Homosexualita patří mezi nejkontroverznější témata současnosti. Homosexuálové se snaží rozpoutat celosvětovou veřejnou diskusi, aby prosadili své požadavky a získali zvláštní práva. A zdá se, že heterosexuálové si nejvíce ze všeho přejí, aby se otázkou homosexuality vůbec nemuseli zabývat, s nadějí, že celý problém jednoduše zmizí.

Politikaření v pozadí moderního homosexuálního hnutí však heterosexuálům nedovoluje zastávat neutrální postoj navěky. V mnoha zemích vznikají zákony proti homofobii, jež mají ochránit homosexuálně orientované lidi před projevy nenávisti a otevřenou i nevyslovenou kritikou.

Debaty o homosexualitě se přenesly i do církve a nabraly na intenzitě. Některé denominace přijaly homosexualitu jako legitimní formu lidské sexuality, jiné ji naopak velice silně a nekompromisně odsoudily. Našli bychom sbory, v nichž působí „ordinovaní“ homosexuální duchovní, a dokonce celé denominace, které se svou homosexuální orientací nepokrytě pyšní.

Vezmeme-li v úvahy všechny tyto skutečnosti, je na místě, abychom jasně formulovali svůj postoj v otázce homosexuality. Naší touhou je řídit se Biblí, Božím slovem. Cílem tohoto článku je tedy podívat se na to, co v Písmu o homosexualitě říká Bůh, abychom pak mohli jednat v souladu s Jeho vůlí.

Co říká Bible?

Ať se jedná o jakoukoliv otázku, vždy záleží především na tom, co říká Bůh. A protože On nám dal Bibli jako své psané inspirované zjevení, můžeme její slova přijímat jako slova samotného Boha – nelze mezi nimi činit rozdíl.

Při zkoumání biblického učení o homosexualitě je důležité, abychom svou pozornost věnovali Starému i Novému zákonu. Někteří lidé dnes přikládají prvořadou důležitost Starému zákonu, jiní naopak Novému. My jsme však přesvědčeni, že prvořadá důležitost náleží oběma, a jen společně nám mohou poskytnout jasný a ucelený obraz Božího postoje vůči homosexualitě.

Homosexualita ve Starém zákoně

Nejvhodnějším místem, kde bychom mohli se studiem homosexuality začít, je hned první kniha Bible. Už její úvodní stránky nám velice rychle odhalí Boží pohled na věc. A musíme říci, že Boží pohled je zcela odlišný od toho, co dnes hlásá hnutí homosexuálů.

Genesis 1,27–28 nám představuje Boží záměr s lidskou sexualitou. Stvořitel zde svému stvoření odhaluje svůj plán – stvořil jednoho muže a jednu ženu, kteří měli plodit děti, množit se a panovat nad celým stvořením. Když pak v Genesis 2,24 mluví o manželství, říká, že se mají stát jedním tělem. Jejich těla stvořil tak, aby se mohla spojit, být jedním a dát život další generaci lidí. To vše však mělo své místo pouze v kontextu manželství.

V Genesis 19,4–8 nacházíme první zmínku o sexuálním jednání, které bylo v rozporu s Božím ustanovením. Už v Genesis 18,20 Bůh prohlásil, že hřích Sodomy a Gomory je „velmi těžký“ (B21). V kapitole 19 pak najdeme jasnou ukázku toho, jak závažný jejich hřích byl. Muži žijící v Sodomě přišli k Lotovu domu v touze po homosexuálním styku s jeho hosty. Lot jejich jednání nazval ohavností (19,7), ale sodomští muži ve své zvrácenosti odmítli odejít, a tak se vzápětí zachoval zvráceně i Lot, když jim nabídl své dcery. Byla to děsivá a nebezpečná situace, ale Bůh nakonec Lotovy dcery ochránil.

Levitikus 18 je výčtem různých přikázání souvisejících se sexuální čistotou. Mojžíš se v této kapitole vyslovuje proti nahotě, incestu, smilstvu, homosexualitě (18,22), styku se zvířaty a cizoložství. Všechny tyto skutky označuje za ohavnost (18,22.29). Lidé, kteří by se jich dopustili, měli být vyobcováni (18,26.29). Bůh svému lidu přísně zakázal, aby se dopouštěli kterékoliv z těchto ohavností (18,30) a trestal je, pokud Ho neposlechli (18,25).

I Levitikus 20,13 označuje homosexuální styk za ohavnost. Bůh v tomto verši Izraelcům přikázal, aby takové lidi usmrtili, a dodává, že vina za jejich přestoupení padá pouze na jejich hlavu.

S homosexualitou úzce souvisí také Deuteronomium 22,5. Bůh zde mužům zakazuje oblékat se jako ženy a ženám jako muži. Prohlásil, že ti, kdo by tak činili, jsou v jeho očích ohavní. Bůh ve svém slovu neponechal transvestitismu nejmenší prostor, naopak on sám určuje hranice mezi pohlavími. Jeho stvoření má ctít jeho ustanovení (Genesis 1,27) a žít podle něj. Homosexuálové, kteří se převlékají za opačné pohlaví, se v Božích očích dopouštějí ohavného hříchu.

V Soudců 19 můžeme najít příběh v mnoha ohledech podobný příběhu Lota z Genesis 19. I v tomto případě se obyvatelé města chtěli dopustit homosexuálního násilí na hostu. A majitel domu jejich chování a touhy znovu označuje za hanebné (19,23; B21).

Starý zákon označuje homosexualitu vždy za zkaženost, zvrácenost a ohavnost. V Bibli nenajdeme ani jediné místo, kde by homosexualita byla oslavovaná, jak se tomu často děje v dnešní době. To, co dnes oslavujeme, přinášelo ve starozákonní době smrt, rozvrat a zánik. Charles Spurgeon jednou o homosexualitě řekl:

Kvůli ní kdysi Sodomu postihlo peklo z nebe; Bůh na ni seslal oheň a síru, protože tělesný chtíč sodomských se nad městem vznášel jako odporný pach; nevěstky, cizoložníci i smilníci jednoho dne poznají, že jejich hřích Boha nesmírně popouzí.

Bůh nenávidí jakoukoliv nemorálnost a nemůže nemorální chování přehlížet, protože je porušením Jeho ustanovení.

Homosexualita v Novém zákoně

Ani Nový zákon se tématu homosexuality nevyhýbá a stejně jako Starý zákon ji označuje za hříšnou a zvrácenou. Pavel o homosexualitě píše hned ve třech svých listech.

V Římanům 1,24–32 mluví o homosexualitě zcela nepokrytě a mimo jiné zde zmiňuje, že Bůh lidi vydává napospas jejich touhám a nečistotě a používá je tak jako jednu z forem trestu. Bůh těmto lidem odebírá jejich zábrany a nechává je zakusit plný dopad a následky jejich vlastního hříchu. Lidé, kteří takto hřeší, zakusí všechnu hrůzu, kterou je-jich nepravost přináší. V tomto případě mohou následky představovat tělesné potíže, choroby nebo i smrt.

Pavel homosexualitu popisuje hned několika různými výrazy: potupná vášeň, záměna přirozeného styku za nepřirozený, hanebnost a poblouzení (1,26–27). Neříká o ní zcela nic pozitivního. V jeho slovech nenajdeme ani nejmenší náznak oslavy sexuálního styku dvou žen nebo dvou mužů. Homosexuální jednání je hanebné, takže by se dotyčný měl kvůli němu chtít skrýt, a ne se předvádět na ulicích.

Dalším klíčovým novozákonním textem o homosexualitě je 1. Korintským 6,9. Bůh zde prohlašuje, že nespravedliví lidé nebudou dědici Jeho království a v následném výčtu uvádí smilníky, modláře, cizoložníky, rozkošníky, homosexuály, zloděje, hrabivce, opilce, utrhače a lupiče. Všechny tyto věci Bůh považuje za ohavnost a lidé, kteří tak jednají, nevejdou do Božího království. Přesto však Bůh hned v následujícím verši dává naději i jim!

• Takoví jste někteří byli. Ale dali jste se omýt, byli jste posvěceni, byli jste ospravedlněni ve jménu našeho Pána Ježíše Krista a v Duchu našeho Boha. (1 K 6,11)

Právě v těchto slovech se skrývá naděje pro homosexuály – mohou být očištěni a osvobozeni od svého zvráceného života. Každý hříšník, který se odvrátí od hříšného života a přijde ve víře k Ježíši Kristu, v Něm bude očištěn, ospravedlněn a posvěcen. Jedině tak může člověk získat přístup do nebeského království.

Poslední novozákonní pasáží, která mluví o homosexualitě, je 1. Timoteovi 1,9–10. V tomto textu Pavel popisuje účel Zákona. Poukazuje na to, že Zákon není určen pro spravedlivé, ale pro „lidi nespravedlivé a vzpurné, bezbožné a hříšné, pro lidi nesvaté a světské, pro otcovrahy a smilníky, homosexuály, únosce, lháře, křivopřísežníky, a co ještě jiného se příčí zdravému učení.”

Homosexuálové jsou v této pasáži zařazeni po bok lidí, kteří se dopouštějí těch nejhorších hříchů. Homosexualita je hřích. V Božích očích je ohavná a nemorální. Bůh nenávidí jakoukoliv nemorálnost a na mnoha dalších místech Nového zákona ukazuje, že je velice důležité vyhýbat se nemorálnímu životu.

Galatským 5,19–21 vyjmenovává několik různých hříchů a začíná cizoložstvím, smilstvem, nečistotou a bezuzdností. Homosexualita těmto pojmům odpovídá. Bůh nenávidí jakékoliv sexuální hříchy, ať už je páchají heterosexuálové nebo homosexuálové. A svou nenávist vůči nemorálnosti dává jasně najevo i v listech Efezským a Koloským.

V Efezským 5,3–5 Bůh říká, že nemorálnost, jakákoliv nečistota nebo lakota nemají být mezi Božím lidem ani zmiňovány. Bůh zde znovu zdůrazňuje, že takoví lidé nevejdou do nebeského království. V Koloským 3,5 pak Bůh vybízí všechny křesťany, aby umrtvovali své pozemské sklony, jako jsou smilstvo, nečistota, vášeň, zlá žádost a lakomství. Sexuálně nemorální jednání nelze na základě Písma nijak ospravedlnit. Bible nám nedává svolení žít si, jak sami chceme, ale velice jasně ukazuje, že sex je čistý pouze v rámci manželství jednoho muže a jedné ženy.

V Matoušovi 19,4–6 nám Ježíš vysvětluje Boží záměr s manželstvím. Podle Ježíšových slov mají manželé – muž a žena – být jedním tělem po celý svůj život. O něco dále (Židům 13,4) pak Písmo říká, že manželské lože má být neposkvrněné. To je Boží záměr. Cokoliv jiného je jen lidským výmyslem a vzpourou proti Bohu.

Závěry plynoucí z Písma

Jakákoliv sexuální nemorálnost, ať už se jedná o homosexualitu, smilstvo, incest, zoofilii, nebo cizoložství je v Božích očích ohavností. V Judovi 7 nám Bůh předkládá Sodomu a Gomoru jako jasný příklad soudu, který čeká všechny zvrácené lidi. Jejich koncem je věčný trest v pekle (Juda 7).

Zde nejde o názor člověka, ale o slova Bible, o Boží slova. Homosexuálně žijícím lidem možná budou znít tvrdě, přesto se ale nic nemění na tom, že tak zní slova samotného Boha. Verše, kterým jsme se v tomto článku věnovali, nám ukazují Boží postoj k homosexualitě. To ale neznamená, že by homosexuálové neměli žádnou naději. Stejně jako se v korintském sboru našli lidé, kteří dříve byli homosexuály, a Bůh je z jejich hříšného života zachránil, tak mohou být homosexuálové zachráněni před nadcházejícím soudem i dnes. Bůh touží po tom, aby činili pokání, vzdali se svého zvráceného jednání a obrátili se ke Kristu, v němž mohou dojít spasení a odpuštění.

Jak můžeme homosexuálům prokazovat Kristovu lásku?

Často se říká: „Mějte v nenávisti hřích, ale milujte hříšníka.“ Přesně to bychom měli dělat i v tomto případě. Přesně to dělá Bůh. Měli bychom milovat každého člověka bez ohledu na jeho národnost, barvu kůže či hříchy, kterých se dopustil. Ke všem bychom měli být vlídní a jednat s nimi stejně, jak by s nimi jednal Kristus.

Přesto však Kristus nedovoloval lidem pokračovat v jejich hříchu; naopak, vždy je volal k pokání. Měli bychom v lásce říkat lidem pravdu (Ef 4,15) a zvěstovat jim slavné evangelium Ježíše Krista. Měli bychom být jejich přáteli a říci jim o Kristově lásce.

Jak být osvobozen od homosexuality?

Všechny hříšníky, a nezáleží na tom, zda jde o heterosexuály nebo homosexuály, čeká Boží soud a trest. Bůh však ve své lásce poslal vlastního Syna, aby za nás zemřel a zaplatil cenu za náš hřích.

Pouze víra v Ježíše Krista z nás může sejmout vinu a zachránit nás od trestu, který si všichni do jednoho zasloužíme. Když přijdete ke Kristu s prosbou o spasení, Bůh vám odpustí každý váš hřích a dá vám věčný život. Žádný jiný způsob, jak vstoupit do Jeho království, neexistuje. Bible říká:

• Vyznáš-li svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš zachráněn. Srdcem se věří k spravedlnosti a ústy se vyznává k záchraně. (Ř 10,9–10)

O několik veršů dále pak Bůh zaslibuje:

• Každý, kdo by vzýval Pánovo jméno, bude zachráněn. (Ř 10,13)

To je první krok ke svobodě – poznat a přijmout Ježíše Krista jako svého osobního Pána a Spasitele. Dalším krokem je najít si a pravidelně navštěvovat sbor, v němž budete moci poznávat Bibli a růst ve svém vztahu s Ježíšem Kristem. A právě tak je pro duchovní růst nezbytná i modlitba a studium Božího slova.

• Neboť tak Bůh miluje svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. (J 3,16)

– Lance Roberts –

BJB Kroměříž

Článek ve formě letáku si můžete stáhnout v příloze článku.