čase znamená do 18. hodiny večerní.

Josef z Arimatie a Nikodém dostali povolení sejmout Kristovo tělo z kříže. Připravili je k pohřbu a pohřbili, pravděpodobně těsně před 18. hodinou v blízkém nepoužitém hrobě. Měli naspěch, protože byl den přípravy na Paschu. Na sejmutí těla, přípravu těla a pohřbení měli méně než tři hodiny, protože Ježíš zemřel po 15. hodině odpolední.

Jestliže byl Ježíš v hrobě plných 72 hodin, jak sám předpověděl - tři noci a tři dny - potom Jeho vzkříšení nebylo za úsvitu, jak se všeobecně předpokládá, ale naopak těsně před západem slunce před 18. hodinou. Vzkříšení při svítání by si vyžádalo jednu noc navíc - tři dny a čtyři noci. Marie Magdalská, Marie matka Jakubova a Salome časně v neděli, určitě hned po 6. hodině ranní, už našly hrob prázdný.

Brzy ráno prvního dne po sobotě, sotva vyšlo slunce, šly k hrobu. Říkaly si mezi sebou: "Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobu?" Ale když vzhlédly, viděly, že kámen je odvalen; a byl velmi veliký. Vstoupily do hrobu a uviděly mládence, který seděl po pravé straně a měl na sobě bílé roucho; i zděsily se. Řekl jim: "Neděste se! Hledáte Ježíše, toho Nazaretského, který byl ukřižován. Byl vzkříšen, není zde." (Marek 16:2-6)

Matouš píše, že když Pánův anděl odvalil kámen, což bylo při rozbřesku po sobotě, tedy v neděli, hrob už byl prázdný. A samotný anděl na úplném počátku neděle říká:

Není zde, neboť byl (už minulý čas) vzkříšen ...(Matouš 28:6)

Časně přečasně v neděli ženy a učedníci jen zjistili, že Ježíš byl vzkříšen, nic víc. Kdy však byl vzkříšen, o tom Bible nic přímo neříká. Přesto věřím, že se čas vzkříšení dá snadno určit, když srovnáme verše v harmonického akordu. Jediný verš v českých překladech, který by snad mohl nasvědčovat časnému nedělnímu vzkříšení, je:

Ráno prvního dne týdne, když Ježíš vstal, ukázal se Marii Magdalské ... (Marek 16:9)

"Když Ježíš vstal" je v řečtině na počátku věty v trpném prostém minulém čase, doslovně "Když už byl vstanut", v kralickém překladu "Vstav pak Ježíš". Takže předešlý verš by spíše měl znít: "Potom, když Ježíš vstal, ukázal se prvního dne týdne nejprve Marii Magdalské." Chápání tohoto verše navíc zamlžila později vsunutá interpunkce, která v řeckém originále chybí. Tento verš jen říká, že Ježíš, jsa vzkříšen, se v neděli ukázal Marii Magdalské, ne že byl vzkříšen v neděli.

Řekli jsme si, že Ježíš byl pochován před 18. hodinou večerní, že Jeho tělo bylo v hrobě tři dny a tři noci, tedy 72 hodin, proto musel být i vzkříšen před 18. hodinou. V nejčasnější neděli těsně po 6. hodině ranní už byl hrob prázdný, proto musel být Ježíš vzkříšen na konci soboty před 18. hodinou, protože po 18. hodině už začínala neděle. Z toho vyplývá, že byl pochován před 18. hodinou ve středu, neboť po 18. hodině následovala sobota, sabat, rozuměj svátek, Pascha, a ten sabat padl na čtvrtek. Podrobnosti si probereme příště.