2. Pokračování - BYL JEŽÍŠ CHYBUJÍCÍ?
Mohli obyčejní lidé napsat neomylnou bibli? Skeptici často argumentují, že mýlící se lidé, museli napsat mylnou bibli. O jiných knihách tak nemluví. Mylná bible potom vede k mylné víře.

Dejme kritikům v jednom za pravdu. Člověk je skutečně omylný a dělá neustále spoustu chyb. Nechci to moc rozebírat, především kvůli vlastnímu svědomí. Přesto, člověk je schopný vyprodukovat gramaticky bezchybné dílo. Člověk může napsat článek bez jediné gramatické chyby. Člověk může, chce-li a má-li dostatek zájmu a čestnosti, opsat určitou knihu bez chyby, obzvláště pojistí-li se systémem kontrolorů. Proto může někdy člověk, dá-li si záležet, vytvořit i bezchybné dílo. Člověk může bezchybně zaznamenat doslova kdo co řekl. Člověk může bezchybně zaznamenat i historické události. Co však historickou událost zdeformuje nemusí být její zápis, ale lidská osobní interpretace.

To, že člověk není schopný zaznamenat pravdu není pravda a tvrzení, že chybující člověk musí napsat vždy chybné dílo, je omyl. Nedávno jsem si koupil nový televizor. Samozřejmě, protože jsem zvyklý na jednoduché knoflíkové ovládání, dnešní dálkové a automatické přepínání a ladění mě vyvádí z rovnováhy. Moje žena se raději ani nenamáhá. A protože jsem líný a říkám si, že nemám čas na čtení návodu, vkládám do ovládacího systému vlastní interpretaci a televizor někdy neposlouchá. Kdybych si přečetl návod, který je bezchybný, přestal bych dělat chyby i já. Protože mě televizní funkce nezajímá, nestojí mi za námahu studovat návod. Moje interpretace ovládání, ač nevyčerpává možnosti televizoru mi úplně postačuje.

Podobně lidé, ačkoliv často chybují, nemusí chybovat v určitých případech a obzvláště ne za jistých okolností. Lidé napsali během 15 století 66 vzájemně si neodporujících, bezchybných biblických knih. Kdyby pisatelé vložili do díla svoji moudrost, dopadli by jako já televizní ovladatel. Bůh, Duch Svatý dosáhl dokonalé harmonie mezi všemi biblickými knihami. Bůh mohl k tomuto plánu použít člověka, protože věděl, že chybující člověk může být bezchybným tlumočníkem Božích myšlenek. Faktem zůstává, že Bůh použil obyčejné lidi, jako jste vy nebo já, aby zaznamenal a roznášel své bezchybné dílo po celé generace.

Lhát a pochybovat je lidské, ale nelhat a vystříhat se chyb není nic nelidského. Kdyby pravda byla nad lidské síly, jak bychom obhájili historičnost ztělesněného Boha, Ježíše Krista? Ztělesněný Bůh byl totiž opravdovým člověkem. Proto, podle tvrzení kritiků, musel také lidsky chybovat. Jeho učení by muselo být chybné, nechal by nás v temnotě, bez Božího ztělesnění, ukřižování a zmrtvýchvstání. Věčný život a spasení by ztratilo všechen smysl. Protože však

• veškeré písmo pochází z Božího Ducha ... (2 Tm 3:16),

potom veškeré písmo nemůže být lež, ale jen pravda. A Jan píše:

• Tvoje slovo je pravda ...(J 17:17)

Vskutku, Bůh použil chybující lidi k záznamu svého stoprocentně pravdivého slova. Jeho slovo nás obmylo pravdou, vysvobodilo nás, abychom se skrze Boží slovo znovu narodili. Bůh, kdyby chtěl, mohl použít i člověka, který není schopen ničeho jiného než chyb a lží, protože Bůh říká ústy Jeremiáše:

• Hle, já jsem Hospodin Bůh veškerého tvorstva. je pro mne něco nemožného?

A tak přicházíme k otázce, zdali Ježíš, který byl skutečným člověkem, nebyl také chybující, jako všichni ostatní lidé. Jestliže byl skutečným člověkem, potom je jeho učení podmíněno historickou dobou ve které žil. Skeptici často poukazují, že Ježíš byl jenom člověk, protože nevěděl mnoho věcí. Když se ho apoštolové ptali, kdy přijde podruhé, odpověděl, že o době druhého příchodu neví žádný člověk, ani andělé, ani Syn, ale jen sám Otec. Ježíš se také zeptal:

• Kdo se dotkl mého šatu?

Jakoby nevěděl, jakoby byl normální smrtelník. Také se ptal

• Jaké je tvé jméno?

Zase, jakoby nevěděl. Na jiném místě se táže:

• Kolik chlebů máte?

Skeptici říkají, vidíte, Ježíš nevěděl tolik základních věcí, jejichž znalost by pro něj měla být hračkou. Proč bychom měli věřit jeho výrokům, když sám nevěděl kdy přijde podruhé?

Uvědomme si, že Ježíš Kristus měl dvě povahy, dvě přirozenosti, dvě podstaty. Ježíšovu podstatu člověka a Kristovu podstatu Boha. Jako člověk, jako Ježíš nebo syn člověka, se tázal lidsky. Jako Kristus, jako Bůh, věděl vše a na nic se nemusel ptát. Proto ho všichni apoštolové nazývali Ježíš Kristus, protože ho nejdříve znali jako člověka Ježíše a později uvěřili, že je pomazaný Bůh Kristus. Jenom Pavel jej většinou oslovoval obráceně: Kristus Ježíš. Snad proto, že jej nejrpve spatřil jako Krista Boha a potom mu Bůh vyjevil svoji lidskou formu:

• Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ ...

Ježíš nebyl člověk, který se propracoval k pozici Kristova Božství. Přesně naopak. Bůh Kristus sestoupil dolů k Ježíšovu lidství. Následující verš potvrzuje to co těžko chápeme:

• Způsobem bytí byl ROVEN BOHU, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt a to smrt na kříži. (F 2:6-8)

Jako člověk se v plné poslušnosti a absolutní důvěře podrobil Bohu Otci. V Ježíšově chování není ani náznak, že by jeho teologické, historické nebo jiné prohlášení bylo mylné. Ježíš říkal vždy pravdu. Když řekl, že neví, tak nevěděl. Proto mu můžeme důvěřovat o to víc. Ježíš nic nepředstíral.

Ježíš se několikrát tázal, ne proto, že sám neznal odpověď, ale aby vyprovokoval odpověď ostatních. Také jsem se ptal svých synů: "Co jste to provedli?" a dobře jsem věděl co se stalo, jen jsem chtěl slyšet jejich odpověď. V lidské formě měl Ježíš nadpřirozenou znalost, která přesahovala normu běžných lidí. Když mluvil se Samařankou, věděl, že měla pět mužů a ten s kterým právě žila nebyl její muž. Ježíš věděl, kdo jej zradí. Ježíš věděl, že Lazar zemřel dřív než mu to lidé oznámili. Ježíš věděl o svém ukřižování a vzkříšení dřív než se tak stalo! Ježíš věděl, kde se zdržují ryby.

Ať byla jeho lidská znalost omezena jakkoliv, přesto přesahovala znalosti kterékoliv historické i současné osobnosti. Jeho lidská znalost byla přiměřená jeho poslání a vyučování evangelia. Ježíšova svrchovanost je absolutní.

• Kdo mě odmítá a nepřijímá moje slova, má, kdo by je soudil: Slovo, které jsem mluvil, to jej bude soudit v poslední den. (Jan 12:48)

Ježíš, člověk, kázal tak, jak mu přikázal Bůh Otec. Jsou Jeho slova inspirována? Jistě! Kdyby tato slova pronesl jen člověk, každý by jej označil za nebezpečného blázna. Ježíš Kristus byl opravdovým člověkem, jakoby nebyl Bohem a byl úplně Bohem, jakoby nebyl člověkem. Jsem rád, že tomu nerozumíte víc než já ani vy. Kdybychom pochopili snížení Boha, byli bychom bohy.

- pst -